pondělí 7. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Komerční banka:
  • Budou šéfové navzdory aférám vždycky jen šéfy? (Teresa Jakubová) Kosovo:
  • Válka v Evropě: překlad 1. dílu dokumentárního seriálu Channel Four o tom, jak došlo loni k bombardování Srbska Rasismus:
  • Kdo komu smrdí: pár vědeckých faktů (Juliana)
  • Německý rasismus vůči Čechům býval podobný dnešnímu českému rasismu vůči Romům (Juliana)
  • Co je to rasismus (Jan Martínek)
  • Čulíkovy poznámky o rasismu jsou příliš agresivní (Jiří Konvalina) Sponzorování televizních pořadů:
  • Vládní cenzura v České televizi? (Tomáš Škrdlant) Ekologie:
  • Fytoenergetika v Peklově (Antonín Slejška)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Vládní cenzura v České televizi?

    Spor s ministerstvem zahraničí: to podstatné se vytrácí!

    Tomáš Škrdlant

    "Česká televize měla natočit seriál o stupni připravenosti ČR na vstup do EU s vlastními, nezávislými novináři na základě vlastních, nezávislých výzkumů a z vlastních finančních zdrojů." Jan Čulík BL 4.2. 2000.

    Přes veškerou inflaci toho pojmu se považuji za publicistu opravdu "nezávislého". Nikdy (ani v minulém režimu) jsem nebyl nikde zaměstnán, nikdy jsem nebyl členem žádné strany, ani jiného seskupení. Většinou se nezabývám politickou publicistikou, ale filmovým dokumentem s tématy sociologickými, psychologickými a ekologickými. Mé filmy se sice nakonec vysílají v ČT, ale natáčím je často na granty (Fond pro podporu české kinematografie, Phare). K politickým tématům přistupuji ze systémového zájmu o demokracii (předloni jsem vydal knížku DEMOKRACIE PŘÍRODY) a neinklinuji k žádnému z politických bloků.

    K účasti na cyklu o EU mně loni vyzvalo přímo Ministerstvo zahraničí a později i šéf tvůrčí skupiny ČT Karel Dvořák. Spor mezi ministerstvem zahraničí a K-2 se mé osoby týká jen potud, že jsem k němu svým pořadem právo vědět zavdal příčinu.

    Myslím, že medializace celé kauzy se soustřeďuje na pofidérní politické spekulace a pomíjí to nejdůležitější: jednoznačný pokus ministerstva o cenzuru televizního pořadu.

    Ke spekulacím vysloveným v BL jen velmi stručně: pokud vím, tak zakázku zadávalo Kavanovo a nikoliv Zielencovo ministerstvo, v době, kdy iniciativa "Děkujeme odejděte!" ještě neexistovala. Později si zřejmě úředníci spoluautorství Moniky Pajerové už nevšimli. Oni vůbec nejsou moc všímaví.

    Také pan Plesl ve svém článku přehlédl, že "další informace k tématu" může divák nalézt nejen v Respektu, ale i v Radioforu Českého rozhlasu 1. Kterým médiím by vlastně dovolil, aby spolupracovala s ČT na tematickém cyklu o EU? Může nějaká jmenovat?

    Produkční společnost Pavla Štingla K-2 není vlivová agentura, zabývá se výrobou výhradně nekomerčních dokumentů, podobně jako Originální Videojournal, nebo Film & Sociologie. Opakované kolážování v BL s úplně jinou aférou úplně jiné agentury stejného jména připomíná Špígl a seriózní periodikum by se takových postupů a vágních narážek nemělo dopouštět.

    Pavel Štingl, ani ostatní autoři jednotlivých dílů cyklu "NASKOČÍME?" Tomáš Petráň, Petr Slavík a moje maličkost, nejsou političtí publicisté, ale dokumentaristé s hlubším, filosofickým ponorem. Kdo trochu sleduje ČT (zvláště ČT - 2) měl by to vědět.

    A teď k tomu podstatnému: diskuse, kterou bych rád četl (i se ji účastnil) v BL i jinde, by měla být o vztahu státních institucí a médií. "Vláda si nemůže objednávat ani financovat vlastní propagandu ve sdělovacích prostředcích", píše JČ 4.2. v poznámce k mé analýze celého sporu. Naprosto souhlasím - ale výchozí situace taková nebyla: na ministerstvu existuje již několik let odbor "Komunikační strategie", který má rozpočet mnoha desítek miliónů a podle vládní "Koncepce zahraniční politiky ČR" má "zajistit aby široká veřejnost získala podstatné a vyvážené informace o přínosech a důsledcích budoucího členství ČR v EU."

    Činnost tohoto odboru byla doposud velmi málo viditelná (o účinnosti už vůbec nemluvě). Pokud vím, tak ČT připravovala (a připravuje) sama a z vlastních finančních zdrojů pravidelný EVROPSKÝ MAGAZÍN, který se má vysílat od letošního podzimu.

    Po zveřejnění kritické Pravidelné zprávy komise EU, projevilo ministerstvo snahu, aby se reakce na tuto zprávu začala vysílat co nejdříve. Proto přispělo České televizi na urychlenou výrobu cyklu zabývajícího se kritikou nedostatečné připravenosti ČR na vstup do EU, tak jak ji vyslovuje Pravidelná zpráva.

