ČR, Polsko, Maďarsko: "návrat do Evropy"
Independent on Sunday, 7. června 1998
Téměř deset let po sametové revoluci půjdou Češi tento měsíc k volbám. "Konec historie" v roce 1989 je pro ně už jen vzdalující se vzpomínkou. Znovuzrozené národy, které žily za železnou oponou, jsou nyní připraveny včlenit se do hlavního evropského proudu."
Titulek pod fotografií z pražské kavárny: Obraz pražské kavárenské společnosti vytvořil náš dojem dynamické východní Evropy. Ve skutečnosti však byli Češi předstiženi svými polskými a maďarskými sousedy.
Rozvalila se zeď, hlídkové věže spadly, ploty byly vyvráceny, minová pole se přes noc proměnila v rušné pohraniční přechody. Takový byl zázrak roku 1989, že když se tohle všechno událo, vyskytl se názor, že sama historie skončila.
Svým způsobem se to skutečně stalo, alespoň z perspektivy západních pozorovatelů. Nepříliš mnoho toho, co se od té doby odehrálo ve "středoevropském" regionu, zaujalo pozornost evropského kontinentu. Nedošlo k válkám, k nepokojům, jen tu a tam k povodním, které začaly být zajímavé teprve, když postihly i území Německa.
Ale historie neskončila. Zatímco Sovětský svaz a Jugoslávie se rozložily v chaos, stará střední Evropa se pomalu dávala dohromady a nyní je připravena včlenit se do hlavního proudu evropské politiky a ekonomiky. Polsko, Maďarsko a České republika se mají stát příští rok plnými členy Severoatlantického společenství - to samo je už pozoruhodný zázrak. Tyto tři země, společně se Slovinskem a Estonskem, budou součástí Evropské unie, pravděpodobně tak do pěti let. Datum jejich přijetí nezávisí ani tak na jejich pokroku, jako na množství času, který potřebuje Evropská unie, aby se připravila na intenzívní konkurenci od nových příchozích. Tito Poláci, Češi, atd., mají neobyčejně nízké platy, jsou velmi přepracováni, a brzo budou zde.
Je načase zvednout oponu a podívat se, jaké to ve střední Evropě je. Finančníci ze Západu to dělají už léta, kupují, stavějí a obchodují. Místa v podnikatelské cestovní třídě v letadlech směřujících do Varšavy, Budapešti a Prahy jsou plná mužů v šedivých oblecích. Jejich podniky investovaly desítky miliard (liber, ne zlotých) do továren a zemědělských statků, které budou brzo konkurovat - pokud to Brusel povolí - podnikům blízko vás.
Možná jste slyšeli o tom, že je dynamická britská ekonomika charakterizována jako nejrychleji rostoucí hospodářství v Evropě. No, tak na východ od Labe roste už čtyři roky polská ekonomika každoročně o 6 procent a v roce 1998 možná vzroste o sedm procent. V Maďarsku byla právě zvolena strana, která slibuje rychlejší růst než nynějších pět procent. Burzy v Budapešti a ve Varšavě nabízejí za poslední dva roky na celém světě největší zisky z investic.
Absurdní zlotý, mimochodem, za nějž jste si před deseti lety nemohli koupit ani mýdlo, je nyní považován za inteligentní investici pro ty, kdo chtějí levně investovat do eura. Tato možnost už vůbec není nerealistická. Není vyloučeno, že se Polsko přičlení k jednotné evropské měně dříve než Británie.
Samozřejmě zůstává mnoho problémů a sociální cena transformace byla vysoká. Teprve nyní klesá nezaměstnanost v Polsku a v Maďarsku pod deset procent. Ze vzduchu, dokonce i v tuto roční dobu, má Varšava barvu rezu: továrny, vlaky, dokonce i některé budovy, se rozkládají.
