České ministerstvo vnitra: je pro ně zákon o přístupu k informacím jen vtip?
Ministerstvo vnitra má speciální oddělení pro styk s veřejností ("Odbor tisku a public relations MV" - oficiální adresa public@mvcr.cz). Dokonce mj. "zajišťuje styk ministerstva s médii a veřejností...").
Jak tato činnost vypadá v praxi, nechť posoudí čtenář sám.
Dotaz adresovaný MV ČR dne 30. května 2000
Na MV jsem se obrátil s následujícím dotazem 30. května 2000:
Date: Tue, 30 May 2000 17:19:35 +0200 (CEST)
From: Michal Skop
To: public@mvcr.cz
Subject: dotaz na vyrok p.ministra
Dobry den, rad bych pozadal o vysvetleni nasledujiciho problemu: 1.5.2000 probehlo na Streleckem ostrove v Praze nepovolene shromazdeni tzv. "anarchistu". Toto shromazdeni bylo Policii CR v podstate "rozehnano" (bylo tedy proti shromazdenym zakroceno) P. ministr Gross k tomu uvedl (dle Prava z 3.5.2000):"Doslo z jejich strany [ze strany "anarchistu"] k poruseni shromazdovaciho zakona. Myslim, ze postup policie byl naprosto adekvatni."
Na otazku Prava, zda policie prece jen nemohla zvolit mirnejsi postup, Gross odpovedel:"Jinymi slovy rikate, abychom prihlizeli porusovani zakona. To od policie nikdo nemuze ocekavat." Pricemz 16.5.2000 probehlo dle mych informaci take nepovolene shromazdeni hokejovych fanousku na Staromestskem namesti v Praze a proti temto shromazdenym Policie CR nezakracovala (ac byla pritomna). (Toto shromazdeni dokonce narozdil od toho na Streleckem ostrove zjevne blokovalo dopravu.)
Dokonce - jak je i videt z fotek z novin z toho dne - nekolik hokejistu cestovalo na strese autobusu, coz je zjevne nelegalni. Opet - Policie CR, ac byla u toho, nezasahovala.
Z ministrovych slov v Pravu jsem usoudil, ze Policie CR nebude prihlizet porusovani zakona (i kdyz jde o shromazdeni na ostrove, kde nikoho neomezuje), ale o 2 tydny pozdeji mohl kazdy videt, ze Policie CR prihlizela porusovani zakona. Pochopil jsem tedy spravne slova p.ministra, ze Policie CR nehodla prihlizet porusovani zakona? Pokud ano, proc nezakrocila proti hokejistum jedoucim na strese autobusu ci proti "fanouskum" na dle mych informaci nepovolenem shromazdeni? Pokud ne, cim bylo shromazdeni "anarchistu" jine oproti shromazdeni "fanousku" a jizde hokejistu na strese autobusu, proc Policie CR zakrocila v jednom pripade a v druhem ne?
Dekuji za odpoved na tyto otazky.
S pozdravem
Michal Skop
(internetovy publicista)
MV ČR neodpovědělo
MV ČR neodpovědělo.
Svůj dotaz jsem tedy opakoval 17. června 2000:
Date: Sat, 17 Jun 2000 13:25:23 +0200 (CEST)
From: Michal Skop
To: public@mvcr.cz
Subject: dotaz na vyrok p.ministra
Dobry den,
rad bych opakoval svuj dotaz vyjadreny nize.
S pozdravem
Michal Skop
---------- Forwarded message ----------
[...]
Odpověď ze dne 29. června 2000
Na tento mail mi došla odpověď 29. června 2000:
Date: Thu, 29 Jun 2000 14:09:44 +0200
From: Public relations
To: Michal Skop
Subject: Re: dotaz na vyrok p.ministra
Vazeny pane,
Vas dotaz byl postoupen k vyrizeni PCR Sprave hl.m. Prahy.
S pozdravem
J. Kalincova
----- Původní zpráva -----
[...]
Proč neodpovídá ministr, na jehož výroky v tisku jsem reagoval?
Na tento mail jsem napsal 2.července 2000:
Date: Sun, 2 Jul 2000 11:19:45 +0200 (CEST)
From: Michal Skop
To: Public relations
Subject: Re: dotaz na vyrok p.ministra
Dobry den,
chtel bych se jen ujistit - mam tedy odpoved z PCR Spravy hl.m. Prahy (az dojde) povazovat tez za nazor ministra resp. ministerstva?
S pozdravem
Michal Skop
[...]
Odpověď jsem dostal 12.července následující:
Date: Wed, 12 Jul 2000 15:20:20 +0200
From: Public relations
To: Michal Skop
Subject: Re: dotaz na vyrok p.ministra
Vazeny pane,
odpoved PCR Spravy hl.m. Prahy by nemela byt povazovana za nazor ministra ci ministerstva, ale za stanovisko organu, kompetentniho k reseni Vami dotazovane situace.
