|
|
Tomáš Pecina viděl pondělní Jednadvacítku podivně - Dědič byl horšíDalibor ŽůrekPane Čulíku, s překvapením jsem si přečetl náhled pana Peciny na pondělní Jednadvacítku. Asi jsme se oba dívali na něco jiného.Především - premiér vůbec nebyl přiveden do rozpaků. Pohodlně se před obrazovkou rozvaloval, byl absolutně suverénní a pokud ho nevyvedla z míry nepřítomnost 13 pramene na stole, redaktor Dědič na to neměl šanci vůbec. Pokud někdo vyvedl někoho z míry , tak to bylo právě naopak. Některé otázky byly absolutně nekompetentní, ( ostatně to přiznává pan Pecina zmínkou o rozdílné ekonomické kompetenci obou účinkujících) a redaktor ani příliš nevyužil možnost operovat s otázkami jako otázkami opozice, a tak se zříci zodpovědnosti za jejich nevalnou úroveň. Vyčítat mu (Zemanovi) na jedné straně větší zadlužení ( zviditelnění dosud skrytých kostlivců ve skříních - a Zeman přiznal první zásluhy o toto vládě pana Tošovského ( přiznat tyto zásluhy ministru Pilipovi, který se tehdy stejným výtkám bránil téměř stejnými slovy jako dnes Zeman, mu zřejmě nešlo přes rty), a na druhé straně vyčítat, že si nepůjčil na školství ( každý ví, že schodek byl ODS limitován, a škrtalo se už tak, stejně vyčítat nepředložení reformy důchodů, když soc. dem. sama bez souhlasu ODS nemůže prosadit nic, a je nucena jednat o průchodnosti svých představ s opozicí), bylo vyloženě naivní. A každé vyjednávání je složité a dlouhé. Zvláště, když Zeman vůči školství přiznal dluh, a slíbil nápravu v novém rozpočtu. Zeman se naprosto nenechal k ničemu donutit , jak píše pan Pecina (je možno někoho donutit k tomu, aby se choval tak, jak se chová vždy? rozuměj pohrdavě a káravě, a naprosto bez respektu) Pan Pecina není přesný ani ve zmínce o novinářích - z vyjádření pana premiéra nevyplývala nenávist - spíše opovržení. Premiér je považuje za obtížný hmyz. Kdyby je nenáviděl, dodal by jim příliš na významu. Aby bylo jasno, rozhodně nejsem fanda M. Zemana, ale body v souboji s redaktorem mu prostě přiznat musím. |
|