Varovné poučení z dějin
Pozor na to, čemu říká CIA "Blowback!" - na neočekávanou zápornou zpětnou reakci
Toto je překlad článku Jeffa Sommerse ze stránek Znet.
V žargonu CIA vyvolávají akce, které jsou úspěšné, neočekávanou zápornou, kontraproduktivní reakci. CIA tomu říká výstižně "Blowback", zpětný náraz vzduchu.
Na konci druhé světové války odebraly Spojené státy oslabené Británii a Francii jejich zahraniční impéria. Mezi prvními oběti patřila středovýchodní Evropa, která byla obětována vztahům mezi oběma supervelmocemi. V důsledku téže dohody mezi supervelmocemi potlačily Řecko Anglie a Spojené státy, se sovětským souhlasem. Sověti a Západ se také dohodli, že národy v jejich sférách vlivu budou, pokud to bude nutné, v zájmu "stability" potlačeny. Demokracie na obou stranách železné opony byla poněkud odložena.
Spojené státy udržovaly pořádek během své vlády užíváním tajných i otevřených operací, které nakonec vedly k "blowbacku", jaký jsme zažili 11. září. V roce 1953 usoudil Allen Dulles, bratr ministra zahraničních věcí Johna Fostera Dullese, že by to byl dobrý nápad udržovat pořádek v Íránu svržením jeho demokraticky zvoleného představitele Mohammeda Mossadegha. Populární Mossadegh udělal totiž závažnou chybu - rozhodl, že íránská ropa patří Íráncům a nikoliv multinacionálním společnostem, které na ně získaly práva. Znárodnil íránský ropný průmysl. Allen Dulles vyslal do země CIA s kufry plnými peněz (CIA fungovala zcela mimo jakoukoliv demokratickou kontrolu, a tak mohla vydávat, kolik peněz chtěla) a ti íránskou vládu destabilizovali. CIA vyslala svého agenta Kima Roosevelta, aby Mossadegha odstranil. Kim Roosevelt byl vnukem onoho slavného obránce ze španělskoamerické války, která také vyvolala v USA nekonečné záporné zpětné reakce. Doprovázel ho generál H. Norman Schwarzkopf - ne, nebyl to ten generál, který velel americké armádě ve válce v Perském zálivu, ale byl to jeho otec. Schwarzkopf poskytl tajné policii íránského šacha instruktáž o tom, jakých metod používají brutální diktatury proti svým občanům. To přineslo "stabilitu" a návrat ropy právoplatným majitelům. Americké olejářské společnosti dostaly 40 procent, Britové 40 procent, Holanďané 14 procent a Francouzi 6 procent.
Avšak svržením Mossadegha vznikla pětadvacet let dlouhá éra útlaku disidentů, a to vyvolalo zpětnou zápornou reakci, která posléze postihla všechny zúčastněné strany.
Nejvážnější bylo to, že v důsledku těchto amerických zásahů vznikla radikální islámská fundamentalistická reakce, která vedla k vzestupu ajatolláha Chomejního.
Částečně je tragédie z 11. září důsledkem washingtonské politiky z doby před padesáti lety.
V osmdesátých letech nalezly Spojené státy další příležitost pro kontroverzní činnost CIA na Blízkém východě. V roce 1978 se Sovětskému svazu nelíbila radikální marxistická vláda, která vznikla v sousedním Afghánistánu. Vzhledem k tomu, že Sověti užívali cynicky výrazů "marxismus" asi tak, jak občas Spojené státy užívají výrazu "demokracie", Sověti nepociťovali žádné výčitky a radikální marxistickou vládu s demokratickými tendencemi svrhli. Byli supervelmoc a vyžadovali poslušnost. Sověti ustavili v Afghánistánu vládu, která byla vůči nim loajální, a sami se pak stali obětí záporné zpětné reakce, která přispěla k rozkladu samotného SSSR.
Vzhledem k tomu, že se Spojené státy snažily po dlouhá desetiletí ustavit a udržovat nepopulární vlády ve Vietnamu, Americe se zdálo zábavné, že se Sovětský svaz octl v obdobné situaci jako ona v Afghánistánu. Mezi odpůrci Sověty podporovaného režimu v Afghánistánu byli islámští fundamentalisté. CIA přilévala olej do ohně fundamentalistických emocí, aby vyvolala vznik protisovětského afghánského hnutí, mudžahídů.
No a tady zase vznikla záporná zpětná reakce. Když se Sovětský svaz rozložil, vysoce motivovaná fundamentalistická armáda, kterou pomohly Spojené státy vytvořit a vycvičit, jak provádět tajné operace (přesně toho je zapotřebí pro teroristické činy) se nyní obrátila proti svému někdejšímu mecenáši. Sňatek mezi afghánskými fundamentalisty a CIA byl totiž zcela formální. Když se to už přestalo hodit, tito vysoce vycvičení militanti se obrátili proti druhému zdroji bídy a utrpení na Blízkém východě - proti Spojeným státům. A zase to byla neočekávaná záporná zpětná reakce.
To vyvolává otázku, proč začali islámští extremisté považovat Spojené státy za zdroj "zla"? Všichni dobře známe ty důvody. Deset let bombardování a embarga způsobilo, že se úplně rozložila v Iráku elektrická, vodárenská a zdravotní infrastruktura. Saddám Husajn je nadále u moci, avšak miliony lidí žijí v zoufalé bídě a podle údajů samotné Organizace spojených národů zemřelo více než 700 000 dětí jako důsledek těchto amerických opatření proti Iráku. Na irácké politické vedení neměly sankce žádný dopad. Saddám Husajn beztrestně pronásleduje Kurdy na severu Iráku a šiitští muslimové na jihu země také pociťují sílu Husajnovy zakrvácené pěsti. Ale Irák se nerozložil na jednotlivé národy. To bylo cílem americké politiky. Ovšem soudržnost byla udržena za cenu obrovského lidského utrpení, a to je dalším důvodem pro zápornou zpětnou reakci vůči USA.
Strašidlo americké politiky vůči Izraeli i nadále obchází USA. Izraelská vláda dostává z Ameriky obrovské množství pomoci, a to se projevuje vůči palestinským komunitám formou státního násilí. Avšak pro stabilitu na Blízkém východě je kriticky důležitý mír mezi Izraelem a Egyptem. Spojené státy sice získávají z Blízkého východu jen málo ropy, ale americké ropné společnosti tam jsou přítomny a - co je důležitější - ropa musí téci volně, má-li dobře fungovat globální ekonomika, jíž vévodí Spojené státy. Domovy Palestinců zcela běžně ničí buldozery a Palestinci žijí za vojenské okupace. Když se arabské národy pokoušejí tuto věc zdvořile přednést v OSN, tak jako se o to pokusily minulý týden na konferenci v Durbanu, Spojené státy to odmítají. V důsledku toho jásaly palestinské děti, že 11. září zahynuly ve Spojených státech tisíce nevinných lidí. Je to další záporná zpětná reakce.
Amerika bude v blízké budoucnosti činit mnoho rozhodnutí ohledně toho, jak by se měly Spojené státy angažovat ve světě. Doufejme, že si bude pamatovat, že činy mívají své následky. Šovinistická reakce může dopadnout velmi špatně. Záporná zpětná vazba se může dostavit okamžitě, anebo dřímat po dlouhá desetiletí. Když k ní dojde, důsledky jsou katastrofální.
Jsme v situaci, kdy buď vyvoláme eskalaci násilí, anebo budeme schopni zkoumat svou historii způsobem, který nám odhalí, jak tyto kaskádovité série tragédií ukončit. Doufejme, že zvítězí rozum.
