Nemám (moc) co opravovat
Vážený pane Čulíku,
doufám, že zveřejníte dopis, který jsem dostal z agentury InnoVatio a
Vám byl zaslán na vědomí. V dopise jsem žádán, abych opravil svá
tvrzení.
Nevím, co bych měl opravovat, nanejvýš snad formulaci o tom, že
"InnoVatio zřejmě chtělo dokázat svoji apriorní tezi, podle níž prý není
příliš velký rozdíl mezi veřejnoprávním a komerčním zpravodajstvím."
Ta formulace byla z mé strany zjednodušená, neboť InnoVatio skutečně
neříkalo, "že není příliš velký rozdíl", nicméně všemi silami se snažilo
dokázat, že zpravodajství ČT se nebezpečně bulvarizuje, a rychle se
přibližuje v tématech zpravodajství TV NOVA. Takové bylo poselství analýzy,
kterou InnoVatio vloni na podzim připravilo pro Lidové noviny, a kterou
bohužel nemám k dispozici, s výjimkou srovnávacího grafu pololetí let 1997
a 1999.
Lidové noviny o tom doslova napsaly 11.10.1999
Zprávy ČT se přiblížily Nově
Počtem zpráv o nehodách, katastrofách a kriminálních činech se
zpravodajství České televize za poslední dva roky přibližuje komerčním
tele vizím.
PRAHA Výraznou změnou prošlo zpravodajství České televize po
nástupu Jakuba Puchalského do funkce generálního ředitele České televize.
Podle výzkumu, který exklusívně pro Lidové noviny provedla agentura
InnoVatio, se zpravodajství ČT za poslední dva roky výrazně přiblížilo
zpravodajským relacím TV Nova.
Občanské sdružení InnoVatio porovnalo hlavní zpravodajské relace
České televize a Novy za první pololetí roku 1997 a stejné období letošního
roku a dospělo k zajímavým závěrům. Nárůst informací o kriminálních činech,
nehodách a katastrofách, pokles zájmu o domácí politiku. To jsou podle
InnoVatia oblasti, v nichž se ČT blíží TV Nova. Podle InnoVatia začala
Česká televize dávat přednost zprávám o "každodenní kriminalitě" a pomíjí
kriminalitu hospodářskou. "Zatímco vzrostl počet příspěvků o divácky
atraktivní a levné< ,každodenní' kriminalitě, zpravodajsky náročnější a
nebezpečnější ,hospodářská' kriminalita se v Událostech dočkala dokonce
poklesu zájmu," píše realizátor projektu Marek Prorok ve své
zprávěŠatd..
a pokud vím, tak Innovatio tento článek nikdy nedementovalo ani se
neohradilo proti způsobu interpretace, naopak v diskusi s Puchalským a
Šámalem na svých závěrech trvalo.
Jsem proto velice rád, že pan Mihalko ve svém dopise podrobněji
rozebírá zkoumané kategorie kriminality, kriminálních činů a srovnává zde
ČT s TV NOVA, což uvádí na pravou míru loňské informace o údajném "rychlém
přibližování ČT1 k TV NOVA", které novináři a politici vloni na podzim
začali brát jako hotovou záležitost, a které - jak se ukazuje -
neodpovídají skutečnosti.
Jsem rád, že pan Mihalko názorně ve své argumentaci předvádí, jak
záleží vždy na tom, jak jsou nastaveny kategorie a témata (Innovatio v
úvodu analýzy roku 1999 říká, že vypovídací hodnotu posiluje "vhodné
slučování témat"). Jeho dopis zároveň potvrzuje, že jsem měl pravdu, když
jsem protestoval proti tvrzení LN, které vyšlo z prezentace analýzy
InnoVatia, a které znělo "Zpravodajství všech televizí vévodí kriminalita".
Kriminalita nevévodila, protože vévodily zprávy ze zahraničí, ze statistiky
předem vyřazené. A navíc šlo o sloučenou kategorii "kriminalita,
bezpečnost", což v Lidových novinách vypadlo.
Ale nebudeme se hádat o detaily. Těch důkazů o zavádějící
interpretaci údajů zjištěných v analýze InnoVatio mám v zásobě více, neboť
jsem byl požádán Úřadem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, abych
analýzu vyhodnotil. Pokud vím, výňatky z analýzy InnoVatio jsou publikovány
jako příloha výroční zprávy Rady za rok 1999 a jsou k dispozici na www.rrtv.cz, takže si je může přečíst každý,
nejen já.
