Klaus v Jednadvacítce
Je-li však představa Václava Klause o "politickém rozměru" jeho funkce taková, že novináři nemají právo "zesměšňovat" drobná organizační zaváhání Poslanecké sněmovny, kterou vede, nebo že je mají dokonce respektovat, svědčí to, žel, o zcela zásadním nepochopení svobody slova, projevu a tisku
Zpozorněl jsem, když nový předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus sdělil tento týden divákům pořadu České televize "21" a tím i celé české veřejnosti poněkud originální představu o "politickém rozměru své funkce".
"Když udělám na návrh tiskového oddělení sněmovny konferenci pro zahraniční novináře a když se tedy domluvíme, že to bude bez tlumočníka a když tam přijdou navíc čeští novináři, tak bych skoro předpokládal, že to bude respektováno, že to je tisková konference pro zahraniční novináře a že to nebude hned Českou televizí zesměšňováno."
Na vysvětlenou je třeba uvést, že ČT před rozhovorem s Václavem Klausem odvysílala zpravodajský příspěvek, ve kterém se autorka zmínila o tom, že Václav Klaus zahájil tiskovou konferenci v angličtině.
Dávám Václavu Klausovi za pravdu v tom, že by čeští novináři mohli být velkorysejší. Mohli by poskytnout bývalému předsedovi vlády například nejméně obvyklých sto dní hájení a dát mu čas na to, aby se lépe sžil s novými spolupracovníky a s celým parlamentním prostředím.
Je-li však představa Václava Klause o "politickém rozměru" jeho funkce taková, že novináři nemají právo "zesměšňovat" drobná organizační zaváhání Poslanecké sněmovny, kterou vede, nebo že je mají dokonce respektovat, svědčí to, žel, o zcela zásadním nepochopení svobody slova, projevu a tisku.
Z Klausových slov by se dalo dokonce odvozovat, že politický rozměr své funkce spojuje s tím, že ho - podobně jako představitele bývalé komunistické moci - nebude možné v jeho nové funkci kritizovat, polemizovat s jeho výroky nebo analyzovat jeho počínání ve vedení Poslanecké sněmovny. Politický rozměr své funkce si představuje tak, že se stane Václavem Klausem Nedotknutelným Technokratem.
Uvedený (věřme, že spíše nešťastně formulovaný než zastrašující) výrok navíc naznačuje, že bývalému českému premiérovi zůstává i v době, kdy se už patrně ocitl za svým politickým horizontem, ještě stále cizí princip občanské rovnosti přinejmenším před sdělovacími prostředky.
Tedy když už bychom přijali Klausův argument, že (i) Česká televize by měla být přesná a nestranná při výběru zveřejňovaných informací, musí tak přistupovat k politikům i řadovým občanům rovným dílem. Skutečně "politický rozměr", vážnost a respekt si přece nelze vymiňovat zastrašováním médií. Věřím, že Václav Klaus to dobře ví a že to jen (už zase) zkouší.
Pokud mám přesné informace, Občanská demokratická strana je klientem jedné ze špičkových londýnských mediálních poradenských firem. Možná by ji Václav Klaus mohl občas požádat o konzultaci, jak se vyhnout v televizním studiu nešikovným formulacím podrývajícím jeho vážnost, autoritu a respekt.
Josef Novotný (pseudonym, jméno a adresa jsou známy)