Dopis z Chorvatska:
Cizinci si myslí o Češích skoro to, co si Češi myslí o Romech
Co si myslí Chorvati o Češích, kteří jim tam zaplňují pláže ve velkém množství? Jak vyplývá z "namátkové kontroly" Fabiana Golga, pohlížejí na ně na základě svých zkušeností většinou s pohrdáním, asi tak, jako Češi v ČR na Romy. Přitom charakteristické rysy "Čechů", jichž si Chorvati všímají , jsou typické pro každé kulturně zubožené a chudé lidi, jichž je i v Evropě v nejrůznějších zemích bezesporu velké množství. Nikdo nemůže popírat, že alespoň určitá část českého národa byla v posledních desetiletích komunismem značně kulturně zdevastována; podobně primitivní lidi však najdete ve velkém množství i třeba ve Velké Británii - rozdíl je, že ti nejezdí do Chorvatska. Stereotypní generalizace, jichž se na základě svých zkušeností s českými turisty dopouštějí Chorvati, jsou stejně chybné jako generalizace, jichž se na základě svých zkušeností s Romy dopouštějí Češi v České republice. - Právě, když jsem toto dopsal, měl jsem sraz s jednou svou glasgowskou studentkou. Hovořili jsme o těchto věcech a zmínila se o tom, že její blízká přítelkyně, Bulharka, pracovala v Chorvatsku pro Čechy jako průvodkyně a měla s nimi neustále jen ty nejhroznější zkušenosti. "Jak je možné," divila se Bulharka, "že tak hrubý a primitivní národ jako Češi má tak vynikající literaturu." (?) Opakuji, že jde zcela zjevně jen o zdevastovanou část českého národa, která literaturu nutně nepíše :). Otázka je, do jaké míry jsou její zvyklosti reprezentativní... (JČ)
Chtěl jsem odpovědět na otázku, kterou jsem si položil závěrem včerejšího článku, totiž co si Chorvati myslí o Češích. Ptal jsem se zaměstnanců v hotelu a několika lidí na ulicích města Rabacu. Vzhledem k tomu, že jsem Brazilec, neměla většina lidí zábrany a řekla mi, co si opravdu myslí.
Ivana J., která uklízí pokoje, řekla: "Češi jsou opravdu prasata. Měl byste to vidět, když jdu do pokoje, kde bydlí Ital, všechno je už předem uklizeno. Často si Italové sami stelou postel. České pokoje? Panebože! Nekouří na balkóně, ale rovnou u postele! Vždycky nechávají ležet všude po podlaze rozházené šatstvo, papír od bonbónů, a sušenek, které si dovážejí z České republiky! A většina z nich asi spí nahá, vzhledem k těm skvrnám na povlečení. Obyčejně vyměňujeme povlečení na postelích každé tři dny, ale u Čechů to musíme někdy dělat každý den."
Dragana, vedoucí hotelu: "Vydávají peníze jenom tady v hotelu, nikde jinde. Mám pocit, že se stravují pouze tak, že tady jedí snídani a večeři, která je zadarmo, je součástí jejich polopenze, a pak si koupí v obchodech bochník chleba, aby ušetřili. A vždycky přijíždějí s obrovskou spoustou igelitových tašek, kromě zavazadel. V nich si vezou z České republiky jídlo."
Recepční Velimir: Jestliže si s sebou na pláž vezmou lahev, velmi často vidím, že ji tam prostě nechají. Taky musíme pořád kontrolovat všechny pokoje, protože se zaregistrují jako dva lidé a přijedou přitom ještě s dvěma dalšími dětmi, ilegálně, ty spí na zemi ve spacích pytlích. Je to tak častý problém, že je musíme vždycky varovat, když jim dáváme klíče. Přesto se o to pokoušejí.
Číšník Predrag: Němci a Italové nám vždycky dávají desetiprocentní spropitné. Češi, nikdy! Nikdy nic. A jedí jen to, co je na nejlevnější části jídelního lístku. Jednou jsem viděl matku, jak říká dítěti, ať si z jídelního lístku vybere, co chce. Ale zakryla jména jídel a nechala vidět jen ceny. A dítě si vybíralo podle cen! Češi si skoro vždycky dávají spaghetti bolognese, to nejlevnější, co máme.
Prodavačka Ivana M: "Problém s krádežemi jsme měli jen dvakrát. V obou případech to byli Češi. Čeští kluci. V prvním případě to byl kluk, asi třináct nebo čtrnáct let, koupil si gumové sandály a když jsem zašla dozadu pro tašku a pro klíč od pokladny, nacpal si do kapsy levné bonbóny, které mám u pokladny. Viděl to chorvatský zákazník a řekl mi to chorvatsky. Prohledala jsem ho a on se bránil, že si myslel, že je to zadarmo. Až na to, že na té míse byla velkými písmeny cena. Jiný kluk, asi 15 - 16, si dal pod košili plovací brýle a snorkel a chtěl odejít, myslel si, že to nevidím, jen proto, že bylo v obchodě hodně lidí.
Klaudio, který pronajímá vodní lyže, nemá s Čechy žádné problémy. Líbí se mu v Praze, "kde je všechno tak levné, i holky!" ale přiznává, že si Češi jeho lyže neprojímají, Němci, Chorvati a Italové ano, Klaudio považuje Čechy za "příjemné, jsou to lidé s otevřenou myslí, ale když s nimi kouříte marihuanu, vědí, jak si o ni říct, ale sami nenabídnou nikdy."
Marko, turista z Bosny, tvrdí, že Češi vypadají na pláži legračně, jak tam tahají všechny ty tašky s jídlem.
Michal Viewegh napsal před časem knihu Účastníci zájezdu o skupině Čechů, kteří po pádu komunismu jedou do Itálie na dovolenou. Autorská práva na zfilmování si koupila chorvatská veřejná televize. Pročpak by se měla chorvatská televize - a Chorvati jako takoví - zajímat o český příběh? Chtějí z toho udělat pětidílný televizní seriál. Právě proto, že se to posmívá těm věcem, o nichž tady dnes píšu, na něž jsou Chorvati tak zvyklí, každé léto.
Tak, jak se soukromě Češi posmívají Romům, Němcům, Slovákům, Rusům, Ukrajincům a Polákům, Chorvati se posmívají Čechům (a samozřejmě Srbům.
Lidi prostě vidí smítku v oku jiných a nevidí trám ve svém vlastním oku.
