Udávaný počet osob zavražděných Srby byl příliš vysoký
Na žádost jednoho čtenáře se vracíme k speciální analýze Jonathana Steela, týkající se loňského vraždění v Kosovu, která vyšla v týdeníku Guardian v pátek 18. srpna. Shrnujeme anglický originál, který je na adrese http://www.guardianunlimited.co.uk/Archive/Article/0,4273,4052759,00.html
Činitelé NATO přiznali ve čtvrtek 17. srpna, že je možné, že jejich odhady počtů kosovských Albánců, usmrcených srbskými jednotkami, byly příliš vysoké. Tito činitelé reagovali na zjištění soudních znalců Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu, kteří se připravují dokončit svou práci v Kosovu poté, co exhumovali asi 3000 mrtvol.
Nelze dokázat, že všichni tito mrtví byli oběti vraždy či popravy.
Skupiny odborníků, vyšetřující válečné zločiny, vykopaly letos na 150 místech celkem 680 mrtvol. Sečte-li se to s 2108 mrtvolami, nalezenými loni, celkový počet je daleko nižší než odhady, činěné během války, podle nchž byl počet usmrcených obětí mezi 10 000 - 100 000. Paul Risley, tiskový mluvčí tribunálu v Haagu, uvedl ve čtvrtek: "Konečný počet vykopaných mrtvol bude méně než 10 000 a pravděpodobně bude přesněji určen na něco mezi 2000 a 3000 osob."
Intervenci Severoatlantického společenství proti Jugoslávii vyvolala masivní srbská ofenzíva proti albánským vesnicí v Kosovu, která způsobila, že utekly statisíce civilistů do lesů anebo uprchly přes hranice. Často docházelo k zabíjení neozbrojených civilistů.
Během leteckých úderů NATO, kdy Srbové zamezovali přístupu do Kosova, neexistovala žádná možnost jak verifikovat zprávy o páchaných zvěrstvech. Avšak činitelé NATO hovořili o 100 000 pohřešovaných osobách a o tom, že alespoň 10 000 osob bylo usmrceno. Mark Laity, který nyní vystupuje jako mluvčí NATO, konstatoval ve čtvrtek: "NATO nikdy netvrdilo, že všechny pohřešované osoby jsou mrtvé. Hovořili jsme o 10 000 mrtvých. Pokud je to nesprávné, jsem připraven přijmout trochu toh ponížení, jestliže jsou naživu tisíce lidí, o nichž jsme se domnívali, že jsou mrtví."
Dodal: "NATO bude vždycky kritizováno. Kdyby těch mrtvých bylo 100 000, byli bychom kritizováni, že jsme do Kosova vstoupili pozdě. Je-li to pár tisíc, jsme kritizováni, protože lidé říkají, že neexistovala žádná krize."
Srbské vraždění Západ "přeháněl"
Konečný počet osob, zavražděných jugoslávskými jednotkami v Kosovu, bude pravděpodobně méně než 3000. To je daleko nižší počet, než o kolika mrtvých hovořily vlády NATO během loňských kontroverzních leteckých úderů proti Jugoslávii.
Odborníci na válečné zločiny z Británie a dalších zemí uzavírají v těchto dnech exhumaci stovek hrobů v Kosovu. Tuto práci prováděli jménem Mezinárodního soudního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Přiznávají, že jejich práce nepotvrdila nejhorší zprávy, zveřejněné během války. Tyto zprávy přinášeli uprchlíci a během leteckých úderů je opakovaly západní vlády. Hovořilo se o bezmezném vraždění a o tom, že je až 100 000 nezvěstných, případně že tito lidé byli odvedeni z kolon uprchlíků srbskými vojáky.
To, že byl zmasakrován daleko menší počet kosovských Albánců, než uvádělo NATO, vyvolá ostré otázky o tom, jak NATO během války zacházelo se sdělovacími prostředky.
Avšak komentátoři zdůrazňují, že tyto nové informace by neměly zastřít, že hlavním válečným zločinem v obžalobě tribunálu proti jugoslávskému prezidentu Slobodanu Miloševičovi a čtyřem dalším srbským činitelům je etnické očišťování Kosova a násilná deportace statisíců lidí.
"Hlavní otázkou je,zda jsme vraždění úspěšně zabránili nebo ne," konstatoval mluvčí NATO Mark Laity. "Myslím, že z důkazů vyplývá, že se nám to podařilo. Jsme raději, že jsme kritizováni za přecenění počtu mrtvých, než abychom byli kritizováni za to, že se nám vraždění nepodařilo zabránit. Všechny objektivní analýzy ukazovaly, že existuje jasně krize. Docházelo k nekontrolovatelnému vraždění. Docházelo k pokusím vyhnat statisíce lidí z jejich domovů."
