Činitelé, kteří pracují pro prozatímní správu Iráku, konstatují, že dosud dostali zprávy až o 150 masových hrobech a asi 40 z nich jich bylo pozitivně identifikováno. Podle organizace Human Rights Watch je zřejmě celkem v iráckých masových hrobech až 300 000 mrtvol.

Kdyby toto bylo Kosovo, britská vláda by byla pod palbou ostré kritiky, proč proti genocidě nezasáhla dříve. Ale toto je Irák a protiválečná lobby se daleko více zajímá o to, jak zpochybnit argumentaci vlády, proč se šlo do války, než aby střízlivě zhodnotila hrůzně nelidské činy, které se páchaly za posledních třicet let Saddámovým jménem.

Vrátil jsem se nyní z Iráku, kde jsem pobýval tři týdny, píše autor, a zdá se mi téměř zvrácené, že by někdo mohl zpochybňovat, že bylo rozumné svrhnout Saddáma Husajna. Ano, Američané nejsou zrovna těmi nejlepšími organizátory státní správy na světě a v důsledku jejich nekompetentnosti stále nejde skoro po celém Iráku elektřina, nefungují komunikace, není k dispozici pitná voda a - což je nejhorší - není bezpečno.

Avšak všechny tyto mé pochybnosti jdou stranou, když si uvědomím, že Saddám Husajn už neohrožuje ani své obyvatelstvo ani celý region. Je to názor, s nímž vřele souhlasí všichni Iráčané, s nimiž jsem se setkal.

Mnoho Iráčanů je sice nespokojeno se způsobem, jak Američané vedou okupaci země, ale mají obrovský pocit ulehčení, že nyní mohou vyjadřovat své názory veřejně, aniž by se museli obávat, že je zatkne a bude mučit Saddámova tajná policie.

Protiválečná lobby se nyní v Británii snaží zdiskreditovat důvody, proč britská vláda šla do války, nejnověji obviněním, zveřejněným ve čtvrtek v britském rozhlase, že britská vláda nechala pozměnit loňskou zprávu o iráckých zbraních hromadného ničení tak, aby byla více "sexy". Autor si stěžuje, že to je manipulace.

Důvodem útoku na Irák podle něho totiž nebyla obava, zda má Irák zbraně hromadného ničení. Proti Iráku byla vyhlášena válka proto, že Saddám 12 let odmítal splnit podmínky celé řady rezolucí Rady bezpečnosti OSN, podle nichž měl dokázat, že už nemá zbraně hromadného ničení a že o ně neusiluje. Důkazy měl předložit Saddám, nikoliv Londýn či Washington, a to, že je nepředložil, vedlo k jeho svržení.