Proč došlo k tomuto teroristickému útoku? Pokus vysvětlit nevysvětlitelné
Shrnujeme článek Rahula Bediho, dopisovatele internetových stránek Jane's v Dillí. Časopis Jane's se specializuje na vojenskou a bezpečnostní problematiku a je v této oblasti dlouholetým, autoritativním zdrojem.
Původ útoku na Spojené státy, k němuž došlo 11. září, má kořeny v sedmdesátých letech dvacátého století. Tehdy, uprostřed studené války, zahájil Washington, ponížený svou porážkou ve Vietnamu, rozsáhlou spolupráci ve snaze zabránit expanzi Sovětského svazu.
Tato politika vznikla po sovětské okupaci Afghánistánu, když prezident Jimmy Carter vytvořil tým, v jehož čele stál Zbigniew Brzezinski, poradce pro národní bezpečnost. Cílem bylo "ubodat k smrti" nevýkonné sovětské impérium, zejména středoasijské republiky, bohaté na ropu a nerostné bohatství, jimž tehdy vládla Moskva.
Sňatek z rozumu
Tehdy vznikla americká milostná aféra s islámisty, kdy krátkodobý zisk motivoval všechny strany, avšak její důsledky nyní ohrožují svět takovým způsobem, jakým to bylo minulý týden předvedeno v Americe.
Prostřednictvím tohoto "sňatku z rozumu" vznikla aliance islámských fundamentalistů, a to se zejména hodilo pákistánské vojenské juntě generála Mohammeda Zia-ul-Haqa, který se chtěla domoci většího strategického a hospodářského vlivu v Afghánistánu a ve střední Asii.
Generál také doufal, že jeho spojenectví s USA posílí pákistánskou vojenskou sílu vůči Indii a že Pákistán dostane nejmodernější americké zbraně za levné ceny. Právě v této době zaznamenal Pákistán podstatné úspěchy ve vývoji svých jaderných zbraní, a to prostřednictvím tajných transakcí, otevřených krádeží a těsnější vojenské a jaderné spolupráce s Čínou, nad čímž vším Washington mhouřil oči.
Americká válka, vedená prostřednictvím místních "zástupců", byla založena na předpokladu, že muslimové jsou pro boj proti komunismu dobří spojenci. Plán byl ďábelsky jednoduchý: najmout, vycvičit a ovládat motivované muslimské žoldnéře. Instruktoři byli většinou z pákistánské Inter Services Intelligence Agency, kteří získali svou kvalifikaci od amerických Zelených baretů a námořních vojáků v různých amerických vojenských učilištích. Hromadnou instruktáž afghánských mudžahídů pak prováděla pákistánská armáda pod dozorem elitních Special Services Group (příslušníků zvláštních jednotek), odborníků na tajné akce na nepřátelském území, a ISI.
Dnešní pákistánský vojenský vládce, generál Pervez Musharrad, strávil ve Special Services Group sedm let a také prováděl instruktáž pro afghánské mudžahídy. Pokud bude ochoten se Spojenými státy spolupracovat, může Americe poskytnout cenné informace o tom, kdo je kdo mezi teroristy v Afghánistánu.
Celá protisovětská operace, kterou řídila CIA, a na místě ji organizovala ISI, byla financována velkomyslně z amerického ministerstva zahraničních věcí, od západních vlád, ze Saúdské Arábie a od skupiny odborníků na komanda z britské organizace Special Air Service, zatímco instruktáž o tom, jak provádět špionáž, jak využívat komunikací a jak poskytovat první pomoc pocházela z Francie.
Izrael poskytoval zbraně jako samopaly, tanky a dokonce děla, kterých se zmocnil během svých mnoha válek s arabskými státy, zatímco Súdán a Alžírsko poskytly motivované mudžahídy a náboženský zápal. Celá operace byla nevysvětlitelně, ale zábavně pojmenována The Safari Club.
