Globalizace:
Britská vláda: Jak způsobit, aby globalizace přinášela prospěch chudým lidem
Britská vláda dnes vydává zásadní programový dokument o globalizaci. Týdeník Observer o tom včera zveřejnil rozhovor Willa Huttona s Clare Shortovou, ministryní britské vlády pro mezinárodní rozvoj (v angličtině zde), který shrnujeme:
V pondělí vydává britská vláda podstatný politický dokument, v němž vysvětluje, jak by byl možno způsobit, aby globalizace fungovala ve prospěch chudých lidí na světě.
"Chci změnit jazyk mezinárodního systému," konstatuje Clare Shortová. "V současnosti už skoro nikdo nehovoří o zmenšování chudoby, protože je to pojmově nesprávné. Předpokládá to jaksi, že se chudoba jen umenší, ale dál bude existovat. Chudobu je ale nutno zlikvidovat."
Shortová chce restrukturalizovat nynější světový systém tak, aby došlo ke snížení počtu lidí, žijících v extrémní chudobě, na polovinu, aby všechny děti mohly chodit do základní školy a aby matka každého dítěte kdekoliv na světě měla přístup k základní zdravotní péči. Všechno toto by mělo být dosaženo do roku 2015. Na Shortovou dělají dojem úspěchy asijských tygrů, kterým se podařilo využít přístupu na světové trhy, investic do vzdělání, řízeného kapitalismu a energické státní správy, k tomu, že se za méně než jedinou generaci vypracovali až k západní životní úrovni. Úkol nyní spočívá v tom, argumentuje Shortová, že je nutno zajistit, aby zopakovaly země jižní Asie a Afriky to, co dokázali asijští tygři.
Shortová chce nabídnout mezinárodnímu společenství program, který je "praktický a realizovatelný; který odstraňuje příčinu utrpení lidí". To, doufá, vytvoří poptávku po činech a povede to k změně toho, jak uvažujeme o chudých lidech našeho světa.
Shortová je přesvědčena, že je možno využít kapitalismu jako nástroje k odstraňování chudoby. Staví se v tomto smyslu velmi ostře proti aktivistům, kteří protestují proti volnému obchodu i proti ekologickým demonstrantům. Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj chce aplikovat Blairovu "politiku třetí cesty" jako nástroj pomoci chudým zemím, chce svou politiku vysvětlit a vyvolat o ní mezinárodní kontroverzi. Protože jak ukázaly protesty v Nice, v Praze i v Seattle, globalizace nemá příliš mnoho občanské podpory.
Rostoucí vliv nadnárodních společností a světových finančních trhů ochromuje národní společenství i demokracii, oslabuje vlády a vyvolává všeobecné znepokojení. Britská euroskepse, islámský fundamentalismus a například i rakouský pravicový extremismus, ty všechny mají podobné kořeny: jsou důsledkem místně motivovaného znepokojení obyčejných občanů, kteří zjišťují, že to, na čem jim opravdu záleží, ztrácí legitimitu. Clare Shortová toto znepokojení energicky odmítá. Je přesvědčena, že jsou antiglobalizační reakce pošetilé, pokrytecké a sobecké.
To, co chtějí chudí ve světě, argumentuje Shortová, a co chce i ona sama, aby získali, je možnost využívat výhod stejné životní úrovně, jaká existuje na Západě. Chudí lidé v třetím světě by měli dostat možnost připojit se ke stejnému kapitalismu, který vytváří bohatství pro lidi v západní Evropě.
Nejvíce se chce Shortová soustředit na Afriku: je to kontinent, kde zuří celá řada vojenských konfliktů, je zdevastován nemocí AIDS a je tu světově největší koncentrace extrémně chudých lidí. Shortová zaznamenává, jak velkého úspěchu se podařilo dosáhnout zemím, jako je Mozambik a Uganda, ve snaze získat zahraniční investice. Tyto dvě země dosáhly hospodářského růstu, který je tak vysoký jako hospodářský růst asijských tygrů - a ekonomika tedy dokáže předstihovat růst obyvatel. Přestože vychází tento hospodářský růst ze zoufale malého základu, je to podle Shortové přesto vzor pro celý africký kontinent.
