Britské listy

Stálicí současné situace kolem České televize je diskuse o dodržování zákonu. Kvalitní i nekvalitní, vyrovnané i tendenční argumenty padají na obou stranách, nikdy i v jediném článku, například Michael Žantovský zde http://pes.internet.cz/clanky/9024_0_0_0.html.

Osobně soudím, že je skutečně důležité vnímat zákony coby aproximaci k právu. Je to záznam záměru, vyjádření nedokonalé kodifikace práva, tedy pokus o praktický návod k provedení spravedlnosti, ne spravedlnost sama. Zákon nemá být absolutní modla, 'svaté přikázání' - pokud si ovšem nepleteme politika s bohem. Zákon nás nezavazuje navždy, máme instutuce a způsoby jak zákon změnit a vylepšit. Zatímco já ctím jen "spravedlivé" zákony, tim ostatním se přesto (zbaběle) podřizuji, nebo jim (udatně) čelím. Ale pozor, chceme li zákon živelně změnit či obejít, jsme na opravdu šikmé ploše.

V diskusi na toto téma padají argumenty, že převrat roku 89 byl tehdy přece protizákonný, z čehož vyplývá závěr, že protizákonné jednání v zájmu dobré věci je ospravedlnitelné. Budiž. Prý v roce 1948 zas vše probíhalo formálně korektně podle zákona, lež účelově, takže slepé dodržování zákonů může být velká chyba. Taky Budiž. Ale stejný argument, typu "účel světí prostředky", hlásá každá zvůlná ideologie.

Jak rozlišit, když stejné heslo používá jiný, že je morální páteří národa a ne velkohubým žabařem. Jak velmi pohodlné východisko, vykládat si zákony podle účelu, vždy vlastnoručně po svém, praví odpurci anarchie, zastánci starých dobrých pořádků.

Nicméně uznejme, že jsou situace, kde se zákony jinak než skrze "odpornou" kampaň občanské neposlušnosti nezmění.

Proč dostaly ženy volební právo? Proč odboráři právo stávkovat? Odkud svoboda slova?

Lidská práva? Protože si je naši předkové doslova vybojovali. Jako příklad ze dneška - je rozumné předpokládat, že si naši poslanci bez našeho rozhořčení a de facto nátlaku sami dobrovolně omezí prebendy a poslaneckou imunitu?

Soudím tedy, že takzvaný duch zákona, jeho záměr, má být z hlediska přirozené spravedlnosti nadořazen nad jeho literou, která je jen zkratkou všeho, co se o daném zákonu prodebatovalo, uznalo či neuznalo na parlamentní půdě. Právo zastávat nějaký názor nemůže být zjednodušeno na výřečnost, na schopnosti názor vyjádřit a vysvětlit. Někteří z nás se dokáží přesně a srozumitelně vyjádřit, jiní se o to pouze snaží, polovičatě a neobratně. Podstané však je, co chtějí vyjádřit, nejen zda to řekli na první či desátý pokus tak, jak by si bývali přáli, bez chyb a nedopatření.

Pokud se nějaký zákon zdá zneužitelný, a věříme v dobrou vůli zákonodárců, pak se nepodařilo přesně a důkladně vymezit zněním zákona jeho podstatu tak, aby nemohl být zneužit.

Je třeba zákon dát do souladu s jeho záměrem, ne jej pouze v nedokonalém znění navždy dodržovat. Je to třeba provést procedurálně čistým způsobem, parlamentní cestou.

Ale upozornit na tuto nutnost lze i občanskou neposlušností. Tím, že takové porušování litery špatného zákona vystavuje jeho kritika osobnímu postihu, se protest stává závažnějším argumentem.

Zda byl porušen "duch" zákona o Radě ČT či volbě ředitele nemá vykládat dav, nebo politik, nebo prezident. V parlamentní demokracii má na otázku výkladu zákona odpovídat nezávislý soud. Od toho totiž soudy vůbec jsou. Potíž je v situaci, kdy naše soudy nejsou věrohodně nezávislé.

Například v Británii je soudce oprávněn při výkladu zákona přihlédnout k záznamům z parlamentních debat ("Hansard"), a tím si objasnit, co bylo řečeno na parlamentní půdě při tvorbě zákona, jaké padaly argumenty a výklady, jak jim bylo oponováno atd. Čili, zda se při uplatnění zákona dodržoval i jeho záměr, nebo zda se vykládal účelově a tendenčně. Kdo se chce pasovat na samozvaného soudce, ať zváží nejen zniní zákona http://www.czech-tv.cz/ct/zakony/index.htm ale i znění rozprav k jeho vytváření, či stanoviska poslancu k (ne)fungování této instituce, a kontroly nad ní. Najdete to na stránkách poslanecké snimovny ČR http://www.psp.cz a http://www.psp.cz/sqw/text/seznam.sqw?L0=41&nv=1&dc=200&q=televize&k47=k1992psp1s&k48=k1996psp2s&k49=k1998psp3s&k109=k1998psp3z&d2=1

Pozor ale na možnost, že duch zákona, vnímán jako záměr zákonodárců, a litera zákona jsou překvapivě v souladu. Podrobnější seznámení s rozpravami na téma České televize navádí dojem, že záměrem nezanedbatelného počtu poslanců (tedy, těch výřečnějších) od začátku bylo upevnit nad Českou televizí svůj stranický vliv. Jak? Inu, zprostředkovaní, zkrze Radu malou i velkou. V tomto ohledu Rady slouží jako pár rukavic a pár holínek, v každém jedna levá a jedna pravá. Gumáky mají tu výhodu, že se dají po špinavé práci svléknout a vyměnit, aniž by se potřísnil jejich nositel.

Bohužel mi pořád není jasné jak v těch gumácích rozlišit toho, kdo chtěl vykydat chlév, od toho, kdo šel podříznout cizí dojnou krávu. Nechejme soudy soudům, ale nevzdejme se práva. Ani toho zdivočelého práva protestovat z přesvědčení na veřejných prostranstvích.

Poznámka JČ: Ano, ale demonstrace by měly být na základě racionálního rozhodnutí a nikoliv povrchní emocionální manipulace.