Amnesty International, Londýn: Více než 150 zemí světa používá mučení

Více než dvě třetiny zemí světa používá podle londýnského ústředí organizace Amnesty International mučení.

Obětmi mučení už nejsou většinou političtí vězni, ale chudí, příslušníci menšin, přistěhovalci, zločinci a osoby podezřívané z trestných činů, konstatovala Amnesty International v analýze, která byla zveřejněna ve středu 18. října.

V její zprávě se hovoří o brutálním a intenzivním bití obětí ve Francii a ve Spojených státech, o znásilňování a o elektrických šocích v Indii, o zohavování těl v Kolumbii a o bití rákoskami v Saúdské Arábii a v Keni.

Lidé jsou biti pěstmi, holemi, násadami zbraní, amatérsky vytvořenými biči, železnými trubkami, baseballovými páskami a elektrickými kabely, uvádí se ve zprávě.

Kampaň Amnesty International, s názvem "Odstraňte mučení", požaduje ukončení státem podporovaného bití, znásilňování a násilí, k němu běžně dochází podle Amnesty International ve více než 150 zemích světa. Zpráva je založena na tříletém shromažďování materiálu. "Oběti trpí pohmožděninami, vnitřním krvácením, zlomenými kostmi, vyrážením zubů, rozbitými tělesnými orgány a některé oběti umírají," konstatuje se ve zprávě. "Znásilňování a sexuální zneužívání vězňů je také silně rozšířeno.

Jinými metodami mučení je ponořování obětí do vody, zhášení cigaret na lidském těle, přivazování obětí zezadu k automobilům a tažení jich za vozem při jízdě."

Obětí mučení se může stát kdokoliv kdekoliv - bez ohledu na věk, etnickou příslušnost či politické přesvědčení."

Virginia Shoppee, hlavní výzkumnice u Amnesty International, konstatovala, že ze zprávy vyplývá "velmi drastický obraz".

Amnesty International vystupuje proti mučení už od šedesátých let. V současnosti zaznamenává všechny země, v nichž se praktikuje mučení, ale mučení už není omezováno jen na politické vězně,jak tomu bylo v šedesátých letech. Nyní jsou mučení podrobováni i obyčejní pachatelé drobných trestných činů.

Amnesty International apeluje na vlády a na veřejné mínění, aby se s mučením skoncovalo.

"Všichni by měli vyvinout určité úsilí ve snaze mučení zastavit. Přirozeně, vlády obyčejně popírají, že v jejich zemi k mučení dochází, ale hlavním účelem kampaně Amnesty International je mučení zabránit už předem," řekla Shoppeeová.

Podle globální analýzy Amnesty International o mučení se používá elektrických ran při mučení ve více než 40 zemích světa, oběti jsou bity na chodidla ve více než 30 zemích a ve více než 50 zemích dochází k předstíraným popravám či výhrůžkám zabití.

Podle Kate Allenové, britské ředitelky Amnesty International, je "mučení úmyslným pokusem zlikvidovat lidskou bytost. Je šokující, že k tomu stále dochází. Ještě víc šokující je, že je v naší moci jako lidských bytostí učinit tomuto přítrž, ale přesto jsme to neudělali.

Mučení je možno zlikvidovat, pokud budeme požadovat, aby naše vlády přiznaly, že zákon musí efektivně ochraňovat všechny lidi."

Většina obětí policejní brutality v Evropě a ve Spojených státech jsou černoši anebo příslušníci jiných etnických menšin. Amnesty International poukazuje také na to, že domorodí Američané a Australané se často stávají ve vězení obětí mučení a policejní brutality.

V Rakousku, v Německu, ve Švýcarsku a ve Velké Británii zemřeli cizinci během deportací, zjevně v důsledku použití příliš velkého množství síly policií anebo nebezpečných metod kontroly.