(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Aktualizace, čtvtek 15.00:
Ukázka předobrazu mediální popravy. Tento graf je zkopírován ze serveru Českých novin, provozovaných společností NERIS, 100% vlastněnou ČTK. --- Má právo klást dceřinná společnost ČTK takovéto otázky čtenářům? Domnívám se, že nikoliv a je to pro mne dalším důkazem silové manipulace veřejným míněním, na kterém se podílí i státní agentura (a její satelity). Mohu si myslet cokoliv, mohu souhlasit i s otázkou i s poměrem odpovědí, nicméně trvám na tom, aby tisková agentura zůstala mimo hru. Ta má přinášet fakta, má být informačním etalonem, a nikoliv manipulovat čtenáři. A takto položená otázka manipulací je. (koš)
Poznámka TP: Docela závidím kolegovi Kotrbovi optimismus, s nímž hledá v politických zprávách ČTK (nebo kteréhokoli jiného média) informace; ty tam samozřejmě jsou, ale výhradně jako prostředek a zástěrka manipulace. Kauza Pilip-Bubeník-Pithart - podobně jako "boj o svobodu slova v ČT" - je prvotřídním produktem mediálních manipulátorů. Pravda, ne všechny obrazy vyšly, jak plánováno (těžko se dalo čekat, že národ majoritně pojme Pilipovo věznění jako individualizovanou odplatu politické třídě za její výsady), ale rozzářené oči věznitelů po setkání s laskavým a moudrým Politikem (L. Pilipová), bázeň smíšená s obdivem ke smělému komunistickému vůdci (tj. recidiva podpory pro Miloševiče v době bombardování Srbska) nebo Klaus-hlupáček, který se musí omluvit za prostořekost, to jsou čísla stejně podařená jako Otakar Svoboda v přilbě za zvuků Louisovy trubky...
Strana a vláda ujistila znepokojené obyvatelstvo, že jakékoli obavy ze sčítání lidu jsou zbytečné. "Vláda kategoricky odmítá zpochybňování platného zákona o sčítání lidu, domů a bytů a svévolný výklad jeho ustanovení. Takové jednání považuje za naprosto nezodpovědné. Vláda tímto ujišťuje občany, že jimi poskytnuté údaje budou použité (sic) pouze k účelům stanoveným tímto zákonem a že ochrana osobních údajů je zajištěna," uvedl pro ČTK vládní mluvčí Libor Rouček. Vláda se prý pozastavila nad tím, že v médiích se v poslední době objevují názory, které zpochybňují průběh sčítání a způsob ochrany zjištěných údajů. --- O tom, má-li vláda v souvislosti se sčítáním lidu v úmyslu vyměnit některé konkrétní novináře, se zpráva ČTK nezmiňuje. (TP)
V Česku je přísně (a bude hůř). Redaktorovi Britských listů se podařilo spojit s pplk. Kloubkem, který vyšetřuje mluvčí INPEGu Dvorskou a Pioreckého pro "podněcování a schvalování trestného činu". Pan podplukovník je ze staré školy. Vysvětlil, že občan je povinen dostavit se, kamkoli policista určí a kdykoli se to policistovi hodí; že by snad mohl vyšetřovatel přijet za mluvčími do Brna, vůbec nepřichází v úvahu. Argumentaci § 53 trestního řádu vyvrátil pplk. Kloubek rázně: pracuje u policie pětadvacet let a nepotřebuje, aby ho někdo poučoval.
Jsme si jisti, že příkaz "odstíhat" mluvčí (kteří se mimochodem od násilí při zasedání MMF/SB explicitně distancovali) je v nejlepších rukou: můžeme-li věřit Petru Cibulkovi, pan vyšetřovatel má pro boj s vnitřním nepřítelem optimální vzdělání:
KLOUBEK Martin, nar. 8. 7. 1950, člen KSČ od 16. 12. 1968. V roce 1985 VŠ VB, fakulta StB, VŠ KGB v SSSR, od 12. 5. 1987 výkon služby operačního důstojníka VŠ SNB. Dne 29. 6. 1990 podán návrh na povýšení do hodnosti kapitána... atd.
Tak impozantním životopisem se u dnešní policie může pochlubit málokdo... (TP)
Neuvěřitelná reakce poslance Parlamentu na článek jeho kolegy.
