111/1998 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. dubna 1998
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou
vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí
činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním
a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:
a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu
a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup
k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní
kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné
odborné činnosti,
c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat,
rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých
oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním
vzdělávání,
d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských
a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti
a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti
a přípravě mladých lidí pro život v ní,
e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni
a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy,
s podnikovou a kulturní sférou,
f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako
podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty
s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia
a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.
§ 2
(1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy
a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací
činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních
programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský
a doktorský.
(2) Vysoká škola je právnickou osobou.
(3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní.
(4) Vysoká škola univerzitní uskutečňuje magisterské nebo
doktorské studijní programy a v souvislosti s tím vědeckou
a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Může
uskutečňovat též bakalářské studijní programy.
(5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje převážně bakalářské
studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se
nečlení na fakulty.
(6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být
v souladu se stanoviskem Akreditační komise.
(7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká
škola je vojenská nebo policejní.
(8) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo
další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné
právnické osoby, které se touto činností zabývají.
(9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický
titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování
profesorem, používat akademické insignie a konat akademické
obřady.
(10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat
činnost politických stran a politických hnutí.1)
------------------------------------------------------------------
1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994
Sb.
§ 3
Akademická obec vysoké školy
Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou
obec vysoké školy.
§ 4
Akademické svobody a akademická práva
Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato
akademická práva:
a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich
výsledků,
b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým
vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým
směrům,
c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia
v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory
ve výuce,
d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické
orgány,
e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI
HLAVA I
VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA
§ 5
Zřízení veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též
stanoví její název a sídlo.
(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen
s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné
veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.
(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo
sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle
odstavce 2 zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází
její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní
dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné
vysoké školy.
§ 6
(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří
zejména:
a) vnitřní organizace,
b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro
přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,
c) tvorba a uskutečňování studijních programů,
d) organizace studia,
e) rozhodování o právech a povinnostech studentů,
f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké
nebo další tvůrčí činnosti,
g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků
a ostatních zaměstnanců,
h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
i) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami
a zahraniční styky,
j) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy,
pokud tento zákon nestanoví jinak,
k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se
zvláštními předpisy,
l) stanovení výše poplatků spojených se studiem.
(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení
členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy.
(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké
školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem
stanoveným.
§ 7
Orgány veřejné vysoké školy
(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou
a) akademický senát,
b) rektor,
c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké
škole akademická rada (dále jen "vědecká rada veřejné vysoké
školy"),
d) disciplinární komise.
(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou
a) správní rada veřejné vysoké školy,
b) kvestor.
Akademický senát veřejné vysoké školy
§ 8
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným
zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů,
z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří
studenti. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové
akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou tajné.
K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické
obce veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast členů akademické
obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani
v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce
splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů
akademické obce. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví
zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby
a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického
senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém
senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu
s výkonem jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí
rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu
veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Funkční období všech
členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže
akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor
nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou
veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má
právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost
rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat
mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy.
§ 9
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy
a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí,
rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy,
b) schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí,
c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem
a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu
o hospodaření vysoké školy předloženou rektorem,
e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem,
f) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké
rady a disciplinární komise veřejné vysoké školy,
g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních
programech, které se neuskutečňují na fakultách,
h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje
jeho odvolání z funkce,
i) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné,
vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké
školy a jeho každoroční aktualizaci (dále jen "dlouhodobý záměr
veřejné vysoké školy") po projednání ve vědecké radě.
(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména
a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na
fakultách,
b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,
c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné
vysoké školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d),
d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy
podle § 15 odst. 3.
(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický
senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na
jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila
nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné
vysoké školy; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro
něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.
§ 10
Rektor
(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve
věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu
veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává
prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen
"ministr").
(3) Funkční období rektora je tříleté. Funkci rektora může tatáž
osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě
bezprostředně jdoucí funkční období.
(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři.
Prorektory jmenuje a odvolává rektor.
(5) Mzdu rektora stanoví ministr.
Vědecká rada veřejné vysoké školy
§ 11
(1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává
rektor.
(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní
představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací
a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí
činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové
akademické obce této školy.
(3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor.
§ 12
(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy
a) projednává dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy,
b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do
působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen
"vědecká rada fakulty"),
c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem
a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k otázkám,
které jí předloží rektor.
§ 13
Disciplinární komise veřejné vysoké školy
(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího
předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu
členů disciplinární komise tvoří studenti.
(2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké
školy je nejvýše dvouleté.
(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává
disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud
nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrh na
rozhodnutí rektorovi.
(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na
jejích fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se
nezřizuje.
Správní rada veřejné vysoké školy
§ 14
(1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů,
jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady
veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává
ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména
představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy.
Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké
školy.
(2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na
dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem
určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po
dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí
po čtyřech letech.
(3) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její
předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho
zastoupení prorektor a kvestor má právo se zúčastnit zasedání
správní rady. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen
svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. Volbu
předsedy, místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné
vysoké školy upraví její statut, který schvaluje ministr.
§ 15
(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný
souhlas
a) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést
nemovité věci,
b) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést
movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky,
od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu 2) za
hmotný majetek,
c) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné
břemeno nebo předkupní právo,
d) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou
právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto
a jiných právnických osob.
(2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména
a) k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem,
které jí k projednání předloží rektor nebo ministr,
b) k rozpočtu vysoké školy,
c) k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření
vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy.
(3) Správní rada veřejné vysoké školy dává podněty a vyjadřuje
stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje.
(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1
písm. b) se cena 3) sjednává ve výši, která je v daném místě
a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve
veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný
způsob naložení s věcí.
(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí,
jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku
veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění
úkolů školy.
(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním úkonům
uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada
veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání
Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen
"ministerstvo").
(7) Právní úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez
souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení
ministerstvu podle odstavce 6 neplatné.
(8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu,
pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění
veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím
majetkem.
(9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem
v obecném zájmu.4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola
cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;5) ministerstvo jim
může poskytnout odměnu.
(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se
vztahují zvláštní předpisy.6)
------------------------------------------------------------------
2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů.
3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o
cenách, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona
č. 44/1994 Sb.
6) Např. § 255 a 258 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve
znění pozdějších předpisů, § 415 zákona č. 40/1964 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 268 zákona č.
513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 16
Kvestor
(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké
školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením
rektora.
(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.
