My Country Right or Wrong?
K otázce utlačovaných amerických Čechů Vážený pane Čulíku,
k Vaší poznámce v pátečních BL bych si dovolil připomenout, že jsem již v nejméně jednom případě zevrubně vysvětlil, jaký je můj postoj k těmto otázkám. Proto pouze resumuji:
Z častých debat na toto téma jsem nabyl představy, že američtí Češi požadují (v tomto pořadí):
- právo na majetkové restituce;
- české občanství bez toho, že se museli vzdát občanství amerického;
- volební právo s možností volit v cizině.
Vzhledem k okolnostem, za nichž tito lidé českého občanství pozbyli, považuji první požadavek za evidentně a bezvýhradně oprávněný.
Zda vyhovět druhému požadavku, by mělo být věcí široké parlamentní i občanské diskuse; jak ukazuje příklad pana Schrabala a jeho výzvy, "dual nationality" s sebou přináší otázku "dual loyalty" -- americký občan Schrabal musí zároveň chránit zájmy své nové vlasti a nedopustit, aby se zákony pošlapávající Česká republika vklínila mezi demokratické státy sdružené v Severoatlantické alianci, a jako Čech nesmí přitom poškozovat národní zájmy a musí naše členství podporovat. Čili -- neřešitelné dilema. Vím, že je to trochu jezuitská argumentace, ale v naší zaostalé zemi se říká, že na hrubý pytel patří hrubá záplata.
V otázce třetího požadavku nemám jasno: jisté je, že současná praxe vyžadující fyzickou přítomnost voliče na území ČR bez nutnosti prokázat trvalý pobyt je diskriminující a měla by se změnit, pouze mi není jasné, kterým z obou možných způsobů.
K Vaší obhajobě používaných prostředků jen tolik, že by pana Schrabala mohl stihnout osud nešťastného dělostřelce ze známého Hugova románu, tj. že mu české úřady jednoho dne vystaví pas a zároveň ho za jeho anti-lobbying předají vyšetřovateli pro podezření ze závažného trestného činu.
S úctou,
Tomáš Pecina
Praha, 17.10.1997
Vážený pane Pecino,
Představa, že český občan nesmí v zahraničí zpochybňovat "české národní zájmy" tím, že by se stavěl proti členství ČR v NATO, a že se tím chová jako zrádce je, odpusťte, dosti mečiarovská.
Možná jsem skutečně odrodilec, že se na tu záležitost snažím dívat bez nacionálních emocí, ale zkuste prosím, lidé, na to pohlédnout prostřednictvím tohoto podobenství:
Ve škole je vzorný žák, který má dostat v nadcházejících dnech celoškolní vyznamenání. Jenže ten žák není tak vzorný, protože jednomu svému spolužáku ukradl penál, takže spolužák nemůže psát.
Spolužák vzornému žáku opakovaně říká, vrať mi ten penál.
Vzorný žák na to nereaguje.
Spolužák řekne, dobře, tak já to řeknu panu řediteli a ty nedostaneš vyznamenání za vzorné žáctví.
Vzorný žák reaguje: "Ty zrádče jeden. Porušuješ solidaritu naší třídy a my tě potrestáme."
Nebo to tak není?
JČ
