Ještě k názoru českých mladých lidí na "kapitalismus":
Továrník Vinopal
Vinopalove byli dva. "Horni" a "dolni" podle umisteni vil, ktere si postavili v Praze-Hodkovickach. Ten horni byl tovarnikem v tovarne na rentgeny. Pak mu ji znarodnili na Chiranu Modrany, a on tam zustal za inzenyra. Asi ho to bavilo a navic to byl pomerne dobry zpusob, jak uzivit rodinu. Mel krasnou zenu, ktera porad nosila rukavice. Myslel jsem nejdriv, ze to byl nejaky tovarnicky vystrelek, ale pak jsem se dozvedel, ze to bylo kvuli symetrii, protoze ta pani prisla o ruku a ta umela koncila rukavici, aby to vypadalo, jako ze je normalni. Pry pracovni uraz v one tovarne. A pan tovarnik si ji cerveno-knihovne, vzal.
Horni Vinopal byl v nasi ctvrti symbolem casu zaslych (kdy se dalo spojenim umu a pile lecos dosahnout) i tech tehdy soucasnych (kdy se dalo o lecos prijit a z tovarnika byl budovatel). O dolnim Vinopalovi jsem vsechno zapomnel, tedy krome toho, ze z casti jeho vily udelali skolku - taky v ramci predozdeleni bohatstvi.
Muj bratr bydli tak uprostred. Taky hodne umi. Napriklad skoro vsechno pres auta - vcetne jejich rizeni. Nicmene, nezminuji se o bratrovi, abych delal reklamu jeho autoskole, jimz je jedinym zamestnacem , ale proto, ze on sam je symbolem a to te doby nejnovejsi. Je strasne pilny, ale nikdy z nej tovarnik nebude. Bude rad kdyz prezije.
Vzpomnel jsem si na horniho Vinopala, kdyz jsem cetl o pruzkumu vztahu mladych lidi ke kapitalismu (viz clanek Jana Culika, BL 30.1.1998, a odkazy na LN tamtez) a predstavoval si co respondenti mohou vedet o onech dvou systemech. A taky, co jsem asi tak vedel ja v jejich veku.
Socialismus se mi dlouho jevil jako podivny system v nemz dite, jehoz rodice jsou v ROH a Cervenem krizi, je na tom o neco lip nez dite jehoz rodice jsou jenom v ROH a o neco hur nez dite s rodici ve strane.
Moje vzdelani pres kapitalismus bylo, diky tovarnikove osudu, prece jenom uplnejsi. Poucil jsem se ze pile je v onom systemu dulezitejsi nez organizovana maminka. Mne se v te dobe sice kvuli lenosti v te dobe vic zamlouvalo povolani pristavniho povalece, ale jiste mnozstvi majetku jsem pragmaticky pripoustel. Predstava mit vuz Willys jako pan tovarnik se mi libila. To jsem totiz o hornim Vinopalovi zapomnel rict, ze mu neznarodniili bourak one znacky.
Nicmene jsem uz tenkrat vedel, ze i tovarnicke pozitky mohou byt pomijive. V te dobe jsem si myslel, ze jen kvuli komunistum, protoze moje obzory nesahaly dal nez na hranici tabora miru. Od te doby jsem si obzory prece jenom trochu rozsiril a tak vim, ze odstraneni rude barvy neucini zivot natrvalo ruzovym.
Pruzkum zahrnoval, dejme tomu ze representativne, mladez ve veku 15-30 let. Z hlediska odhadu jejich zivotnich zkusenosti to znamena, ze ti nejstarsi byli v roce 1989 na vojne nebo na vysoke skole a ti nejmladsi v prvni tride. Techto lidi, kteri nemaji hlubsi zkusenost s predchazejicim rezimem a v pripade tech nejmladsich vlastne ani s tim novym se "experti" (to jsou vskutku ironicke uvozovky) ptaji, ktery system povazuji za nejlepsi. Je to jako ptat se popelare (zduraznuji, ze proti nim nic nemam a jejich prace si vazim), jestli si mysli, ze Einsteinova teorie relativity je nejlepsi.
Tricet devet procent dotazovanych nadhodilo nutnost hledani treti cesty. Sociologove a psychologove citovani ve zminenych clancich maji pro tento vysledek pohotove vysvetleni: jde o "nazory casto nepromyslene, naivni a navic nerealisticke", socialismu podarilo zlikvidovat "povedomi zodpovednosti za sebe sama", nekteri jedinci by chteli "pracovat po socialisticku a zit po kapitalisticku", manualne pracujicim se styska po socialismu, atd.
Bagatelizace nazoru onech 39 procent respondentu je stejne hloupa jako polozena otazka. Jan Oulik cituje ve svem clanku psycholozku Hamplovou: "...vsem bych prala zazit zkusenost, ze konfliktem lze neco vyresit a situaci zmenit.." Mozna, ze by ona sama mohla tuto zkusenost zazit, kdyby se na vysledky vyzkumu divala nezaujate a nepovazovala odpoved, ze nejlepsi je trzni ekonomika za jedinou moznou.