§ 17
Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy
(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou
a) statut veřejné vysoké školy,
b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
c) vnitřní mzdový předpis,7)
d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,
e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických
pracovníků,
f) studijní a zkušební řád,
g) stipendijní řád,
h) disciplinární řád pro studenty,
i) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.
(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní předchůdce,
c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,
d) podmínky studia cizinců,
e) seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na
vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby
studia a seznam oborů, ve kterých je vysoká škola oprávněna
konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
f) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké
školy,
g) organizační strukturu,
h) ustanovení o poplatcích spojených se studiem,
i) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání
akademických obřadů,
j) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.
------------------------------------------------------------------
7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní
pohotovost a o průměrném výdělku.
§ 18
Rozpočet veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří
podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování
výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku
a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování
finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké
školy je sestavován jako vyrovnaný.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména
a) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),
b) poplatky spojené se studiem,
c) výnosy z majetku,
d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů
a z rozpočtů obcí,
e) výnosy z doplňkové činnosti,
f) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na uskutečňování
akreditovaných studijních programů a programů celoživotního
vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy.
Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace na ubytování
a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování
se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního
rozpočtu.8)
(4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké
školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové,
umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol
vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen
"dlouhodobý záměr ministerstva"), typ a finanční náročnost
akreditovaných studijních programů a programů celoživotního
vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací
a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí
činnosti a její náročnost.
(5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn.
(6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského
výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem poplatků
spojených se studiem podle § 58 odst. 7, fond reprodukce
investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.9)
(7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování
činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na
financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
8) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech
hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v
České republice (rozpočtová pravidla republiky).
9) § 26 až 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
§ 19
Majetek veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem,
pro které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci,
byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty.
(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor
nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké
školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d)
rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné
vysoké školy.
(3) Veřejná vysoká škola nemůže nabývat jiné cenné papíry než
cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení
se stát zaručil.
§ 20
Hospodaření veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění
úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo
další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti
v souladu s tímto zákonem.
(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu
činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost
sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku.
Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost
činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola
zřízena.
(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za
peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva
k nemovitosti ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do
obchodní společnosti nebo družstva.
(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.
(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě po-dvojného
účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy
spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou
vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10)
(6) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním
rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy
je ministrovi odpovědný rektor.
------------------------------------------------------------------
10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 21
Další povinnosti veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako
neperiodickou publikaci 11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti
a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě,
kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku
ministerstva,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý
záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví
ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost
ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro
jejich činnost podle tohoto zákona,
d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám
informační a poradenské služby související se studiem
a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,
e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí
studovat na vysoké škole,
f) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy
a zveřejňovat jeho výsledky.
(2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo
jiné:
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,
b) výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,
c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy,
k nimž došlo v průběhu roku,
d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.
(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje
mimo jiné:
a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní
obsažených,
b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem
ověřena,
c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,
e) vývoj a konečný stav fondů,
f) stav a pohyb majetku a závazků,
g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností
doplňkových a ostatních.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření,
dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení
činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
HLAVA II
SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 22
Členění veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:
a) fakulty,
b) vysokoškolské ústavy,
c) jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro
poskytování informačních služeb,
d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro
ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo
k zajiš»ování provozu školy.
(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními
předpisy veřejné vysoké školy.
Díl 1
Fakulta
§ 23
Fakulta
(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní
program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo
další tvůrčí činnost.
(2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický
orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie
a konat akademické obřady.
(3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké
školy. Toto rozhodnutí je podmíněno souhlasným stanoviskem
Akreditační komise.
§ 24
Práva fakulty
(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem
veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) tvorba a uskutečňování studijních programů,
b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké
nebo další tvůrčí činnosti,
c) pracovněprávní vztahy,
d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu
stanoveném tímto zákonem,
e) zahraniční styky a aktivity,
f) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty a vnitřní
organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak,
g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,
h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této
činnosti.
(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké
školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké
školy.
§ 25
Orgány fakulty
(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou
a) akademický senát fakulty,
b) děkan,
c) vědecká rada fakulty,
d) disciplinární komise fakulty.
(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.
(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci
působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.
Akademický senát fakulty
§ 26
(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným
zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho
nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti.
Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové
akademické obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé, s tajným
hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30 % členů
akademické obce fakulty. V případě, kdy účast členů akademické
obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani
v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce
splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů
akademické obce. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet
členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby
předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a způsob
jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu
a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem
jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí
rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu
fakulty je nejvýše tříleté. Funkční období všech členů
akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po
dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů
vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná.
Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na
zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda
akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání
akademického senátu fakulty.
§ 27
(1) Akademický senát fakulty
a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí,
rozdělení nebo zrušení fakultních pracoviš»,
b) schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty,
c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené
děkanem a kontroluje jejich využívání,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu
o hospodaření fakulty předloženou děkanem,
e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních
programech uskutečňovaných na fakultě,
f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké
rady fakulty a disciplinární komise fakulty,
g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho
odvolání z funkce,
h) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné,
vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty
vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké
školy po projednání ve vědecké radě fakulty.
(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména
a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,
b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.
(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický
senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana
je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina
všech členů akademického senátu fakulty; návrh na jeho odvolání je
přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech
členů akademického senátu.
§ 28
Děkan
(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech
fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu
fakulty rektor.
(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze
se souhlasem akademického senátu fakulty a akademického senátu
veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní
své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy
nebo fakulty.
(4) Funkční období děkana je tříleté. Funkci děkana může tatáž
osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně
jdoucí funkční období.
(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany
jmenuje a odvolává děkan.
Vědecká rada fakulty
§ 29
(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan.
(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé
oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou,
výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně
jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce
veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.
(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.
§ 30
(1) Vědecká rada fakulty
a) projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné,
vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty
vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké
školy,
b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na
fakultě,
c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke
jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí
předloží děkan.
§ 31
Disciplinární komise fakulty
(1) Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje
děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů
disciplinární komise fakulty tvoří studenti.
(2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše
dvouleté.
(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární
přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na
rozhodnutí děkanovi.
§ 32
Tajemník
(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu
stanoveném opatřením děkana.
(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.
§ 33
Vnitřní předpisy fakulty
(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty
spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné
vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem.
(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou
a) statut fakulty,
b) studijní a zkušební řád fakulty, pokud se fakulta neřídí
studijním a zkušebním řádem veřejné vysoké školy,
c) stipendijní řád fakulty, pokud se fakulta neřídí stipendijním
řádem veřejné vysoké školy,
d) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,
e) jednací řád vědecké rady fakulty,
f) disciplinární řád pro studenty,
g) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.