Před několika dny zveřejnily Britské listy závažné svědectví poslance Ivana Davida o podrobnostech z jednání klubu ČSSD k řešení krize v České televizi. Od předsedy poslaneckého klubu ČSSD Zdeňka Škromacha přišla následující reakce. (šok)
Informace uvedené ve Vašem článku považuji za účelově zmanipulované a neodpovídající průběhu jednání PK. Vzhledem k tomu, že se jednalo o uzavřené jednání PK nebudu se k těmto bludům a nesmyslným vývodům a účelovým spekulacím údajně pana poslance Ivana Davida vyjadřovat.
Předpokládám, že celý článek je z Vašich domněnek a nechce se mi věřit, že by se pan poslanec Ivan David k něčemu podobnému propůjčil.
Žádám Vás o zveřejnění tohoto mého stanoviska k Vašemu článku.
S pozdravem
Odpověď Štěpána Kotrby:
Vážený pane poslanče,
Osočení mé osoby z "účelové manipulace", "bludů" a "nesmyslných vývodů" odpovídá opravdu jen a jen Vašemu způsobu myšlení a práce s fakty, nikoliv mému.
Ztrapňujete se před čtenáři Britských listů opravdu zbytečně, sám a dobrovolně. Ale to je Vaše věc a vaše politická kariéra.
Věřte mi, že velmi rád zveřejním vaše stanovisko v plném znění, tučně a ještě i s Vaší fotografií.
Článek je opravdu od poslance Ivana Davida, napsán byl pro vnitrostranický časopis 3D, kde i vyšel, nebyl naší redakcí nijak krácen a nijak pozměňován, od pana poslance Davida je i souhlas s jeho přetištěním do knihy "V hlavních zprávách: Televize", která vyjde v pátek 9. února.
Toliko k faktům, a nyní k vašim domněnkám. Pouze proto, že se jednalo o uzavřené zasedání, považujete článek vašeho stranického kolegy za bludy, ke kterým se nebudete vyjadřovat? Panu poslanci Davidovi už je zřejmě na zvracení z poměrů ve vámi řízeném poslaneckém klubu ČSSD, a proto se rozhodl podělit se o své zkušenosti z "práce" klubu v kauze tak závažné (jakou krize v ČT bezesporu byla) se čtenáři. Čtenář má právo znát i zákulisí pletich, které někteří poslanci vytvářeli s obratností jim vlastní...
Poté, co jste reagoval tak, jak jste reagoval, se jeho motivům pro napsání článku stále méně divím. Začínám jim i rozumět.
Nikolaj Savický: Rozvrat v České televizi způsobily Britské listy. Dnes publikujeme druhou část delšího textu Nikolaje Savického, člena vedení managementu České televize o podstatě a průběhu krize v ČT. V této druhé části argumentuje Savický, že Hodač mohl jako nový ředitel ČT přežít, kdyby se bývala Rada ČT nechovala "arogantně a neobratně" (pomíjí, že už při volbě nového ředitele se zaměstnanci ČT chovali vůči Radě agresivně - dav zaměstnanců ČT skandoval před okny Rady ČT: "Dávejte pozor, koho zvolíte, my jsme veřejnost!" - a že pak vzbouřenci vytvořili virtuální obvinění údajného "puče ODS" proti ČT); zaznamenává hrubé porušení principu veřejnoprávního zpravodajství vzbouřenci i Bobovizí, které vedlo a zřejmě i nadále povede k dalšímu drastickému úpadku televizní žurnalistiky v České republice. V první části svého textu, zveřejněném včera, Savický v podstatě argumentuje, že nynější krizi v ČT způsobily Britské listy, když radikálně ovlivnily "mocnou, ale hloupou" členku Rady ČT Janu Dědečkovou. Všechno bylo v pořádku, odborníci i veřejnost byli s Českou televizí spokojeni, ale Britské listy začaly podvracet. Tento text Nikolaje Savického obsahuje například takovéto pasáže:
Tou dobou už se Rada ČT na rozdíl od sklonku léta 2000 ocitala naprosto ve vleku Jany Dědečkové. Proto nabývá na důležitosti jiná otázka: kdo ovlivňoval názory Jany Dědečkové? Sama Dědečková potvrdila, že její myšlení “bylo hodně ovlivněno p. Pecinou a BL”. To není žádné tajemství, těsné kontakty Britských listů s Janou Dědečkovou byly zřetelné od počátku léta 2000. Dále však Jana Dědečková připouští, že na ní měla “určitý vliv” Jana Bobošíková. Připočteme-li k tomu těsné vztahy Jany Dědečkové “s přítelkyní Kateřinou Dostálovou”, začíná se rýsovat ona smrtící skupinka našeptávačů, která nevědomou a předpojatou majitelku penziónu postupně proměnila v hybatelku největší pohromy v dějinách televizního vysílání veřejné služby v ČR.
