Britské listy

Vymena nazoru mezi Janem Culikem a Tatanou Zajicovou, a dalsi pestra debata na foru (BL, 6. 10., 7. 10), je jiste zajimava pro Cechy v Kanade, neb oni jiz delsi dobu ziji v zemi, ktera po mnoha polemikach skutecne pred lety vstoupila do teto zony smlouvou znamou pod zkratkou NAFTA. Kanada tak ucinila jeste za vlady konzervativniho premiera Briana Mulroneyho na podzim roku 1988. Bylo to tedy pred nastupem Clintona na prezidentsky urad ve Washingtonu, takze jeho bych ze zadneho spikleneckeho komplotu v teto zalezitosti nevinil. Vzpominam, ze kanadska federalni liberalni opozice (tehdejsi vudce Liberalu John Turner) byla vehementne proti vstupu do NAFTA, ale Liberalove federalni volby prohrali. Kdyz se Liberalove dostali opet k moci (v cele s Jeanem Chretienem), nezbyvalo jim nezli tuto smlouvu dodrzet. Porusili tim sve predvolebni sliby; podobne tak ucinili v pripadu nepopularni kanadske federalni dane z pridane hodnoty (Goods and Services Tax). V soucasne dobe je NAFTA diskutovana v kanadskem tisku velmi zridka.

Otazka v titulu, jak se objevila v BL, mi zni absurdne. NAFTA je vskutku neco znacne jineho nezli EU a jedna se o Britanii a jeji mozne pripojeni, rozhodne ne v soucasne dobe o CR. Zasadni rozdily mezi NAFTA a EU existuji v celnich kontrolach a vztahu men clenskych statu. V soucasne dobe je v Evrope mozno prejet treba z Francie do Spanelska bez pasove a celni kontroly. Nic takoveho mezi Kanadou a USA neexistuje; spise se zda, ze se pasova a celni kontrola zprisnila. Staty EU smeruji k jednotne mene; mezi Kanadou a USA existuje pohyblivy vymenny kurs a kanadsky dolar je v soucasnosti vuci americkemu podhodnocen.,

Da se velmi schematicky pravit, ze pravicove zamereni Kanadane jsou pro NAFTA a levicove zamereni, politicky predstavovani stranou Novych demokratu, proti. V USA se mi zda situace velmi podobna. Proto v Kanade neprekvapi, ze Preston Manning, vudce znacne pravicove Reformni strany (ktera vsak nema sanci stat se vladni stranou s celokanadskym mandatem, dik naprosto mizivemu vlivu v Quebeku), nabizi Britanii "associate status" a kanadsky novinovy magnat Conrad Black, krajne pravicove orientovany multimilonar, cini totez.

Povsimneme si zajimaveho tvrzeni v clanku britskeho labouristickeho politika Ken Livingstona (BL, 8. 10.). Ten tvrdi, ze USA potrebovala pomoci NAFTA ziskat pristup ke kanadskemu nerostnemu bohatstvi (v clanku je toto opakovano dokonce dvakrat v jedne vete). Pripomina to zlocinnou Hitlerovu ambici ziskat ukrajinske psenicne lany, ale neni to presne. Dulni spolecnosti v Kanade jsou nadale vetsinou bud kanadske ci multinarodni (Toronto je dnes svetovou dulni metropoli). Kanadske dulni spolecnosti operuji po celem svete, nejradeji v rozvojovych zemich, kde je lacina a nestavkujici pracovni sila. A americke dulni a naftove spolecnosti byly cinne v Kanade jeste pred podepsanim NAFTA. Diky NAFTA Kanada zvysila export surovin a to predevsim do USA. Problem neni v tom, ze Americane se zmocnili kanadskeho nerostneho bohatstvi, ale v tom, ze dik krizi financnich trhu se snizil celosvetove odbyt surovin a tim poklesla i jejich cena na svetovych trzich.

Jak jiz uvedeno, co se nezmenilo uzavrenim NAFTA je kolisani kanadske meny vuci americke. Dodejme, ze se jedna o dlouhodobe snizovani hodnoty kanadskeho dolaru vuci dolaru americkemu, prave dik zavislosti kanadske ekonomie na cene surovin (v podobne situaci je dnes tez Australie) a snizene moznosti exportovat suroviny, zejmena do Japonska a jinych zemi Dalneho Vychodu. V sedmdesatych letech byl kanadsky dolar na cas silnejsi nezli americky. V soucasne dobe ma hodnotu kolem 65 americkych centu a tento rok dosahl sveho historickeho minima neco malo pres 63 centu. Americti turiste se podivuji, jak je letos v Kanade lacino a Kanadane pri navsteve USA maji opacny pocit. Tento rok hodnota kanadskeho dolaru klesa i vuci ceske korune.

Zlepsila se ekonomicka a politicka situace Kanady uzavrenim NAFTA? Na to neni jednoducha odpoved. Smlouva pomohla kandskym podnikatelum soutezit na svetovych trzich a pripravila zemi na eru ekonomicke globalizace, ktera je tu, at se nam libi ci nikoliv. Nezamestanost vsak nadale zustava problemem, zejmena v chudsich provinciich Kanady (napr. v Newfoundlandu a Novem Skotsku). Ekonomicka situace Quebeku se nezlepsila, spise naopak, a kanadsti separatiste (byvaly premier Jacques Parizeau) se domnivaji, ze prohrali posledni referendum castecne diky tomu, co se anglicky jmenuje "big business". Dalsi quebecke referendum je mozne po nastavajicich provincnich volbach, ke kterym dojde patrne jeste tento rok, a k politicke stabilite (a tim i ekonomicke prosperite Kanady) dalsi mozne quebecke referendum jiste neprispeje. Toho si jsou plne vedomi i dnesni quebecti separatiste pod vedenim Luciena Boucharda, kteri pristupuji k dalsimu referendu velmi opatrne.

Britsky politik Ken Livingston naprosto trefne pise: "Vlada bez efektivni opozice ma tendenci stat se samolibou a arogantni". To je dneska situace v Kanade, kde Liberalove, po zdrcujici porazce Mulroneyho Tories, si mohou delat, co chteji a casto skrtaji vice a drasticteji nezli predchozi konzervativni vlada. Rozhodne to neni vlada stredu, jakou treba byli Liberalove v dobe Pierre Trudeaua. Vysledky jsou videt ve zhorsujici se situaci ve zdravotnictvi, skolstvi a vladnich sluzbach vseobecne. Zvlastni kapitolou je situace v zakladnim a aplikovanem vyzkumu na univerzitach a ve vladnich ustavech. Zde se situace markantne zhorsila a mnozstvi mladych a mene mladych kanadskych vedcu odchazi do USA, kde jsou lepe honorovani. Kanadske skolstvi pres zvysene skolne zustava pritom stale lacinejsi nezli v USA.

Chtel jsem jen timto komentarem naznacit, ze smlouva z kanadske perspektivy neni zadny vselek, a libi-li se panu Conradu Blackovi, neznamena to jeste, ze prospiva prumernemu obcanu Kanady. Neni mi jasne, jak by mohli Cesi, Polaci a Madari Britanii vstup do NAFTA zprostredkovat, jak navrhuje Brit John O'Sullivan a po nem to opakuje Tatana Zajicova. Myslim, ze neco takoveho sebevedoma Britanie po nich zadat nikdy nebude. A kazdopadne mi pripada prospesne, aby CR usilovala o vstup do EU, nikoliv do NAFTA. Nazor Jana Culika, ze by CR v NAFTA mela daleko podrizenejsi postaveni nezli v EU mi pripada naprosto spravny.