(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2.
(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke
schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení
příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost
schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo
náboženské společnosti.
Díl 2
Vysokoškolský ústav
§ 34
(1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost a může se podílet na
uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich
částí.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát
veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje
a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem
veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní
předpis této školy.
(5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem
akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo
uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu
vysokoškolského ústavu (dále jen "vědecká rada vysokoškolského
ústavu"), pro kterou platí § 29 a 30 přiměřeně.
Díl 3
Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek
§ 35
(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště
veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních
programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny
nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se
vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na
návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je
ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je
oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech,
o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.
HLAVA III
PŮSOBNOST MINISTERSTVA
§ 36
(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci
ministerstvem. ®ádost o registraci po-dává ministerstvu rektor.
(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího
předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci
ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu.
Rozhodnutí o registraci se nevydává.
(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo
jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci
rozhodnutím zamítne.
(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních
předpisů.
§ 37
Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti
v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li
zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou
školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
§ 38
(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást
a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů,
b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto
zákona přijmout,
c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou
akreditaci všech studijních programů,
d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující
plnění jejích úkolů, nebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké
školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo
její součásti výkon této působnosti odejmout.
(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu
působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru
a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede
v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.
(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné
vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo
nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této
působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle
odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází
působnost těchto orgánů na rektora.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva
nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené
v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření
podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší.
ČÁST TŘETÍ
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA
§ 39
Státní souhlas
(1) Právnická osoba se sídlem v České republice je oprávněna
působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo
státní souhlas.
(2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné
a nepřechází na právní nástupce.
(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo
vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má
působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného
rejstříku (dále jen "rejstřík"), jestliže je prokázáno, že tato
právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba
je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do
15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku.
Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.
(4) ®ádost o udělení státního souhlasu obsahuje
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,
c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové,
umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen
"dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy"),
d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním
zajištění činnosti soukromé vysoké školy,
e) návrhy studijních programů,
f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost
soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.
(5) ®adatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.
(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti podle odstavce 4
odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené
lhůtě odstranil, a řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve
stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na
základě původních podkladů.
(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího
doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko
Akreditační komise k návrhům studijních programů.
(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže
a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň
k jednomu předloženému studijnímu programu,
b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací
a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí
činnosti, nebo
c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými
právními předpisy.
(9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také
o akreditaci příslušných studijních programů a o registraci
vnitřních předpisů.
(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká
škola nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho
právní moci.
§ 40
Financování soukromé vysoké školy
(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako
soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro
vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další
tvůrčí činnost.
(2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole působící
jako obecně prospěšná společnost 12) dotaci na uskutečňování
akreditovaných studijních programů a programů celoživotního
vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Podmínky dotací, jejich užití
a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky
státního rozpočtu.
(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě
dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční
aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční
náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů
a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové,
umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.
------------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o
změně a doplnění některých zákonů.
§ 41
Vnitřní předpisy
(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány
vykonávají působnost podle části čtvrté až deváté tohoto zákona.
(2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy
a jejich změn platí § 36 obdobně.
§ 42
Další povinnosti soukromé vysoké školy
(1) Soukromá vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako
neperiodickou publikaci 11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti
a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření
vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou
publikaci 11) zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy
a jeho každoroční aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví
ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost
ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro
jejich činnost podle tohoto zákona,
d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy
a zveřejňovat jeho výsledky,
e) vést seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných
na soukromé vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky
a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je soukromá
vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke
jmenování profesorem,
f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl
vyhlášen nebo ukončen konkurz podle obecných předpisů
o konkurzu a vyrovnání,13)
g) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala
oprávnění působit jako soukromá vysoká škola.
(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se
vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví
jinak.14)
(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy
se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví
jinak.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření,
dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení
činnosti soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
13) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů.
14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
§ 43
Působnost ministerstva
(1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu
se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný
způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby
v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní
souhlas odejmout, jestliže
a) nemá akreditovaný žádný studijní program,
b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou
studijních programů,
c) jí byla pozastavena akreditace všech studijních programů,
d) se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující
plnění jejích úkolů podle tohoto zákona, nebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem
nebo jejím vnitřním předpisem.
(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti
byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního
souhlasu nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas
nemohl být vydán.
(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění
působit jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň rozhodne o odnětí
akreditace studijních programů.
(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva
nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené
v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat
vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního
souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.
ČÁST ČTVRTÁ
STUDIJNÍ PROGRAM
§ 44
(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci
akreditovaného studijního programu podle studijního plánu
stanovenou formou studia.
(2) Součástmi studijního programu jsou
a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia,
b) členění studijního programu na studijní obory, jejich
charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení profilu
absolventa příslušných studijních oborů,
c) charakteristika studijních předmětů,
d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě
délka praxe,
e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená
v akademických rocích,
f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve
studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst.
3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,
g) udělovaný akademický titul,
h) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo
příbuzné oblasti studia.
(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost
studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření
studijních výsledků.
(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční,
distanční nebo o jejich kombinaci.
§ 45
Bakalářský studijní program
(1) Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu
k výkonu povolání, při nichž se bezprostředně využívají soudobé
poznatky a metody; obsahuje též vybrané teoretické poznatky.
(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše
čtyři roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.
(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se
uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před
jménem), v oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve
zkratce "BcA." uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění
přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul
až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného
vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného
v konzervatořích.
§ 46
Magisterský studijní program
(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání
teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého
poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na
rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen
na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.
(2) Standardní doba studia je nejméně čtyři a nejvýše šest roků.
Magisterský studijní program může navazovat na bakalářský studijní
program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně dva
a nejvýše tři roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství
a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje
státní rigorózní zkouškou.
(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se
udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství,
lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před
jménem),
b) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing.
arch." uváděné před jménem),
c) v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr."
uváděné před jménem),
d) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny "doktor veterinární
medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),
e) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před
jménem),
f) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před
jménem).
Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti
umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický
titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního
odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného
v konzervatořích.
(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali
akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia
státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní
práce. Tito absolventi mají právo používat zařízení a informační
technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu
s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují
tyto akademické tituly:
a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před
jménem),
b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd
"doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),
c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce
"RNDr." uváděné před jménem),
d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr."
uváděné před jménem),
e) v oblasti teologie "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic."
uváděné před jménem) nebo "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr."
uváděné před jménem); pro oblast katolické teologie "licenciát
teologie".