    Od začátku bylo jasné, že pořady budou kritické, jakož i to, že dramaturgie cyklu zůstává v rukou ČT. Proto si nemyslím, že fakt ministerského příspěvku je sám o sobě v nepořádku. Pokud vím, tak v řadě evropských zemí podporují státní instituce medializaci závažných společenských témat, aniž by to mělo charakter propagandy.

    V severských zemích dokonce financují úřady oponenturu ze strany nevládních organizací (NGO) při projednávání kontroverzních projektů (velké stavby a pod.) Nekupují si tím opozici, nýbrž podporují negativní zpětnou vazbu, protože dobře vědí, že ta je předpokladem správného rozhodování.

    I mně několikrát přispělo ministerstvo životního prostředí na dokumenty s ekologickou problematikou, ministerstvo zemědělství na filmy o obnově venkova, či obnovitelné energetice v zemědělství, a ministerstvo zdravotnictví na dokument o vztahu ke smrti a umírání. Nezaznamenal jsem přitom žádný pokus ovlivňovat celkové vyznění dokumentu.

    Nejvíc se takový příspěvek podobá grantu, většinou nepokrývá celé výrobní náklady, ale umožní určitý nadstandard (důkladnější sběr materiálu, větší počet natáčecích dní, komponovanou hudbu a pod.) oproti běžným podmínkám v České televizi. Ta financuje celé dokončovací práce (střih, titulky, ozvučení atd.)

    V případě pořadu NASKOČÍME? tomu bylo podobně, až do okamžiku, kdy Boris Lazar jako zástupce ministerstva prohlásil, že ve svém pořadu PRÁVO VĚDĚT nesmím napadat premiéra Zemana. Žádný z později písemně uváděných argumentů na schvalovací projekci nezazněl, druhý zástupce ministerstva pan Libor Boháč naopak s uspokojením kvitoval, že tento díl opakovaně cituje Zprávu komise EU.

    Na schvalovací projekci bylo přítomno 7 lidí nejrůznějších profesí, všichni slova pana Lazara slyšeli a mohou je kdykoliv dosvědčit! Nebylo by vhodné obrátit se (místo tiskového mluvčího MZV) přímo na Borise Lazara, a vyzvat ho ke konfrontaci (třeba v rozhlasové, nebo TV besedě) se svědky jeho výroků?

    Nejde jistě o jednoho úředníka, ale jde o to, aby skutečnost pokusu o cenzuru nebyla zakrývána bulvárními politickými spekulacemi a aby celá aféra nevyšuměla do ztracena, jak to bývá v naší zemi zvykem.

    Tomáš Škrdlant

    Poznámka JČ: Uznávám, že z hlediska pana Škrdlanta je největším problémem to, že se ministerstvo zahraničních věcí pokusilo seriál, který pro ČT spolufinancovalo, cenzurovat. Mé původní stanovisko to však nijak nemění. Představte si na okamžik, že pořad britské komerční kulturní stanice Channel Four Válka v Evropě (přepis jehož první části přinášejí dnešní Britské listy) by býval financován nebo částečně financován západními vládami. Je přece jasné,že by tento pořad okamžitě ztratil jakoukoliv důvěryhodnost.

    Musí být přece jasné, že má-li mít veřejnost důvěru v integritu a nezávislost veřejné České televize, nemohou se tam vysílat pořady, financované různými českými ministerstvy. Jakmile vstoupila Monika Pajerová do politiky svou účastí na výzvě Děkujeme, odejděte, příslušní činitelé České televize měli mít tolik rozumu, že jí měli okamžitě požádat, aby přestala tento údajně nezávislý seriál moderovat. Totéž přirozeně platí i o týdeníku Respekt, který lze těžko také označit za nezávislý. Česká televize udělala v tomto smyslu tři chyby: neměla přijmout pořad, dotovaný MZV a neměla nechat v jeho čele vystupovat osoby, o nichž veřejnost ví, že nejsou nezávislé. Zdá se mi, že toto jsou záležitosti nad slunce jasnější - prostě: dá to rozum. To přece nejsou žádné fundamentalistické čulíkovské názory. Přece si musí každý příslušný činitel České televize uvědomit, že pokud tyto zásady nerespektuje, poškozuje to pověst České televize u veřejnosti - bez ohledu zda vycházejí či nevycházejí nějaké Britské listy, které na tuto skutečnost upozorňují. Znovu opakuji, že cenzurní požadavky od ministerstva zahraničních věcí jsou už jen důsledkem, nikoliv příčinou tohoto neblahého stavu.

    Strukturně se celá záležitost prostě musí řešit jinak. Česká televize musí mít dostatečné množství financí na výrobu pořadů tohoto druhu, aby nemusela záviset na státních dotacích. - I  kdyby státní dotace financovaly i případnou kritiku vlády, nikdy se projekt nezbaví podezření, že nějakým utajeným způsobem šlo o korupci - že v nějakých skrytých ohledech došlo k dohodě. Účast na takovýchto projektech je nebezpečná, protože poškozuje pověst autorů.

    A ještě jednu, i když dosti podstatnou, drobnost: Kdyby byl seriál o přípravách ČR na vstup do EU novinářsky skutečně objektivní, a tedy důvěryhodný, nemluvilo by se v něm o Češích a o České republice subjektivně v první osobě. Tedy už i název "Naskočíme?" je - bohužel - pochybný. (Představte si, že by se v dnešním čísle BL citovaný pořad o tom, jak Západ dospěl až k bombardování Srbska, jmenoval např.: "Zvítězili jsme?" Viďte, je to nemyslitelné.)



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|