Vědci dokončili první verzi mapování lidského genetického kódu

Americký prezident a britský premiér charakterizovali první verzi celého lidského genetického kódu jako "nejpozoruhodnější mapu, jako kdy člověk vytvořil".

Konstatovali to po tiskových konferencích, které se po světě konaly v pondělí a na nichž vědci společně oznámili, že se jim podařilo identifikovat téměř úplnou množinu biochemických instrukcí, z nichž se skládá lidský život.

Považuje se to za jeden z nejvýznamnějších vědeckých úspěchů všech dob, srovnatelný s vynálezem kola nebo s rozštěpením atomu.

Očekává se, že genetické informace povedou v nadcházejících desetiletích k revoluci v lékařství a že vzniknou nové testy a nové léky pro dosud nevyléčitelné choroby. Někteří lidé se také obávají, že by mohla vzniknout nová genetická podtřída - lidé, kteří zdědili chybný genetický kód.

Ke zveřejnění lidského genomu došlo v souvislosti se zahájením spolupráce mezi soukromě a veřejně financovanými vědci, kteří strávili předchozí měsíce v ostrých vzájemných kontroverzích a hádali se o vlastnictví informací a o přístup k nim.

Ve snaze dešifrovat první verzi mapy lidského genomu museli vědci nejprve načíst tři miliardy chemických "písmen", které se vyskytují ve spirálách DNA uvnitř většiny lidských buněk.

Britští vědci konstatovali, že bylo nyní zmapováno 97 procent lidského genomu a 85 procent kódu bylo správně identifikováno. Nyní se budou postupně opravovat chyby a do tří let bude k dispozici plná, spolehlivá verze lidské genetické mapy. Zatím je plně spolehlivých jen 24 procent získaných informací.

Prezident Bill Clinton a britský premiér Tony Blair se navzájem spojili prostřednictvím satelitu, aby pozdravili práci vědců. Konstatovali, že má společnost povinnost využívat nových informací odpovědně a tak, aby z toho mělo prospěch celé lidstvo. Po boku Billa Clintona stáli dva čelní vědci z tohoto projektu, dr. Francis Collins, šéf veřejně financovaného Projektu lidského genomu a dr. Craig Venter, ředitel soukromé společnosti Celera Genomics, která oznámila, že také vyprodukovala "první verzi" lidského genetického kódu.

Oba vědecké týmy mají diametrálně odlišné názory na vědeckou metodologii a na patentování výsledků. Avšak prezident Clinton oznámil, že už nebude docházet k dalším kontroverzím a že v budoucnu budou obě strany spolupracovat.

Provizorní verze mapy lidského genomu byla nyní dokončena o několik let dříve, než se očekávalo, v důsledku toho, že vznikla nová automatizovaná technologie a v důsledku konkurence od soukromé firmy Celera.

Britský deník Guardian k tomu včera napsal v redakčním komentáři:

Právem vyvolalo zveřejnění první verze mapy lidského genomu vzrušení a zájem. V historii západní vědy je to významný mezník ve snaze pochopit, jak funguje lidské tělo. Říká se, že je tento okamžik tak významný, že povede k revoluci v lékařství a při léčení chorob - dosavadní medicína prý nyní bude vypadat neohrabaná a středověká. Avšak je nutno záležitost nepřehánět. Je sice pravda, že byl zaznamenán velký úspěch, ale bude trvat velmi dlouho, než to bude mít praktický dopad. Zaprvé, i když bude mapa celého lidského genomu zveřejněna na internetu, pro většinu z nás, jak poznamenal jeden vědec, to bude jako maďarština. Nikdo totiž ten jazyk nezná a nikdo nemá k němu slovník. Bude trvat mnoho let, než začneme chápat, co naše geny způsobují anebo jakým složitým způsobem vstupují do vzájemné interakce, a vytvářejí tím živoucí organismus. Teprve pak začneme identifikovat, jak tyto informace využívat k léčení chorob. Slíbené léčebné metody pro cystickou fibrózu a pro hemofilii jsou ještě dost daleko.

