úterý 8. prosince

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Volby v Jaroměři:
  • Je to dobře nebo špatně? ODS a US zvolily v Jaroměři zástupcem starosty člena KSČM Roger Scruton:
  • Ve východní Evropě věhlasný "pravicový" filozof je většinou považován v Británii za bigotní nežádoucí osobu . Ač provokatér, je podle listu Sunday Times autorem zajímavých myšlenek Debata o jaderné energii:
  • Kanada: Ekologické problémy na začátku výrobního procesu (Aleš Zeman)
  • Jak byte chtěl vyrábět elektřinu vy, pane Saxonbergu? (Petr Vařeka) Jak Amerika bojuje proti korupci:
  • Espyho úplatkářský případ před porotou Reakce:
  • K britské televizní diskusi o Pinochetovi (čtenář)
  • Čeští politikové vůči projevům rasismu nemlčí - poděkování (Jan Mezdříč)
  • "Život, který si lidé v ČR nevybrali...?" (Josef Schrabal)
  • Dopis pana Pavlíka do BL (Sepp)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Debata o jaderné energii

    Ekologické problémy na začátku výrobního procesu

    Aleš Zeman

    Dovolil bych si prijit tez se svoji trochou do mlyna, aniz bych chtel s  nekym prudce polemizovat a jadernou energii jako takovou odsuzovat. Nejsem odborne obeznamen s problemy bezpecnosti jadernych elektraren, ale myslim, ze Jiri Jirovec (BL, 27. 11.) ma pravdu v tom, ze zde hlavni problem pouzivani jaderne energie neni.

    Jaderna technologie, jako kazda jina, pouziva surovinu k vyrobe energie. Touto surovinou je uranova ruda, ktera se musi tezit z lozisek ruzneho geologickeho puvodu. Hlavni uranovou rudou je smolinec (UO2), ktery je silne radioaktivni a nachazi se obvykle v drobnych zilkach spolu s ostanimi rudami. Hlavnim nalezistem smolince v Cechach byval Jachymov (dnes vytezen) a okoli Pribrami. V CR se v soucasne dobe objevuji uvahy o obnoveni tezby uranu v Strazi pod Ralskem, kde se mluvi o variante dotezeni uranovych zasob z likvidovanych dolu. Zprava CTK, ktera se zminuje o obnove tezby uranu v CR, pise, ze na svetovych trzich prevysuje uz nyni poptavka po uranu nabidku. To se mi zda byt chybne tvrzeni, protoze celosvetove uranove rudy je dostatek a jeji cena spise klesa nezli stoupa.

    Kdo je obeznamen treba se "Zpravou o zivotnim prostredi CR" prof. Moldana a  kol. z pocatku 90. let vi, ze tezeni uranove rudy prinasi nemaly negativni dopad na zivotni prostredi. Jen jednou vetou bych se zminil o teto problematice v byvale NDR, kde v dobe komunistickeho rezimu pusobila sovetsko-nemecka akciova spolecnost Wismut (Sowjetisch-Deutsche Aktiengesellschaft Wismut). Nejinak tomu je v Kanade, kde na tezbe uranove rudy zbohatnul slovensky, dnes jiz zesnuly, multimilonar pan Stefan Roman. Nejsem detailne obeznamen s tim, jak dnes vypada oblast Elliot Lake v  severnim Ontariu, kde se uranove doly pana Romana nachazely, ale vim, ze  zastaveni uranovych dolu, napr. prave v Elliot Lake, probiha velmi komplikovanym a byrokratickym zpusobem, kteremu se v anglictine rika "decommissioning". Likvidace uranovych dolu je tedy ekologicky patrne stejne obtizna jako likvidace nepotrebnych jadernych elektraren, na  kteryzto problem upozornil pan Marcel Derian (BL, 3. 12). V Kanade se nasla velka loziska uranu jeste pred druhou svetovou valkou v okoli Velkeho Medvediho jezera a dnes se jevi coby perspektivni loziska v severnim Saskatchewanu.