Postupně se vynořují příčinné souvislosti. Proměna Tomáše Peciny v zastánce Jany Dědečkové a hlasatele jejích agresivních a intolerantních názorů byla patrná nejpozději v srpnu loňského roku. Nepochybně to pro něj byl hřejivý pocit, vidět do zákulisí Rady ČT, dostávat pod rukou dosud nezveřejněné materiály, být tázán na svůj názor a mít možnost ovlivňovat její jednání. Však také Britské listy v Pecinových komentářích dávaly nepokrytě najevo své zklamání, kdykoli tlak Rady ČT na generálního ředitele na některém zasedání polevil.
Vliv Britských listů na myšlení Jany Dědečkové se promítal v jejím neustálém přeceňování významu zpravodajství a některých pořadů aktuální publicistiky na úkor všeho ostatního, co ČT vyrábí a vysílá. Byl však patrný také v tom, jak Britské listy neustále podněcovaly Radu ČT k nedůvěře vůči generálnímu řediteli a k jeho vyslovenému šikanování radou, které ve vztazích předchozích generálních ředitelů ČT s předchozími Radami ČT nemělo precedens. Tomáš Pecina k tomu iniciativně přispíval také osobně řadou stížností. To vše lze snadno dokumentárně doložit.
Podrobným rozborem se k textu Nikolaje Savického vrátíme, až poté, co ho uveřejníme celý. Teď snad jen tyto drobné poznámky: Fascinuje mě na rozboru pana Savického jeho téměř hmatatelný strach před svobodnou, kritickou myšlenkou, která může mít až ničivou sílu, dostane-li se do "nepovolaných rukou". Po pádu komunismu se začalo v ČR říkat, že vzhledem k tomu, že už se teď "všechno může", slovo ztratilo na váze a nikdo na ně nedá. Že by tomu tak přece jen nebylo? Že by slovo (Britských listů) dokázalo i v relativistickém chaosu dnešní České republiky působit tak explozivní silou, jak to líčí Nikolaj Savický? A je-li to pravda, ptejme se, proč tomu tak je? Není to třeba náhodou proto, že BL píší podloženě a věcně, že nepíší hlouposti? - Na textu Nikolaje Savického mě také zaujala dost trvalá představa vnějšího nebezpečí, spiklenců, kteří neodpovědně ohrožují víceméně uspokojivě fungující Českou televizi. (Je to, ať pan Savický odpustí, trochu jak za dob Sovětského svazu: v něm bylo všechno také víceméně v pořádku, jen ti západní imperialisté pořád zuřili a pořád něco kritizovali.) - Jinou zajímavou věcí je pozoruhodná arogance tzv. "odborníků" - o ČT smějí rozhodovat jen specialisté, případně osoby, které s ČT spolupracují a znají řádně její vnitřní chod. Nikdo jiný, zvnějšku, z venkova, nemůže České televizi rozumět. To, že v demokracii o chodu institucí mají rozhodovat právě obyčejní lidé, k jejichž prospěchu mají ty instituce fungovat, je pominuto. Je pravda, jak píše Nikolaj Savický, že se Britské listy soustřeďovaly ve své kritice zejména na zpravodajství ČT, jenže to je ve veřejnoprávní televizi v demokracii tou nejdůležitější složkou - konec konců proti reformě rebelovalo právě zpravodajství, které je v celé ČT zřejmě nejnekvalitnějším oddělením. (JČ)
Na tuto poznámku Jana Čulíka reagoval Nikolaj Savický textem, zveřeněným v tomto čísle BL.
