Kapitálový trh - sny a skutečnost
Vytvoření kapitálového trhu západní struktury mělo být podle autorů hospodářské reformy hlavním důvodem privatizace majetku ve správě českého státu. Jak vypadá situace? Za dobu existence Burzy cenných papírů Praha se zobchodovaly cenné papíry za téměř 2 biliony korun,ale známý ukazatel vývoje českých akcií, index PX 50 se v současnosti potácí kolem 500 bodů, což znamená, že všechny současné tituly mají poloviční cenu, než když před šesti lety vstupovaly na trh. O nějakém zvyšování cen akcií či důvěře drobných investorů nemůže být pak ani pomyšlení. Ubohé ceny akcií ani ztrátu důvěry však trh nezavinil.
Příčina úpadku
Jedni uvádí za příčinu propadu trhu neochotu podniků vydávat emise cenných papírů či obligací, jiní viní občany, že neumí investovat své úspory jinak než v bankách. Bohužel jme zvyklí peníze pouze utrácet nebo si je půjčovat, nikoliv však investovat. Vlastníci domácích úspor však byli především vládou ODS nuceni nečinně přihlížet, jak byly aktiva prodávána za směšné ceny zahraničním investorům.
Kapitálový trh zmrzačila ODS
Kapitálový trh západní struktury je trhem na úspory. Jeho účelem je přidělovat úspory co nejefektivněji na investiční projekty, nejefektivněji tyto úspory držet a podávat přesnou představu o hodnotě investic. Ani jednu z těchto funkcí vládou ODS předem zmrzačený český kapitálový trh nemohl plnit, jelikož 90% všech domácích úspor mělo vládou zakázán vstup na tento trh. Cena majetku tak byla ohodnocena na 1/10 jeho skutečné tržní ceny. Jen zázrakem by na takovém trhu mohlo dojít k efektivnímu přidělování zdrojů, když ceny dodnes vůbec neodpovídají hodnotovým relacím. Odkud měly do podniků přicházet investice, když do nich nesmí penzijní úspory, jak je v normálním hospodářství obvyklé? Jak mohly podniky vydávat obligace, když ocenění jejich aktiv takto znetvořeným trhem bylo hluboko pod úrovní pořizovací ceny aktiv a proto i ceny potřebných investic? Z jakého důvodu měli občané držet kupónové akcie, když chybí základní příčina k takovému držení - šetření si na stáří? Jak chce pak Tomáš Ježek přesvědčit lidi, aby místo úspor do banky, kampeličky, či penzijního fondu, šli koupit další akcie např. TATRY, ZETORU a jiných díky špatné privatizaci zadlužených podniků, kdy byly takto znehodnoceny ceny akcií? Byli to duchovní otcové privatizace a zřizovatelé českého kapitálového trhu - pánové Klaus, Ježek, Tříska, Češka, kdo přinutil občany, aby své úspory na stáří nemohli investovat a drželi u státu na základě stejných zákonů přijatých za komunistické diktatury. Oni to byli, kdo nevrátil lidem jejich penzijní úspory a neuvolnil je pro kapitálový trh. V kapitalistických státech mohou občané tyto penzijní úspory - závazky běžně na kapitálovém trhu prodávat a nakupovat - investovat. A pak že u nás nebyl žádný finanční kapitál. To byla lež. Domácí trh na kapitál však nemůže bez těchto úspor fungovat. Vytvoření kapitálového trhu, ale byl přece hlavní důvod privatizace.
Nezávislý finanční analytik z Londýna František Nepil již před 8 lety varoval, že privatizační metody V. Klause a dalších socialismem odkojených ekonomů podle něj nevytvoří trh na úspory a kapitál obvyklý ve vyspělých zemích. Jejich "myšlení" ostatně potvrdil před časem Tomáš Ježek slovy: " Špičkoví politikové zpočátku neměli ani tušení o kapitálovém trhu, a považovali ho -skutečně za místo, kde budou přerozdělovat akcie z kupónové privatizace a tím to skončí".
Kapitálový trh "v české verzi" pouze posloužil ke skoupení akcií nebo celých podniků zahraničními investory od domácích vlastníků.
Až všechno prodáme, vzpamatuje se kapitálový trh?
Již jsme cizině prodali akcie cementáren, cihelen, papíren a pivovarů Budvar-Radegast. Obce a města se jako zběsilá zbavovala akcií Kanalizací a vodovodů, elektráren, plynáren, tepláren. Co na tom, že naše penzijní fondy nemají již kde investovat další úspory svých klientů.
Skvělá budoucnost?
"Velmi optimistickou budoucnost" pražské burzy naznačil v deníku HN z 18. 10 2000 Uto Baader, majoritní akcionář banky Baader Wertpapierhandelsbank v Mnichově. "Kapitálový trh v ČR není dosud efektivní a příčiny spatřuje v nepříliš vydařené kupónové privatizaci. Zajištění shromaždování kapitálu a jeho přerozdělování směrem k menším, perspektivním firmám, v tom spatřuje význam lokálních trhů, mezi které podle něj patří i burza v Praze".
Kapitálový trh v Česku se navzdory všemožnému ujišťování politiků, analytiků a "ekonomů" nikdy nestane mechanismem pro přeměnu veřejných úspor na investice, které by umožnily rozvoj hospodářství, vznik nových pracovních příležitostí a zvyšování životní úrovně. Emise dluhopisů Škody Auto nebo prodej dnes již oddlužených a zase "státních" podniků strategickým investorům nemůže nic zachránit. To je jen zoufalá snaha stále stejných levicových ekonomů "napravit obrovské chyby těch předešlých. Výprodej kapitálu tzv. strategickým investorům téměř zadarmo, je ale stejný, ne-li větší omyl, jako ty předchozí, které dokázala prosadit ODS.
S jistotou lze říci, že ani další novely, zákony ani krátkodobé či střednědobé cíle Komise pro cenné papíry s výhledem do roku 2002 jako např. otevření všech fondů atd. , nepovedou k žádnému posílení důvěry drobných domácích investorů. To již nikdo nesvede.
Obchodování i toho zbytku českých blue chips se přesune na důvěryhodnější burzy a v ČR tak prakticky veškeré obchodování zanikne.
Přestaňme proto už konečně volit ty různé Pitharty, Dientsbiery a další umělé pravičáky, kteří takový způsob privatizace aktiv státu prosadili a kteří mají lví podíl na současném žalostném stavu kapitálového trhu.
Poznámka JČ: Opačně vůči závěru článku pana Bubeníka argumentují např. Václav Žák či Tomáš Vrba, že např. předání mladoboleslavské Škodovky firmě Volkswagen bylo spektakulárním ekonomickým úspěchem - automobilový průmysl je vskutku téměř jediným českým hospodářským odvětvím, které výrazně prosperuje.
