6. 6. 2003
Poláci v IrákuKoalice koloniálních států (Velká Británie, archetypická koloniální mocnost) a bývalých kolonií (Spojené státy a Austrálie -- ve které stále ještě vládne britská královna) je přítomna v Iráku a přináší tam demokracii. Mezi nimi je i Polsko -- které nikdy nebylo koloniální zemí a nikdy ani nebylo kolonií. Ale ambice jsme měli...
|
Před druhou světovou válkou existovala jedna polská organizace -- jmenovala se "Námořní a koloniální liga". Nikdy nepřiznala, že ve třicátých letech dvacátého století bylo pro všechny země trochu pozdě, nemluvě o chudáku Polsku, na to, aby si zajistily svůj kus koloniálního koláče. Jedno heslo této Ligy znělo: "Polsko musí mít kolonie a my je mít budeme!" A zdá se, že konečně teď jsme na správné cestě... Nechci tím říct, že se Polsku najednou podařilo získat velkou kolonii. Je to spíš příznakem nepříliš vážných polských snů stát se něčím více než jen středně velkou evropskou zemí. Možná, že byla třicátá léta dvacátého století dobrou dobou pro pěstování takových snů. Polsko tehdy nedlouho předtím získalo svou suverenitu po více než 100 letech, kdy bylo rozděleno mezi mocnosti. Dnes je situace odlišná a navzdory kontroverzím ohledně války proti Iráku jako celku, polská přítomnost v zemi, která kdysi bývala Babylonem, patři pravděpodobně mezi ty nejméně kontroverzní rysy poválečného vývoje v Iráku. Polsko dostalo ke správě jednu z tzv. "stabilizačních zón" v Iráku a mnoho čtenářů se podivovalo velkému množství titulních stran, které polské týdeníky věnovaly této věci. Převládajícím tématem byl písek. Polská bíločervená národní vlajka často vlála v iráckém větru. Jeden týdeník publikoval karikaturu Marka Belka, bývalého ministra financí, který má dostat zanedlouho místo v poválečném Bagdádu, jak má na sobě charakteristický koloniální oblek, který většina lidí spojuje s britskými činiteli, řekněme, z Indie. Je ale pravda, že slovo "Polsko" nevyvolává v Iráku žádné záporné asociace. Polské stavební firmy působí v Iráku už velmi dlouho, stavěly tam dálnice, mosty -- i kurníky. Toto stavitelské Eldorado skončilo, když OSN uvalila po Saddamově neúspěšném pokusu z roku 1991 okupovat Kuvajt na zemi hospodářské sankce. Polsko se ještě stále snaží dostat z Iráku zpět peníze, které mu Irák dluží. Ať už budou či nebudou tyto staré dluhy uhrazeny, zdá se, že za rohem jsou nové kontrakty. Polsko, jako jeden ze spojenců strýčka Sama, je z Washingtonu zahrnováno samou chválou. Jedna jednotka polských vojáků natolik přehnala představu polsko-amerického přátelství, že hrdě vyvěsila americkou vlajku -- ten záběr se pak vysílal v polské televizi. Ale kromě tohoto vážného incidentu Poláci nyní sklízení ovoce své účasti na válce, bez ohledu na to, jak na ně pohlíží "stará Evropa". Jeden vládní úřad registruje firmy, které doufají, že dostanou kontrakty na znovuvýstavbu Iráku; dostal už stovky žádostí. A polský sektor je náhodou také uprostřed nejbohatší oblasti archeologických památek. Zóna sahá od Bagdádu po Basru a na západě dosahuje až k Saúdské Arábii. Její součástí je posvátné město Karbala. Polští archeologové, kteří si v Iráku udělali jméno, mají nyní šanci se tam vrátit. Zajistit, aby Polsko mělo dostatečné množství mužů ke správě své zóny bylo dosud obtížné. Polské jednotky budou spolupracovat s Dány, s Ukrajinci, s Bulhary a z jednotkami z Albánie, ze Španělska,z Lotyšska, z Holandska, z Indonésie a z Fidži. Komentátoři zdůrazňují, že bylo dobře, že mají