Myslete si, že jsme lůza
Očima Jana Čulíka je krize v ČT interní pracovněprávní spor, který redaktoři šikovně převedli v politický konflikt Čtyřkoalice versus strany oposmlouvy. Článek Kde koření dnešní krize v ČT (MFD 30.12.00) by se dal snadno odmítnout s poukázáním, že autor je vzdálen dění (žije v Glasgowě) a přímé informace má jen z občasných návštěv. Nebylo by to správné, protože J. Čulík je po řadu let uznávaným mediálním odborníkem, účastní se přednášek a seminářů, o současném dění má telefonické informace od zúčastněných osob i od svých spolupracovníků. Situaci průběžně komentuje v internetovém deníku Britské listy. Není však politikem a protože se vyjadřování k politickému dění nezdržel, jeho článek je směsí pravd, polopravd a omylů. Je proto potřeba se u jednotlivých tvrzení zastavit a trpělivě oponovat.
JČ: Demonstranti podporující vzbouřence obviňují z vlastní frustrace, která je důsledkem záporného vývoje v zemi, ředitele Hodače.
PJ: Bez vyšetření prohlásit všechny demonstranty za frustrované osoby je odvážné. Proč se pan Čulík domnívá, že v naší zemi je záporný vývoj? Když Hodač odstoupí, demonstranti se uzdraví? To by pak měla na jeho odstoupení tlačit Všeobecná zdravotní pojišťovna.
JČ: Za stav politického a hospodářského života nesou osobní spoluodpovědnost redaktoři B. Klepetko a D. Drtinová, protože po dlouhá léta nebyli schopni kritické analýzi činnosti politiků.
PJ: To je opravdu kuriózní tvrzení. Novináři, kteří mají nastavovat zrcadlo, jsou prý odpovědni za stav před zrcadlem, protože zrcadlo nedrží dost šikovně? Víte něco o souvislosti odpovědnosti s pravomocí, J. Čulíku? Domníváte se, že novinář, jehož jediným právem je se zeptat a který vůbec nemusí dostat odpověď, má být stejně odpovědný za vývoj společnosti jako zákonodárné, výkonné a soudní sbory?
JČ: Rebelové se v ČT chovají, jako by to bylo jejich vlastnictví, zneužívají vysílání k prosazování osobních zájmů.
PJ: Nejde o osobní zájmy redaktorů, ale o princip a samou podstatu jejich práce. Pakliže pan Čulík připustí, že novináři jsou hlídacím psem demokracie, pak nezávislost a svoboda slova jsou základními předpoklady pro výkon povolání. Stávající zákony a jejich interpretace umožňuje politizovat veřejnoprávní televizi, stávající praxe umožňuje cenzuru. Ve svém důsledku to znamená ztrátu nezávislosti a pozvolný přechod k totalitě, v podstatě novou normalizaci. Je tu však jeden zákon vyšší právní váhy a tím je Ústava ČR spolu s Listinou práv a svobod. Svoboda slova je zaručena, cenzura zakázána. Proto je většina lidí na straně ústavy, proto je většina lidí na straně stávkujících.
JČ: O reformu zpravodajství se pokusil I. Kytka.
PJ: Pan Čulík neustále slučuje kvalitu zpravodajství se současnou krizí. Jistě je možné na práci redaktorů najít chyby, jistě je možné zpravodajství zlepšit. Obávám se však, že kdybychom měli redaktory na špičkové světové úrovni, krizi v ČT by to nezažehnalo. Ba právě naopak, probíhala by vyhroceněji, protože redaktoři narození v demokracii by si nějaké zavření v místnosti bez WC prostě nedali líbit.
JČ: Dědečková, hlavní motor rady, jednala na základě vnitřního přesvědčení, nikoliv na příkaz stranických sekretariátů.
PJ: Není zřejmé, co myslí pan Čulík výrazem “hlavní motor rady”. Jakým směrem Dědečková radu hnala? K čemu ji chtěla dohnat? Co ví pan Čulík o jejím vnitřním přesvědčení? Jaké stranické sekretariáty? Dědečková byla nominována jedinou stranu a tou je ODS. Lže jak když tiskne a nejraději na kameru. Panu Čulíkovi by měl někdo pustit onu jednadvacítku Dědečková - Rejchrt alespoň 5x za sebou. Pro TV diváky se stala lidovou vypravěčkou z Moravy.
JČ: K nynější politické krizi přišla ODS jako slepý k houslím.
PJ: Zde bych trval na tom, aby se pan Čulík držel svého oboru. Když v době stávky kritizuje redaktory za nedostatečnou úroveň zpravodajství, vypadá jako člověk, kterému se v hořícím lese nelíbí křivě rostlé stromy. Když se domnívá, že na současné politické krizi nemá ODS svůj díl, vypadá podstatně hůře a není mu pomoci.
JČ: Redakce se obrátila o pomoc na čtyřkoaliční politiky.
PJ: To je dost hrubá dezinformace. Pokud vím, nikdo z redakce nežádal o pomoc žádnou politickou stranu. Naopak, jako první o situaci v ČT jednalo gremium ČSSD. Místopředseda vlády Špidla prohlásil: “Volba Hodače byla chybná.” Ne Ruml se spacákem, ale gremium ČSSD z vlastní iniciativy situaci zpolitizovalo.
JČ: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání musela Hodače potvrdit. Jinak by to mělo destabilizační účinky pro český právní řád.
PJ: Pan Čulík neví, že RRTV ČR nepotvrzuje ředitele. Jmenování a odvolávání ředitele je v kompetenci Rady ČT. Nesdílím obavu, že by se jmenování nebo odvolání jednoho ředitele se jakkoliv projevilo na právním řádu. Náš právní řád nerozkolísá ani Poslanecká sněmovna, která porušuje své vlastní zákony: Nedodržení termínů při odvolání druhé Rady ČT (porušení zákona připustila poslankyně K. Dostálová na kameru), najmenování 7 členů do třetí Rady ČT dle opoziční smlouvy (nedodržení zákona, který zakazuje, aby členové Rady působili ve prospěch politické strany), účast P. Štěpánka v RRTV ČR ( kandidoval do Senátu za ODS, porušení stejného zákona jako v předešlém případě).
JČ: Politováníhodnou skutečností je vystupování českých “intelektuálů”, kteří projevili emocionální podporu vzbouřencům.
PJ: Těmi intelektuály v uvozovkách myslel pan Čulík patrně Z. Svěráka či L. Vaculíka. To jsou intelektuálové bez uvozovek, kterých si národ velmi váží. Jestli je chtěl pan Čulík uvozovkami urazit, pak musím konstatovat, že jim nesahá ani po kotníky. Stejně tak, jako stávkujícím, které v Britských listech nazval lůzou.
Petr Jánský
Poznámka JČ: Raději než sedat si na zadek před "známými osobnostmi", které o tom, jaká byla situace v České televizi a co zavdalo podnět k nynější umělé krizi, by bylo záhodno racionálně zjišťovat a analyzovat fakta a nepodléhat paranoidním spikleneckým teoriím. Je snadno zjistitelným FAKTEM, že se ODS stavěla proti zvolení Jiřího Hodače generálním ředitelem ČT - prosazovala na to místo Zdeňka Drahoše. RRTV podle zákona potvrdila, že je Hodačovo vysílání legální. . Atd. Jan Čulík i Britské listy léta ostře kritizovaly Václava Klause i ODS, v době, kdy velká část národa byla do nich zamilována. To však proboha neznamená, že budu zkreslovat v jejich neprospěch fakta. Pan Jánský žije ve virtuální realitě.