§ 47
Doktorský studijní program
(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání
a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na
samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.
(2) Standardní doba studia je tři roky.
(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle
individuálního studijního plánu pod vedením školitele.
(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou
a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost
a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje
nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti.
Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo
výsledky přijaté k uveřejnění.15)
(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se
uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za
jménem), v oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve
zkratce "Th.D." uváděné za jménem).
(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí
oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo
její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program.
Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy
nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou
radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové.
------------------------------------------------------------------
15) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a
uměleckých (autorský zákon).
ČÁST PÁTÁ
STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE
Přijímání ke studiu
§ 48
(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském
studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného
středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být
přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným
v konzervatořích.
(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též
uchazeči bez dosažení úplného středního nebo úplného středního
odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného
v konzervatořích.
(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu
je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu
a v oblasti umění též získání akademického titulu.
§ 49
(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky
přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo
nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné
školy nebo vysoké školy. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný
počet přijímaných studentů, kteří splnili stanovené podmínky;
splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí
nejlepších.
(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu
musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních
smluv, kterými je Česká republika vázána.
(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro
přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho
část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České
republice nebo v zahraničí.
(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se
ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.
(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu,
nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu,
podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování
jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací
zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její
vyhodnocení. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na úřední desce
vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn
nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném
studijním programu.
§ 50
Přijímací řízení
(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením písemné přihlášky ke
studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje
příslušný studijní program.
(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje
fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním
programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.
(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu
orgán určený vnitřním předpisem.
(4) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné
předpisy o správním řízení.
(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do 30 dnů od ověření
podmínek pro přijetí ke studiu, musí obsahovat odůvodnění
a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být
uchazeči doručeno do vlastních rukou. Způsob náhradního doručení
stanoví vnitřní předpis. Uchazeči, jehož pobyt není znám, se
doručuje vyvěšením rozhodnutí na úřední desce.
(6) Uchazeč má právo nahlédnout do všech svých materiálů, které
mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu.
(7) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. ®ádost se
podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode dne
jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů
prominout. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti
vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí
rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se
zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti nebo
podmínkami stanovenými podle § 49 odst. 1 a 3. Jinak žádost
zamítne a původní rozhodnutí potvrdí.
(8) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká
škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí
přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě
základní statistické charakteristiky všech jejích částí.
§ 51
Zápis do studia
(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči
právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené
vysokou školou nebo její součástí.
(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která
uskutečňuje příslušný studijní program.
§ 52
Rozvrh studia a akademický rok
(1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky.
Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek
a z období prázdnin.
(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek
stanoví rektor.
§ 53
Státní zkoušky
(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní
zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
(2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři,
docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou.
(3) Ministerstvo jmenuje další členy zkušební komise
z významných odborníků v daném oboru.
§ 54
Přerušení studia
(1) Studium ve studijním programu může být za podmínek
stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno.
Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení
studia.
(2) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím
doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na
opětovný zápis do studia.
Ukončení studia
§ 55
(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném
studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána
státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.
(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného
akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní
zkoušce.
§ 56
(1) Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu
podle studijního a zkušebního řádu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4,
e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle
§ 67.
(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy
bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno
jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia
podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním
řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je
nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí
ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je
den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu.
Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy
rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.
(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) nebo přerušení
studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na
rozhodování se vztahuje § 50 odst. 4 až 7 obdobně.
§ 57
Doklady o studiu
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování
studia ve studijním programu jsou
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) vysokoškolský diplom,
d) vysvědčení,
e) doklad o vykonaných zkouškách,
f) doklad o studiu,
g) dodatek k diplomu.
(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do
matriky studentů.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména
studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo
studijního výkonu.
(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního
programu v příslušném studijním oboru.
(5) Vysvědčení je doklad o vykonané státní zkoušce a jejích
součástech, popřípadě o obhajobě disertační práce.
(6) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží
a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56
odst. 1,
b) student na základě své žádosti,
c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti.
(7) Dodatek k diplomu obdrží student na základě své žádosti.
(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení jsou opatřeny státním
znakem České republiky 16) spolu s uvedením označení příslušné
vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká
škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.
------------------------------------------------------------------
16) § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního
znaku a státní vlajky České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
Poplatky spojené se studiem
§ 58
(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené
s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.
(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je
5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových
neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního
rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ
vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro
akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet
základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
(3) Studuje-li student déle, než je standardní doba studia
zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním
programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium,
který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu
čtvrtinu základu.
(4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského
studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském
studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za
studium, který činí za jeden rok nejvýše základ podle odstavce 2;
to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu
v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh
řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia
programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí
standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za
studium podle odstavce 3.
(5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program pro
cizince v cizím jazyce, stanoví mu poplatek za studium
v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na
stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují
odstavce 2 až 4.
(6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se
studiem podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před
termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení
a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem
stipendijního fondu veřejné vysoké školy.
(8) Rektor může poplatky spojené se studiem podle odstavců 2 až
4 snížit, prominout nebo odložit termíny jejich splatnosti
s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta
podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
(9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až
5 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)
------------------------------------------------------------------
17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě saní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 59
Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách
stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.
§ 60
Celoživotní vzdělávání
(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat
bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání mimo
rámec studijních programů, orientované na výkon povolání nebo
zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní
předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být
seznámeni předem.
(2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá
vysoká škola jeho účastníkům osvědčení.
(3) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle
tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
STUDENTI
§ 61
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba,
které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného
zápisu do studia.
(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle
§ 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.
§ 62
Práva studenta
(1) Student má právo
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,
b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle
pravidel studijního programu,
c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více
učiteli,
d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo
studijním a zkušebním řádem,
e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil
povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním
a zkušebním řádem,
f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo
disertační práce,
g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium
ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou
školou,
h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický
senát zřízen,
i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro
jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu.
(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se
vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a pracovních podmínkách žen.18)
------------------------------------------------------------------
18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce.
§ 63
Povinnosti studenta
(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního
programu a studijního a zkušebního řádu.
(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy
a jejích součástí.
(3) Student je dále povinen
a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné
pro jejich výši,
b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán,
adresu určenou pro doručování,
c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného
zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se
průběhu studia nebo ukončení studia.
(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká
studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím
způsobil.
Disciplinární přestupek
§ 64
Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností
stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy
a jejích součástí.