S pozdravem
J.Kalincova
Trvám na dotazu panu ministrovi
Reagoval jsem stejný den, tedy 12.července 2000:
Date: ed, 12 Jul 2000 16:56:34 +0200 (CEST)
From: Michal Skop
To: Public relations
Subject: Re: dotaz na vyrok p.ministra
Dobry den,
v tom pripade trvam na puvodnim dotazu p.ministrovi, nebot to byl on, kdo prohlasil (alespon dle Prava), ze (cituji po pameti) "nikdo nemuze cekat, ze Policie bude prehlizet porusovani zakona" a tyden na to Policie CR porusovani zakona prehlizela a nezakrocila. Odpoved bych rad znal od p. ministra, jakozto osoby zodpovedne za Policii CR (a autora daneho vyroku), pokud mi odpovi nekdo jiny a bude to "za nej (resp. za ministerstvo)", vadit mi to samozrejme nebude (napr. public relations ministerstva, atd.)
S pozdravem
Michal Skop
[...]
Odpověď ani po skoro padesáti dnech dosud nepřišla
Do chvíle, kdy toto píšu, tj. 17.července 2000 večer jsem se nedozvěděl odpověď na svoje jednoduché otázky (a to ani od Policie CR Spravy hl.m.Prahy) . Původní dotaz jsem posílal dne 30. května 2000, je to již skoro 50 dní.
Bojí se ministr vnitra odpovědět?
Nebo public relations ve skutečnosti znamená NO PUBLIC RELATIONS Ministerstva vnitra ČR?
RRTV: Exemplární příklad manipulativnosti při zprávách na Nově
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání vydala dne 18.7.2000 tuto tiskovou zprávu:
Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání na svém dnešním mimořádném zasedání jednala mj. o způsobu, jakým televize Nova informovala v Televizních novinách dne 11.7.2000 o správním řízení zahájeném Radou se společností FTV Premiéra, spol. s r.o. Rada konstatovala, že tato zpráva byly exemplárním příkladem manipulativnosti a neprofesionality a mohla uvést v omyl velkou část veřejnosti. Rada se vším důrazem odmítla zejména ve zprávě uvedené spekulace o zamýšlených nezákonných machinacích s licencí FTV Premiéra a vysílacími frekvencemi TV Prima.
Vzhledem ke konstatovaným vážným pochybením v uvedené zprávě Rada vyzve provozovatele televize Nova, společnost CET 21, spol. s r.o., k písemnému vyjádření, po jehož obdržení Rada rozhodne o dalším postupu.
Rada sděluje, že až do zvolení nového vedení Rady jsou ve smyslu Statutu a Jednacího řádu Rady oprávněni poskytovat stanoviska Rady tisková mluvčí Helena Havlíková a místopředsedové Zdena Hůlová a Martin Muchka. V případě vyjádření ostatních členů rady se jedná o jejich osobní stanoviska.
Tolik tisková zpráva Rady. O co jde, lze zjistit z následujícího doslovného přepisu zprávy TV Nova.
TV Nova, 11.7.2000, 19:30, Televizní noviny: RRTV zahájila správní řízení s TV Prima
Karel VOŘÍŠEK, moderátor:
Nekompletní Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dnes zcela nečekaně zahájila správní řízení s TV Prima. Překvapivé rozhodnutí, které může teoreticky vést až k odebrání licence, rada učinila v okamžiku, kdy se část jejích členů nemohla diskuse zúčastnit. Byli totiž právě v Poslanecké sněmovně, která přesně v tu chvíli část rady volila. Tento krok rady dávají mnozí do souvislosti s úpornou snahou některých zájmových skupin převést TV Prima americkému podnikateli Ronaldu Lauderovi.
Iveta FIALOVÁ, redaktorka:
TV Prima spadala totiž původně pod IPB a mohla být pro nového vlastníka tak třešničkou na dortu. Prima ale na konci loňského roku změnila vlastníka a ČSOB se už ji nepodařilo získat.
Helena HAVLÍKOVÁ, tisková mluvčí vysílací Rady pro rozhlasové a televizní vysílání:
Rada chce znát vlastnické struktury provozovatele vysílání.
Iveta FIALOVÁ, redaktorka:
O změně vlastníka Prima rada věděla už dříve.
Petr ŠTĚPÁNEK, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání:
Já mohu mluvit za sebe, já jsem o tom věděl.
Helena HAVLÍKOVÁ, tisková mluvčí vysílací Rady pro rozhlasové a televizní vysílání:
Rada měla informace, nicméně v tuto chvíli rozhodla zahájit řízení.
Iveta FIALOVÁ, redaktorka:
Rada o zahájení správního řízení hlasovala dopoledne pouze v devíti členech. Zbylým čtyřem členům rady totiž končil mandát a poslanci je znovu volili až odpoledne. Právě tito členové rady o ničem nevěděli.
Petr ŠTĚPÁNEK, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání:
Já jsem byl překvapen v tom, že jen tady chvilku nejsem, tak se dějí takovéhle věci.
Iveta FIALOVÁ, redaktorka:
Náhlé rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání také šokovalo mnohé poslance.
Kateřina DOSTÁLOVÁ, poslankyně ODS, členka mediální komise PS PČR:
Jsem velmi překvapena tou razancí.
Miroslav KUČERA, poslanec ČSSD, člen mediální komise PS PČR:
Trošku mě to překvapilo, že jsem o tom dozvěděl více méně nečekaně.