Když se loni v červnu stáhly jugoslávské jednotky z Kosova, mluvčí NATO odhadovali, že Srbové usmrtili alespoň 10 000 civilistů. Během bombardování oznámil americký ministr obrany William Cohen, že se pohřešuje 100 000 albánských mužů vojenského věku a že tito muži byli odebíráni z kolon uprchlíků, deportovaných do Albánie a do Makedonie. "Možná byli usmrceni," řekl. Vládla obava, že by je mohl potkat osud mužů, kteří byli odděleni od žen a dětí a popraveni, když srbské jednotky okupovaly město Srebrenica v Bosně.
Ale zatímco během týden trvajícího masakru ve Srebrenici v roce 1995 zahynulo asi 7000 bosenských muslimů, v celém Kosovu bylo objeveno méně než 3000 kosovsko-albánských obětí vražd.
Během tří měsíců vykopávání mrtvol během léta nalezli mezinárodní soudní znalci tribunálu 680 mrtvol ve 150 hrobech. Předchozího roku bylo nalezeno 2108 mrtvol ve 195 hrobech., než byly exhumace zastaveny v důsledku zimních mrazů.
I když tribunál obdržel zprávy o dalších 350 místech, které vypadají jako hromadné hroby, je přesvědčen, že nestojí za to je rozkopávat. O některých podezřelých náhrobcích či kusech hrubě zorané země na polích, kde vesničané poukazovali na to, že se odtamtud šíří zápach, se ukázalo, že buď tam byla pohřbena zvířata anebo byla místa prázdná.
Když zahájil tribunál loni v létě v Kosovu svou práci, hned po příchodu mezinárodních mírových sborů, byly zveřejněny zprávy o 11 334 lidech v masových hrobech, ale výsledky exhumací toto číslo nepotvrdily. V několika případech, kdy se tvrdilo, že stovky mrtvol byly spáleny anebo hozeny do dolů Trepca, se nenašlo vůbec nic.
Obžaloba prezidenta Miloševiče u haagského tribunálu obsahuje obvinění, že během bombardovací kampaně NATO zastřelila srbská policie 105 etnických albánských chlapců a mužů nedaleko vesnice Mala Kruša v západním Kosovu. Svědci tvrdili, že na mrtvoly bylo navršeno seno a zapáleno. Odborníci tribunálu jsou přesvědčeni, že pozůstatky obětí byly zřejmě později odstraněny, neboť byly nalezeny kosti jen několika osob.
Zpochybňování motivů
Exhumace méně než 3000 mrtvol bezpochyby dodá síly argumentům těch, kteří tvrdí, že intervence NATO proti Jugoslávii nebyla "humanitární" a že NATO mělo jiné motivy, jako například udržet svou autoritu ve světě po ukončení studené války. Jiní poukazují na to, že letecké údery NATO projevily groteskní dvojí měřítka, vzhledem k tomu, že západní vlády neučinily nic, když byly ve Rwandě vražděny statisíce osob.
Carla del Ponte, hlavní prokurátorka tribunálu, řekla v Radě bezpečnosti OSN: "Naším úkolem není vypracovat kompletní seznam válečných mrtvých. Naším prvotním úkolem je shromáždit důkazy, které jsou relevantní pro obžalobu."
Soud má k dispozici drtivé důkazy o nucených deportacích statisíců lidí, ale cílem exhumací bylo najít důkazy pro obvinění z masových vražd.
"Cílem těchto exhumací je zjistit spojení mezi vraždami a konkrétními jednotkami policie a armády, které operovaly v určitých částech Kosova. Nebyla to otázka jednotek, které se vymkly ústřednímu velení. Srbský policejní stát se na vraždění plně podílel," uved Risley. Avšak činitelé nechtějí sdělit, kolik z 2788 exhumovaných mrtvol projevují jasné známky popravy, například zastřelením zblízka.
Žádná vláda NATO se nepokusila sestavit definitivní počty zavražděných etnických albánských civilistů od té doby, co v březnu 1998, rok před bombardováním, začala srbská ofenzíva. "Nikoho to nezajímá," stěžoval si čelný mezinárodní činitel v Kosovu, který pomáhá rodinám obětí. "NATO nechce přiznat, že škody nebyly tak rozsáhlé, jak tvrdilo. Místní albánští politikové mají tentýž motiv. Když nemáte přesná čísla, můžete této otázky využívat."
"Motivováni k tomu, věřit v to nejhorší"
Hrůza z Kosova je "příběh, který dosud nebyl plně vyprávěn," konstatoval americký ministr obrany William Cohen na letadlové lodi Theodore Roosevelt několik dní poté, co NATO ukončilo svou bombardovací kampaň. "Až bude tento příběh plně vyprávěn, lidé po celém světě pochopí, proč Amerika dospěla k názoru, že musí jednat."
Potěšen vítězstvím po 78 dnech leteckých úderů, kdy to konečně donutilo prezidenta Slobodana Miloševiče stáhnout z Kosova jugoslávské jednotky, Cohen byl během své návštěvy amerických jednotek v Jaderském moři stále ještě v bojovné náladě.
