Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
Adresa Britských listů je zde.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
Mírná mečiarizace české politiky?
Je deprimující a znepokojující, jak se pod tlakem politikaření vytrácejí přímé, otevřené a čestné principy z české politické scény.
Visí-li nad jednou z hlavních politických stran (ODS) nevyšetřené obvinění z porušování zákona, a tedy z trestných činů (konto ve Švýcarsku) a je-li zjevné, že čelní politikové této strany půldruhého roku lhali ohledně velkého finančního daru od jednoho podnikatele (Šrejber), nemůže v čele této strany stát Václav Klaus, i kdyby ho na mimořádném kongresu třeba stokrát zvolila členská základna. Václav Klaus totiž stál v čele ODS po celé minulé období, nad nímž visí v důsledku zmíněných skandálů morální otazníky. Proto za ty pochybnosti nese přímou politickou odpovědnost. Pokud setrvá ve vedení ODS anebo se bude dokonce znovu drát do vlády - aniž by byly výše zmíněné skandály předem přesvědčivě objasněny - naprosto to zlikviduje důvěryhodnost nejen ODS, ale i české vlády. Totéž platí i o ostatních čelných politických představitelích ODS, spojených s oběma skandály buď tím, že se na nich podle obvinění nějak podíleli, alebo tím, že byli v pochybném období v čele této strany.
Představte si, že by se znovu Klaus stal ministrem financí a z titulu této funkce by se účastnil mezinárodních jednání. Jakou autoritu bude mít člověk, o němž se bude obecně vědět, že za jeho vládnutí došlo v jeho straně ke dvěma dramatickým, nevyjasněným finančním skandálům?
Jakou pověst bude mít v takovém případě Česká republika na mezinárodním Fóru? Klaus se může vrátit do politiky, až bude jeho strana plně očištěna a až bude prokázáno, že se ani jedno obvinění vůbec nezakládalo na pravdě, a až strana zajistí průhlednost a poctivost svého dalšího financování, aby nemohly už nikdy vznikat pochybnosti.
Neuvěřitelné je, že je v nynější politické atmosféře v ČR pro politiky všech stran zřejmě důležitější politikaření a krátkodobé manévrování, ve snaze získat co nejvýhodnější postavení, nikoliv očištění pověsti české politiky.
Právě ODS jako donedávna nejsilnější strana by měla naprostým a otevřeným očištěním se od korupčních a podvodných skandálů dát příklad ostatním stranám. Měla by požadovat, aby stejně přísně průhledné a morální zásady, jaké zavede ona, zavedly i ostatní české politické strany.
Dalo by se pochopit odložení všeobecných voleb o několik týdnů nebo v nejhorším o několik měsíců, pokud by se prokázalo, že je technicky nemožné uspořádat nové volby v co nejkratším termínu.
Představa, že budou politikové v ČR nyní usilovat o prodloužení mandátu nově vznikající vlády, co nejdéle to půjde, bez radikálního vyčištění Augiášových chlévů, je absurdní. Jak mizivá bude v takové situaci jejich důvěryhodnost u občanů? Co bude nová vláda bez mandátu čerstvých všeobecných voleb schopna dělat? Představují si činitelé dosavadních koaličních stran, že se prostě pojede dál, až do roku 2000, jako by se letos na podzim na české politické scéně nic nestalo?
Záležitost nebyla vyřešena čestně a otevřeně.
Když se poprvé v listopadu na veřejnost vyvalily oba skandály, Šrejber a Švýcarsko, Václav Klaus měl předstoupit před parlament a požádat o hlasování o důvěře vlády. Řešení krize by mělo daleko ústavnější formu, než tajná vyjednávání na stranických sekretariátech. Parlament měl ustavit výbor pro objasňování finančních skandálů politických stran, tak jako existuje od skandálů v britské Konzervativní straně obdobný vyšetřovací výbor v britském parlamentě.
Je také víceméně jasné, že by měla být upravena ústava tak, že by mělo dojít k novým parlamentním volbám, jakmile je v parlamentě vládě vyjádřena nedůvěra. (Tak to funguje v Británii.) Jinak dochází k neblahé ústavní agónii. Co se má dít po celou tu dobu, když parlament vyjadřuje vládě nedůvěru TŘIKRÁT?
Postupně se na oba finanční skandály visící nad ODS - bohužel také neblahou zásluhou novinářů - pomalu zapomíná (případně jsou ti, kteří na ně i nadále poukazují, obviňování z politické manipulace ve vlastní prospěch).
Obávám se a je mi líto, že to příspívá k balkanizaci české politické scény.
Pozoruhodný je článek, který vyšel v sobotním vydání Slova - viz níže. Informuje o Mečiarově postoji k nynější české vládní krizi. Mečiar se podle tohoto článku bezvýhradně postavil za Klause. Morální dimenzi věci, otázku, jako je důvěryhodnost politika vůči voličům - tyto záležitosti Vladimír Mečiar vůbec nechápe.
Není politováníhodné, jak se Mečiarovým hodnocením Pilipova a Rumlova vystoupení jako "pokusu o puč", který je prý srovnatelný s pokusem odstranit Mečiara od moci v roce 1991, neblaze navzájem přibližuje česká a slovenská politická kultura?
(JČ)
Slovo 20.12.97:
Mečiar nehodlá jednat s Tošovským
BANSKÁ BYSTRICA - Slovenský premiér Vladimír Mečiar dal včera najevo, že s novým českým premiérem Josefem Tošovským nehodlá jednat. "Jakékoli jednání se vždy dělalo se souhlasem dvou stran. Nedostatek souhlasu na mé straně trvá," řekl Mečiar v Banské Bystrici na dotaz ČTK, zda pokládá premiéra Tošovského za partnera pro jednání.
Před dvěma týdny premiér Mečiar na mítinku Hnutí za demokratické Slovensko k demisi Václava Klause uvedl, že "vzejde-li z puče nějaká vláda, tak s žádným pučistickým premiérem jednat nebudu". Mečiar na mítinku rovněž přislíbil, že bude jednat pouze s takovou českou vládou, která má mandát občanů.
Premiér Mečiar včera současně připomněl, že vývoj v ČR je její vnitřní záležitostí. Na dotaz, zda by jeho jednání s Tošovským nemohlo alespoň posunout kupředu nedořešené problémy z období rozdělení federace, slovenský ministerský předseda odpověděl otázkou: "Myslíte, že by viník napravil své chyby?" Mečiar v poslední době opakovaně vyslovil podporu Václavu Klausovi. Na zmíněném stranickém mítinku rovněž uvedl, že mu Klausova demise připomíná jeho první odvolání z čela republikové vlády v roce 1991.