Iveta FIALOVÁ, redaktorka:
Mezi mediálními experty se už dva týdny mluví o plánu, který by měl zlikvidovat vysílání TV Prima a její licencí posílit zájmovou skupinu kolem TV3 a Lauderovy ČNTS. Ze soukromých televizí mají totiž pouze Nova a Prima v současnosti jak licenci, tak celoplošné frekvence. TV3 chybí dostatečné pokrytí a ČNTS dokonce i licence samotná. Tlak na odebrání licence Primě má podle expertů zajistit převod licence na ČNTS. Frekvence Primy se pak dají bez problému rozdělit mezi obě dvě televize.
Petr BENDL, poslanec ODS, člen mediální komise PS PČR:
Mohly v rámci toho sporu, který uvnitř Novy je, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání toto kompenzovat, řekněme, té skupině kolem pana Vávry.
Iveta FIALOVÁ, redaktorka:
To potvrzují také inzeráty, kterými se ČNTS obrací na své bývalé zaměstnance, aby ji v případě zájmu o spolupráci kontaktovali.
Především -
premiér vůbec nebyl přiveden do rozpaků. Pohodlně se před obrazovkou rozvaloval, byl absolutně suverénní a pokud ho nevyvedla z míry nepřítomnost 13 pramene na stole, redaktor Dědič na to neměl šanci vůbec.
Pokud někdo vyvedl někoho z míry , tak to bylo právě naopak.
Některé otázky byly absolutně nekompetentní, ( ostatně to přiznává pan Pecina zmínkou o rozdílné ekonomické kompetenci obou účinkujících) a redaktor ani příliš nevyužil možnost operovat s otázkami jako otázkami opozice, a tak se zříci zodpovědnosti za jejich nevalnou úroveň.
Vyčítat mu (Zemanovi) na jedné straně větší zadlužení ( zviditelnění dosud skrytých kostlivců ve skříních - a Zeman přiznal první zásluhy o toto vládě pana Tošovského ( přiznat tyto zásluhy ministru Pilipovi, který se tehdy stejným výtkám bránil téměř stejnými slovy jako dnes Zeman, mu zřejmě nešlo přes rty),
a na druhé straně vyčítat, že si nepůjčil na školství ( každý ví, že schodek byl ODS limitován, a škrtalo se už tak, stejně vyčítat nepředložení reformy důchodů, když soc. dem. sama bez souhlasu ODS nemůže prosadit nic, a je nucena jednat o průchodnosti svých představ s opozicí), bylo vyloženě naivní. A každé vyjednávání je složité a dlouhé.
Zvláště, když Zeman vůči školství přiznal dluh, a slíbil nápravu v novém rozpočtu.
Zeman se naprosto nenechal k ničemu donutit , jak píše pan Pecina (je možno někoho donutit k tomu, aby se choval tak, jak se chová vždy? rozuměj pohrdavě a káravě, a naprosto bez respektu)
Pan Pecina není přesný ani ve zmínce o novinářích - z vyjádření pana premiéra nevyplývala nenávist - spíše opovržení.
Premiér je považuje za obtížný hmyz. Kdyby je nenáviděl, dodal by jim příliš na významu.
Aby bylo jasno, rozhodně nejsem fanda M. Zemana, ale body v souboji s redaktorem mu prostě přiznat musím.
Hra o peníze i zdraví pojištěnců v ČR
V Praze se 13. července uskutečnilo mimořádné dohodovací řízení k seznamu
zdravotních výkonů (vydává se formou vyhlášky MZ ČR), který stanovuje
kvalifikační předpoklady pro poskytování zdravotní péče a má vliv na výši
úhrad této péče (kolik bodů za určitý výkon pojišťovna proplatí). Tohoto
dohodovacího řízení se zcela výjimečně smějí účastnit i organizace
pojištěnců, spolu s řediteli zdravotních pojišťoven a mnoha lékařskými
organizacemi (jejich počet není nijak regulován, takže mají obrovskou
přesilu proti ostatním účastníkům).
Jednání skončilo nedohodou, neboť vzácnou a zároveň zcela zničující shodu
mezi pojišťovnami a lékaři zablokovali zástupci pojištěnců - pacientů (tři
organizace).
Proč se pojištěnci vzbouřili a proč zdravotní pojišťovny,
placené z peněz občanů, hlasovaly proti pacientům?
Při jednání vyšly najevo dvě velmi závažné okolnosti, které se až dosud děly
tajně za zády veřejnosti:
1. Ředitelé zdravotních pojišťoven přiznali, že od roku 1997 platí některým
lékařům neoprávněně - v rozporu s platnými předpisy - vyšší úhrady, než jaké
jim náleží. To znamená, lékařům s I. atestací se za některé výkony hradily
vyšší úhrady, které příslušejí pouze lékařům s II. atestací.
Tyto platby probíhaly pouze podle ústní dohody mezi vedením Všeobecné
zdravotní pojišťovny a vedením České lékařské komory. Psaná pravidla s tím
nebyla v souladu a ředitelé pojišťoven se teprve nyní rozhodli, že praxe by
neměla být v rozporu s předpisy.
2. Vyšlo najevo, že zdravotní pojišťovny vlastně vůbec nemají přehled o tom,
jak kvalifikované lékaře nasmlouvávají, zda jde o lékaře s I. nebo II.
atestací nebo jiným stupněm doškolení po promoci. Pojišťovny se totiž
seznamují převážně jen s dokladem o přiznání licence lékařům, ale v tomto
dokladu chybějí informace o míře popromočního doškolování. Takže podle čeho
tedy pojišťovny vlastně rozeznávají, kterému lékaři kolik platit? A podle
čeho dnes lze ověřit, zda lékař provádějící určité výkony u pacienta je
dostatečně pro tuto činnost kvalifikovaný?
