|
K čertu s novinářskou etikou!Lubomír PtáčekVe včerejším vydání Britských listů, v rubrice „Co je nového ...“ se jako poslední objevila tato třířádková zpráva:Když není sérum, na zmijí uštknutí zemřete. Následkům zmijího uštknutí podlehl v sobotu odpoledne po šestnácti dnech v mostecké nemocnici padesátiletý muž "v důsledku nezvratného selhání základních životních orgánů". Jenže dlouho nebylo k sehnání příslušné sérum. Dostanou pozůstalí finanční odškodnění? Britské listy se velice snaží o dodržování novinářské etiky. Někdy se ovšem stane, že se tato snaha mine účinkem. Zpráva shora mnohé její zásady, a dokonce i zásady odjinud, přinejmenším nerespektuje. První věta asi nebude pravdivá. Když není sérum, na zmijí uštknutí můžete zemřít, ale také nemusíte. Myslím, že tento problém stačilo zkonzultovat s některým z kolegů lékařů. Smrt je nevyhnutelná v jiných případech, které mohou člověka v přírodě potkat: například nakazí-li se vzteklinou (lis). Druhá věta, sama o sobě, je přípustná přesto, že nehovoří o souvislostech. Lze opravdu říci, že onen muž podlehl následkům zmijího uštknutí, aniž se zmíníme o dalších okolnostech. Tato zmínka, nebo raději obšírnější vysvětlení, by ovšem mělo následovat nejpozději v následující větě. V uvedené zprávě se jako okolnost, jež způsobila smrt, uvádí nedostupnost příslušného séra, resp. tato skutečnost se dává do příčinné souvislosti bez jakýkoli pochyb. Jinými slovy, vynáší se soud o vině přesto, že skutečnost může být jiná. Otázka, zda pozůstalí dostanou finanční odškodnění, jen potvrzuje, že autora zprávy dospěl k rozsudku a stačí jej jenom vynést: vina je prokázána nade vší pochybnost. Nedostupnost séra je trestuhodná nedbalost sama o sobě, může jít i o úmysl („ušetříme!“). Přesto ještě nemusí jít o zavinění smrti, i když pravděpodobnost je značná. Požil-li jsem alkohol a jsem-li účastníkem dopravní nehody, neznamená to ještě, že jsem ji zavinil (i když pozice obhajoby může být v takovém případě poněkud ztížena). Ve hře je totiž mnoho dalších okolností, které by se měly vyšetřit. Vždyť postižený bojoval se smrtí mnoho dní, byl v rukou lékařů, kteří mohli zjistit řadu nepříznivých skutečností (např. alergii či jinou chorobu, která mohla celou situaci ovlivnit), anebo i lékaři se mohli dopustit chyby (například aplikace prošlého séra – bylo lege artis?). Novinářská zpráva by měla popisovat skutečnost seriózně a zejména jakákoli podezření, byť důvodná, by měla zůstat jen podezřeními. Zejména presumpce neviny by neměla být v novinářském článku opomíjenou zásadou. Novinář není oprávněn vynášet rozsudky. |