Na zemi však situace vypadá optimističtěji. Tam, kde kdysi bývalo rumiště, stojí nyní expanzívní staré město, plné dobře zásobených obchodů, restaurací , kaváren a kni, kde se promítá Anastasia. Svého druhu je to pokrok. Za teplých letních večerů sedí Poláci na královské ulici, jedí salám a pijí pivo. Poslouchají přitom čtyři hudebníky - je to něco mezi rockovou skupinou a cikánským ansámblem. Mohlo by to být kdekoli v Evropě - a taky to je.
Na schodech u prezidentského paláce sedí stařena, silně shrbená, třese se a je pokryta od hlavy k patě hadry. Žebrá. Hodila by se vám perfektně pro standardní televizní dokumentární film o východní Evropě, s podtitulkem: "Chudoba". Až na to, že po chvíli pohlédne nenápadně na hodinky na ruce. Objeví se její ruka - bílá, hladká, mladá kůže. Třas zmizel, je to mladá dívka, odchází pryč s plným hrnkem mincí.
Je nutno přiznat, že v regionu žije mnoho chudých lidí a i ti, kteří mají průměrný příjem, by byli v západní Evropě považováni za žebráky. Za nynějšího tempa rozvoje, uvádí polský vládní činitel, dosáhne Polsko životní úrovně Portugalska v roce 2010. V současnosti si průměrný Polák může koupit asi třetinu toho, co si může dovolit průměrný občan Evropské unie.
Navzdory dramatickému ekonomickému vývoji za posledních deseti let zůstala však společnost v míru a spěšně vybudovaný demokratický systém prokázal svou pevnost. V Polsku a v Maďarsku využili voliči každé příležitosti k tomu, aby pokaždé vykopli existující vládu. Konzervativci, kteří nahradili komunisty, byli posléze nahrazeni bývalými reformními komunisty. Loni v září se Poláci zbavili reformních komunistů a nahradili je Solidaritou. Minulý měsíc hlasovalo Maďarsko proti komunistům a zvolilo si nové konzervativce. Jejich nejnovějšímu ministerskému předsedovi, Viktoru Orbanovi, je 35 let.
I Češi nyní flirtují se změnou. Očekává se, že ve volbách, které se budou konat za čtrnáct dní, získají sociální demokraté největší volební podporu, i když možná nebudou schopni vytvořit první nekonzervativní vládu od "sametové revoluce" a následného "sametového rozvodu" se Slovenskem.
To je asi tak všechno drama, jaké se nyní ve střední Evropě děje. Pro ty, kteří jsou zvyklí na zajímavější časy, to může být trochu znepokojující. "Celkem bych řekl, že je Polsko deprimujícím způsobem normální země," říká Konstanty Gebert, varšavský komentátor a redaktor, který pomíhal v roce 1980 založit nezávislé odborové hnutí. "Máme tady apatii voličů, cynické politikaření a zcela krkolomné koalice - a to je právě materiál, z něhož se dělá demokracie".
Gebert charakterizuje Polsko jako "normální, špatně fungující evropskou zemi, není to kandidát na evropanství". Je jistě možné, že to v Rusku dopadne velmi špatně, nedomnívá se však, že by se Polsko kdy mohlo vrátit do sféry vlivu Moskvy.
"Minuli jsme už bod, odkud není návratu," souhlasí Slawomir Tokarsi, poradce ministra, který vyjednává vstup Polska do Evropské unie. Dvě třetiny obchodní výměny má Polsko s Evropskou unií, zdůrazňuje, i když otázka střežení toho, co se brzo stane nejdelší východní hranicí Evropské unie, stále působí problémy. Na žádost Německa nařídila Komise pro Evropu Varšavě, aby zakázala obchodníkům z východu dodávat zboží chudým polským městům na východě. Je to velmi citlivá - a drahá - otázka, které činitelé v Bruselu někdy docela nerozumějí. "Nechceme tady vytvářet novou železnou oponu," konstatuje Tokarski.