Vznik tzv. druhé atestace je skutečně bolševický výmysl, jak uvádí prezident
ČLK David Rath, jenže v ČR není možné jen tak ze dne na den - bez přeškolení
některých lékařů - tuto druhou atestaci zrušit a prohlásit všechny doktory
za rovnocenné.
Na první atestaci se podle předpisů má lékař školit dva a půl
roku, na druhou atestaci tři roky až pět let. Není jedno, zda se riskantní
výkon u pacienta nacvičuje pouze dva roky, anebo čtyři roky.
Zástupci pojištěnců proto od ostatních účastníků dohodovacího řízení
požadovali jasné záruky pro možná řešení vzniklé situace včetně vytipování
těch lékařských výkonů, jejichž poskytování pacientům bez řádného doškolení
lékařů by představovalo vysoké riziko. Avšak tyto záruky nechtěli
pojištěncům dát ani ředitelé pojišťoven, ani lékařské organizace.
Ministerstvo z toho teď má poněkud zavařenou hlavu. Nemělo by se však
pouštět do vlastního svévolného rozhodnutí, neboť zákon upravující
dohodovací řízení nezmocňuje MZ k obcházení účastníků jednání o sazebníku.
Lékařská komora si myslí, že doktoři dostanou přidáno i bez doškolení (a co
zdraví lidu?).
Pojištěnci přemýšlejí o tom, zda by neměli na zdravotní pojišťovny podat
trestní oznámení pro neoprávněné čerpání finančních prostředků v rozporu s
předpisy a pro obecné ohrožení obyvatelstva, pokud tyto instituce dovolily
méně kvalifikovaným lékařům vykazovat (a také provádět) výkony, které
spadají do kompetence více kvalifikovaných doktorů.
Čí zájmy vlastně hájí ředitelé zdravotních pojišťoven, pokud hlasují proti
stanovisku pojištěnců?
Jakým způsobem ČLK garantuje občanům kvalitu zdravotní péče, pokud dovoluje
méně zaškoleným lékařům poskytovat náročnější výkony, které má dle sazebníku
provádět jen druhoatestovaný doktor?
Vladimíra Bošková
Občanské sdružení na ochranu pacientů
Otevřený dopis Tomáši Halíkovi
Jsem nespokojen s Impulsem 99
"V prave poledne" dne 9. cervence 2000, hodinu po poledni.
Otevreny dopis panu profesorovi etc., Tomasi Halikovi.
Vazeny pane profesore,
dovolte mi, abych - nez oslovim Vas osobne - uvedl v zajmu uspory casu nekolika slovy do tématu ctenare i Vas spolecne . Od prvych naznaku moznosti demokratickeho vyvoje v zemi vytrvale hledam forum, ktere by umoznovalo "dospelym lidem uvazovat nahlas" v kultivovanem smyslu kazdeho z tech ctyr slov.
Zrusil jsem svuj podpis pod Prohlasenim Impulsu´99 pote, co jsem si na jednani (ne)jedne ze sekci overil, ze existuji Impuls´99 a potom jeho signatari, jejichz sance na "plne" clenstvi v Impulsu´99 je nulova a pote, co jsem se dovedel o zameru, podle ktereho "jadro" hodla onu nezvladanou a nakonec vskutku nezvladnutou obcanskou podporu ponechat jejimu osudu. Coz se take o nejaky mesic pozdeji stalo formou, o ktereje mi smutno hovorit. Prosim, aby mi bylo rozumeno - samotny fakt, ze "jadro" nezvladlo (podle mne, presneji nevyzvedlo) ani intelektovy potencial sve podpurne komunity, je trestuhodny sam o sobe. Podobne jako ona vyzva emeritnich studentu, kteri snad nikdy opravdu nepochopili, ze vzbudi-li cikoli vaznou nadeji v napravu veci pro obcana dulezitych a pote jim podepsana ocekavani zklamou, jsou vinni vinou, nikoli vzdalenou duchu skutku "... kdo jineho uvede v omyl...". Zduraznuji, "jen" blizkou a "jen" duchu onoho skutku.
Impuls´99 je vsak podporil bez vyhrad a bez konzultaci se "zazemim". Nebylo to moje prve zklamani. Novum tohoto meho pokusu bylo v tom, ze se prezentovalo obcansky, ze vytvorilo svym Prohlasenim iluzi komunit, usilujicich o kultivaci spravy veci verejnych tam, kde toho bude treba nejvice a poskytne extrakt sveho kolektivniho vedeni tam to bude obcanu nejprospesnejsi. A ze vybuduje sveho druhu Hyde Park, kam bez ztraty kyticky rad zajde na kus debaty kdokoli - profesionalni politiky nevyjimaje. Ano, predpoklady pro to mel.
Zrusil jsem svuj podpis az pote, co mi bylo naprosto jasno,
- ze Impuls´99 nema charisma, schopne mobilizovat odvahu zacit samostatne myslet u - rekneme - nadkritickeho mnozstvi signataru. Vagni, tesne na hranici svazackeho jazyka psane Prohlaseni mne melo varovat. Myslel jsem pri jeho cteni na pani Danielu Fischerovou, pana Zdenka Sveraka a radu dalsich.
