Výsledky senátních voleb:
Převládla infantilita, sentimentalita a virtuální svět vytvořený sdělovacími prostředky
Tomáš Pecina, Štěpán Kotrba
Pro její závažnost zařazujeme tuto glosu, která vznikla v neděli v noci okamžitě po vyhlášení prvních volebních výsledků, znovu do BL jako samostatný článek.
V právě zveřejněných výsledcích
krajských a senátních voleb se projevily dva určující faktory: 1.
česká média překonala dětské nemoci primitivních mediálních manipulací a
získávají na důležitosti: kdo s nimi neumí pracovat a využít jejich
potenciálu (Zeman, Klaus), začne mít ztíženou pozici a brzy
vypadne ze hry docela; kdo jim podlehne, stane se jejich vazalem a loutkou
(4K, především US); 2. zejména ve volbách do Senátu rozhodovaly
nevěcné až sentimentální ohledy: truc proti opoziční smlouvě a
"nespravedlivé" osočování (Zieleniec), ublížená póza (Rögnerová), osobní
handicap vystavovaný na odiv (Filipiová).
Zatímco v prvním zmiňovaném faktoru lze
vidět cestu k moderní demokracii (i když při současné úrovni domácích médií je to
představa, přiznejme si, trochu mrazivá), ohled druhý, tj. sentimentalizace
voličovy preference, přitakává Čulíkově tezi o převažujících infantilních
rysech české společnosti.
Výsledkem spojeného působení těchto dvou jevů je pak známý proces virtualizace
politiky: obsah se vytrácí ve
prospěch mediálních her s vlastními (virtuálními) pseudoobsahy. Tím se
politika vyprazdňuje, odcizuje a dále zesiluje společenskou frustraci.
Ta se projevuje nízkou volební účastí a nahodilostí chování
stále větší části voličů. Politické programy - konceptualismus v
politice, inteligence a logika řízení státu - ustupují do pozadí, vytěsňovány
jakousi bizarní celostátní telenovelou...
Ještě silněji než v předchozích volbách se projevily regionální rozdíly:
v oblastech s tíživými ekonomickými problémy se uplatnily preference
na základě (víceméně předpověditelné) sociální stratifikace obyvatelstva, zatímco
bohatší regiony si dopřály luxus sentimentální volby.
Pro další vývoj charakteru české politiky vyplývá ze včerejších voleb
několik důležitých závěrů: 1. ODS a ČSSD doplatily na podceňování práce s
voliči (místo "čelem k masám" působily "zády k masám" a mnohdy arogantní jednání
voliči po právu ocenili...), "neustály" opoziční smlouvu a budou se muset
jejího mediálního břemene zbavit (ostatně předpokládaný debakl ODS proti Čtyřkoalici ve
druhém kole senátních voleb učiní některé smluvní závazky stejně fakticky nenaplnitelnými), 2. vypukne nová a daleko tvrdší
bitva o média, zejména veřejnoprávní, 3. klíč k voličově duši bude hledán ve
stále dětinštějších stimulech - existuje důvod k obavě, že "roztomilý"
medvídek koala je intelektuálním veledílem proti tomu, co nás čeká v
budoucnu (dudlík, chrastítko apod.).