Avšak i když Shortová chválí volný obchod a příliv soukromých investic, je přesto přesvědčena, že bohaté země jako Velká Británie mají povinnost chudým zemím pomoci, zejména v oblastech, jako je zdravotnictví a školství, a také v boji proti zkorumpovaným vládám. Dobrá vláda musí vynucovat přísné etické i právní normy v soukromém i ve veřejném sektoru - a zejména v nespolehlivých afrických bankách, které ukládají v zahraničí desetkrát více finančních prostředků, než je tomu v Asii.
Shortová mimo jiné plánuje, že pomůže vládám zemí třetího světa získat zpět finanční prostředky, které si jejich předchůdci tajně uložili v Londýně do britských bank.
Zcela zásadní věcí však podle Shortové je, že země třetího světa musejí přijmout tržní principy. Shortová hovoří s nadšením o tom, že Afrika musí začít využívat svých velkých prostor úrodné orné půdy k pěstování zemědělských produktů vysoké přidané hodnoty pro světové trhy - od kávy až po květiny - a že tyto výrobky musejí být zpracovávány přímo v Africe.
Ekologičtí aktivisté jako Vandana Shiva v Indii však s tímto přístupem nesouhlasí: Shiva má v jižní Indii vlastní farmu, kde pěstuje organické potraviny prostřednictvím tradičních metod a zaměstnává při tom větší množství místních lidí. Shiva ostře kritizuje přístup Shortové, protože to prý podle ní vytváří nerovnost a ničí to životní prostředí.
Shortová její argumenty odmítá: "Ráda bych se jí podívala do baráku. Určitě tam má věci, vyrobené v nejrůznějších částech světa. Jestliže chcete vyloučit Afriku a nejchudší země v jižní Asii z mezinárodní obchodní výměny, odsoudíte je k marginalizaci a k rostoucí chudobě. To je naprosto nepřijatelné."
Se stejným pohrdáním pohlíží Shortová na aktivisty, kteří protestují proti mezinárodnímu obchodu. "Naprosto nechápu, vypálím-li Mac Donald, jak to někomu na světě pomůže. Myslím, že je to rozmazlené chování. Kdybychom zrušili Světovou organizaci pro obchod, bylo by to krokem zpět. Pak by totiž pravidla pro mezinárodní obchod určovaly jen silné vlády bohatých zemí a nejmocnější mezinárodní společnosti. Malé a chudé země by do toho nemohly vůbec mluvit."
Ani by neměl systém, který chce Shortová zavést, zakazovat práci dětí. Práce dětí je jen důsledkem extrémní chudoby a zakážeme-li ji, odsoudíme děti ještě k horší situaci: k žebrání a k prostituci.
"Američané argumentovali v Seattle, že je nutno zavést takový předpis pro Světovou organizaci pro obchod, že každé zemi, kde se praktikuje práce dětí, by mělo být zakázáno prodávat své výrobky do zahraničí. Ale tak bychom potrestali všechny chudé země na světě," říká Shortová.
Britská ministryně však souhlasí, že princip volného tržního obchodování by neměl být uplatňován na finančních trzích, jejichž přílišná svoboda může být pro světovou ekonomiku hrozbou. Shortová podporuje zavedení Tobinovy daně, která by se měla uvalovat na spekulaci s cizími měnami, avšak pouze pod podmínkou, aby to bylo praktické. Je přesvědčena, že by měly vlády jednotlivých zemí jednat velmi opatrně a hodně si rozmyslet, jaké kroky realizovat při liberalizaci svých bank a mezinárodních finančních trhů.
Shortová má pravdu, když argumentuje, že je Světová organizace pro obchod užitečná; má pravdu, že globalizace může přinést chudým zemím bohatství a má pravdu i v tom, co doporučuje, aby země třetího světa začaly dělat, konstatuje autor rozhovoru Will Hutton. Potíž ovšem je, že kapitalismus není spravedlivý, dodává Hutton, a v důsledku hospodářského rozvoje, který Shortová doporučuje, vznikou velké ekonomické rozdíly a nikdo nebude mít nástroje, jak je odstranit.
Shortová silně podporuje myšlenku, aby Británie zvýšila svůj rozpočet pro pomoc chudým zemím směrem k 0,7 procentům HDP, což požaduje OSN. Příjemcům těchto peněz by přitom mělo být dovoleno, aby si sami rozhodli, na co tyto peníze vydat. Varuje, že to bude požadovat od Tonyho Blaira opakovaně, a pokud tento požadavek nebude splněn, odstoupí na protest proti tomu ze své ministerské funkce.