přijet i vojáci z muslimských zemí. Tento mezinárodní a kulturně rozrůzněný kontingent by měl brzo pomoci vyřešit situaci v regionu. S výjimkou extremnějších sdělovacích prostředků a komentátorů roste mezi Poláky v Polsku pocit, že postavit se na stranu George W. Bushe a Tonyho Blaira, bez ohledu na to, jak malá byla polská pomoc, se ukázalo být výhodným, alespoň v krátkodobé perspektivě. Ale co dlouhodobá perspektiva? Odjinud pohlíželi na polské angažmá v Iráku se směsicí určitého hněvu ("dopis osmi") a pocitem neuvěřitelnosti, jak je možné, že tak bezvýznamná země vytěžila z iráckého dobrodružství tolik. Polsku se dostalo odměny v oblasti politiky. V oblasti ekonomiky je jisté, že ať dostanou polské podniky kolik chtějí kontraktů (od ropných gigantů až po rodinná truhlářství), polské hospodářství irácké písky nezachrání. Politicky jsou názory v Polsku na celou věc nejednotné. Na jedné straně se šíří obavy, že "trojský kůň" Ameriky z Varšavy zřejmě výrazně ztížil vztahy mezi EU a Washingtonem. Na druhé straně si stále více Poláků myslí, že se EU (jehož součástí zřejmě bude brzy i Polsko, pokud to Poláci schválí v referendu dne 7. a 8. června) se se Spojenými státy nějak nakonec vyrovná, a Polsko si bude moci nechat to, co nyní získalo. A Francie a Německo budou muset nakonec uznat, že je jim Polsko v Evropě rovné, a skrýt své předsudky vůči chudým Východoevropanům. Polské hospodářství projevuje určité náznaky regenerace, avšak zaostává stále ještě drasticky za poněkud stagnující francouzskou a německou ekonomikou. Vzhledem k tomu, že polská stabilizační zóna není ještě úplně připravena (začne fungovat v srpnu) a k dispozici nejsou žádné informace ohledně toho, zda Polsko během let složí tuto svou nejvážnější mezinárodní zkoušku, je nyní obtížné spekulovat o tom, k čemu to všechno povede. Jednou jsem navštěvoval přednášky jednoho profesora, který tvrdil, že slovo "státní správa" je pro Poláky cizím slovem, protože od 17. století se sami skoro nikdy nespravovali. Mají-li být Iráčané vystaveni takovéto dlouhodobé tradici polské anarchie -- můžeme jim jen přát, aby to s nimi dobře dopadlo. Polské zájmy jsou zde druhořadé. Ale jestliže se polskému generálu Andrzeji Tyszkiewiczovi podaří dosáhnout na jih od Bagdádu nějakých úspěchů, Polsko z toho bude mít prospěch. Irák bude však muset projít dlouhou a trpkou cestou regenerace, bez ohledu na Poláky.
Původně vyšlo anglicky na serveru BlueEar.com.
|
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 6. 2003 | Poláci v Iráku | Vojciech Kość | |
6. 6. 2003 | Tony Blair a zfalšované dokumenty o Iráku | ||
2. 6. 2003 | Irák zaplaven tříštivými bombami | ||
1. 6. 2003 | Životopisec Saddáma Husajna: útok na Irák byl oprávněný | ||
31. 5. 2003 | Straw a Powell: "Výzvědné informace o Iráku nebyly spolehlivé" | ||
30. 5. 2003 | Blair: Útok proti Iráku byl "definující událostí" 21. století... | ||
30. 5. 2003 | Sarin a mučení zajatců v Iráku | ||
29. 5. 2003 | Robin Cook: Saddám žádné zbraně neměl. Této válce jsme se mohli vyhnout | ||
29. 5. 2003 | Al Džazíra propustila svého ředitele | ||
28. 5. 2003 | Irák: Vůbec žádné zbraně hromadného ničení? | ||
27. 5. 2003 | Slabosti víťaza | ||
27. 5. 2003 | Jak spolu bojují Pentagon a americké ministerstvo zahraničí | ||
26. 5. 2003 | James Woolsey: USA musejí vytvořit pro Irák a Afghánistán nový Marshallův plán | ||
26. 5. 2003 | Hrátky s demokracií v Iráku | Lubomír Molnár | |
23. 5. 2003 | Návrat afghánského opia |