Záporná následná reakce
Důsledkem této "svaté války", která skončila sovětským odchodem v roce 1989, byla celá řada velmi " nesvatých válek" a "epidemií násilí" na řadě míst, jako například v Kašmíru v severní Indii. Také to vyvolalo velkou nestabilitu ve středoasijských a dalších bývalých sovětských republikách, jako je Čečensko, a také v severní Africe. Nyní se tato nestabilita rozšířila i do Spojených států a do ostatního světa.
Během posledních deseti let byl Afghánistán stále intenzivněji ničen domácími válkami, v nichž nakonec zvítězil Talibán, podporovaný Pákistánem. Téměř dva miliony Afghánců z celkového počtu čtyř milionů obyvatel Afghánistánu se staly uprchlíky v Pákistánu, v Íránu a ve střední Asii. Většina z těch osob, kteří bojovali ve svaté válce proti Sovětskému svazu, přišla o zaměstnání, zdroj potravy i přístřeší a hlavně o chráněnce.
Tak se stali ideálními rekruty pro vykořisťování organizací ISI a stále fundamentalističtější pákistánskou armádou. Podle špionážních zdrojů je v současnosti v Pákistánu nezaměstnaných více než 10 000 muslimských žoldnéřů, ozbrojených moderními zbraněmi a vycvičených v partyzánském boji. Jen čekají, až budou dopraveni do příští svaté války.
Osama bin Laden byl jednou z mnoha osob, které měly prospěch z války USA proti Moskvě. V polovině osmdesátých let dlouho cestoval ve snaze získávat finance a verbovat tisíce muslimských mladíků pro boj proti Sovětům.
Vzestuj Al-Qaedy
V roce 1988 vytvořil bin Laden s vědomím Spojených států organizaci Al Qaeda (Základna). Je to konglomerát v podstatě nezávislých islámských teroristických buněk v nejméně 26 zemích světa, včetně Alžírska, Maroka, Turecka, Egypta, Sýrie, Uzbekistánu, Tadžikistánu, Barmy, Lbanonu, Iráku, Saúdské Arábie, Kuwajtu, Indonésie, Keni, Tanzánie, Ázerbajdžánu, Dagestánu, Ugandy, Etiopie, Sýrie, Tuniska, Bahrainu, Jemenu, Bosny, Západního břehu Jordánu a Gazy. Západní rozvědky tvrdí, že má prý al Quaeda dokonce buňku i v Xinjiangu v Číně, v zemi, která - jak ironické - byla také ochotným partnerem ve svaté válce proti Sovětům. Čína chtěla, aby Sovětský svaz opustil Afghánistán, z vlastních strategických důvodů a dokonce vycvičila a do Afghánistánu do bojů proti Rusům vede afghánských mudžahídů poslala vlastní muslimské Uighury ze západního xinjiangského regionu. Čína se obávala, že stará silnice, podél níž se obchodovalo s hedvábím v Karakoram by mohla být časem ovládnuta Moskvou, kdyby nebyli Rusové rychle donuceni odejít z Afghánistánu.
Čínská strategie v této věci měla pro Peking velmi záporné důsledky, neboť bojovníci z národa Uighur se po návratu ze "svaté války" v Afghánistánu přidali už k dřímajícímu povstání za nezávislý muslimský východní Turkestán v Xinjangu. Toto povstání pokračuje dodnes, i když se je Číňanům do značné míry podařilo neutralizovat velkou hospodářskou pomocí, úplným uzavřením hranic a bojem proti povstalcům s použití velmi tvrdých metod, které vnější svět nezpochybňuje.
Washingtonu vznik Al-Qaedy nevadil, byl sebevědomě přesvědčen, že Spojeným státům nebude tato organizace škodit. Když byla v roce 1998 vybombardována americká velvyslanectví v Keni a v Tanzánii, přičemž zahynulo 224 lidí včetně 12 Američanů, a přibližně v tutéž dobu došlo k prvnímu útoku na Světové obchodní středisko ve Washingtonu, bylo už pozdě bycha honit. Právě tuto realitu zdůraznila tak výrazně minulý týden nepředstavitelná zvěrstva v New Yorku a ve Washingtonu.
