Proč jsou novináři zaujati ve prospěch Unie svobody
Pane Culiku,
Vas odhad, ze osmdesat procent ceskych novinaru je zaujato ve prospech Unie svobody, je mozna presny, ale vyzaduje urcite rozvedeni a zasazeni do kontextu.
Novinari v kazde zemi spolupracuji radeji s tim, kdo si je hycka, nez s arogantnim nabobem, jenz se citi byt nejdulezitejsi osobou na zemekouli od doby Alexanda Velikeho (konkretni jmena mistnich politiku necht si laskavy ctenar dosadi sam). Dusledkem je, ze arogantni nabobove se do novin a televize dostavaji mene casto a jsou v horsi pozici nez dobre komunikujici politici, a protoze zkusene volicstvo veri vic mediim nez tomu, co o sobe rikaji samy strany pri volebni kampani, obvykle se do dulezitych funkci vubec nedostanou (zkuste mi, prosim, najit v zemich EU jedinou vyjimku!).
Stav, ktery panuje v postkomunistickych zemich, je ale dlouhodobou a vytrvalou anomalii: noviny tam tak dlouho lhaly, az se lide naucili pokladat to za normalni stav, a ackoli vyzkumy verejneho mineni neustale vytrubuji do sveta, jak pry lide mediim veri, skutecnost je jina (zaskrnout policko Verim je spise projevem zadouci konformity).
Vsiml jste si, jak odlisne jsou reklamni kampane bezici v ceske, slovenske nebo polske televizi ve srovnani napr. s nemeckymi a britskymi stanicemi? Tamni reklama je zalozena na tom, jak vyhodne je koupit si urcite zbozi nebo sluzbu (takze poselstvi reklamy je: kdo je chytry, nakupuje u nas), kdezto tady je daleko ucinnejsi atakovat primo a bez servitku spotrebiteluv komplex menecennosti: s Twistem jsi jednicka, Toyota = posilovac sebevedomi, atd.
I v politice se prodava sveho druhu sluzba - situace neni jina ani tam. Prvni, kdo na to prisel, byla ODS, strana s nejlepsimi ideology. Jejich uspesny slogan "Kdo si veri, voli Klause", byl zameren na prave na nesebevedome volice a Klausuv novy protizapadni image "pan Profesor jim to natre" je orientovan podobne. Pokud mam pocit, ze se Nemcum a Francouzum nemohu vyrovnat sam, musim si aspon najit nekoho, kdo to dokazal (nebo aspon to o sobe tvrdi) a s kym se mohu identifikovat (podobne vznikla modla Vaclav Havel: obdiv k nemu je z velke casti vyrazem narodni zbabelosti v dobe normalizace).
Jen v tomto prostredi se mohlo stat, ze Zeman vyhral svym zvanenim ze Zemaku volby, i kdyz mel proti sobe skoro vsechna media, a ze stejne kategorie je celonarodni okouzleni Vaclavem Fischerem, dekujeme-odejdetisty a nejnoveji Madeleine Albrightovou. Lide by si byvali radi precetli analyzy od nezavislych a erudovanych politickych komentatoru, ale noviny zadne takove netiskly: Mlada fronta a Lidove noviny se usluzne uklanely na jednu stranu, Pravo na druhou.
Zit v Ceske republice je obcas deprimujici: nezkusenost s demokracii je zde nanejvys alarmujici. Diky hlouposti (a zkorumpovanosti) novinaru vetsina lidi nejdriv uverila, ze se tady odehrava dejinny zapas mezi pravici a levici, kdyz se pak "pravice" s "levici" spojila, zacali ti mene indoktrinovani kricet, at jdou do haje vsichni, a tech, kdo chapou, ze princip fungovani demokraticke spolecnosti je ve stretavani ruznych myslenkovych proudu a politickych koncepci, takze neexistuje zadna jedine spravna strana a absolutne nejlepsi vudce, je v populaci zlomek s volebni silou hlubokou pod hranici statisticke chyby.
Ergo, podpora Unii svobody v mediich nema z hlediska pristiho vyvoje temer zadny vyznam; vyznam by melo jedine, kdyby Unie prisla s nejakym hodne absurdnim predvolebnim slibem. Ale to nevidim jako pravdepodobny vyvoj: obavam se, ze strana Klausovych ex-podrztasku vladne - ve vsi ucte - myslenkovym potencialem zpusobilym nejvys k vlastnimu zesmesneni (viz posledni navrh na Albrightovou jako volebniho leadra).
Ze zeme svetlych vcerejsku zdravi.
Tomáš Pecina