§ 65
(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou
z následujících sankcí:
a) napomenutí,
b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek
k osvědčení,
c) vyloučení ze studia.
(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné
projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.
(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž
byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu
došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož
i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního
přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků.
Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání
disciplinárního přestupku.
§ 66
Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta
jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího
rozsudku v trestní věci.
§ 67
Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia
Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat
v důsledku svého podvodného jednání.
Rozhodování o právech a povinnostech studentů
§ 68
(1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se
nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být
vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné
skutečnosti.
(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být
student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje
do dokumentace o studentech vedené vysokou školou nebo její
součástí, na které je student zapsán.
(3) Rozhodnutí ve věcech
a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou
možnost připouští studijní a zkušební řád,
b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud
takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
c) povolení přerušit studium,
d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,
e) přiznání stipendia,
f) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),
g) disciplinárního přestupku,
h) vyloučení ze studia podle § 67
musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení
o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi
doručeno do vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení
ve věcech uvedených v písmenech a) až e) může stanovit vnitřní
předpis vysoké školy nebo její součásti.
(4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle
odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání
této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. ®ádost se podává
orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan,
může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit,
jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší
rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním
předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. Rozhodnutí
o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 67
zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by
odůvodňovaly zastavení řízení.
(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou
v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby
taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky,
které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň
zmírněny.
§ 69
(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné
vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání
disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné
z jejích fakult, nebo děkana, jestliže jde o projednání
disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě.
Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které
se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován
disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno
seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná
ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta
lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví
bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou
uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.
(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek,
jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal
student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární
řízení se zastaví.
(3) ®ádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze
studia podle § 67.
ČÁST SEDMÁ
AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI
§ 70
Akademičtí pracovníci
(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří
vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou
povinni dbát dobrého jména vysoké školy.
(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní
asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví
pracovníci podílející se na pedagogické činnosti.
(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.
(4) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(5) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících
profesorů.
§ 71
Jmenování docentem
Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního
řízení.
§ 72
Habilitační řízení
(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká
kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce
a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých
prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení
habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.
(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem
je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském
vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující
pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých
prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých
stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady
osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč
též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž
habilitační práci.
(3) Habilitační prací se rozumí:
a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací
doplněný komentářem, nebo
c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky,
nebo
d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je
například vynikající veřejná umělecká činnost.
(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro
uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro
uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné
náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě
neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví.
(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle
odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty
nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné
habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů,
docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného
oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové
musí být z jiné vysoké školy než z té, na které se habilitační
řízení koná.
(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout
uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.
(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou
jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které
se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent.
(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou
kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející
pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň
habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese
na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh
na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí,
že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Po
rozhodnutí ve věci se habilitační komise usnáší většinou hlasů
všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese
předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké radě.
(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná
na veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být
uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat
svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké
nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným
hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.
(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů
vědecké rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje.
Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem habilitační
komise, je odůvodněním rozhodnutí vědecké rady odůvodnění, které
přednesla habilitační komise. V opačném případě se vědecká rada po
rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho
odůvodnění.
(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada
rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým
odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným
hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem.
Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké
rady, platí, že se řízení zastavuje. V tomto případě se vědecká
rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na
jeho odůvodnění. V opačném případě rektor docenta jmenuje.
(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační
práce s připojenými doklady vrátí spolu s jeho odůvodněním
uchazeči.
(13) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.
(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat
námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí
rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné.
(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může
habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského
ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.
§ 73
Jmenování profesorem
Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh
vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.
§ 74
Řízení ke jmenování profesorem
(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická
a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou
a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru.
Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na
základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení
habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora
navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole
v zahraničí, může rektor na návrh vědecké rady vysoké školy
předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke
jmenování profesorem prominout.
(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče
podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo
příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké
radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo
vědecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor
vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká
rada fakulty nebo vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti
uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve
kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje.
(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora
příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou
z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného
nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor
a nejméně tři členové musí být z jiné vysoké školy než z té, na
které se jmenovací řízení koná.
(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout
uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání.
(5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným
hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován
profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech
členů hodnotící komise, platí, že hodnotící komise doporučuje
řízení ke jmenování profesorem zastavit. Po rozhodnutí ve věci se
hodnotící komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění
návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený
člen hodnotící komise té vědecké radě, která komisi schválila.
Tato vědecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání
přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo
umělecké práce a výuky v daném oboru.
(6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na
návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se
o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na
jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu
fakulty, předkládá návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně
hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10
platí v obou případech obdobně.
(7) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné
předpisy o správním řízení.
(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě
nebo vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje
rektor; rozhodnutí rektora je konečné.
(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení
ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského
ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak
plní ředitel vysokoškolského ústavu.
§ 75
Zveřejňování údajů o habilitačním řízení
a řízení ke jmenování profesorem
(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní na úřední desce
neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke
jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání
vědeckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto
řízení.
(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu
a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování
profesorem jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt,
u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České
republice a státní občanství, a údaje o pracovním poměru
uchazeče,
b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum
přerušení řízení,
c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování
profesorem datum a výsledek řízení.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení
habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
a o výsledcích těchto řízení vhodným způsobem.
§ 76
Tvůrčí volno
(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost
poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let,
nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích
úkolů vysoké školy.
(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.
§ 77
Výběrové řízení na veřejné vysoké škole
(1) Místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se
obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze
upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým
pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa.
(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno na úřední
desce vysoké školy nebo její součásti a v hromadném sdělovacím
prostředku s celostátní působností nejméně 30 dnů před koncem
lhůty pro podání přihlášky.
(3) Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví vnitřní předpis
veřejné vysoké školy.
ČÁST OSMÁ
AKREDITACE
Akreditace studijního programu
§ 78
(1) Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje
ministerstvo.
(2) Není-li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu
přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické
tituly.
(3) V rámci akreditace magisterského studijního programu se
rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46
odst. 5.
§ 79
(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu
obsahuje
a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude
studijní program uskutečňovat,
b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2,
c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém
a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na
standardní dobu studia,
d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění
a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium,
e) v případě studijního programu zdravotnického zaměření též stanovisko Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou
oprávněni vykonávat zdravotnické povolání.19)
(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi,
která ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.
(3) Jsou-li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve
Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě
odstranila, a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady
ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko
na základě původních podkladů.
(4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do
30 dnů rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci
vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další
tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti.