Ptam se, co kdyz tech 39 procent mladych lidi proste predbehlo soucasne ceske mysleni a vidi veci podobne, jako jejich socialismem nezasazene protejsky na zapade?
V clanku Jana Oulika je nasledujici vyrok (pravdepodobne cituje Pavla Kuchare z Institutu socialnich studii Fakulty socialnich ved UK v Praze): "Lide se k trznimu hospodarstvi sice slovne hlasi, ale beda, jakmile dojde na skutecne priznaky, napriklad v socialni oblasti. I nejzarytejsi propagatori kapitalismu zacnou tvrdit, ze na prvnim miste by se mel starat predevsim stat a teprve pote samotny jedinec. Vyjadruje to zakladni problem cele nasi spolecnosti, povedomi zodpovednosti za sebe sama se podarilo socialismu uplne zlikvidovat."
Pokud jde skutecne o Kucharuv vyrok, pak by se meli v onom institutu vazne zamyslet, za co tohoto experta vlastne plati. Prvni dve vety citatu se totiz daji aplikovat na vetsinu obcanu vyspelych kapitalistickych statu a posledni posledni veta je politicky korektni nesmysl.
Zda se, ze onem psychologum a sociologum unikaji spolecenske zmeny v dusledku globalizace ekonomiky a s ni spojene destabilizace narodnich ekonomik. Trpici obcan hleda zastani u statu, protoze jako zglobalizovany jedinec neznamena nic. Cim dal tim vic se rozhoduje o nem bez nej. Stat zde vystupuje ve dvoji roli - jako mozny ochrance proti stavu, ktery v podstate sam, v obecnem smyslu zavinil.
Je jiste zajimave, ze se cim dal tim vice ozyvaji hlasy (tedy alespon v Kanade) pozadujici, aby korporace nesly castecnou zodpovednost za stav komunity v niz podnikaji. Jde o problem, kteremu se nemuze zadny politik dlouhodobe vyhnout. Nahrazeni "Vinopalu", kteri v dane komunite zili a pocitovali k alespon nejakou zodpovednost, takmer anonymnimi bossy, je totiz nejlepsim receptem k socialnim nepokojum.
Priznakem doby je strach obcana o budoucnost a pragmaticke znovuzrozeni hesla "Maul halten und weiter dienen". Vsiml jsem si ve svem okoli, ze socialismem nepoznamenani kolegove na to prisli o dost driv nez ja. Situace neexistujici a nepredstavitelna pred nekolika lety.
Chtel bych se jeste vratit k "povedomi zodpovednosti za sebe sama", ktere pry socialismus potlacil zlikvidoval. Neznam ani jednoho cloveka, ktery byl takto postizen, ktery by neprojevoval zajem postarat se sam o sebe.
Tretina respondentu v pruzkumu povazuje trzni ekonomiku za nejlepsi. Jenze kterou z jejich forem - tu ktera produkovala "horni Vinopaly", nebo globalni, ktera je v mode ted, nebo nejakou jinou?
Muj bratr, o nemz uz byla rec, mel stesti. Nezacinal s nulou - mel auto do zacatku a vlastni prostory. Ma kde bydlet a nemusi tedy premyslet o tom kde vzit milion na byt. Jeho odpoved na spokojenost s danym rezimem by pravdepodobne byla pozitivnejsi nez nekoho, kdo pres veskerou zodpovednost, kterou pocituje za sebe sama, nema sanci na to, aby mu banka na podobne podnikani pujcila.
Kdyby se s ceskym obcanam hrala poctiva hra musel by se dozvedet, ze jeho budoucnost (vcetne opovrhovanych socialnich jistot) nespociva az tak na tom jak bude pracovat, ale na rozhodnuti anonymnich investoru. Uvedme Skodovku jako priklad. Ta nepreziva v Mlade Boleslavi kvuli zlatym ceskym rukam, ale jen proto, ze to je momentalne vyhodnejsi nez premistit zavod nekam do Indie. Jakmile to bude z hlediska zisku vyhodne, k presumu dojde. Spravni rada podekuje Cechum, ze tak pekne pracovali a vyslovi politovani nad tim, ze je k onomu kroku nucena globalnimi tlaky a nutnosti zvysit kompetitivnost.
Globalizace predstira, ze jsme ted na zemekouli tak nejak jedna rodina a ze jak budeme dnes pracovat, tak se budeme zitra mit. Neni to ale spis tak, ze jak budeme dnes pracovat, tak se bude investor zitra mit? A ze "zitra" vetsiny z nas je az prilis zavisle na usudku investoru, zda by se pozitri nemohli mit jeste lip, kdyby za jejich penize zitra pracoval nejdo jiny nez my.
(Já se na rozdíl od pana Jírovce apokalypticky domnívám, že ani při nejlepší vůli stát tlak globální ekonomické integrace nezvládne a že nebude schopen jednotlivce proti globálním přesunům a stresům bránit. Může a měl by se jistě alespoň trochu snažit, jenže investoři si prostě o to rychleji převedou své peníze jinam. JČ)