Pokud mně zadavatel zakázky dá svolení, já to svoje zhodnocení
zveřejním. Moje kritika se netýká vlastní práce InnoVatia, ale interpretací
zjištěných dat (o nichž velkoryse přepokládám, že jsou seriózně a jednotně
zjištěná a kódovaná, a kódéři kontrolováni podobným způsobem jako tazatelé
u sociologických výzkumů). Ze svého hodnocení alespoň částečně cituji:
Vyjádření k jednotlivým kapitolám analýzy
Definice hodnotících kritérií kladených na žurnalistiku, na masová média
obecně i na média veřejné služby zvlášť, které jsou uvedeny v úvodu Analýzy
televizního zpravodajství za období roku 1999, svědčí o tom, že agentura
InnoVatio se řídí osvědčenými zahraničními modely, a že základní metodika
je převzata od zahraničního partnera.
Jak vyplývá i z přiloženého periodika Media Monitor International, je
tato metodika stavěna tak, aby monitorování médií přineslo co nejvíce
základních údajů, jakýchsi prvočinitelů, použitelných k vytváření
nejrůznějších zpráv a analýz, jež by bylo možné později na trhu zhodnotit
tím, že se budou nabízet za úplatu politickým nebo ekonomickým
subjektům.
Vypovídací hodnota těchto analýz je přímo závislá jednak na kvalitě
údajů vkládaných do databáze (např. zajištění jednotného používání kódů,
jednotné klasifikace a interpretace zpravodajských příspěvků), a dále na
interpretaci těchto dat při požadovaných výstupechŠ.
Dále následuje několik stran textu, který nakonec uzavírám:
Závěr:
Výše uvedené kritické připomínky ovšem nic nemění na tom, že ze tří
předložených analýz (ATO, Newton, InnoVatio) analýza televizního
zpravodajství společností InnoVatio může být v budoucnosti cenným zdrojem
poznatků pro obsahovou analýzu. Ovšem pouze za podmínky, že InnoVatio
klienta seznámí se svoji Kódovací knihou a způsobem a kontrolou kódování, a
že zadání - tj. hledaná odpověď na dané otázky - bude vždy přesně
specifikováno tak, aby bylo možné co nejefektivněji využít shromážděná
data. Příliš obecná zadání mohou svádět k náhodnému výběru dat i
hodnotících kritérií.
Tím chci jenom dokázat, že nezpochybňuji činnost InnoVatia a jeho
metodiku, ale interpretaci získávaných údajů. Problém vidím v tom, že v
podstatě neutrální data, ony prvočinitele, které se v InnoVatio při
monitorování získávají, lze seřadit a interpretovat nejrůznějšími způsoby
(tady si neodpustím poznámku: statistikou lze "dokázat", že
nejnebezpečnějším místem na světě jsou nemocnice, vždyť tam umírá nejvíce
lidí).
A analýza InnoVatia, když se do ní ponoříte hlouběji, podává důkazy, že
se analytik někdy soustřeďuje na jediný trend, pro nějž vyhledává důkazy
kombinováním kategorií a témat, a jiné trendy pomíjí. Je přirozené, že
InnoVatio se snaží vycházet vstříc zákazníkům, kteří data a analýzy kupují,
že se potřebuje zviditelnit. A je přirozené, že zákazník (například Lidové
noviny) si analýzu koupí a zaplatí, jestliže je v ní skryto nějaké zajímavé
aktuální poselství (nezapomínejme, že na podzim 1999 se začalo diskutovat o
Puchalském v ČT).
A právě z onoho slavného a často citovaného srovnávání dvou pololetí let
1997 a 1999 vysílání Událostí ČT1 lze vyvodit více závěrů, z nichž
InnoVatio a Lidové noviny si vybraly jen jeden.
Ano, téma bezpečnost, kriminalita se zvýšilo o 126 příspěvků,
percentuálně však zvýšení tvořilo 3 procenta z 10,6% na 13,5%. Ano, nehody,
katastrofy "poskočily" z 19. na 7. místo, ale v souhrnu to znamenalo, že z
někdejších 1,4% tvořily 6% v celkovém objemu témat (což jest jen zlomek
toho, co se objevuje na Nově).
