Pouze věda přináší nové informace
Dovolil jsem si "ukrást" název článku Františku Koukolíkovi. A co hůř,
míním na úvod ocitovat i úvod jeho článku. Snad se F.K. neurazí,
ostatně citovanost je jedním z kritérií, jimiž se měří věda.
"V roce 1959 vydal C.P.Snow, Angličan, pozdější lord, knížku. Jmenovala
se Dvě kultury. Snow si všiml, že lidé, kteří sami sebe nazvali
intelektuály, jsou obvykle vzdělanci a publicisté se zájmem o
literaturu a její kritiku, divadlo, výtvarné umění, estetiku, filozofii,
psychologii (hlubinnou, ne experimentální) a historii. Snow byl
překvapen, že literární vzdělanci mezi intelektuály neřadili špičkové
přírodovědce své doby, třeba Einsteina, Heisenberga nebo Morgana. Kromě
toho si všiml, jak bývají literární vzdělanci povznesení. Že by někdo z
nich neměl ponětí o Shakespearových dramatech, nepřipadalo v úvahu.
Že však nemají ponětí o druhém termodynamickém zákonu, genetickém kódu,
vývojové teorii, teorii relativity, kybernetice nebo o kvantové mechanice,
je plnilo hrdostí.
Ve druhém vydání knihy 1963 napsal lord Snow optimistickou kapitolu.
Mezera mezi literárními intelektuály a přírodovědci se podle ní zase
zavře. První kultura, literární, estetická, filozofující a historizující
větev lidského myšlení se spojí s kulturou druhou, myšlením
přírodovědeckým. Výsledkem spojení bude třetí kultura, společný jazyk
první a druhé kultury."
(František Koukolík, Pouze věda přináší nové informace, Týden 26/98)
Obávám se, že Snow i F.Koukolík se ve svém optimismu mýlili. To,
co vzniká, není třetí kultura, syntéza první a druhé. Kdepak!
Intelektuálové (ti "první) dál v podstatě opovrhují "druhými". Jenom
převzali - bez pokusu o pochopení - jejich hantýrku. Resp. to, co za
vědeckou hantýrku považují. "Velký třesk", "superstrunná teorie",
"polyverse", jak vznešeně to zní!
Ještě zamíchat, přidat pár vlastních názorů (které jsou obvykle s
citovaným v rozporu, ale kdo na to přijde?), a máme krásný postmoderní
článek. Sborník Occamova břitva dokonce odkazuje na program, který
takový postmoderní traktát vygeneruje sám. Na pár kliknutí myší...
Když se zachce, ocitujeme Goedela (pochopitelně bez pochopení a
většinou špatně), abychom těm vědátorům ukázali, že vlastně všecko
je jinak, vždyť přece i ten matematik Goedel...
A když se "druzí" ozvou, vyrukuje se s demokracií, svobodou slova,
hlasováním, přece "i člověk
nevybavený odborným vzděláním na téma X má nárok vyjadřovat svůj názor
na téma X". I genocidou je možno pohrozit... Případně člověka, který
se pokouší naznačit, že o věci X má
poněkud větší ponětí, utřeme, aby se svým vzděláním nevytahoval.
Moje zkušenosti z diskusí s "prvními" jsou většinou tristní, připomínají
chůzi hodně hlubokou a hodně mazlavou bažinou, ale přesto
jsem přesvědčen, že hlouposti je třeba odporovat. Zvítězit nelze, ale
odporovat se musí. Jinak totiž zvítězí ona. Takže, po milionpáté (to
cituji Wericha, abych se taky projevil co intelektuál):
V první kultuře možná platí, že vše je možné a všechny závěry jsou stejně
oprávněné. Stovky let se už bádá o Černé dámě v Shakespearových sonetech.
Troufám si tvrdit, že se o tom bude bádat další stovky let, dokud se
najde jediný "badatel", kterého to ještě bude bavit, případně poslední
komise, která na to přiklepne grant. Existuje mnoho
názorů, a vzhledem k tomu, že odpověď je nedokazatelná (těžko lze
očekávat, že se najde vlastnoruční vyjádření W.S. "Černá dáma v mých
sonetech je...", s vlastnoručním podpisem, kolkem a notářským ověřením)
, jsou skutečně
všechna řešení stejně oprávněná. I když, budu-li tvrdit, že W.S. měl na
mysli Marušku Kudeříkovou nebo Franze Josefa, asi se setkám s nepříliš
velkým pochopením.
Druhá kultura je založena na dokazatelnosti, ověřitelnosti, opakovatelnosti,
předpověditelnosti... Tam neplatí, že všechna tvrzení jsou stejně
oprávněná. Jsou tvrzení dokázaná nebo alespoň experimentálně ověřená.
Jsou
tvrzení nedokázaná, neověřená a jsou taky tvrzení, která prostě neplatí.
Jsou spekulace, hypotézy a teorie. Teorie nemohou být v rozporu s daty,
přestože si to Ferdinand myslí. I hypotéza by měla ta data vysvětlovat.
Ostatně i spekulace musí být založena na něčem reálném, jinak to není
ani spekulace ale "kyd mlna" (pozor, zase intelektuálština!).
A především: ono to funguje! Tvrzení, "když přidáte moc toho obohaceného
uramu, tak to bouchne!", funguje. Nedávno se o tom - ke škodě nejen vlastní -
experimentálně přesvědčili nějací Japonci.
Pouze věda přináší nové informace. Pouze věda přináší nové technologie.
Jestliže je všechno možné, proč si mobilně telefonujeme (na základě
fungování kvantové mechaniky) a netelepatujeme si? Protože ten mobil i
s "nepochopitelnou" kvantovou mechanikou funguje, zatímco "pochopitená"
telepatie ne.
Mohl bych pochopitelně pokračovat, ale člověku, který "je na příjmu", to
stačí. A toho, kdo není, stejně nepřesvědčím, ani kdybych byl Jan
Zlatoústý. Takže závěr:
Ano, pane Pinkavo, jistě i člověk bez příslušného školení má právo se
vyjadřovat ke všemu. Máte právo tvrdit, že 1+1=3, nebo něco
složitějšího, stejně smysluprázdného. A já mám právo napsat, že
blábolíte nesmysly! Nebo nemám?
Vrátím se na začátek ke dvěma kulturám a optimisticky očekávané třetí.
To, co nám zde předvedla sl. Cihelková nebo pan Pinkava, to je kultura
nultá. Zvítězí-li, Bůh (v něhož nevěřím), nám buď milostiv!
V. Novák