Příslibem projektu lidského genomu je to, že začíná odhalovat, jak skoro všechny nemoci mají určitý genetický počátek. Vysvětluje to, proč někteří lidé onemocní rakovinou či malárií, zatímco jiní nikoliv. Už nyní vstupujeme do éry, kdy budeme mít všichni vytištěn celý náš genetický kód na magnetické kartičce; budeme vědět, vůči kterým nemocem jsme zranitelní a jaké individuální léčbě se máme pro to podrobit. Otevírá to možnost eliminace určitých dědičných nemocí a uleví to těm rodinám, jejichž příslušníci trpěli po dlouhé generace.

Ale musíme si také uvědomit, co nám geny neřeknou. Zprávy v posledních letech o tom, že byl objeven "gen způsobující homosexualitu" nebo "zločinnost" vytvořily nereálné mýty. Lidé si představují přímočarý genetický determinismus, že tajemství lidské přirozenosti bude možno přímo rozkódovat z genů. Podle těchto představ není lidský genom ničím jiným než en svého druhu softwarovým programem, který dokáže vysvětlit všechno ohledně naší osobnosti i našeho těla. Taková fantazie je matoucí. Nesmíme zapomínat, že osobnost je produktem interakce mezi geny a prostředím.

Spolu s nadějí na nové léčebné metody vyvolává projekt lidského genomu celou řadu legitimních obav, a začíná to dvojím už existujícím znepokojením. Jednak existuje obava ze svého druhu eugeniky, jejímž prostřednictvím by bylo možno zlikvidovat určitou míru invalidity. Druhá obava se týká toho, jak budou reagovat pojišťovny: budou odpírat životní či zdravotní pojištění pro osoby, u nichž se ukáže, že mají "nedokonalé" geny, anebo od nich budou chtít víc peněz?

Otázka eugeniky je spojena s velkým emocionálním nábojem týkajícím se i náboženství: stejně jako neumíme řádně řešit morálku rozhodnutí, zda provést interrupci u nenarozeného dítěte, které trpí Downovým syndromem, brzo budeme muset čelit celé řadě obdobných otázek, až budeme vědět, že nenarozené děti podlehnou po narození různým konkrétním, identifikovatelným nemocem.

Druhá otázka je úkol pro politiky, kteří musejí zabránit tomu, aby zaměstnavatelé a pojišťovny začali praktikovat genetickou diskriminaci.

Nebezprostřednější obava plyne z toho, že by se mohl tento monumentální vědecký projekt stát obětí komercializace. Americký genetik Craig Venter je často charakterizován jako záporná postava v této zápletce - je to energický podnikatel, který se chce stát co nejdříve genetickým miliardářem. Je nutno přiznat, že Craig Venter dramaticky zrychlil práci na mapování lidského genomu tím, že proměnil veřejně financované úsilí v konkurenční závod.

Vědce po celém světě však rozčiluje, že výsledky Ventrova bádání jsou k dispozici pouze na základě subskripce, že dává přednost bohatým farmaceutickým a biotechnologickým firmám, aby si mohly zažádat o patenty a definovat jako soukromou oblast vědeckého výzkumu nejlukrativnější sektory. Samozřejmě, patentování je nutnou ochranou pro finanční a intelektuální investice vynálezců a vědců. Avšak existují určité oblasti práva ve Spojených státech i v Evropě, které jsou ohledně tohoto nového světa genetických informací nebezpečně nejasné.

Za tím vším existují daleko širší otázky, kdo bude mít prospěch z tohoto vědeckého úsilí. Vládne velká obava, že nynější obrovské objevy jen dál drastickým způsobem zvýší (už nyní groteskní) nerovnost v poskytování zdravotní péče po celém světě. Miliardy byly investovány do projektu lidského genomu. Další miliardy budou investovány na výzkum nových léčebných metod proti západním nemocem, jako jsou nemoci srdce a rakovina. Mezitím bude většina lidí na této planetě i nadále trpět nedostatkem základních životních potřeb - jako je pitná voda. I v tak velký den, jako je dnešek, je to vystřízlivující pomyšlení.