Kdyby ovšem analytik chtěl, mohl ze srovnání dvou pololetí, tedy ze
stejné tabulky, vyvodit i jiné závěry. Například, že kategorie hospodářská
politika a hospodářský život, které v roce 1997 zaujímaly 16,3%, v roce
1999 se zvýšily na 17,9%, což nesvědčí o nějaké výrazné "bulvarizaci" ČT1,
spíše naopak. Nehledě na to, že se v ČT1 zvýšil výskyt témat o české
zahraniční politice a obraně, armádě a NATO, což byl ovšem jev podmíněný
událostmi v Kosovu v roce 1999.
Jak říkám, k datové základně je třeba dávat i seriózní interpretační
výklad, třeba takový, jaký dává pan Herzmann k výsledkům výzkumů
Sofres-Factum. Obávám se, že InnoVatio je v tomto ohledu veřejnosti hodně
dlužna. A navíc, nelze se vymlouvat jen na novináře, kteří by výsledky
InnoVatia nějak o své vlastní vůli zkreslovali. Jestliže anglicky psaný
Media Monitor International napíše, že v ČT se vyskytují "alarmující
trendy", a že "špatná kvalita zpravodajství.... vedla k rezignaci Jakuba
Puchalského", lze důvodně předpokládat, že takové informace vydavatel nemá
ze sebe ani od českých novinářů, ale někdo mu je z Česka dodal, zřejmě
občanské sdružení InnoVatio, které ke skupině Media Monitor patří.
Nevím, co si počít s větou pana Mihalka:
Vaše tvrzení, že v analýze nebyl uveden fakt o způsobu třízení a
zařazování jednotlivých témat do "Kategorií témat" je zavádějící a
ověřitelně mylný. Prosíme proto o opravu.
Ano, úvod analýzy uvádí jistou orientaci v tématech. Já jsem ono
tvrzení "nebyl uveden fakt" zmínil pouze v souvislosti s vypuštěním
kategorie "zahraničí bez vztahu k ČR", které veřejnosti bylo - s výjimkou
zastrčené poznámky v úvodu analýzy, která nikde na veřejnosti nebyla
prezentována - zcela utajeno. Takže oprava může být jenom částečná.
Jinak chce-li si někdo udělat představu o analýze InnoVatio - a
zvláště o kvalitě doprovodných komentářů analytika - svůj vlastní názor,
nechť navštíví www.rrtv.cz a stáhne si
přílohy výroční zprávy Rady ČR pro R a TV vysílání.
Já si osobně myslím, že monitoring InnoVatio je sám o sobě užitečnou
věcí pro média. Problém však vidím v tom, že k nám byla importována
sofistikovaná metodika a technologie monitoringu, leč obsluha tohoto
importovaného a dobře vymyšleného stroje ještě nedosahuje požadovaných
parametrů (včetně používání českého jazyka).
Milan Šmíd
Na vědomí: Innovatio
Poznámka JČ: Rád bych k tomu ještě podotkl, že zjevně pouhá
tematická analýza toho, čím se sdělovací prostředky ve svých pořadech
zabývají, nestačí. Informace, že se počet zpráv v ČT v kategorii
hospodářská politika a hospodářský život od roku 1997 zvýšil ze 16,3% na
17,9% v roce 1999 je naprosto absurdní a neznamená s odpuštěním skoro nic.
To minimální percentuální zvýšení může být přece ovlivněno událostmi, třeba
tím, že vláda ČSSD vydává daleko více energie na státní podporu podniků
(zatímco Václav Klaus se o něco takového příliš nezajímal) - podobně jako
náhlý vzrůst počtu zpráv z Kosova zřejmě měl něco vzdáleně společného s
válkou o tuto provincii. Daleko důležitější je strukturní analýza
jednotlivých příspěvků, co do jejich obsahu, zaměření, profesionality a
případné politické zaujatosti. Je neobyčejně důležité, aby si české
monitorovací instituce vypracovaly metodologii právě pro takováto hodnocení
- nejlépe ve srovnávání s obdobnými zahraničními televizními a rozhlasovými
pořady. Můžeme se totiž v budoucnu záslužně někde dočíst, že veřejnoprávní
ČT věnovala třeba 50 procent zpravodajství s tematikou "občanské
společnosti" - statistická analýza už nám nepoví, že byly třeba tyto zprávy
povrchní, neinformující a chaotické - nebo naopak velmi jasné, informativní
a nové.
