K zdravotnické problematice úvodem

Jindřich Ginter

Ve zdravotnictví nastává situace, kdy Jobovy zvěsti o tom, že se péče o pacienty výrazně horší, o tom, že poctiví zdravotníci přestávají mít možnost jak pomáhat lidem, začíná být bohužel realitou. Nejen podle našich zjištění, ale i podle ostatního tisku začínají pacienti dostávat pouze konzervativní léčbu. Staré bolesti našeho zdravotnictví - kdy například lidé po těžkých úrazech nebo staří potřžebují ošetřovatelské lůžko a to se mnohde nedá prakticky vůbec sehnat - zůstávají a k tomu se přidává fakt, že ani v "akutní" medicíně se již začíná mastičkařit, protože nejsou peníze.

Chápu, že to neklape i v zahraničí. Například podle nedávno zveřejněné studie odborného měsíčníku Science et avenir je třetina francouzských nemocnic velmi problematických a mnohá oddělení by měla být uzavřena, protože neposkytují kvalitní péči. Například doporučuje uzavření 225 chirurgických pracovišť v soukromých i státních nemocnicích, protože nemají dostatek pacientů, což vede k velké úmrtnosti - nemají dostatek zkušeností.

Studie vyvolala mezi lékaři odpor, což se nelze divit. Ano chápu, i v zahraničí to neklape. Jenže tam se alespoň kvalita medicíny sleduje a zveřejní se to a tlačí se na nápravu je z toho poprask.

U nás nikoliv. U nás se žije z oficiálních řečí zdravotnických potentátů a přitom v zákulisí nemocnic je pacient odbýván - a často ne vinou lékařů. I ti poctiví jsou prostě k tomu tlačeni. I v Anglii se čeká na operace dlouho, ale tam se mohu připojistit, najít si soukromou kliniku, u nás nezbývá nic jiného než něco šoupnout do kapsy, když nechci dlouho trpět a potřebuji přeskočit pořadník, poukazují lékaři.