Česká policie a mýtus nebezpečí cizinců během antiglobalizačních demonstrací
V pátek 24. listopadu přednesl na konferenci francouzské organizace CEFRES, Francouzského ústavu pro výzkum sociálních věd, která se konala v Emauzském klášteře v Praze, Nicolas Maslowski, pracovník CEFRES, zajímavý příspěvek o tom, jakou mytologii si ve prospěch vlastní legitimizace vytvořily česká policie a české ministerstvo vnitra v souvislosti s dlouhodobými přípravami na zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září v Praze a s antiglobalizačními demonstracemi. Podle svých poznámek ho shrnuje Jan Čulík, pro něhož bylo zajímavé, že intelektuální a částečně také mezinárodní publikum, shromážděné na konferenci CEFRES, s příspěvkem Nicolase Maslowského víceméně souhlasilo, jak vyplývá z transkriptu krátké diskuse týkající se tohoto tématu, kterou zveřejňujeme na jiném místě těchto Britských listů. Zcela zjevně v tomto typu publika převládaly názory, které se radikálně odlišují od obrazu demonstrací i obrazu "cizího nepřítele", jaký od září vykreslily české úřady, česká policie a většina českých sdělovacích prostředků.
Dlouhodobé přípravy na zasedání MMF a Světové banky v Praze v září 2000 byly ve znamení bezpečnostní inflace. Existovali dva hlavní aktéři: INPEG na jedné straně a české úřady (politikové, justice, policie, média) na straně druhé-
K hlavním demonstracím došlo v Praze až 26. září 2000, avšak jejich stín se vznášel nad českou společností už od 1. května 2000, kdy došlo k menšímu násilí při demonstracích anarchistů.
České ministerstvo vnitra se u české společnosti legitimizovalo vytvářením aury nebezpečí, která měla až mysteriózní, sakrální charakter. Policejní prezident vytvářel napětí i výroky o nepřipravenosti policie či o tom, že "máme zkušenosti jen ze zahraničí".
Demonstranti se v důsledku propagandy policie a ministerstva vnitra stali synonymem pro nebezpečí a pro extremismus.
Mysteriózní charakter údajného blížícího se nebezpečí podtrhávala policie utajováním. Policejní prezident konstatoval o tom, že "nesmíme mluvit podrobně o tom, jaká opatření připravujeme".
Čím větší dojem nadcházející hrozby se dařilo ministerstvu vnitra vytvářet, tím větší byla přirozeně ve veřejnosti prestiž tohoto ministerstva.
Bezpečnostní diskurs se rozšířil na celou řadu aktérů - na 15 000 hostů mělo ochraňovat 11 000 policistů.
Policie a úřady se snažily dokonce i ovlivňovat život občanů. Školáci a studenti dostali po dobu zasedání prázdniny, protože úřady doufaly, že studenti během prázdnin odjedou z Prahy a podpora pro demonstrace oslábne - anarchistické hnutí totiž podporují lidé ve věku od 16 do 20 let.
Ministr vnitra Stanislav Gross jednal o přípravách na zasedání s americkým velvyslancem a zasahoval i do oblastí ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí. Hvězda ministerstva vnitra stoupala.
Trochu proti celé hysterii, zaměřené proti budoucím demonstrantům, se postavil prezident Václav Havel. Navrhl setkání zástupců MMF a antiglobalizačních aktivistů. Václav Klaus se stavěl proti diskusím Havel - antiglobalizační aktivisté, že by tím došlo k legitimizaci demonstrací.
Vztah policie - anarchisté: Anarchisté odmítali povinnost oznamovat své demonstrace předem policii. Policie reagovala na anarchisty silou, považuje je za extremisty. Po květnu 2000 vznikly Občanské právní hlídky, s cílem sledovat případné porušování lidských práv ze strany policie.
Během týdnu před zasedáním MMF a SB stupňovala policie v televizi sílu praktických cvičení. Stanislav Gross šířil strach. Hovořil o nedostatečné přípravě policistů. Začalo se hovořit o boji proti vnitřnímu nepříteli. Občanům se doporučovalo, aby všichni opustili město.
Dokonce byli nuceni rodiče, aby se zavázali písemně, že jejich děti nebudou manifestovat, což je hrubým porušením občanských práv.
Cizinci začali být považováni za problém a bylo rozhodnuto, že budou ubytováni na Strahově, aby bylo možno je lépe kontrolovat. ODS protestovala, že to je moc komfortu pro ilegální osoby. Bylo oficiálně uznáno, že je obtížné zakázat lidem vstup do země.
I ministerstvo zdravotnictví se pokusilo rozpoutat mezi občany psychózu. Doporučovalo občanům, aby se zásobili léky.
Ministerstvo vnitra tvrdilo, že "existuje úmysl rozpoutat horší akce než v Seattle". Za nepokoji prý je organizace Jubileum 2000, organizace, která požadovala likvidaci dluhu zemí.
Ministerstvo vnitra publikovalo na své internetové stránce tyto pozoruhodné instrukce:
Neotvírejte dveře cizincům.
Zásobte se předem léky.
Paternalisticky: Důvěřujte nám (tj.úřadům)
Lidé musejí pochopit, že účast na demonstracích je riziko. Policie nemůže rozlišovat mezi různými druhy demonstrantů.
I Václav Havel pak do určité míry podlehl psychóze. Koncem srpna konstatoval, že "Temné síly se snaží zneužívat MMF."
Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím odložit neurgentní operace. Šlo o naprosto neúměrná opatření, ve srovnání s obvyklými akcemi na Západě.
Radnice Prahy 2 šířila letáky v nichž se obyvatelstvu doporučovalo:
Opusťte Prahu, zabezpečte si okna, a v žádném případě si nevyměňujte s demonstranty politické názory.
Úřady postupovaly na hranici zákonnosti. Jejich postoj byl: demonstrace jsou sice legální, ale demonstranti jsou nebezpečné živly. Účastníci demonstrací jsou nelegitimní osoby.
Materiální škody, k nimž při demonstracích posléze během 26. září došlo, byly malé. Celkem bylo na Václavském náměstí rozbito několik výkladních skříní. Celkové škody dosahovaly 0.9 procent veškerých nákladů na zasedání MMF.
Jak se chovala 26. 9. policie:
Bezpečnostní diskurs, který vytvořila, musel být odůvodněn. Proto večer 26.9. policie zablokovala Václavské náměstí a zasahovala násilně vůči pokojným občanům, i zcela náhodným chodcům. V dalších dnech policisté bránili demonstracím a zatýkali. Celkem bylo zatčeno 850 osob, z toho asi 200 cizinců. Noviny psaly o tom, že se konaly proti policejním zásahům demonstrace u českých vyslanectví v zahraničí. Přesto politikové české policii blahopřáli za skvělý zásah a vytvořili u ní aureolu hrdinství. Společností zavládl inflační bezpečnostní diskurs: cizinci rovná se demonstranti, rovná se nebezpečí. Toto zkreslené vnímání skutečnosti zneklidnilo cizince, žijící v Praze.
Česká televize byla kritizována, že podala zkreslený obraz demonstrací. Václav Havel konstatoval, že v české společnosti existuje tendence uzavírat se sama do sebe.
Účelem celého bezpečnostního diskursu, jaký vytvořilo v ČR prostřednictvím médií od května 2000 ministerstvo vnitra, bylo legitimizovat policii. To se podařilo: policie se v české společnosti konečně stala legitimní institucí.
Legitimizující síly českých úřadů měly velmi konzervativní charakter. Byly založeny na principu vylučování osob ze společnosti a z veřejného diskursu.
