středa 29. srpna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Britské ruzyňské kontroly: Londýnské ústředí Amnesty International protestuje proti prověřování žadatelů o azyl na pražském letišti (Guardian) Přistěhovalectví: Oxfordský odborník na imigrační právo: státy, včetně Británie, se vyhýbají poskytování azylu Dokument: Jací jsou Romové podle okresního úřadu Louny, aneb Bílý bratr má jasno Britský tisk o Makedonii nyní otevřeněji? Etnické očišťování ničí Makedonii (Daily Telegraph) Věda: Zemřel Fred Hoyle, jeden z nejvýznamnějších astronomů dvacátého století Diskuse: Případ Jitka - hledání autenticity: O lidech, kteří chtějí žít na okraji společnosti (František Tůma) Jitka to má v Londýně blbé: Je to horší v Británii nebo v ČR? (Pavel Trtík) Chudobu volí ti, kdo zůstanou v ČR (Tomáš Pecina) Oznámení společnosti CME: Historický palác Železných zablokován Sčítání lidu: Stížnost ÚOOÚ: Český statistický úřad vede v rozporu se zákonem registr "odmítačů" sčítání (Tomáš Pecina) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Analýza

Charakteristika okresu:

Okres Louny je svojí rozlohou druhým největším okresem Severočeského kraje a mezi okresy České republiky je na třicátém místě. Na jeho území žije více než 85 tisíc obyvatel. Historicky vzniklá velká územní roztříštěnost sídelních celků se odráží v malé hustotě zalidnění, která dosahuje 77 osob na km2 a představuje tedy necelé dvě třetiny průměru České republiky.

V okrese žije podle odhadu kolem 5 000 Romů, což představuje 5,9% stávajícího obyvatelstva. Při posledním sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991 uvedlo oficiálně romskou národnost necelých 700 osob, proto je nutné brát toto číslo pouze jako orientační.

Za romské „starousedlíky“ můžeme považovat nejstarší generaci, která se na okrese usídlila těsně po II. světové válce, nebo zde žila již před válkou. Rodiny, které zde zůstaly po roce 1958, kdy vstoupil v platnost zákon č. 74/1958 Sb. , o trvalém usídlení kočujících osob tvoří další skupinu. jedná se převážně o rodiny původem z východního Slovenska, které se usídlily nejvíce na Žatecku. Dále pak následuje generace Romů, kteří přišli z tradičních lokalit za lepšími životními podmínkami, převážně za prací v zemědělství. Zde získali poměrně dobré pracovní příležitosti a hlavně odpovídající bydlení.

Poslední kategorie Romů se většinou narodila již v našem okrese, popřípadě v České republice. I přes to, že mnozí z nich nikdy nebyli na Slovensku, mají po rodičích slovenskou národnost i občanství. To přinášelo a v některých rodinách ještě přináší nemalé problémy při vyřizování sociálních dávek a jiných úředních záležitostech.

Mladší generace si již nedokáže vytvořit patriotický vztah k místu ani uzavírat významná rodová seskupení, což je způsobeno velkým pohybem romských obyvatel. Hlavním cílem se stává bydlení, pracovní příležitosti a finanční zajištění rodiny.

Lokalizace romských obyvatel

V každém mstě jsou lokality s vyšším počtem romských rodin. V Lounech jsou to například ulice Husova a sídliště Hrnčířská, kde se Romové podílejí na počtu obyvatel asi 4 %, dále ulice Riegrova 3 % a v ulici Petra Obrovce asi 2 %.

V Žatci je romské obyvatelstvo zastoupeno nejvíce na sídlišti Žatec - jih - asi 6%, dále v ulicích přilehlých středu města - asi 3 % a Žatec - podměstí - 2,5 %.

V Postoloprtech žije nejvíce romských rodin v ulici Jiráskova - asi 3 %, na sídlišti Draguš kolem 2 %, a v okolí Mírového náměstí.

Podbořany mají romskou komunitu zastoupenu nejvíce ve středu města a v Dělnické ulici, kde žijí podle odhadu 4 % Romů.

Z obcí je možno jmenovat Březno u Postoloprt, kde je velmi početné zastoupení romského obyvatelstva. Jedná se o rodiny, které se náborovaly v 60. a 70. letech na práci do tehdejšího Státního statku.

V ostatních obcích okresu jsou Romové zastoupení odhadem kolem 1 %m v mnoha obcích nežijí vůbec.