- ze rizeni informaci, roz. jejich dovedeni do dobre moderovane konference s obcasnymi souhrny typu "kam jsme dosli" Impuls´99 (cest vyjimkam) jako celek nezvladne; management informaci je dnes specialni obor a sebevedomi nekolika intelektualu je zde k nicemu. Zde je treba pokory.
- ze informace, prece jen nejak ziskane, budou, jako signatarum jiz nedostupne, predany "jadru",
- ze "jadro" s nimi bude dale nakladat jmenem signataru, jiz zcela podle sve predstavy,
- ze Impuls´99 bude bez konzultace se signatari zaujiimat stanoviska k vyzvam, jejichz koherence s poslanim Impulsuˇ99 nebyla prezkoumana vubec, nebo byla "nejak" vyhodnocena " jadrem".
- ze Impuls´99 zahajil bez konzultace se signatari nestandardni kontakty s politickymi stranami, jejichz programy jsou vagni slataninou samy o sobe - natoz jako pripadny kompilat.
- ze budu jako signatar bez zpetne vazby, kterou bych se mohl motivovat k dalsi praci.
Jaky tu rozdil mezi Impulsem´99 kritizovanou praxi politiku, neprilis stastne, ale legitimne zvolenych?
Zrusil jsem tedy svuj podpis pote, co mi bylo naprosto jasno, ze jako obcan budu znova pouhou stafazi mne do te doby (a dokonce dodnes) nezname skupinky lidi, kteri mne potrebovali pouze pro image svych cinu a kteri ode mne nezadali ani clenske prispevky (mozna take) proto, abych se neptal po svych pravech, ktera bych si tim legitimne zakoupil. Zrusil jsem tedy svuj podpis pote, co mi doslo, ze tu nejaka uzavrena, vagne deklarovana skupina bude jednat mym jmenem, ale bez zaruky, bez konsensu signataru tam, kam mam vlastne sam lepe, ci hure, ale prisne vzato - legitimne dosazitelny pristup. A treba bude jednat i jinde, nez si preji - viz podpora vyzve, anoncovane u pana Kudlacka, jehoz pohnutky a zklamani se snazim pochopit, ktery se ale izoluje formou sveho "boje".
Jak Impuls´99 z techto ingredienci namichal Stranu Obycejne Slusnosti, je pro mne zazrak.
Impuls´99 v zaveru roku 99 tuto svou nemohoucnost pochopil, prezentoval ji spise jako nedostatek penez a se znacnym odstupem casu (jaro t.r.) zbylym signatarum podekoval a doporucil, (coz by jiste nikoho nenapadlo), schazet se v mensich, "nejak" územne a "nejak" tematicky clenenych kolegiich. Vyzvu k nove registraci sympatizantu, jak by po tak zasadni "zmene na dvorci" bylo jiste korektni, Impuls´99 nevydal dodnes. Nemylil jsem se tedy, bohuzel.
Krome Impulsu´99 existuje jeste separatni, studentske sdruzeni StImpuls´99. Nejaky cas jsem zapasil s pokusenim, zopakovat myslenkovy pochod jeho zakladatelu a zalozit polo-zertem sdruzeni S(enior)Impuls´99 na zaklade faktu, ze obe skupiny jsou zivy ze statniho rozpoctu, obe jsou (jako celky) zajmova uskupeni a pokusit se (vazne) sblizovat jejich vnimani vzajemne zavislosti a tedy potrebu vzajemne podpory. Mylim se prilis, pravim-li, ze tyto dve skupiny musi uzivit ta treti - produktivni? A ze jejich spolecnym cilem je (respektujic potreby tech, kteri jsou na pomoc odkazani nejvice) vsemi silami a docasnou skromnosti podporovat zminenou, zmensujici se produktivni skupinu tak, aby umoznila dustojny zivot vsem?
Nepodsouvejte mi, prosim - byt nechtene - zadne -izmy. To neni o -izmech. To je o vytvareni cesty z dnesniho spolecenskeho, chcete-li obcanskeho klimatu, ktere pochopi, ze se musi dobrat svych priorit a jen tak bude schopno kvalifikovane predlozit volenym organum zeme svou "spolecenskou objednavku" byt za cenu revize volebnich programu. Povsimnete si, prosim, zcela objektivne, jak jsou politicke strany v menicim se prostredi nuceny samotnymi volici predstirat, ze se drzi svych volebnich programu a vydavat tuto rigiditu za prednost. Tim se politickych stran nezastavam, jen konstatuji jejich operacni prostor. Ze to rade politiku vyhovuje, je nabiledni. Ze se za svou individualni nemohoucnost tento stav zmenit mnohy z nich v soukromi stydi, je pravda take. Navrh na metodologii reseni je na jiny text - tento by tim presahl rozumnou mez.
Zajasal jsem proto, kdyz jsem v prohlaseni dnesni Studentske sekce objevil deklaraci "prostoru pro mezigeneracni diskusi". Ostatne je to jejich budoucnost a jakkoli jako rodic vim, ze je lidska zkusenost temer neprenositelna, ohlasil jsem se u mluvcich s prosbou o pozvani, jehoz se mi promptne dostalo.