Pohraniční kontroly a obrovský rozsah potenciálních zemědělských dotací, to jsou témata, o nichž se bude vyjednávat v nadcházejících rozhovorech o přijetí středoevropských zemí do EU do nekonečna. Množství zákonů, které aspirující členové EU budou muset přijmout, se ve Varšavě a v Budapešti už zmenšuje, neboť v Polsku a Maďarsku je opozice i vláda v podstatě jednotná v tom smyslu, že vstup zemí do EU má nejvyšší prioritu.
V Praze tomu tak není. Toto hlavní město totiž donedávna předstíralo, že dělá Evropské unii milosti, že vůbec žádá o členství. Praha si svého času myslela, že si může určovat podmínky. Z prezidentského paláce Václava Havla, který shlíží na živé české hlavní město, sledovali poradci, jak česká vláda všechno zpackala. Dvěma loňským úsporným státním rozpočtovým opatřením se nepodařilo zabránit kolapsu koruny, české národní měny. Ekonomika se od té doby zastavila. Reálné mzdy klesají a roste nezaměstnanost.
"Český model", který udržoval témět stoprocentní zaměstnanost, zatímco Poláci a Maďaři byli propouštěni po tisících osob, se rozložil. Jeho guru, bývalý premiér Václav Klaus, který měl troufalost poučovat baronku Thatcherovou o thatcherovské ekonomii a demokracie západní Evropy o tom, jaká má být demokracie, byl donucen opustit svůj úřad v důsledku korupčního skandálu. Hospodářský zázrak, který proměnil Prahu v jedno z nejblyštivějších měst na světě, byl odhalen jako gigantický pyramidový projekt, který řídila kleptokracie, tak chtivá peněz a natolik bez zábran, jako indonéská rodina Suhartů. "Kupónová privatizace" nedosáhla ničeho víc, než že přerozdělila veřejný majetek do rukou přátel vládních činitelů. A zákony, které měl český parlament rozhodnutím Evropské unie schválit, dosud zůstávají nedotčeny.
"To, čeho jsme byli svědky za posledního půldruhého roku, je, že vláda nedělá nic," konstatoval Tomáš Jelínek, poradce Václava Havla. "Král filozof" se uzdravuje ze svého posledního setkání ze smrtí a celá země pluje bezcílně sem a tam. Většina ekonomiky, zejména banky, které nyní vlastní bývalé státní podniky, zoufale potřebuje privatizovat.
Avšak pokud budou nadcházející všeobecné volby v ČR nerozhodné, kdo bude pokračovat s reformami, které Klausova vláda odkládala po celé ty roky? Namísto aby Poláky a Maďary předstihli, Češi zjišťují, že zaostali v hospodářském a politickém vývoji několik let za svými sousedy.
Napětí, které vzniká z hromadné nezaměstnanosti, možná dále zvětší existující rasové konflikty. Polsko bylo dosud ušetřeno trapnosti, že by xenofobní strana získala v parlamentě křesla. V Maďarsku se poprvé minulý měsíc dostala do parlamentu antisemitská strana Pravdy a spravedlnosti. Nová vládní koalice v Maďarsku je také ohnivě vlastenecká.
Avšak v České republice mají extrémně pravicoví Republikáni už poslance a tentokráte mají ve volbách získat asi deset procent hlasů. Dva místní úřady stavějí zdi kolem oblastí, v nichž žijí Romové.
Rostoucí vlna xenofobie a ospravedlnitelný odpor, který vyvolává v západní Evropě, je největší překážkou plánů tří středoevropských zemí na evropskou integraci. Gebert, polský intelektuál, se obává, že Poláci nebudou schopni splnit očekávané standardy civilizovaného chování v důsledku jejich "vysoké konzumace alkoholu a nízké spotřeby dezodorantů". Ale to, co skutečně smrdí, je rasismus, a ten, jak se zdá, postihuje všechny středoevropské země stejně, a možná ještě zastaví jejich cestu do společenství evropských národů. "Xenofobie je jako mýdlo a vodka," konstatuje Gebert. "Musíme změnit své zvyky, máme-li se dostat do toho klubu."