Dokončili jsme redakci přibližně 350 stránkové knihy o kořenech krize v České televizi i jejím tragickém vyvrcholení v prosinci 2000 - lednu 2001. Kniha se jmenuje V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili. Najdete v ní všechny důkazy "podvratné činnosti" Britských listů proti České televizi, včetně několika stížností Tomáše Peciny Radě ČT na ředitele Dušana Chmelíčka a můžete sami posoudit, zda to byly stížností důvodné či zlovolné. Kniha je to výbor z textů publikovaných v Britských listech. Vyjde v pátek 9. února 2001 v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6. O víkendu jsme intenzivně dodělávali poslední přípravné práce před tiskem. Britské listy chtějí tímto vyjádřit velký dík Jakubu Krčovi a jeho malé pražské firmě Lacerta, která přes víkend vynikajícím způsobem, bez ohledu na čas a denní či noční dobu provedla urychleně a neuvěřitelně spolehlivě všechny základní počítačové sazečské práce (lámání textu, zanášení korektur do textu). Děkujeme. (JČ, TP)
Pomýlená Jana Dědečková. Poznamenává JulianaVážený pane Čulíku,
myslela jsem, že přeháníte (Jak jsem dostal na Václavák 100 000 lidí), ale
N. Savický to potvrzuje. Intelektuálové J. Čulík a T. Pecina pomýlili
svými informacemi nevzdělanou J. Dědečkovou, té se kupodivu podařilo
přesvědčit (nebo pomýlit) vzdělance v Radě ČT, a tak tu máme televizní
krizi. Když v systému vede malý impuls k velkým změnám, znamená to, že systém
není příliš stabilní.
K tomu jsem došla svojí ženskou logikou.
PS.
Reci Nikolaje Savickeho o nevzdelanosti J.
Dedeckove mi pripomnely doby, kdy jsem jezdila do CST na ruzne
vzdelanostni souteze a musela poslouchat reci intelektualu ruznych o tom, ze
jsou delnici a jejich deti blbi.
CT je mimoradne stabilni system, vysoce odolny proti jakymkoliv zmenam,
nestabilnim systemem je ceska spolecnost, kdyz kvuli redakci zpravodajstvi
malem padne vlada. To uz jste ale psali.
J. Dedeckova je castecne v podobnych sporech s elitarskymi rigidnimi
strukturami jako hokynarska dcerka M. Thatcherova.
Podněcující Britské listy. Píše Daniel Tomek
Vazeny pane Culiku,
pekne jste vybral citat "neustále podněcovaly Radu ČT k nedůvěře vůči generálnímu řediteli a k jeho vyslovenému šikanování radou, které ve vztazích předchozích generálních ředitelů ČT s předchozími Radami ČT nemělo precedens. Tomáš Pecina k tomu iniciativně přispíval také osobně řadou stížností. To vše lze snadno dokumentárně doložit."
Panu Savickemu by se mozna libilo v 18. stoleti, kdyz urady davaly poddanym pokuty za drze stiznosti. Cesti evangelici v dobe po vydani tolerancniho patentu o tom vedeli sve (viz nedavna krasna knizka Patent zvany tolerancni od Evy Melemukove).
Chci rict, ze drzim blistum palce v jejich zadostech (též zde) o informace o hospodareni CT. Posledni rozsudky soudu ve veci svobody informaci o hospodareni obci davaji urcitou nadeji.
Jakub Patočka zaplatil přes půl roku dlužné honoráře. Když vyloučil loni v červenci šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka Jana Čulíka ze svého týdeníku za to, že kritizoval Jaromíra Štětinu a aktivistickou organizaci Člověk v tísni, která předstírá, že zároveň patří mezi novináře přislíbil, že nevyplacené honoráře za pravidelný sloupek v Týden ve světě, který psal Jan Čulík pro Literární noviny od ledna 2000 do července 2000, vyplatí do čtrnácti dnů. Peníze přišly v těchto dnech.
Současné matematičky. Kdo se chce dovědět něco o současných vynikajících matematičkách, nechť se podívá sem , píše Jan Nekovář.
Studii Miroslava Brady o základních principech televizního zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:Skutecne si myslim,ze by mela
byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem
redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze
o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.
Britské listy podle slibu vypracovaly ústavní stížnost (zatím v předběžné verzi), jíž usilují o zákaz sčítání lidu, domů a bytů a o zrušení příslušného zákona. (TP)
Zde je celý třísekundový záznam prchajících policistů ve formátu AVI (pozor, 3,5 MB!). Zdá se, že jsou na něm k poznání všichni tři policisté, kteří minulý čtvrtek křivě svědčili proti Madsi Traerupovi. S jistotou to však určit nemůžeme, k tomu bychom museli mít k dispozici kvalitnější záznam. (TP)
Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje týkající se hospodaření České televize, viz tento text. Také chceme od ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde.
Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů mobilních telefonů členů Rady ČT: "Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."
Viz o tom v BL zde. (JČ)
"V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom zde.
Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)
Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
