![]() |
|
Špidla démonizuje genetikuJulianaV sobotním Právu (str. 6) je článek V. Špidly "Větší nebezpečí než jaderná reakce", z něhož mám dost rozpačitý pocit. Místopředseda vlády ČR tam varuje před nebezpečím zneužití genetických výzkumů, ale dělá to tak, jako kdyby genetický výzkum vznikl teprve včera a nikdo se nikdy etickými problémy spojenými s jeho důsledky nezabýval. Pokud má nějaké poradce přes vědu, tak svoji práci dost odbyli.V. Špidla zmiňuje jako nové potenciálně nebezpečné technologie geneticky modifikované potraviny, výrobu nových surovin, nevratné modifikace lidkého genomu, problémy patentování výsledků genetického výzkumu...Uvádí: "Vývoj v genetice..bude schopen, kromě současných společenských rozdílů vyplývající ze sociální pozice jednotlivce, přinést i nerovnost z hlediska biologické kvality života." Nerovnost v "biologické kvalitě" života existuje i nyní - a bez genetiky. Na léčbu člověka na vysokém stupni společenské hierarchie se vynakládá mnohem více prostředků než na člověka prostého (viz nedávné onemocnění R. Schustera). Obyčejný člověk může umřít nebo se na jeho záchranu musejí pořádat celostátní sbírky, o politiky je za státní prostředky nadstandartně pečováno. Je to rozdíl v "biologické kvalitě" života vyplývající ze společenských rozdílů, nebo ne? Ve výčtu nebezpečí V. Špidla bohužel vynechal jednu velmi důležitou věc. Problém ochrany individua před a)případným vnuceným testováním b)zneužitím soukromých genetických údajů člověka jak státem, tak různými soukromými subjekty, např. pojišťovnami. Dále píše: "Zdá se, že se budou otevírat možnosti zásahů do intelektuální i do citové struktury lidské bytosti, a tím lidskou bytost zcela změnit a možná i zbavit jejího existencionálního charakteru." Domnívám se, že v současné době mění sociální inženýři v médiích "strukturu lidské bytosti" a "zbavují ji jejího existenciálního charakteru" mnohem efektivněji než by to dokázala celá armáda inženýrů genetických. Je taky otázka, co je podstatou skutečné lidskosti. Jedním z mých oblíbených filmů je "Blade Runner". Androidi (umělí lidé - poznámka pro nečtenáře sci-fi) se tam chovají "lidštěji" než lidi. Ale budiž, problémy to jsou, a je třeba se jimi zabývat. V. Špidla navrhuje toto řešení: "Považuji za potřebné vytvoření světové genetické agentury, obdobné agentuře pro atomovou energii, která by usilovala o zajištění etické přiměřenosti a bezpečnosti vývoje v genetické oblasti, šíření znalostí a k zamezení rozšíření některých znalostí a některých technik, které mohou být velmi zneužitelné, např. ve vojenství. Je totiž v zásadě možné genetickými modifikacemi docílit genetického narušení určité populace." Agent Orange a jemu podobné látky, nesprávně použité léky nebo radioaktivita narušily genetickou strukturu některých populací snadněji, než to v současné době dokáže genetika. Co se týká "světové genetické agentury", dříve, než začne místopředseda vlády ČR něco navrhovat světu, měl by se seznámit s organizacemi, které už v současné době existují a etikou genetického výzkumu se zabývají. Je pravda, že neexistuje žádná nadnárodní autorita, která by mohla ostatním státům vnutit omezení jejich genetického výzkumu, jak navrhuje V. Špidla. Na poslední schůzce G8 se její představitelé v otázce geneticky modifikovaných potravin neshodli. Přesto probíhá spousta jednání, na nichž se snaží jednotlivé státy svoje přístupy sladit a mnohé zásady platí ve všech civilizovaných zemích (zákaz klonování lidí, zákaz pokusů na lidech bez jejich informovaného souhlasu [to zahrnuje např. testování léků, genetický screening populace], nutnou ochranu získaných výsledků před zneužitím). Velký soubor odkazů na deklarace organizací zabývajících se etikou biologického výzkumu je na této (japonské) adrese: http://www.biol.tsukuba.ac.jp/~macer/Declarations.html Adresa bioethické komise USA se spoustou zajímavých informací je zde: "http://bioethics.gov/cgi-bin/bioeth_counter.plp> Informace o australských pravidlech jsou tady: http://www.canberra.edu.au/secretariat/ethics/human_ethics/old/manual-National.html Etickým aspektům genetického výzkumu se věnují i církve. To, co říkali k těmto otázkám představitelé českých církví a etici (např. Petr Příhoda) v médiích mě nenadchlo. Mnohem informovanější je např. Church of Scotland viz zde: http://dspace.dial.pipex.com/srtscot/genthpy1.htm. Na Internetu jsem nenašla informace o dokumentech České bioetické komise (případně nějakého podobného orgánu), ale čeští odborníci se účastní zasedání komisí Rady Evropy k těmto otázkám (viz např.: http://www.uclan.ac.uk/facs/ethics/euro1rep.htm). Nevím, proč svoji činnost více nepopularizují mezi laickou veřejností. Takže abych to shrnula. Genetický výzkum má svoje KLADY i zápory. Bagatelizovat je nelze, v tom s V. Špidlou souhlasím, ale bylo by užitečné seznámit se s dosavadní literaturou o této problematice a potom případně předkládat nějaké návrhy světu. Také bych uvítala větší důraz na informovanost laické veřejnosti. Ať o lidech nerozhodují nějaké světové komise, ale oni sami. |
|
![]() |