Ale jak se objevují nové podrobnosti o této válce, Cohenův "dosud nevyprávěný příběh" ukazuje, že situace byla opačná, než jak předpovídal. To, co se dělo v Kosovu, bylo méně, a nikoliv více strašlivé, než co tvrdilo NATO.
Informace mezinárodního soudního tribunálu, že konečný počet mrtvol exhumovaných v Kosovu bude nižší než 3000 kontrastuje velmi ostře s odhady masových vražd, které zveřejňovalo NATO během bombardování. Cohen řekl televizi CBS v květnu, že se pohřešuje 100 000 mužů vojenského věku a že "možná byli zavražděni".
David Scheffer, americký velvyslanec pro otázky válečných zločinů dokonce hovořil ještě o vyšších číslech. Loni 18. května řekl reportérům v ústředí NATO, že se pohřešuje více než 225 000 etnických Albánců mužského pohlaví ve věku od 14 do 59 let.
Ve skutečnosti došlo k větším zvěrstvům v předchozí bosenské válce než v Kosovu. V Bosně se stalo obětí etnického očišťování více lidí a asi 200 000 lidí tam bylo zavražděno. Přehánění zvěrstev v Kosovu bylo zřejmě důsledkem potřeby NATO získat podporu veřejnosti pro bombardování, zejména poté, když se Miloševič po prvních několika dnech nevzdal. "Bylo těžké vědět, co se děje. Ale byli jsme motivováni, abychom věřili tomu nejhoršímu," vzpomíná Jack Seymour, bývalý činitel amerického ministerstva zahraničních věcí.
I když většina výroků NATO o zvěrstvech obsahovala varování, že tyto údaje jsou neověřené, činitelé věděli, že tato varování jsou ekvivalentem drobného tisku ve smlouvě. Důležité byly titulky krátké, pádné výroky ve sdělovacích prostředcích. NATO také mělo autoritu, možná pochybnou, že má informace od zpravodajských organizací.
Brendan Paddy z organizace Amnesty International konstatuje: "Během války nás lidé žádali, abychom potvrdili údaje o mrtvých a my jsme jim říkali, že je potvrdit nemůžeme, protože nemáme přístup do Kosova. Nevěděli jsme, do jaké míry jsou založeny výroky NATO na vojenské špionáži. Pokud existovaly špionážní informace, bylo by užitečné, kdyby je NATO nyní zveřejnilo."
Když válka skončila Geoff Hoon, tehdy náměstek na britském ministerstvu zahraničních věcí, řekl 17. června 1999, že bylo usmrceno "alespoň 10 000 albánských civilistů". O pět měsíců později opakovalo britské ministerstvo zahraničních věcí tento výrok v memorandu pro Dolní sněmovnu, s tím, že je založen na "celé řadě špionážních a dalších informací".
Avšak ministerstvo tyto věci tvrdilo bez důkazů. V memorandu se uvádělo, že "velký počet mrtvol nebude nikdy nalezen, vzhledem k tomu, do jak velké míry se srbské jednotky, obávající se obvinění z válečných zločinů, snaží mrtvoly likvidovat." Byl tento nepotvrzený výrok pokusem vysvětlit, proč je exhumováno relativně tak málo mrtvol? Válečný tribunál v Haagu odmítá zveřejnit počet zavražděných civilistů. Není jeho úkolem tyto skutečnosti zveřejňovat, konstatují jeho činitelé.
Kromě exhumovaných mrtvol musí hledání konečného počtu osob zahrnout i lidi, kteří jsou oficiálně nezvěstní a kteří dosud nebyli nalezeni. Mezinárodní výbor Červeného kříže, který má mandát hledat nezvěstné osoby, obdržel 4941 žádostí od rodin v Kosvu. V 1573 případech bylo hledání uzavřeno, o 199 nezvěstných bylo zjištěno, že byli zavražděni a srbské úřady přiznaly, že zadržují ve věznicích v Srbsku 1374 albánských mužů. Ze zbývajících 3368 případů bylo prý asi 370 lidí uneseno Kosovskou osvobozeneckou armádou nebo kosovskými albánskými civilisty.
Ani Červený kříž ani haagský tribunál nevědí, do jaké míry je 3000 nezvěstných osob totožno z exhumovanými mrtvolami. "Asi 60 - 80 procent loni exhumovaných mrtvol bylo identifikováno, ale neposkytli nám seznam jmen," konstatuje Victoria Roman, činitelka Červeného kříže v Prištině. I kdyby se žádná jména na obou seznamech neshodovala, celkový počet potenciálních obětí Srbů by dosáhl maxima 6000 osob, což je pořád podstatně méně než tvrzení britského ministerstva zahraničních věcí, podle něhož to bylo"alespoň 10 000 osob".