Obecné problémy

Početnost romské rodiny

Věkové složení romských občanů v okrese je charakteristické vysokým podílem dětí do 15 let a velmi nízkým podílem občanů v poproduktivním věku. Rodiny mají v průměru 5 dětí a je zřejmé, že při takové početnosti nejsou rodiče schopni zajistit dětem odpovídající společenskou úroveň jak po finanční tak po výchovné stránce. Z uvedených údajů je patrné, že v budoucnu i nadále zůstane u romské populace tento trend zachován. Ten již sám o sobě způsobuje početní růst populace, zvláště pak s prodlužováním délky lidského věku. Ekonomickou situaci rodin řeší většina z nich čerpáním sociálních dávek všeho druhu, protože jsou pro ně výhodné především díky velkému počtu nezaopatřených dětí. Rozborem situace na úseku dávek sociální péče v okrese bylo zjištěno, že z celkového počtu dávek vyplácených MěÚ v Žatci činí výplata romským občanům 29 %, v Postoloprtech 48 %, v Lounech 21 % a v Podbořanech 17 %.

Věkový průměr rodičů

Rozdílný životní styl se odráží i v nízkém věkovém průměru osob, které zakládají rodinu. Podle odhadů sociálních pracovníků se romským matkám v našem okrese rodí první dítě mezi 15 a 17 rokem, v některých případech dokonce před dovršením věku 15 let, tj. v období k uzavření manželství a matky později zůstávají s dítětem osamoceny. Následuje problém s placením výživného, s hledáním bydlení a výchovou dítěte. Tyto skutečnosti mnohdy vedou k tomu, že výchova dítěte je v naprosto nevyhovujících podmínkách a někdy je nutné dítě umístit do některého výchovného zařízení. V minulém roce bylo v rámci okresu umístěno 66 % romských dětí z celkového počtu.

Manželství uzavřená po 20 roce života jsou u Romů již perspektivnější. Podle odhadu má však již 10 % matek v tomto období nemanželské dítě nebo dítě z prvního manželství. Pevnější rodinné svazky jsou až kolem třicátého roku věku kdy jsou již rodiny buď ekonomicky zajištěny, nebo pobírají dávky sociální péče.

Tím, že první děti se rodí romským ženám v období nezletilosti a poslední mezi 35 a 38 roky, existuje tak velké rozmezí v období rodičovství a tím i možnost využívat zákon 482/1991 Sb., kde je zakotveno, že žena pečující o dítě do 15 let nemá povinnost pracovat.

Nestabilita rodiny

Pro současnou romskou rodinu je typickým znakem její nestabilita. V posledních letech značně narostla rozvodovost a oficiální manželské svazky uzavírají Romové méně. Převážně se orientují na vztahy družské. Cílem mnohdy bývá získání výhod z pozice osamělého rodiče.Nezřídka se setkáváme s případy, kdy jsou Romové ochotni nechat své manželství rozvést, jen aby nepřišli o některé sociální dávky. Ekonomická otázka se stává v této chvíli rozhodující. tím vzniká řada komplikací při řešení konkrétních situací kombinovaných rodin, kdy je velice obtížné určit vzájemné vztahy a povinnosti především k nezaopatřeným dětem. S tím je spojeno i zálohování výživného určeného soudem. V rámci okresu je z celkového počtu zálohovaného výživného 45 % zálohováno za romské otce a 40 % žadatelek tvoří romské matky.

Úroveň vzdělání

Problém vzdělání jako takového začíná již v předškolní přípravě, kterou absolvuje jen menší část romských dětí a tak dochází k následným problémům v oblasti dalšího vzdělávání.

Školský úřad v Lounech vědom si těchto problémů zřídil experimentálně ve městě Žatec při jedné z mateřských škol přípravnou třídu pro romské děti. V samotném začátku rodiče děti do školy posílali, postupně však zájem opadával.

Hlavní příčinu vidíme zve v nitřním vztahu Romů k vzdělání. Vzdělání nezaujímá v jejích hodnotové orientaci významnější postavení. Romové jsou spíše orientování hmotně ve snaze vyrovnat se co nejrychleji po vnější stránce ostatními obyvatelstvu.

Druhou příčinu můžeme spatřit v neschopnosti romských rodičů dětem při školní přípravě pomáhat. Mnozí rodiče jsou ještě dnes negramotní, ale i ti, kteří absolvovali základní vzdělání, většinu vědomostí zapomněli a nemohou být svým dětem nápomocni.

