Rozloučení Viktora Koženého
(K tomu viz též článek Aleše Hodiny. JČ)
Oznámení výsledků veřejné soutěže na koupi aktiv Harvardského průmyslového holdingu ukázalo, že bahamský finančník nám patrně předvedl další ze způsobů, jak snadno okrást akcionáře. Není pochyb, že při vidině absolutní beztrestnosti takovéhoto jednání se najde mnoho dalších takzvaných finančníků, kteří se jeho chování pokusí napodobit.
Je pravda, že pirátské způsoby nebyly Koženému cizí ani v minulosti. Z méně známých věcí připomeňme například skutečnost, že jím spravované fondy investovaly v druhé privatizační vlně výraznou část investičních bodů do společnosti SPT Telecom, čímž získaly 5 % jejího základního jmění. Potěšení z dobré investice mohlo u podílníků fondů trvat pouze do okamžiku, než Kožený tyto akcie nevýhodně prodal.
Vražme se však k průběhu likvidace Harvardského průmyslového holdingu. Jejím provedení byl na valné hromadě pověřen Boris Vostrý, jinak zároveň předseda představenstva této společnosti. Na prodej majetku vyhlásil veřejnou soutěž, jejíž podmínky byly stanoveny tak, aby odradily většinu případných zájemců. Podmínkou totiž bylo složení 500 milionové kauce, která bude účastníkovi navrácena v okamžiku, který je uveden v podrobných podmínkách veřejné soutěže. Ty se však mohl dozvědět až po jejím složení. Potenciální účastník tak riskoval, že bude mít kauci 500 milionů korun uloženou i třeba na dobu několika let s nulovým úrokem. Samozřejmě, že se nejednalo o pouhý drobný nedostatek v podmínkách této soutěže. Uvedené jednání spíže připomíná § 128 trestního práva o zneužívání informací v obchodním styku se záměrem prodeje majetku za směšnou cenu Koženého společnostem.
Odsáním majetku akcionářů nepochybně Kožený ztratil důvěru významných světových finančních institucí. Asi málokdo již dnes svěří své prostředky k podnikání společnostem, se kterymi bude tento finančník nějak spojen. Bohužel za tuto zkušenost, kvůli které nejeden bohatý investor zachrání své prostředky, zaplatili čežtí akcionáři.
Jenže, jaktože nadále existují v ČR podmínky, za nichž může někdo právně beztrestně vyhlásit takto podvodný konkurs na prodej akcií? A pokud tomu tak je, proč nevzniká nátlak požadující okamžitou nápravu této situace?
Možná je to příliš drsné, co řeknu, ale obávám se, že volat do zahraničí, pozor, Kožený je podvodník, asi moc nepomůže. Na zavedených kapitálových trzích by mu takovéto podvody neprošly. A když si mezinárodně stěžujeme, že nás okradl, bohužel nám asi zahraniční finanční odborníci namítnou: to si holt nejprve musíte udělat právní pořádek ve vlastní zemi... (JČ)
