Špidla démonizuje genetiku
V sobotním Právu (str. 6) je článek V. Špidly "Větší nebezpečí než jaderná
reakce", z něhož mám dost rozpačitý pocit. Místopředseda vlády ČR tam varuje
před nebezpečím zneužití genetických výzkumů, ale dělá to tak, jako kdyby
genetický výzkum vznikl teprve včera a nikdo se nikdy etickými problémy
spojenými s jeho důsledky nezabýval. Pokud má nějaké poradce přes vědu, tak
svoji práci dost odbyli.
V. Špidla zmiňuje jako nové potenciálně nebezpečné technologie geneticky
modifikované potraviny, výrobu nových surovin, nevratné modifikace lidkého
genomu, problémy patentování výsledků genetického výzkumu...Uvádí: "Vývoj v
genetice..bude schopen, kromě současných společenských rozdílů vyplývající
ze sociální pozice jednotlivce, přinést i nerovnost z hlediska biologické
kvality života."
Nerovnost v "biologické kvalitě" života existuje i nyní - a bez genetiky. Na
léčbu člověka na vysokém stupni společenské hierarchie se vynakládá mnohem
více prostředků než na člověka prostého (viz nedávné onemocnění R.
Schustera). Obyčejný člověk může umřít nebo se na jeho záchranu musejí
pořádat celostátní sbírky, o politiky je za státní prostředky nadstandartně
pečováno. Je to rozdíl v "biologické kvalitě" života vyplývající ze
společenských rozdílů, nebo ne?
Ve výčtu nebezpečí V. Špidla bohužel vynechal jednu velmi důležitou věc.
Problém ochrany individua před a)případným vnuceným testováním b)zneužitím
soukromých genetických údajů člověka jak státem, tak různými soukromými
subjekty, např. pojišťovnami.
Dále píše: "Zdá se, že se budou otevírat možnosti zásahů do intelektuální i
do citové struktury lidské bytosti, a tím lidskou bytost zcela změnit a
možná i zbavit jejího existencionálního charakteru."
Domnívám se, že v současné době mění sociální inženýři v médiích "strukturu
lidské bytosti" a "zbavují ji jejího existenciálního charakteru" mnohem
efektivněji než by to dokázala celá armáda inženýrů genetických. Je taky
otázka, co je podstatou skutečné lidskosti. Jedním z mých oblíbených filmů
je "Blade Runner". Androidi (umělí lidé - poznámka pro nečtenáře sci-fi) se
tam chovají "lidštěji" než lidi.
Ale budiž, problémy to jsou, a je třeba se jimi zabývat.
V. Špidla navrhuje toto řešení:
"Považuji za potřebné vytvoření světové genetické agentury, obdobné agentuře
pro atomovou energii, která by usilovala o zajištění etické přiměřenosti a
bezpečnosti vývoje v genetické oblasti, šíření znalostí a k zamezení
rozšíření některých znalostí a některých technik, které mohou být velmi
zneužitelné, např. ve vojenství. Je totiž v zásadě možné genetickými
modifikacemi docílit genetického narušení určité populace."
Agent Orange a jemu podobné látky, nesprávně použité léky
nebo radioaktivita narušily genetickou strukturu některých populací
snadněji, než to v současné době dokáže genetika.
Co se týká "světové genetické agentury", dříve, než začne místopředseda
vlády ČR něco navrhovat světu, měl by se seznámit s organizacemi, které už v
současné době existují a etikou genetického výzkumu se zabývají. Je pravda,
že neexistuje žádná nadnárodní autorita, která by mohla ostatním státům
vnutit omezení jejich genetického výzkumu, jak navrhuje V. Špidla. Na
poslední schůzce G8 se její představitelé v otázce geneticky modifikovaných
potravin neshodli. Přesto probíhá spousta jednání, na nichž se snaží
jednotlivé státy svoje přístupy sladit a mnohé zásady platí ve všech
civilizovaných zemích (zákaz klonování lidí, zákaz pokusů na lidech bez
jejich informovaného souhlasu [to zahrnuje např. testování léků, genetický
screening populace], nutnou ochranu získaných výsledků před zneužitím).
Velký soubor odkazů na deklarace organizací zabývajících se etikou
biologického výzkumu je na této (japonské) adrese:
http://www.biol.tsukuba.ac.jp/~macer/Declarations.html
Adresa bioethické komise USA se spoustou zajímavých informací je zde:
"http://bioethics.gov/cgi-bin/bioeth_counter.plp>
Informace o australských pravidlech jsou tady:
http://www.canberra.edu.au/secretariat/ethics/human_ethics/old/manual-National.html
Etickým aspektům genetického výzkumu se věnují i církve. To, co říkali k
těmto otázkám představitelé českých církví a etici (např. Petr Příhoda) v
médiích mě nenadchlo. Mnohem informovanější je např. Church of Scotland viz
zde: http://dspace.dial.pipex.com/srtscot/genthpy1.htm.
Na Internetu jsem nenašla informace o dokumentech České bioetické komise
(případně nějakého podobného orgánu), ale čeští odborníci se účastní
zasedání komisí Rady Evropy k těmto otázkám (viz např.:
http://www.uclan.ac.uk/facs/ethics/euro1rep.htm). Nevím, proč svoji činnost
více nepopularizují mezi laickou veřejností.
Takže abych to shrnula. Genetický výzkum má svoje KLADY i zápory.
Bagatelizovat je nelze, v tom s V. Špidlou souhlasím, ale bylo by užitečné
seznámit se s dosavadní literaturou o této problematice a potom případně
předkládat nějaké návrhy světu. Také bych uvítala větší důraz na
informovanost laické veřejnosti. Ať o lidech nerozhodují nějaké světové
komise, ale oni sami.