(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté
tohoto zákona,
b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce
personální, přístrojové a informační,
c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně
a technicky zabezpečeno,
d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky,
e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.
(6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního
programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5
písm. a) a b).
(7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví
vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci
studijního programu.
------------------------------------------------------------------
19) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
zákona ČNR č. 548/1991 Sb.
§ 80
(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu rovnající
se nejvýše dvojnásobku standardní doby studia, u doktorských
studijních programů po dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne
právní moci rozhodnutí.
(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení
o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje
ustanovení § 79.
(3) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může
vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.
(4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením vysoké školy
o zrušení studijního programu. Akreditovaný studijní program lze
zrušit, jestliže vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat
ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo
jiné vysoké škole.
§ 81
(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou
požádat též právnická osoba se sídlem v České republice zabývající
se vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo
další tvůrčí činností.
(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou
školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního
programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve
studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního
programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je
též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován.
(3) O akreditaci studijního programu může právnická osoba podle
odstavce 1 požádat též samostatně. Vydá-li Akreditační komise
souhlasné stanovisko, ministerstvo vyzve příslušnou vysokou školu
k uzavření dohody podle odstavce 2 a akreditaci udělí po uzavření
této dohody. Odmítne-li vysoká škola dohodu uzavřít, sdělí toto
rozhodnutí a jeho zdůvodnění do 30 dnů ministerstvu a Akreditační
komisi.
(4) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců
1 až 3 se vztahuje § 79 přiměřeně.
(5) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu
dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy
v oborové radě.
§ 82
Akreditace habilitačního řízení
a řízení ke jmenování profesorem
(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační
řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá
akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.
(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:
a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude
řízení probíhat,
b) obor habilitace nebo jmenování,
c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo
další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v daném
oboru,
d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících
vyučujících a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké
škole nebo její součásti,
e) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její
součásti.
(3) Ustanovení § 79 odst. 2 a 3 platí pro akreditaci
habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.
(4) Akreditační komise posoudí, zda skutečnosti doložené podle
odstavce 2 písm. c) až e) vytvářejí předpoklady pro objektivní
posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče
o jmenování docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti.
(5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do 30 dnů po
obdržení stanoviska Akreditační komise. Přitom přihlíží
k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy nebo dlouhodobému
záměru soukromé vysoké školy a k hodnocení činnosti vysoké školy.
(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního
řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se
na vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo
jmenování nebo alespoň jeho podstatná část,
c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
d) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.
(7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm. b) může ministerstvo
připustit v případě nově vznikajícího oboru.
(8) Platnost akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke
jmenování profesorem lze časově omezit.
Akreditační komise
§ 83
(1) Akreditační komise má dvacet jednoho člena. Předsedu,
místopředsedu a členy Akreditační komise jmenuje na návrh ministra
vláda. Ministr si před předložením návrhu vyžádá doporučení
reprezentace vysokých škol, Rady vlády České republiky pro výzkum
a vývoj a Akademie věd České republiky a návrh s nimi projedná.
(2) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu šesti let;
jmenováni mohou být nejvýše na dvě funkční období. Při prvním
jmenování členů Akreditační komise určí vláda jména jedné třetiny
členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné
třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech.
(3) Členem Akreditační komise může být jmenována pouze bezúhonná
osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou.
(4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí
rektora, prorektora nebo děkana.
(5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační
komise odvolán z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti, pro
dlouhodobou neúčast na práci Akreditační komise nebo na vlastní
žádost.
(6) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce
nezávislí.
(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může
zřizovat pracovní skupiny, jejichž složení musí odpovídat typu
studijního programu, jeho formě a cíli studia.
(8) Způsob jednání Akreditační komise a jejích pracovních skupin
upraví statut Akreditační komise, který schvaluje vláda.
Ministerstvo zveřejní vládou schválený statut vhodnou formou.
(9) Činnost Akreditační komise materiálně a finančně zabezpečuje
ministerstvo.
(10) Podání k Akreditační komisi se činí prostřednictvím
ministerstva.
(11) Činnost členů Akreditační komise a jejích pracovních komisí
je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám může být poskytnuta
odměna a přísluší jim cestovní náhrady podle zvláštního
předpisu.5)
------------------------------------------------------------------
4) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona
č. 44/1994 Sb.
§ 84
(1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského
vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol.
K tomuto cíli zejména
a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností
a zveřejňuje výsledky hodnocení,
b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které
jí předloží ministr, a vydává k nim stanovisko.
(2) Akreditační komise vydává stanovisko
a) k žádostem o akreditaci studijních programů,
b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke
jmenování profesorem,
c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty
veřejné vysoké školy,
d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce
působit jako soukromá vysoká škola,
e) k určení typu vysoké školy.
§ 85
(1) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky při uskutečňování
akreditovaných činností, doporučí vysoké škole nebo spolupracující
právnické osobě, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního
programu navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci
a) omezení akreditace spočívající v zákazu přijímat ke studiu
daného studijního programu další uchazeče, nebo
b) pozastavení akreditace spočívající v zákazu konat státní
zkoušky a přiznávat akademické tituly, nebo
c) odnětí akreditace.
(3) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení nebo
řízení ke jmenování profesorem navrhne Akreditační komise
ministerstvu podle povahy věci akreditaci pozastavit nebo
odejmout.
(4) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci odejmout
i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo
spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by
odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo učiněno opatření podle
odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 3, Akreditační komise
navrhne ministerstvu přijaté opatření zrušit.
(6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení návrhu
Akreditační komise podle odstavců 2 až 5.
§ 86
(1) V případě, že akreditace studijního programu byla
pozastavena nebo odňata, je povinností vysoké školy zajistit
studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného
studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
(2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví ministerstvo
přiměřenou lhůtu.
ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA
§ 87
Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol,
b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého
školství a dlouhodobý záměr ministerstva (§ 18 odst. 4),
c) projednává a vyhodnocuje dlouhodobé záměry veřejných vysokých
škol a dlouhodobé záměry soukromých vysokých škol a jejich
každoroční aktualizaci,
d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly
školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,
e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom
podle zvláštního předpisu,20)
f) uděluje státní souhlas podle § 39,
g) rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení
akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování
profesorem v daném oboru,
h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53,
i) sdružuje a využívá informace z matriky studentů v souladu se
zvláštními předpisy,
j) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní
správy,
k) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve
správním řízení,
l) přijímá opatření podle § 37, 38, 43 a 85,
m) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle
§ 89 a 90,
n) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91,
o) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise,
p) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným
v § 95,
q) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy
statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení
evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví,
informačních systémů a zahraničních styků.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona
č. 166/1993 Sb.
