pátek 24. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Mein Kampf a zákazy:
  • Vláda nemá právo omezovat svobodu slova (Vít Novotný)
  • Proti hrozbě totality nejde bojovat represí (Tomáš Pecina)
  • Kde jsou hranice svobody projevu? (Jan Čulík)
  • Práva nejhnusnějších osob (Jan Chleboun) Útěcha z filozofie:
  • Opustil vás milenec? Jste agresivní na silnici? Pomohou vám velcí světoví filozofové - to se snaží dokázat britská komerční televize Technologie:
  • Nedostatek počítačových profesionálů bude stát západní Evropu 380 miliard eur Česká republika:
  • Dopadení zlodějů (Ivan Hoffman) Stihačky pro ČR:
  • Ohlédnutí nad leteckou akrobacií nejen v novinách (František Roček) Reakce:
  • Nechopnost diskutovat, kriticky myslet a na tom základě se rozhodovat (čtenář z Moravy)
  • Mají vědci nazývat názory jiných lidí blábolem? (Josefa Koutná)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Práva nejhnusnějších osob

    Jan Chleboun

    Včera jsem se v BL v článku Romové, tolerance a svoboda projevu dočetl, že "práva nejpoctivějších lidí jsou zajištěna teprve tehdy, jsou-li ochraňována práva i nejodpornějších a nejhnusnějších osob".

    Je to výrok provokující a bourající obvyklý stereotyp našeho myšlení. Cítím ho jako bonmot zapichující se pod kůži, ale ... ale ne jako pravidlo železného zákona. Ať totiž přemítám, jak přemítám, vždy při jeho důsledné aplikaci na svobodu projevu dospěji k popření nějakého jiného všeobecně uznávaného principu.

    Ostatně tento rozpor v sobě nese i zmíněný článek. Tolerantní projev není totéž, co svobodný projev, tolerantní jsou jen některé ze svobodných projevů. Píše-li pan Čulík, a já se k němu přidávám, že "zejména sdělovací prostředky by měly systematicky nalézat v obou znesvářených komunitách v ČR, romské i gádžovské, stejné prvky lidství, jimž může druhá komunita dobře porozumět", už se tím snaží usměrňovat svobodu projevu. K té totiž patří i barvité líčení všech špatných zkušeností, které kdy kdo s Romy měl, ba i šíření nenávisti. A tady už narážíme na práva menšin, ochranu důstojnosti atd.

    Jsou tato práva špatná, protože v principu omezují svobodu projevu? Nebo je špatná svoboda projevu?

    Myslím, že ani jedno, ani druhé. Špatné je bezbřehé, tupé a zcela mechanické uplatňování jistého pravidla za všech okolností. Záhy totiž dojde ke střetu s pravidlem jiným, podobně železně prosazovaným.

    Tvrdě pojímaná pravidla nejsou ničím novým. Židovští farizejští myslitelé (pozor, mám na mysli farizeje v původním významu přísných hledačů pravdy ctících Zákon, nikoli překroucený český význam symbolizující přetvářku a pokrytectví) usilovali o dovedení Zákona do nejmenších podrobností každodenního života. To je přivedlo až k otázce, zda je přípustné si o šábesu uvařit vejce. Jejich dobře míněné úsilí je zavedlo do slepých uliček. Byli tak zabednění? Naopak, příliš logičtí - na nepravém místě.

    Je ovšem intelektuálně a mravně pohodlné mít železná pravidla, člověk se snadno zbaví odpovědnosti. Nemusí přemýšlet a zpytovat svědomí, jen dodržuje ustanovení - obvykle jednoduše formulovaná. Na složité otázky jednoduché odpovědi. A že se pravidla občas (ale zákonitě) vzájemně neřešitelně střetávají? Aspoň se jejich příznivci mohou houfovat do vzájemně stejně nesmiřitelných táborů.

    Existuje nějaké řešení? Ne, aspoň ne všeobecně uspokojivé. Myslím, že nám nezbývá, než se smířit s tím, že je nutné posuzovat případ od případu a opírat se přitom o tak obtížně uchopitelné pojmy jako je moudrost, slušnost, soucit, mravnost ...

    A ještě poznámka k USA. Je to kraj značně odlišný od naší hroudy a mnohému bychom se tam měli jezdit učit. Nicméně právě ve Spojených státech se, podle mého názoru, výrazně projevuje schematismus jednání, důraz na formální stránku věci a "odezdikezdismus". Důsledkem jsou soudní pře s (pro nás) absurdním sporem a průběhem nebo vehementní podpora kontroverzních projektů (výstřelky programů na pomoc menšinám). Ilustrativní je i prosté pozorování ze supermarketu: ve jménu zdraví nastalo velké tažení proti tuku v potravinách, ale kupodivu vládne neméně velké mlčení o cukru tamtéž, takže když si koupíte jogurt, bude kelímek pravděpodobně velkým písmem hlásat reduced fat, low fat nebo dokonce fat free a na nevýrazném místě se dočtete, že obsahuje 20% cukru. I když ... ty beztukové se sladívají aspartamem a chuť mají jako ... ale to by už bylo jiné povídání.

    Poznámka JČ: Výzva, že by dobré sdělovací prostředky měly přispívat k civilizovanosti a k humánnosti prostředí neznamená cenzuru názorů, které to nedělají.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|