Mikrocensus 92

Statistika a mezinárodní obchod se strategickými informacemi

O tom, jak ČSÚ na počátku devadesátých let spolupracoval s Američany za hubičku na tom, aby v USA znali podrobné údaje o českém obyvatelstvu

Téměř 100 stran fascinujících a zároveň velmi znepokojujících informací o porušení snad všech myslitelných zásad o nakládání s daty se dostalo do rukou Britských listů. Jejich zveřejnění dokazuje minimálně jeden způsob, kdy aktivity pod pláštíkem ČSÚ posloužily zájmům úplně jiného státu, a ČSÚ za ně ještě poděkoval. Jelikož se do rukou Britských listů dostaly též bianko podepsané a orazítkované průkazy sčítacích komisařů ČSÚ i ČSAV z tehdejší akce, jedná se pravděpodobně i o trestný čin (přinejmenším nedbalostní) pracovníků těchto institucí. Množství strategických informací, které obsahovaly dotazníky obou propojených šetření, mohlo umožnit po pečlivém vyhodnocení získat nezanedbatelnou ekonomickou výhodu při investování v ČR koncernům ze Spojených států. Bylo to jen ze Spojených států a bylo to jen tenkrát? Posuďte však sami a kriticky tato fakta:

V roce 1993 provedl ČSÚ statistické šetření o finančních a majetkových poměrech domácností, příznačně nazvané MIKROCENSUS 92. Množství údajů, které ČSÚ potřeboval vědět, se vešlo na trojlist - 6 STRAN A4. Zákon ČNR 278/92, podle kterého se uvedené šetření konalo neuváděl ŽÁDNÉ další šetření, které by se mohlo legálně propojit s šetřením MIKROCENSUS 92. Přesto ČSÚ v rozporu s tímto zákonem připojil k tomuto šetření další, tentokráte 42 STRÁNKOVÝ dotazník, vypracovaný týmem specialistů University of California v americkém Los Angeles ve spolupráci se Sociologickým ústavem ČSAV v Praze. Vedoucím projektu SSVE byl sociolog Petr Matějů, nyní poslanec za Unii svobody a velký zastánce současného sčítání osob. Tento, na americkou objednávku vypracovaný a z amerických zdrojů placený dotazník, připojil ČSÚ k projektu MIKROCENSUS 92.

Údaje, které vyžadoval od lidí americký projekt, byly oficiálně zaměřeny na SOCIÁLNÍ STRATIFIKACI VE VÝCHODNÍ EVROPĚ PO ROCE 1989 (SSVE). Tehdejší "oficiální odůvodnění" hovořilo o důležitosti vyplnění dotazníků pro tvorbu sociální politiky. Výsledky této "tvorby" pak zřejmě zažila česká společnost v letech následujících... Tazatelé se ale ptali na množství velmi citlivých a specifických otázek, které mapovaly ekonomickou situaci domácností (10 STRAN A4), náboženského vyznání občanů (2 STRANY A4) politické organizovanosti před rokem 89 i po něm (3 STRANY A4). Otázky směřovaly dokonce na příbuzenské svazky do 2 kolena prarodičů z matčiny strany, příjmů a majetku, úspor v bankách, šperků a obrazů, podnikání apod.

K intruktáži tazatelů byly určeny 26 stránkové "Instrukce SSVE" jsou přímé pokyny pro tazatele, řešící provázanost šetření SVVE a MIKROCENSUS, tedy vazbu "soukromé" a "státní" části šetření... Jejich součástí je i přenos identifikačních údajů osob z formuláře MC92-1 do "Evidenčního listu rozhovoru" SSVE. Podle Petra Matějů, kterého kontaktovaly Britské listy, byl proveden statistickým úřadem výběr 8000 osob z databáze Mikrocensu (několik desítek tisíc osob).

V záhlaví titulního listu "Instrukcí" není ale uvedena Akademie věd, ale ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Evidenční list rozhovoru SSVE má přitom zase podtitul "Identifikační údaje z MIKROCENSU 1992" a je v něm instrukce o propojení identifikačních dat. Pro propojení šetření SSVE a MIKROCENSUS vydal ČSÚ formulář MC-92-6 pod názvem "Seznam vybraných bytů pro tazatele", ve kterém bylo uvedeno: přesné jméno a úplná adresa uživatele konkrétní domácnosti, "pagina" - číslo, jednoznačně tohoto konkrétního člověka identifikující ve všech dalších formulářích. Tazatele tedy statistický úřad vybavil přesnými adresami a jmény osob, které byly určeny pro Mikrocensus i výběrové dotazování o sociální stratifikaci. Údaje obou dotazníků přitom bylo možné propojit kdykoliv po jejich převzetí, neboť spojovacím článkem byly ony "paginy". K porušení oficiálních pravidel přísně technicky vzato mohlo dojít kdykoliv od chvíle, kdy se veškeré dotazníky zpracovaly do strojového tvaru. Matějů toto "propojení datových vět" vyloučil, řka, že jemu samému se do rukou dostaly už pouze anonymizovaná data. Zda se tak někde a někdy stalo či ne, bude zajisté otázkou dalšího šetření, a to zřejmě nejen Britských listů...

I tato "anonymizovaná" data však umožňují přesnou identifikaci dotazem s kombinací a několika odpovědí z jinak anonymního šetření, což přiznali poslanci v rozpravě o sčítání lidu. (V Třešňové ulici v Domažlicích bydlí s největší pravděpodobnosrtí jen jeden ženatý inženýr ekonomie, narozený v roce 1956, podnikající plynule od roku 1992 a vlastnící byt 4+1...).

Poslanec Matějů uvedl pro Britské listy, že celý datový archiv šetření SSVE byl následně převezen do USA a je nyní ve výhradním držení fakulty sociologie Kalifornské univerzity v Los Angeles, která se účastnila projektu jako partner se vkladem vládní americké nadace National Science Foundation ve výši "ne méně než 10 000 USD" (podle slov poslance Matějů - pozn. autora). I on sám prý musel jet v roce 1994 do Kalifornie, když chtěl zpracovat údaje z uvedeného výzkumu. Výsledky celého šetření jsou zveřejněny až nyní v knize se signifikantním názvem "Nerovnost, spravedlnost a politika" (Matějů, Vlachová, 2001), -tedy devět let po jejich sběru - a v knize nakladatelství Academia "Zpráva o vývoji v české společnosti" (1999).

Stávají se občané pokusnými králíky amerických univerzit?

Britské listy budou i nadále pozorně sledovat vývoj kauzy "Mikrocensus 92", budou klást dotěrné otázky na Statistickém úřadě i dalších státních institucích, neboť nás velmi znepokojuje možné pokračování této kauzy dnes, kdy sčítací komisaři rozdávají formuláře deseti milionům obyvatel České republiky. Tentokráte se to jmenuje Sčítání lidu 2001. Jiřina Růžková, hlavní garantka současného sčítání (censu), odpovídá na obavy tlumočené novináři šalamounsky: "Nás nezajímá, co máte právě vy. Nás zajímá, jak je na tom celá země..." No bodejť, vždyť to je to nejzajímavější pro každý nadnárodní koncern, chystající investici v malém Česku. Americký či evropský, jen plánovitostí svých investic může dosáhnout odpovídajícího zisku. O nic menšího než o prachy vlastně nejde.

Tomu se říká globalizace. Kalifornská univerzita byla u důležitých informací první. Za ubohých pár desítek tisíc dolarů.