Jednou z nejvážnějších příčin neúspěšnosti romských dětí při získávání vzdělání je skutečnost, že tyto děti nezvládají v potřebné míře vyučovací jazyk. Proto se již první ročníky pro mnohé stávají nepřekonatelnou překážkou. Rodiče místo úsilí volí cestu přeřazení dítěte na zvláštní školu, kde komunikuje se stejně jazykově postiženou skupinou dětí romského etnika.

Poněkud jiná je situace na malých venkovských školách, kde vzhledem k menšímu počtu dětí ve třídách a „rodinnému“ prostředí jsou učitelky schopny připravit dítě do dalšího ročníku bez nutnosti přestoupit na zvláštní školu, i kdy celkový prospěch takových dětí bývá horší oproti ostatním.

Podle odhadů se romské děti nejvíce grupují v 5. - 6. ročnících, kde tvoří skupiny záškoláků a mladistvých delikventů a to má negativní dopad na morálku ostatních, podstatně mladších žáků. Záškoláctví bývá ve většině případů zaviněno i rodiči, kteří děti často omlouvají pro údajnou nemoc a dětem různé výmluvy tolerují. Úroveň vzdělání se přímo odráží i v otázce nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v okrese Louny postihuje nejvíce nekvalifikované pracovníky. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 50 % osob se základním vzděláním, nebo bez vzdělání. Romové, kterých je v okrese podle odhadu 5,9 % z celkového počtu 85 000 obyvatel tvoří 24 % celkového počtu nezaměstnaných a z dlouhodobě nezaměstnaných dokonce 45 %.

Podle odhadů žije na našem okrese asi 2000 ekonomicky aktivních Romů, uchazečů o zaměstnání je více než 600, míra nezaměstnanosti téměř 31 %. Z uchazečů o zaměstnání má 91 % základní vzdělání, 9 % je vyučeno a 0,16 % má střední školu.

Většina Romů pracuje jako pomocní stavební dělníci, kopáči nebo pomocníci zemědělství , ženy pracují převážně jako uklízečky, pomocné dělnice nebo jako pomocné síly v kuchyni. Ke všem známým příčinám vysoké nezaměstnanosti Romů jako je nízká kvalifikace, fluktuace a často i problematická pracovní morálka, přistupuje ještě jeden faktor.

Dříve zakotvené právo na práci bylo podmíněno též povinností pracovat. Řada Romů si ještě stále myslí, že mohou bezstarostně nakládat se svým zaměstnáním, měnit jej, pracovat s různými přestávkami a mít na své zaměstnavatele nereálné požadavky. Nechápou, že člověk je sám za sebe zodpovědný a udiveně stojí před faktem, že jsou propouštěni, nemohou nalézt nové zaměstnání a často ztrácí i podporu před nástupem do zaměstnání, protože neplní podmínky uložené zákonem o zaměstnanosti.

Příčinou vysoké nezaměstnanosti Romů tedy není rasová diskriminace, ale výše uvedené důvody. Zaměstnavatel si prostě na volná místa vybírá co nejkvalitnější pracovníky.

Cesta z tohoto sociálního propadliště pro Romy vede jen přes získání vzdělání, kvalifikaci a tím i odpovídajícího postavení ve společnosti.

Není nepodstatné, že dosahované příjmy za nekvalifikovanou práci v porovnáním s vysokým životním minimem početné rodiny není téměř žádná aktivita motivující, protože rodina je stejně na úroveň životního minima dorovnávána sociálními dávkami.

S nezaměstnaností a přebytkem volného času přímo souvisejí i mimopracovní příjmy. Jsou známy případy, kdy si Romové svoji finanční situaci zlepšují zemními pracemi „na černo“, dále sběrem starého železa a barevných kovů, které často pocházejí i z nelegální činnosti. V neposlední řadě můžeme jmenovat prodej použitého průmyslového zboží dovezeného ze SRN. Tento zdroj příjmů, které jim není možné prokázat a tedy úředně využít, tvoří v některých případech významnou součást finančního zajištění některých rodin, které se tak dostávají na vysokou úroveň a přesto pobírají dávky sociální péče. Tento jev velice ovlivňuje celkový podle majoritní společnosti na romskou komunitu.

Využití volného času

Nadbytek volného času je aktuální téměř u všech členů romského etnika. Důvody spatřujeme ve vysoké nezaměstnanosti a způsobu života. Volný čas nebývá využíván cílevědomě, zpravidla jsou k vidění hloučky Romů posedávajících na lavičkách v parcích a na zastávkách autobusů.

