Erika Schlager, Helsinský výbor amerického Kongresu:
ČR stále neplní některé své právní závazky v rámci Helsinského procesu
"Jsme velmi potěšeni, že některé problémy Česká republika už odstranila a vyřešila," sdělila Erika Schlagerová, právnička Helsinského výboru amerického Kongresu Britským listům. "Potíž však je, že celá řada problémů, kde Česká republika nedodržuje své závazky v rámci mezinárodních dohod Helsinského procesu i nadále trvá. Přitom jde o záležitosti, které by bylo možné napravit relativně rychle a jednoduše.
Pozitivní skutečnosti:
1. Český zákon o občanství byl změněn, takže Romové mohou nyní nabývat českého občanství
Po rozdělení Československa v roce 1993 bylo znemožněno mnohým Romům, žijícím na území České republiky, získat v této následnické zemi české občanství. Toto diskriminační opatření opakovaně kritizovaly mezinárodní instituce a Helsinský výbor amerického Kongresu je velmi potěšen, že novelou zákona o občanství bylo v roce 1999 toto diskriminační ustanovení odstraněno. Romové mohou nyní získávat české občanství.
Jediným nedostatkem v této věci je to, že česká vláda nezorganizovala po změně zákona o občanství intenzivnější informační kampaň, jejímž prostřednictvím by Romy informovala, že nyní mohou získat české občanství. Americký Helsinský výbor nemá přesné informace, kolik českých Romů má v současnosti české občanství (v ČR se informace získávají velmi obtížně), ale má představu, že občanství získala většina českých Romů. To je důležité: pokud chce česká vláda integrovat Romy do společnosti, prvním krokem je, aby měli české občanství a aby s nimi společnost zacházela stejně rovnoprávně jako s ostatními občany.
Jedinými Romy, kteří dosud nemají české občanství, jsou zřejmě jen ty osoby, které žijí v nejmarginalizovanějších, nejchudších a nejdeprivovanějších komunitách, bez přístupu k sociálním službám či k zdravotnictví - jinými slovy - pomoc státu nemají právě ty osoby, které ji potřebují nejnaléhavěji. Většinou se ukáže, že tyto osoby nemají české občanství, pouze když se dostanou do konfliktu s policií či s úřady.
2. Česká vláda poskytla kopie veškeré dokumentace z památníku Lety americkému Muzeu holocaustu
Americký Helsinský výbor je tím velmi potěšen a v tomto smyslu publikoval pochvalné prohlášení na svých internetových stránkách.
Záporné skutečnosti:
1. Čechoameričanům je stále odpíráno právo na majetkové restituce
Když před vstupem České republiky do NATO navštívila v roce 1997 delegace českých senátorů Spojené státy, její členové výslovně přislíbili, že tento problém bude v brzké době vyřešen.
Informovali americkou stranu, že bude problém restitucí Čechoameričanů odstraněn dvoustupňovým řešením:
(a) Čechoameričanům bude umožněno, aby získali české občanství
(b) Bude prodloužena lhůta pro podávání žádosti o restituce, aby se jí mohli účastnit i Čechoameričané s nově nabytým českým občanstvím.
Bod (a) byl splněn, bod (b) splněn nebyl.
Členové Helsinského výboru amerického Kongresu zastávají v této věci velmi energické stanovisko a budou požadovat, aby česká vláda svůj příslib splnila. 4. dubna 2001 poslal americký Helsinský výbor v této věci znovu písemnou urgenci českému náměstku ministerského předsedy Pavlu Rychetskému.
Rychetský odpověděl, že je prý v této věci "zapotřebí dalšího jednání".
Zdá se, konstatovala Erika Schlagerová, že v této věci vládne na české straně nedorozumění. Helsinský výbor oceňuje možnost dialogu, ale upozorňuje, že záležitost českoamerických restitucí, které nemohou záviset na místě trvalého pobytu, je věcí nesmírně závažnou a Helsinský výbor amerického Kongresu bude trvat na vyřešení této otázky.
2. Česká republika stále stíhá lidi podle trestního paragrafu o pomluvě
V dopise Martina Palouše a Petra Uhla americkému Helsinskému výboru, který zveřejňujeme na jiném místě těchto Britských listů, se praví, že Česká republika má právo ochraňovat autoritu soudů, a že "ve srovnání s ochranou soudů ve Spojených státech (sankce za pohrdání soudem) se ochrana, kterou stát poskytuje soudům v České republice, nezdá být přehnaná."
S tím lze zcela souhlasit, sdělila Britským listům Erika Schlagerová z amerického Helsinského výboru. Ano, americký Helsinský výbor by si výslovně přál, aby byla posílena autorita soudů a soudců v České republice - dochází totiž k případů, kdy během soudního jednání v soudní síni se soudcům nepodařilo udržet pořádek, když skinheadi v soudní síni terorizovali oběti rasově motivovaných trestných činů. K těmto případům nesmí docházet, oběti rasově motivovaných trestných činů nesmějí být terčem šikanování.
Je však nesmírně znepokojující, že Česká republika nadále systematicky stíhá určitý počet osob podle trestního paragrafu za pomluvu.
České zákony jsou v tomto smyslu v rozporu se zákony KBSE. Zástupce KBSE pro svobodu sdělovacích prostředků výslovně požadoval, aby ve všech 55 zemích Helsinského procesu byly zákony o trestním stíhání za pomluvu zrušeny.
Petr Uhl sice může argumentovat, že odstavec trestního zákona České republiky, který umožňuje trestní stíhání za pomluvu, není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Uhl však, zdá se, zapomíná, že Česká republika je povinována plnit své závazky v rámci Helsinského procesu a v rámci tohoto procesu jsou mezinárodní právní normy KBSE normami vyšší právní síly než domácí české zákony.
Trestní paragrafy umožňující trestní stíhání osob za pomluvu jsou využívány agresivně v zemích střední Asie a v některých zemích bývalého Sovětského svazu k potlačování svobody projevu. Proto je nutno tento trestní paragraf, který může být zneužíván k potlačování svobody projevu, odstranit ze zákonů všech členských zemí KBSE. Česká republika by měla jít v tomto smyslu příkladem.
Dva novější problémy, o nichž americký Helsinský výbor s českou stranou dosud nejednal
3. Český návrh zákona o církvích a náboženských společnostech je v některých ohledech diskriminační
Touto diskriminací porušuje Česká republika své právní závazky v rámci Helsinského procesu. Podrobně jsme o tom psali v Britských listech zde a zde.
4. Obchod s lidmi
Poslední dobou bylo zjištěno, že obchod s lidmi, zejména se ženami, které jsou v zahraničí uvrhávány do podmínek velmi podobných otroctví, se stal celosvětově obrovským problémem. Spojené státy jsou jednou z hlavních cílových zemí, kam tento obchod směřuje. Činitel amerického Helsinského výboru Christopher Smith nedávno inicioval nový zákon v americkém Kongresu, podle něhož nebude zotročená, do země ilegálně dovezená osoba, poté, co byla objevena americkými úřady, okamžitě deportována, ale bude jí poskytnuto útočiště a bude jí umožněno, aby svědčila proti svým zotročitelům.
Česká republika je pro obchod s lidmi tranzitní i cílovou zemí. Je neodkladně nutné, aby i Česká republika rychle přizpůsobila své zákony tak, aby byla schopna účinně bojovat proti obchodu s lidmi.