Pripadal jsem si v prostorach v Josefske nadherne spiklenecky, dokud mi tam nezaskripal falesny ton z jinak konzistentniho projevu pana Gabala, v jakesi veci doporucujiciho "... tak si sem pozvete ambasadora a promluvte si ...". Odesel jsem, abych si vse promyslel. Pan Gabal buďto vi, nebo nevi:
- ze velvyslanec je clovek, ktery se predevsim musi vyvarovat setkani s iniciativami, ke kterym nema naprosto jasne deklarovany "svuj osobni" vztah od sve vlady.
- ze je clovek, ktery nasloucha protejsku tak dlouho, dokud tento nezacne hovorit o svych navrzich, jejichz pouhe vyslechnuti by jej mohlo vtahnout do ciziho tematu, nebo kompromitovat
- ze si v tomto okamziku velvyslanec vezme slovo, pohovori o "cennych podnetech, ktere jej myslenkove velice obohatily", ... a po patnacti minutach monologu se s omluvou vzdali.
Jestli toto pan Gabal v Josefske vedel, urazil mne, jako potencialniho spojence toho mladi. Nevedel-li to, nemam co dodat. V kazdem pripade jsem citil, ze zde neni na vyjasnovani prostor. Cas plynul, az nam dobrovolny aktivista oznamil navstevu prof. Halika v Hradci Kralove, na tema "Obcanska spolecnost a politicka kultura" a navstevnost se tu (kveten, t.r.) diky jemu i tematu vyvedla.
Vazeny pane profesore,
oslovil jsem Vas tehdy dopisem a prilohou s prosbou, aby jste nenechal publikum na pochybach, ze pojem "obcanska spolecnost" je tema neobycejne obtizne a zertem jsem Vam popral mnoho zdaru pri jeho provazani s podobne "vdecnym" tematem druhe casti. Dovolte, abych se pripomnel doslovnou citaci:
"Jak pojednate tema Politicka kultura, jsem v tom nejhezcim slova smyslu napjat. Kdesi jsem cetl vycetl snad osmi - deseti autorem tzv. “iracionalnich ideji” typu : “Lide by si meli vice pomahat ... “ atp. Politicka kultura tam bezpecne nebyla. Preji Vam inspiraci. Zaverem duvod meho osloveni. Impuls´99 mne - jak jsem zminil - se vsemi jeho (odpustte slovo) “prihlasenimi se, konzultacemi, nezvladanou komunikaci i snad opravdu tendenci k jakemusi “eliteni” a naposled svou redefinici a politickou kulturou jeji realizace nepotesil. Diletantstvi nekterych pocinu Impuls-u mu budiz ke cti - obratnost by mne mozna mrzela vic. To je ovsem stale muj problem.
To podstatne vidim v tom, ze je Impuls´99 dnesni stav veci lidem jiz povinen “ustat”. Nesvede-li to, ma kazdy nasledujici pokus o obcanskou iniciativu handicap, jaky si dovedete predstavit, vazeny pane profesore, nejen Vy. Jsem pomyslenim na kazdy nasledujici pokus zdesen. Jiste, predpokladam, ze úcel Vasi zdejsi mise moje obavy zahrnuje. Preji Veci i Vam osobne plny úspech." Konec citace.
Prvou cast jste, pane profesore, pojednal se sarmem sobe vlastnim, ovsem s nadhledem, kde prakticky dotaz nemel smysl. Zasel jsem za Vami proto po projevu, abych se poptal proc, a pri te prilezitosti jste mi rekl, ze se Vam relevantni (byt pouze inspirativni Hanleyho text - prilohu) nepodarilo otevrit. Kratce jsme s oboustrannou pochybnosti zminili novou aktivitu naseho spolecneho znameho a rozesli jsme se, aniz jste mi podal ruku, coz zde nekterym lidem neuniklo.
Velmi se mi libila charakteristika jedne studentky mediciny, ktera Vas projev shrnula: "To vis, moc chytra z nej nejsem, ale rekl to moc hezky". A zasnila se. Blahopreji, jako retor jste vynikajici. Naopak se mi nelibila Vase odpoveď na dotaz starsi zeny, vystreleny do zaveru "politicke kultury" ponekud neorganicky; zda by jste "prijal" prezidentsky stolec. Vase odpoveď byla dosti podobna te, uvedene v titulu: - ze jako kdyby to prislo - tak … resp., cit.:" ... to musi prijit samo.". Nesouhlasim.
Vazeny pane profesore,
nechci prezidenta, ktery se o tento úrad neni ochoten tvrde utkat, protoze je hluboce presvedcen, ze prave on miluje tento narod tak, jako nikdo jiny a je schopen predlozit mu vizi, ktera mu vlije novou silu do dusi, ztrapenych a pokrivenych snad vsemi experimenty tohoto stoleti. Nechci prezidenta, ktery (prominte nadsazku) "by o veci uvazoval, az bude realne v dohledu. Nepoznaval jsem v te debate ostatne ani moderatorem trapne "vyvolaneho" pana profesora Klause, od ktereho jsem naopak cekal jasne"ano", i kdyby prezentaci takoveho úmyslu nemel za lubem vic, nez pripadnum uchazecum, o duveru naroda nalezite "zvednout latku". Ostatne se takoveho pocinu muzeme jeste dockat - doma neni nikdo prorokem a na me predpovedi da jiz jen ma vnucka.