Dalším negativním jevem ve využívání volného času je závislost na hracích automatech a zneužívání omamných látek. V našem okrese se nejčastěji setkáváme s čicháním toluenu, který je běžně dostupný a s užíváním pervitinu. Značné finanční prostředky určené na zajištění základních potřeb rodiny se tak využívají k okamžitému efektu.

V této souvislosti je nutno kladně hodnotit romské aktivity, například fotbalový klub ROI Louny.

Kriminalita romského obyvatelstva

Podíl Romů na páchání trestné činnosti je na našem okrese vysoký - v loňském roce se jednalo o více jak 33 %. Alarmující je trestná činnost romských dětí a mládeže.

Příčiny, které ovlivňují stále stoupající trend Romů na trestné činnosti, jsou především vysoká nezaměstnanost, přebytek volného času, nepříznivá sociální situace, nízká vzdělanost a kvalifikace. Tyto příčiny se navzájem ovlivňují a vytvářejí podmínky pro další rozvoj kriminality.

V loňském roce bylo sledovanými osobami spácháno 125 trestných činů, z nichž 60 % byly trestné činy majetkového charakteru a 22,4 % násilná trestná činnost. Z tohoto celkového počtu se Romové dopustili 47 skutků, čímž se na majetkové trestné činnosti podílejí 38,6 % a na násilné 39,2 %.

Z celkového počtu 159 osob v rejstříku kurátora lze 52,6 % osob označit za recidivisty, z toho Romů je 45 %. Ve 47,4 % se jedná o osoby prvotrestané, zde činí podíl Romů 33,3 %. Ve dvou třetinách případů se jedná o osoby s trvalým bydlištěm v některém ze čtyř měst našeho okresu.

Občanství ČR nemělo 27 osob - jednalo se o občany SROV. V této skupině je 24 Romů, což činí plných 88,8 %. Osm občanů bylo propuštěno z výchovných ústavů, z toho Romů bylo 5, tj. 62,5 %.

Trestnou činnost romského obyvatelstva je nutné posuzovat jako každou jinou trestnou činnost. V případě romských delikventů je třeba ještě důrazněji pátrat po příčinách a způsobech jejich odstraňování.

Romské aktivity

Mezi hlavní romské aktivity na okrese Louny patří Romské občanské sdružení, vedené panem Fedákem, dále fotbalový klub TJ ROI Louny vedený, panem Grundzou a Demokratický svaz Romů Žatec vedený panem Gunárem.

Romské občanské sdružení Louny je svojí činností zaměřeno převážně na děti a mládež. Pořádá různé kulturní akce pro děti, vede dětský taneční kroužek a pořádá dětské letní tábory pro děti z romských rodin. Od letošního roku chtějí zástupci tohoto sdružení obohatit náplň činnosti na letním táboře o přednášky na téma Mládež a drogy.

Tělovýchovná jednota ROI Louny je sportovně zaměřená organizace, její hlavní náplní je fotbal.

Představitelé Demokratického svazu Romů v Žatci se zaměřují hlavně na spolupráci s MěÚ v Žatci při hledání cest jak snížit nezaměstnanost Romů a přispět k rozvoji města. V této souvislosti nelze opomenout otevřený dopis adresovaný všem starostům měst v okrese Louny s návrhem na řešení.

Ostatní romské iniciativy, které vznikly po listopadu 1989 postupně zanikly, nebo nevyvíjejí žádnou činnost.

Závěr:

Obecné problémy Romů v okrese Louny jsou většinou stejné jako v jiných okresech ČR. Za pozitivní jev můžeme považovat to, že v našem okrese nedochází k otevřeným střetům v loňském roce při hromadném exodu Romů do zahraničí 3 rodiny, nebyl jejich odchod zapříčiněn rasismem, ale důvody hlavně ekonomické. Všechny 3 uvedené rodiny se na počátku letošního roku vrátily zpět do ČR a v současné se ve spolupráci s Meziresortní komisí pro záležitosti romské komunity řeší otázka jejich bydlení.

Poznámka JČ: Na tomto textu je skutečně pozoruhodné, že je psán čistě z hlediska většinové bělošské populace a není v něm ani známka pokusu o zjišťování názorů Romů samotných, či o nezávislý postoj na jedné či druhé komunitě.