    Oddeleni uranove rudy od hlusiny je dalsi proces, ktery nutno povazovat za  potencialne skodlivy pro zivotni prostredi. Pri zpracovani uranove rudy vznika tak zvany nizkoradioaktivni a chemicky, casto velmi toxicky, odpad. V Kanade doslo nejen k zamoreni oblasti Velkeho Medvediho jezera, kde se uranova ruda dobyvala, ale i mesta Port Hope, v zcela jine oblasti Kanady, kde se ruda zpracovavala.

    Port Hope, male mesto vychodne od Toronta, je vystraznym prikladem, jak uranovou rudu nezpracovavat. Zde se rafinovalo nejprve radium a pote uran, ktery byl pouzit pro znamy valecny projekt Manhattan, ktery vyustil v sh ozeni dvou americkych atomovych bomb na Japonsko.

    Dnes je v Port Hope zamoren cely pristav a nikdo zatim jeste nenalezl zpusob, jak tento pristav asanovat. Poblize mesta Port Hope je skladka nizce radioaktivniho odpadu, ktera predstavuje potencialni nebezpeci, neb se nachazi, ve velmi nevhodnych geologickych podminkach, primo na brehu jezera Ontaria, odkud napr. obyvatelstvo velkomesta Toronto cerpa pitnou vodu. Breh jezera je dik vlnam vystaven erozi a tak je nejvyssi cas skladku prestehovat nekam jinam, coz jiz bylo (na skladku dohlizejicimu personalu) znamo pred vice nez deseti lety. Prelozeni skladky je nijak laciny, ale technicky resitelny problem. Neni to vsak problem resitelny politicky, diky znamemu faktoru NIMBY (not in my backyard), o kterem psal jiz Jiri Jirovec. Dodavam, ze k erozi prispiva toxicky vyluh s anomalne vysokou hodnotou pH 13, ktery hubi vegetaci. Na vlastni oci jsem videl ekologicky hruzostrasny priklad chemie v prirode, kde zasadity vyluh byl par metru od brehu jezera neutralizovan pomoci silne kyseliny.

    Coby inzenyrsky geolog, obeznameny s problemy pobrezni eroze, jsem byl pred vice nez deseti lety pozvan na nekolik schuzek s odborniky zabyvajicimi se osudy sklady, ktera byla spolu s pristavem (Port Hope) designovana z  ekologickeho hlediska jako tzv. "oblast ohrozeni" (Area of Concern) kanadsko-americkou Mezinarodni spolecnou komisi (International Joint Commission) pro Velka jezera. Techto "oblasti ohrozeni" se vyskytuje v  oblasti Velkych jezer (jak v Kanade, tak i USA) asi 42, avsak jen Port Hope ma problemy s nizkoradioaktivni skladkou a nizkoradioaktivne kontaminovanym sedimentem. Po absolvovani nekolika schuzek v Port Hope jsem dosel k  pesimistickemu zaveru, ze na jednani jsem byl pozvan coby politicky potrebny, avsak jinak naprosto nevyznamny sachovy pesak do poctu. Cela problematika toxicke a nizkoradioaktivni skladky byla totiz rizena politickymi, nikoliv odbornymi motivacemi. Skladka do dnesniho dne je tam, kde by nemela byt a zadny odbornik s ni nehne, dokud nedojde k politickemu konsensu (na urovni komunalnich uradu) a rozhodnuti (nejakym vetsim vyborem), kde by skladka mohla byt bezpecneji umistena.

    V kratkosti jsem se zminil o problemech na zacatku procesu pouzivani jaderne energie. U kazde technologie je zadouci, aby byla ekologicky posouzena v celem svem procesu, jak se rika "od kolebky az po hrob" (from cradle to tomb). Likvidace jaderneho odpadu (zejmena vysoce radioaktivniho) je jinym zavaznym celosvetovym problemem, kterym se nechci zabyvat v ramci tohoto prispevku. Opakuji, ze nejsem odpurcem jaderne energie, neb mi je znamo, ze kazda jina varianta ziskavani energie ma tez nejaky negativni ekologicky dopad.

    Aleš Zeman



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|