§ 88
Matrika studentů
(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží
k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.
(2) Do matriky studentů se zaznamenává jméno, příjmení, rodné
číslo, stav a trvalý pobyt studenta, u cizinců též datum narození,
pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství.
(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny
zejména údaje o
a) zápisu do studia,
b) předchozím vzdělání,
c) studijním programu, studijním oboru, formě studia,
d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,
e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,
f) přerušení studia,
g) ukončení studia.
Strukturu informační věty provozované databáze a její technické
podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou.
(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci
vysoké školy zvláš» k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3
písm. a) a c) až g) se provedou neprodleně po rozhodné události.
Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou
archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se
postupuje podle zvláštních předpisů.21)
(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem,
příslušný údaj z matriky studentů.
------------------------------------------------------------------
21) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR
č. 343/1992 Sb.
Směrnice Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú.v. ČSR, o
využívání archiválií, reg. částka 24/1975 Sb., ve znění zákona
ČNR č. 343/1992 Sb.
Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
§ 89
(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení
o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České
republice:
a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní
smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena
a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,
b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje
obsahově obdobný studijní program.
(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy
ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo
jeho části samo.
(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti
úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí
a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou
zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný
studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona.
§ 90
(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání
a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.
(2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie
diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční
vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie
dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní
program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání
srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona,
a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby
se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.
(3) Pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů musí
být ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo
vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským
orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud
mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2
ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání
v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne.
§ 91
Stipendia
(1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia.
(2) Stipendia hrazená z dotace mohou být studentům přiznána
a) za vynikající studijní výsledky,
b) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další
tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
c) v případě tíživé sociální situace studenta,
d) v případech zvláštního zřetele hodných.
(3) Stipendia hrazená z dotace mohou být přiznána též
a) na podporu studia občanů České republiky v zahraničí,
b) na podporu studia cizinců v České republice,
c) studentům doktorských studijních programů.
(4) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle
stipendijního řádu.
(5) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených
v odstavcích 2 a 3 podle programů vyhlašovaných ministrem,
s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká
republika vázána.
ČÁST DESÁTÁ
REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL
§ 92
(1) Reprezentaci vysokých škol tvoří
a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol
delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány,
b) orgán složený z představitelů vysokých škol.
(2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich
jednání stanoví jejich statuty.
(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy
a opatření, která se vysokých škol významně týkají.
(4) Reprezentace vysokých škol předkládá ministrovi doporučení
na složení Akreditační komise.
ČÁST JEDENÁCTÁ
FAKULTNÍ NEMOCNICE
§ 93
(1) Klinická a praktická výuka v oblasti lékařství a farmacie
a v dalších zdravotnických oborech se uskutečňuje zejména ve
fakultních nemocnicích.22) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též
vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost.
(2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis.
------------------------------------------------------------------
22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb.,
o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a
dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a
krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva
zdravotnictví České republiky.
ČÁST DVANÁCTÁ
VOJENSKÉ A POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 94
(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro
ozbrojené síly. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou
vojáky v činné službě.
(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro
Policii České republiky. Mohou na nich studovat též studenti,
kteří nejsou příslušníky Policie České republiky.
§ 95
(1) Vojenské vysoké školy jsou součástí rozpočtové
organizace 23) Ministerstva obrany financované ze státního
rozpočtu z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy
jsou rozpočtové organizace 23) financované z kapitoly Ministerstva
vnitra; vztahují se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14,
15, § 17 odst. 1 písm. c), § 18 až 20 a na vojenské vysoké školy
se nevztahuje též § 2 odst. 2.
(2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě
ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby
a hmotné zabezpečení studentů se řídí zvláštními předpisy.24)
(3) Policejní vysoké školy se při přijímání příslušníků Policie
České republiky ve služebním poměru ke studiu řídí požadavky
Ministerstva vnitra.
(4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován
alespoň jeden doktorský studijní program, mohou požádat
o akreditaci magisterského nebo dalšího doktorského studijního
programu zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou.
O společném zabezpečení těchto studijních programů musí být předem
uzavřena mezi zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující
vzájemné závazky. K uzavření smlouvy je potřebný souhlas
ministerstva a Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.
(5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy
nebo výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně
státního a služebního tajemství.25)
(6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné
službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní
vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru
a k ostatním studentům.
(7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám
a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto
působnosti:
a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě
odvolání rektora,
b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
fakulty na návrh rektora a po stanovisku Akreditační komise,
c) stanoví plat rektorovi,
d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b),
e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy
na jmenování profesorem,
f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově
zřízené vysoké školy podle § 103 odst. 1.
(8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám
a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost
ministerstva v těchto věcech:
a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření
ministerstva,
b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu,
c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními
a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při
hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky,
d) určuje výši poplatků spojených se studiem,
e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení,
f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům
a občanům České republiky studujícím v zahraničí,
g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany
nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91
odst. 2 a 3, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování
vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka
z povolání nebo ve služebním poměru policisty,
h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,
i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů
v souladu se zvláštními předpisy,
j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve
správním řízení,
k) přijímá opatření podle § 37, 38 a 85,
l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c),
§ 75 a 86,
m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy
statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení
evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví,
informačních systémů a zahraničních styků.
(9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo
vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva
a veřejné vysoké školy podle § 89 a 90 při uznávání zahraničního
vysokoškolského vzdělání a kvalifikace.
(10) Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých
škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol
příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, vztahuje
se na ně § 77. Jejich služební poměr se přitom nemění.
(11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky
v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří
jsou příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, se
vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy24)
nestanoví jinak.
(12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se
může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky
stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání.
(13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 85
týkajícím se vojenských vysokých škol si ministerstvo vyžádá
stanovisko Ministerstva obrany; týká-li se rozhodnutí policejních
vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra.
------------------------------------------------------------------
23) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o
hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České
republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a
příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č. 48/1995
Sb.
24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků,
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o
některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a
naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků
vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění vyhlášky
Ministerstva obrany ČR č. 310/1996 Sb.
25) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění
pozdějších předpisů.
Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a
služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 420/1990
Sb.
Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních
skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB.,
O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 96
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993
Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona
č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb.,
zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995
Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č.
18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb.,
zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo "rozpočtu" vkládají tato
slova: "a z prostředků veřejné vysoké školy".
2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou
předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:
a) z investičních transferů,
b) z úroků z vkladů na běžném účtu.".
