Čas průzkumů
Prostor, opouštěný v létě zprávami o skutečných událostech, který byl dříve nazýván okurkovou sezónou, si zřejmě říká o novou přezdívku: například čas výzkumů veřejného mínění. Neboť zatímco děti sbírají v lesích borůvky a dospělí na záhonech ony pověstné okurky, sběrači výzkumných agentur vyrážejí do ulic a sbírají naše názory.
Výsledky svého sběru nám přinášejí bezmála den co den. Jen za včerejšek to byly názory veřejnosti na kupónovou privatizaci - čím dál tím horší. Dále názory na členy vlády reálné i stínové - taky čím dál tím horší. V čele žebříčku nestraník Motejl, na jeho konci ideální smluvně opoziční tandem Macek - Grégr.
Dvěma třetinám dotázaných se zdá, že platí zbytečně moc za vodu i za nájem, většina lidí je nespokojena s cenami za služby, neboť neodpovídají jejich kvalitě. Celkové hodnocení rovněž velmi špatné.
Jen s preferencemi komunistů to jde pořád nahoru, jak ukázal už třetí výzkum v krátké době za sebou. Třeba některá agentura uspořádá šetření, co tomu lidé - mám na mysli všechny ty, kteří by komunisty nevolili - říkají.
Pokud jde o politiky, ti se spíš vymlouvají. Z řad sociální demokracie dokonce včera zaznělo, že za to mohou média. Podstatné však je, co demokratičtí politici říkají jen velmi neradi: růst komunistických preferencí není dán kvalitou komunistického programu, nýbrž nekvalitou plnění programů jejich vlastních stran. V takové situaci začínají komunisté, v duchu leninské tradice, parazitovat na neschopnosti ostatních stran řešit problémy občanů a vysávají nespokojené hlasy.
Představa, že by nakonec dokázali demokracii, svého momentálně malátného hostitele zahubit, je v dnešním světě prakticky nesmyslná. Přesto demokratické strany mají nejvyšší čas se ze té bohorovné malátnosti probrat.
Vysílá se ve středu 28. července ráno.
Poznámka JČ: Na jedné straně je sice chvályhodné, že se instituce, zabývající se průzkumem veřejného mínění, tak intenzívně zajímají o názory občanů - to, že se na lidi výsledky těchto průzkumů hrnou právě v okurkové sezóně, je však podezřelé. Průzkumy veřejného mínění suplují v České republice chabou novinářskou práci, neexistenci samostatné investigativní agendy médií, docela běžně. Tento náhražkový žurnalismus se ovšem zitenzívňuje i v době letních dovolených, kdy ani vláda už příliš neurčuje médiím politickou agendu. Tak čteme o průzkumech mínění. Neměli bychom zapomínat na to, že účelem přečastého zveřejňování výsledků těchto průzkumů je zakrývat vážné, trvalé nedostatky české žurnalistiky.
A tedy ohlupovat občany předstíráním zájmu o jejich názory.
