Čtyřkoalice, ztracené iluze a česká média
V uplynulých několika dnech v souvislosti s fraškovitým hledáním leadra, sestavováním další inflační stínové vlády a s neschopností vytvořit dlouho slibovaný společný senátní klub předvedla čtyřkoalice jak to vlastně v praxi vypadá s jejím tolikrát deklarovaným novým myšlením a novou politickou morálkou. Pouhá vidina stínových postů dala zapomenout na všechna krásná slova, jako domek z karet se rozpadla vznosná čtyřkoaliční rétorika. Podstatná část naší společnosti, která právě v tomto politickém uskupení, velice naivně, viděla naději pro budoucnost byla dokonale šokována.
Sebedestrukci falešné idealizace čtyřkoalice nemá smysl ironizovat nebo hodnotit s jistou dávkou škodolibosti, neboť za rozmetaným mýtem o nové politické morálce je nutné vidět především znevážení všeobecně uznávaných ideálů a deziluzi tisíců lidí, kteří chtěli tolik věřit v politiku morálnější. Naše společnost se tak opět více posunula k nihilismu a cynismu…
Ať se nám to líbí nebo nelíbí, společenskou atmosféru tvoří sdělovací prostředky. Ty naše zocelené léty totality a věrného slouhovství i v dnešních podmínkách dokáží vidět vesměs černobíle, přes rozdílné vlastnické vztahy i překvapivě jednotně a glorifikace čtyřkoalice stejně jako nekritický přístup k jejím představitelům patřil do repertoáru většiny českých médií. Je nadějné, že dnes tu a tam již můžeme zaznamenat procitnutí mnohých českých novinářů, kteří doposud dokázali kriticky hodnotit maximálně Klause se Zemanem, opoziční smlouvu a financování ODS.
Pro věčné snílky se v blízké budoucnosti ovšem rýsuje nová naděje a skvělá perspektiva, neboť další garnitura prezidentových mužů chystá zbrusu novou, ideální politickou stranu. A opět se nesporně najdou média ochotná masově vytvářet svatozáře a lidi schopné bezvýhradně uvěřit. Život jde dál…
V Praze 9. dubna 2001