3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce
6 až 12.
4. V § 18 odst. 7 se za slova "obecně prospěšné společnosti"
vkládají tato slova: "veřejné vysoké školy".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 186/1992 SB.,
O SLU®EBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY,
VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 97
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní
rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 26/1993 Sb.,
zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995
Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto:
§ 16 odst. 3 zní:
"(3) Do funkce vyšetřovatele může být ustaven policista, který
dosáhl věku 24 let a získal vysokoškolské vzdělání absolvováním
bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti
práva.".
ČÁST PATNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 98
(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle
dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského
studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou
uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle
tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že:
a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č.
172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský
studijní program podle tohoto zákona,
b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je
považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,
c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je
považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají
vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou
uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí
ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb.
(3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve
stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování
profesorem zanikají dnem 1. července 1999. Pokud však rektor
v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 82 odst. 2, zůstává
do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat
habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených
oborech.
§ 99
(1) Akademicko-vědecký titul "doktor" a titul "bakalář" přiznané
podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly
"doktor" a "bakalář" podle tohoto zákona.
(2) Akademický titul "inženýr", který získali podle § 21 zákona
č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru
architektura, se nahrazuje akademickým titulem "inženýr architekt"
(ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem). Osvědčení
o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá
příslušná vysoká škola.
(3) Titul "bakalář", který získali podle § 21 zákona č.
172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského
studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem
"bakalář umění" (ve zkratce "BcA." uváděné před jménem). Osvědčení
o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá
příslušná vysoká škola.
(4) Akademický titul "magistr", který získali podle § 21 zákona
č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje
akademickým titulem "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné
před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim
na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst.
2 a § 45 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul "magistr"
s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže
oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul
podle § 46 odst. 5.
(6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle
§ 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický
titul "magistr", mohou požádat o nahrazení tohoto titulu
akademickým titulem "inženýr" (ve zkratce "Ing."). Osvědčení
o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá
příslušná vysoká škola.
(7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb.
mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří
ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný
titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení
o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná
vysoká škola.
(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské
politické akademie.
(9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle §
21 odst. 2, § 45 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický
titul "magistr" a akademicko-vědecký titul "doktor", se přiznávají
akademické tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení
o přiznání těchto akademických titulů jim na žádost vydá příslušná
vysoká škola.
(10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle §
22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko- -vědecký titul "doktor",
mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky "Dr."
zkratkou "Ph. D.", v oblasti teologie zkratkou "Th. D.". Osvědčení
o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá
příslušná vysoká škola.
(11) Akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za
jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia,
kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení
o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná
vysoká škola.
§ 100
(1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti "kandidát
věd" (ve zkratce "CSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili
podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle
těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních
prací se ukončí nejpozději do 31. prosince 2001.
(2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost
přijati ke studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí
a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy
a vykonaným kandidátským zkouškám.
§ 101
(1) Veřejnými vysokými školami ke dni 1. ledna 1999 jsou vysoké
školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými
školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze
č. 2.
(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci
vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999.
(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů
a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze
č. 1 a v příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle
tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do
matriky studentů provést do 1. března 1999.
(5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření
ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo
právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1.
Ministerstvo písemně může rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou
školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné
vysoké školy; na žádost veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy,
jde-li o majetek potřebný k zajištění vzdělávací a vědecké,
výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti při
uskutečňování akreditovaných studijních programů. Rozhodnutí musí
obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného
majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky
k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto
rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva
hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek
veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy o konkursu
a vyrovnání.13)
(7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999
součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2,
přecházejí na příslušnou vysokou školu.
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 102
Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly
absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů
s výjimkami uvedenými v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti
"kandidát věd" (ve zkratce "CSc.") a "doktor věd" (ve zkratce
"DrSc.") udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny.
§ 103
(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní
vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne
zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7
vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené
ministrem.
(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do
jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů
uvedených v § 25 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost
osoba pověřená rektorem.
(3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby
ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu
jejich působnost osoba pověřená rektorem.
§ 104
Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační
komise podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační
komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády
České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.
§ 105
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech
upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním
řízení.26)
------------------------------------------------------------------
26) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 106
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 107
Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu
s tímto zákonem do 31. prosince 1999.
§ 108
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých
školách.
(2) Zrušují se:
1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových
vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých
pracovníků.
2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č.
216/1993 Sb.
3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách
a o zřízení Policejní akademie.
4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se
mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku
a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících.
5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační
komisi.
6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb.,
kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na
vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění
vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb.
7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším
zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých
pracovníků.
8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb.,
o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací
československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné
hospodářské pomoci.
9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky
č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům,
kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující
studují na vysokých školách.
10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu
studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro
získání pedagogické způsobilosti.
11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické
republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických
pracovníků.
12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých
školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky (stipendijní řád).
13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách
a průběhu jmenování profesorů.
14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů
o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).
15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení
studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí.
16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům
postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb.
17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky
o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe
ze dne 30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce
30/1969 Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České
socialistické republiky ze dne 10. března 1970 č.j.
12 300/70-III/5, registrované v částce 10/1970 Sb.
18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky
o ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července
1982 č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb.
19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky
o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze
dne 20. července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce
17/1982 Sb., ve znění směrnic Ministerstva školství České
socialistické republiky ze dne 16. července 1985 č.j.
15 330/85-34, registrovaných v částce 19/1985 Sb.
(3) Zrušují se:
1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností
a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.
2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků
a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.
3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb.,
o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve
znění vyhlášky Československé akademie věd č. 5/1986 Sb.
4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou
se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích
účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování
stipendií, ve znění vyhlášek Československé akademie věd č.
40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a č. 393/1992 Sb.
5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb.,
o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České
komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb.
§ 109
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou
§ 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které
nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který
nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Tošovský v. r.
Příl.1
Vysoké školy v České republice:
Univerzita Karlova v Praze
Univerzita Palackého v Olomouci
České vysoké učení technické v Praze
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoké učení technické v Brně
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Masarykova univerzita v Brně
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Akademie múzických umění v Praze
Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Univerzita Pardubice
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Technická univerzita v Liberci
Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ostravská univerzita v Ostravě
Slezská univerzita v Opavě
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Západočeská univerzita v Plzni
Příl.2
Vojenské vysoké školy v České republice:
Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově
Vojenská akademie v Brně
Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové
Policejní vysoká škola v České republice:
Policejní akademie České republiky v Praze
|