Nejsem nadsen ani panem prezidentem samym, ktery dnes, jiz - nikoli teprve, jak tam padlo, sam vyrazne nepodnecuje potencialni uchazece k jasne formulovanym vizim o budoucnosti zeme. Mohl bych snad-snad omluvit potencialni uchazece jakymsi iracionalnim ostychem, ale zda se prezident
republiky zabyva otazkou sveho nastupce, netusim a ani se nedomnivam, ze by toto nutne musela byt vec verejna. Jen je mi smutno, ze tvorbu Vize, iniciuje malo, ci nic - cehoz dusledkem muze byt, ze se o prezidentsky úrad prihlasi remeslnik - recesista, nemaje pred sebou nekolik Vizi, proti kterym mu bude ta jeho pripadat opravdu skromna - nepostrada-li soudnost doopravdy.
V -ostatne celkove matne- rozprave, k niz se po tomto exkursu vracim jste uvedl nekolik tvrzeni, z nichz druhe (o tom, ze "to" musi prijit "jaksi" samo) jsem uvedl. Bojite se prohry, pane profesore? Vyrazneji a negativne na mne zapusobila Vase zdanliva sebejistota, s niz jste prezentoval nynejsi obecne prospesnou spolecnost (nikoli tedy Obcanske sdruzeni, jehoz Stanovy jsou stale na serveru impuls99.cz ) jako, cituji po pameti, ale snad semanticky naprosto presne :" Impuls je ... jadro, okolo ktereho jsou sdruzeni jeho signatari a sympatizanti".
Pane profesore, Vy jste v ten moment nevyslovil nepravdu. Vy jste vyslovil pravdu, kterou bohuzel nejste dale schopen kvantifikovat. Navazal jsem v prve vlne euforie mnohe cenne kontakty a vim, jaka je aktivita tech lidi dnes. Byl jsem pritomen pokusu svolat signatare a sympatizanty zpusobem, kteremu venoval zdejsi poradatel hodne sil. A videl jsem vysledek. Pane profesore Haliku, tazi se verejne, proc jste po redefinici hnuti Impuls´99 nenechal prukazne prezkoumat pocet signataru?
Proc jste v debate uzil odkaz na tak - de facto - vagni mnozinu lidi?
V zaveru debaty padl navrh, pozvat snad na dernieru "Poledne" mladi. Je skoda, ze ten navrh padnul az nyni, ale je dobre, ze padnul. Zminil jste se tam totiz i o Studentskesekci Impulsu´99 o ktere jsem se v tomto textu zminil take. Jestli jsem shora uvedenym odpovedel Davidu Spinarovi (jeden ze tri mluvcich) na jeho dotaz, proc opoustim Impuls´99 zbyva mi temuz studentu dopovedet to, co jsem navrhnul pozastavit, abych nepriznive neovlivnil jejich úmysl, oslovit senatory stran volebniho zakona. Citil jsem povinnost prerusit debatu proto, ze jde o zakony, tykajici se vice jich samych a jejich deti.
Dovolte tedy, vazeny kolego Spinare,
abych dopovedel, co jsem v ten moment mel na srdci. Mezigeneracni diskuse ma hluboky smysl. Proto ji politikove nijak prilis nepodporuji. Divide et impera. Cini-li tak, pak je to "mezigeneracni diskuse" mezi nimi a Vami studenty, neni-liz pravda? Nikoli podpora diskuse "obycejnych" lidi - starych a mladych vubec - politikove stoji prave o tento typ mezigeneracni diskuze, roz. politikove- studenti. Ze by meli prece jen pocit, ze jim frekventant tretiho rocniku poradi nejlepe?
Neco na tom, soude, podle textu, ktere se dostanou az do vlady byt muze.
Za meho mladi a ostatne snad za vsech dosud znamych "modernich" rezimu, slula v Projevech mladez, coby predvoj, coby nositel noveho, coby svetla budoucnost, coby symbol nezkazene poctivosti. A my jsme to tehdy nijak nezkoumali, brali jsme to se stejnou samozrejmosti, jako kdyz jsme v puberte "vedeli", ze jsme sem prisli odzit Neco. Dal ta úvaha jiz nesla dal se uvidi. Rozhodne bylo ono Neco necim onacejsim, nez zpravidla sedive, "prosim, te..." atd. zivoty nasich rodicu.
Proste jsme si tehdy jen "pripadali" a tykali jsme si s radou Celebrit. Nemohu v tomto smeru posoudit Vase pocity. Fakt, ze "kult (dnes jiz jen vysokoskolskeho) mladi" neni jako soucast politickeho arzenalu prilis stary, ma ovsem pri pozornem zkoumani znacnou vypovidaci schopnost.
Setkali jsme se, Davide - dovolite-li, znovu az nedavno v otevrene internetove konferenci, kde se pretrasalo tema porizeni plakatu na jednu z Vami bezne svolavanych a verejne pristupnych debat, zde o novem skolskem zakone. Znam sve pappenheimske (roz. vrstevniky) nejakou dobu, nemam politicke ambice a vidim, ze na tom budeme studaci, invalide a duchodci brzy stejne. Dnes platim za nutne doplnky sveho vzdelani castky, nad nimiz by jste zaúpel. Ze sveho, pote, co zaplatim dane.
