Praha, Alžír, Brusel
V minulých dnech byla zveřejněna zpráva, že hodnota vývozu českých zbraní stoupla o 55,5 procenta na téměř 182 miliónů amerických dolarů. Pak bylo oznámeno, že jedna firma nezákonně vyvezla vojenské zařízení do Severní Koreje bez licence a o něco později, že vlastník této firmy byl zatčen. Ve všem tom se jaksi ztratila skutečnost, že alespoň jedním dalším nákupčím českého vojenského zařízení je jiný režim, ktery strašlivým způsobem porušuje lidská práva - Alžírsko.
Od roku 1992, kdy vznikla válka mezi islámskými extrémisty a alžírskou vládou, přišlo o život asi 75 000 lidí. Alžírská vláda zdaleka není jen terčem násilných protestů teroristů. Jak prokázaly nedávné zprávy organizace Amnesty International a BBC, alžírská vláda sama provádí teroristické akce a je za ně přímo v mnoha případech odpovědná.
Zaprvé, alžírská vláda je odpovědna za strašlivé zanedbávání situace. K většině masakrů dochází nedaleko hlavního města, což je v Alžírsku oblast s největší koncentrací vojenského zařízení. Mnoho teroristických útoků se děje nedaleko kasáren vládního vojska a nedaleko základen bezpečnostních jednotek, avšak tyto oficiální bezpečnostní sbory nečiní vůbec nic na ochranu svých vlastních občanů. V takových případech jsou brutální masakry oficiálně přehlíženy.
Jako by pasívní přihlížení vraždění vlastních občanů nestačilo, alžírské úřady aktivně organizují únosy a drastické, systematické mučení. Úřady také pobízejí civilisty, aby se sami ozbrojovali a zakládali milice. Tyto milice smějí jednat mimo zákon a samy páchají masakry, často ve vesnicích, o nichž se domnívají, že se nějakým způsobem podílely na masakrech proti jejich vesnicím.
Tyto nevycvičené a nedisciplinované milice mají spojení na alžírskou vládu, protože jim vláda dává zbraně. Bylo by zajímavé vědět, kolik těchto zbraní pochází z České republiky..
Rok 1997 byl v Alžírsku zvlášť brutální. Během něho docházelo, jak uvedla organizace Amnesty International, k "systematickému porušování lidských práv, která páchaly bezpečnostní jednotky, státem vyzbrojené milice a ozbrojené opoziční skupiny, které se naývají "islámské skupiny". Mimosoudní popravy, úmyslná a náhodná zabíjení, mučení, "mizení" lidí, únosy, svévolné věznění a výhružky zabitím jsou v posledních šesti letech v Alžírsku každodenní skutečností." Tato zvěrstva páchají nejen teroristé, ale i vládní jednotky.
Evropská unie se poslední dobou snaží vyjednávat s alžírskými úřady, ale - ze zjevných důvodů - odmítají alžírští činitelé hovořít s Evropskou unií otevřeně. Také vzniká dojem, že úsilí Evropské unie není vždy příliš přesvědčivé. EU neodsoudila otevřeně alžírskou vládu za její zvěrstva. Několik členských zemí Evropské unie dodává alžírskému režimu zbraně.
Česká republika není jedinou zemí, která poskytuje alžírské vládě a jejím milicím, nerespektujícím zákon, zbraně, ale o to přece nejde. Jde o to, že alžírský režim je brutální a žádná slušná vláda by mu neměla poskytovat zbraně, jimiž režim pak vraždí vlastní obyvatelstvo.
Ve střední Evropě existovalo morální světlo. Byl to člověk, který hovořil odvážně proti mezinárodnímu obchodu se zbraněmi, zejména proti prodeji zbraní režimům, které strašlivým způsobem porušují lidská práva, jako dnešní Alžírsko. Tento muž je však dnes natolik angažován pro Evropskou unii a pro NATO, že svůj morální hlas ztratil a nedokáže už zaujmout natolik nezávislé stanovisko, které by nebylo v plném souhlasu s názorem klubů, o nichž tak zoufale chce, aby se do nich jeho země dostala. Obětoval své světově proslulé svědomí na oltář Bruselu. Je to škoda. V Alžírsku žije dost lidí, kteří by potřebovali Havlovu pomoc.