Citil jsem, ze navzdory proklamovane mezigeneracni diskusi-nediskusi nejsem nijak vitan, tema mi je dosti vzdalene, a prece jsem do diskuze, nerad - znaje reakce elit - vstoupil:
- studentka, poverena porizenim zvacich plakatu je zajistila - na kridovem papire, formatu cca 42x60 cm, v barevnem provedeni, za bratru cca 70,- Kc/kus. A ne malo, jak plynulo z kontextu - navic ji namluvili, co vse ji davaji "zadarmo" navic. Debata, pro otevrenou konferenci nestastna.
Tema dorazily poznamky, typu : cit.:
- "... Na druhou stranu mame ale plakaty proplacene, takze bych se zase moc necertil, kdyz budou stat polovinu, K-A-S zaplati polovinu, kdyz dvojnasobek, plati dvojnasobek. Pro nas je to stejny."
- "...usetrit napr. tim, ze bychom odstranili cervenou barvu z loga K-A-S. (=sponzor (!) pozn. JS)"
- "... souhlasim s D., ze nam to plati K-A-S a ze nas to nemusi tak trapit. L.. "
- "... navrhuji, abyste nikde neuvadeli, ze mate cokoli spolecneho s Impulsem - myslim, ze to slovo na mnoha mistech pusobi jako cerveny hadr …"
- " A prave ten argument, ze to tak jako tak plati K-A-S, myslim hovori pro nej, ne? :-)"
- " Myslim, ze to nebude problem, recyklovane plakaty jsou drazsi, ale my to prece neplatime."
- a - nutno dodat, temer stejny pocet nazoru, ze "z ciziho krev tece taky".
Vstoupil jsem do "debaty" dotazem na pritele, odbornika:
- "... , priteli, prosim Tebe, precti si, co tem studakum ti parchanti provedli s cenou tech plakatu - nehlede, ze s tim kridovym papirem je vystavili na pospas pisalkum a la (...kde na to berou, etc.). Prosim Tebe, pomuzes?"
- " Vazeni pratele, budete-li potrebovat pomoci s propagaci, muzete se obratit na Mgr. H.P., ktery je odbornikem na slovo vzatym a rad Vam pomuze po strance technicke i vytvarne. A treba jen prepocita naklady, aby Vas nekdo nebral na hul. S pratelskym pozdravem, S."
Diskusi uzavrela dvema vyroky obstaravatelka (syntax jsem neopravoval, JS):
- " ... firma,ktera nam je dela, je firma myho kamarada. Mozna jsem moc duveriva,ale myslim, ze ne,ale pochybuju o tom (mluvila jsem s nim o tom), ze by nas bral na hul. Naopak rikal,ze je rad, ... minule jsme meli 50 plakatu navic zadarmo (druha vec je, ze jsme je nestihli vylepit) a u tech nynejsich mame zadarmo osvit, coz jsou 2 tisice. ...Takze zaver: myslim si, ze nas zadny "parchanti" (priste bych volila vhodnejsi slova) nas na hul neberou. ... souhlasim s D.,ze nam to plati K-A-S a ze nas to nemusi tak trapit. L. "
coz vskutku jakakoliv podezreni o komplikovanejsi spekulaci obstaravatelky vylucuje.
Zaverem jsem by exkomunikovan:
- "... to je desny, kdo vsechno sem uz pise. L."
Vazeny ctenari, vazeny pane profesore,
Konrad Adenauer Stiftung je (tusim dokonce podle Vasich slov spise nadace pro podporu politickych studii - rozhodne jsem z jeji vyrocni zpravy nevycetl propagandisticke aktivity (byt v tomto konkretnim pripade muze byt dobre argumentovano tematem debaty) a jeji velkomyslnost lze pomerne jednoduse dovodit. U jinych aktivit, ktere jsem z kontextu vyrozumel, by to jiz tak jednoznacne byt nemuselo.
Nemylim-li se hrube v poslani K.A.S., pak je otazkou, do jake miry je politicky prozirave (zne)uzivat jejich prostredku vubec, zejmena, jde-li o sekci (???), údajne jiz registrovane obecne prospesne spolecnosti. Studentsky mluvci, domnivaje se, ze mi ma byt lhostejno, kdo financuje politicke aktivity studujicich, ktere z druhe strany dotuji danemi ja se bez naznaku studu myli. Take neni treba mnoho spekulovat o tom, jaky asi postoj zaujima tato skupina hospodarice jinde s mou (roz. statni) dotaci.
Mam za malo prozirave bavit se o tom na verejne pristupnem serveru, kde jsem nebyl nijak varovan, ze bych to nemel cist - ostatne je konference moderovana - byl bych psal jenom mluvcim. Jiz v soukromem mailu jsem je pak upozornil, ze shora prezentovane jednani nema jen svou mravni, nybrz i pravni kvalifikaci. Odpovedi mi bylo precist si neco, co bych protivnikovi veru neprominul.
Dovetek prvy 8.6.:
diskuzni setkani se konalo v Mestske knihovne v Praze, dne 6. cervna t.r., cit.:" Hlavne jsem nadsena z toho, ze tam bylo neco pres 120 lidi, coz povazuju za nas uspech, i kdyz prevazna cast se skladala z vysokoskolskych profesoru a ne studentu.Takze super, mam z toho dobry pocit kdo vsechno se sem odvazuje psat, me opravdu prekvapuje. L.