Zásady zákona o právu na informace
Problematikou prava na informace se samozrejme zabyvame jiz dlouho, ale dohromady jsme se dali az nyni a musime od neceho konkretniho zacit.
Chceme se proto pustit do dukladne analyzy navrho noveho zakona o pravu verejnosti na informace.
Zasilame plny text zameru tohoto zakona.
Zásady zákona o právu na informace
(predkladaji: senator Michael Zantovsky a poslanec Oldrich Kuzilek, zari 1997)
Zasada c. 1 - Predmet a ucel upravy
1) Zakon stanovi nektere podminky a provedeni clanku 17 odstavec 1, 2 a 4, ktere zarucuji pravo na informace a clanek 17 odstavec 5 Listiny zakladnich prav a svobod, ktery uklada statnim organum a organum uzemni samospravy povinnost primerenym zpusobem poskytovat informace o sve cinnosti.
2) Zakon nasleduje Doporuceni (z roku 1981) 19 Vyboru ministru clenskych statu Rady Evropy a pristupu k informacim uchovavanymi statnimi organy.
3) Zakon zajistuje pravo verejnosti na informace a povinnost organu verejne spravy poskytovat primerenym zpusobem informace o sve cinnosti tim, ze stanovi zpusob a podminky, za kterych se umoznuje vyhledavat a ziskavat nejuplnejsi mozne informace, ktere maji organy verejne spravy k dispozici. Jeho ucelem je zlepsit oduvodneni rozhodnuti techto organu a poskytovat verejnosti tyto informace pri soucasne ochrane prav jednotlivcu a schopnosti techto organu vykonavat svou odpovednost, a tim zlepsit vztahy mezi verejnosti a organy verejne spravy.
Zasada cislo 2 - Povinne subjekty
Povinnost poskytovat informace maji statni organy a organy uzemni samospravy (dale jen organy verejne spravy). Temito organy pro ucely tohoto zakona jsou organy statni spravy, organy uzemni samospravy, jakoz i organy zajmove a profesni samospravy a dalsich pravnickych osob, pokud jim zakon sveruje rozhodovani o pravech a povinostech fyzickych a pravnickych osob v oblasti verejne spravy, vcetne organu zrizenych zakonem nebo na zaklade zakona.
Zasada cislo 3 - Zakladni principy
1) Kazdy ma pravo, bez ohledu na to, ma-li zvlastni zajem, pozadat o informace, ktere maji organy verejne spravy k dispozici.
2) Kazdy organ verejne spravy je povinen pravidelne poskytovat primerenym zpusobem informace o sve cinnosti.
3) Kazda fyzicka i pravnicka osoba (dale jen “zadatel") ma pravo informace uvedene v predchozich odstavcich obdrzet.
4) Organ verejne spravy nesmi odeprit informace nebo omezit dostupnost informaci zadateli s vyjimkou pripadu a zpusobem vyslovne uvedenym v tomto zakone.
5) Pristup k informacim se musi uskutecnovat na zaklade rovnosti.
6) Na informace, ktere nebyly dosud zverejneny, se nelze odvolavat, neplynou z nich zadne povinnosti a nikdo jimi nesmi byt nepriznive ovlivnen.
Zasada cislo 4 - Povinnost zverejnovat informace
1) Informace zverejnovane kazdym organem verejne spravy
Kazdy organ verejne spravy musi pro informovani verejnosti ve svem sidle a svych uradovnach zverejnit na miste, ktere je vseobecne pristupne, jakoz i umoznit porizeni jejich kopie, tyto informace:
a) duvod a zpusob zalozeni organu verejne spravy, vcetne podminek a principu, za kterych provozuje svoji cinnost,
b) popis sve organizacni struktury s popisem vsech mist, na kterych je mozno ziskat prislusne informace, kde lze podat zadost ci stiznost, predlozit navrh, podnet ci jine dozadani anebo obdrzet rozhodnuti,
c) popis mista a zpusobu, kde lze podat opravny prostredek proti rozhodnuti organu verejne spravy, a to vcetne vyslovneho uvedeni pozadavku, ktere jsou v teto souvislosti kladeny na zadatele, jakoz i popis formalnich ci neformalnich postupu a pravidel, ktere je treba dodrzovat pri techto cinnostech. V pripade formularoveho postupu je treba take uvest nazev prislusneho formulare a zpusob a misto, kde lze takovy formular ziskat.
d) popis postupu, ktery musi organ verejne spravy dodrzovat pri vyrizovani vsech zadosti, navrhu i jinych dozadani obcanu, a to vcetne prislusnych lhut, ktere je treba dodrzovat,
e) nazvy zakonu, jinych obecne zavaznych predpisu a dalsich predpisu, podle nichz organ verejne spravy zejmena jedna a rozhoduje, ktere stanovuji pravo zadat informace a povinnost poskytovat informace, a ktere upravuji dalsi prava obcanu ve vztahu k organu verejne spravy, a to vcetne informace, kde a kdy jsou tyto predpisy poskytnuty k nahlednuti,
f) cenik poplatku za poskytovani informaci.
2) Informace zverejnovane na zadost
Ostatni informace, kterymi organ verejne spravy disponuje, a ktere nejsou vymezeny predchozim odstavcem, musi organ verejne spravy poskytnout na pozadani, s vyjimkou pripadu vyslovne uvedenych v tomto zakone.
3) Povinnost odkazat na zverejnenou informaci
a) Pokud zadost smeruje k poskytnuti informace, ktera byla zverejnena a je verejne pristupna, muze organ verejne spravy co nejdrive, nejpozdeji vsak do 10 dni, misto poskytnuti informace sdelit zadateli udaje, umoznujici vyhledani a ziskani zverejnene informace.
Zasada cislo 5 - Omezeni prava na informace
Alternativa 1:
Pokud organ verejne spravy informaci poskytuje podle tohoto nebo jineho zakona (1) zpusobem a v souladu s omezenim, uvedenym v tomto zakone, nejde o poruseni o poruseni povinnosti mlcenlivosti anebo jinych postupu, chranicich nektere informace.
Alternativa 2:
Zakonem ulozena nebo uznana povinnost mlcenlivosti, jakoz i jine zakonem ulozene postupy, chranici nektere informace, mohou byt prekazkou pro poskytnuti informace podle tohoto zakona nebo podle jinych zakonu, upravujicich pravo na informace (odkaz c.1), jen tehdy, pokud to vyslovne uvadi tento zakon.
1) Omezeni k ochrane verejnych zajmu
a) Je-li pozadovana informace v souladu s pravnimi predpisy (odkaz c.2) oznacena za utajovanou skutecnost, k niz zadatel nema opravneny pristup, organ verejne spravy jeji poskytnuti, k nemuz je jinak povinen podle tohoto zakona, omezi tak, aby nebyla porusena ochrana utajovane skutecnosti, nebo ji odepre.
(odkazy (c. 1) Např. par. 11 zakona 90/1995 Sb. o jednacim radu Poslanecke snemovny, par. 23 zakona 71/1967 Sb. O spravnim rizeni, par. 34 zakona 367/1990 Sb. O obcich, (c. 2) zakon 102/1971 o ochraně statniho tajemstvi, resp. pripravovany zakon o ochrane utajovanych skutecnosti) b) Zadna informace nesmi byt oznacena za utajovanou skutecnost a jeji poskytnuti nesmi byt omezeno ci odepreno jenom proto, ze by se tim ztizila schopnost organu verejne spravy prosadit svuj zamer.
2) Omezeni k ochrane soukromi a soukromych zajmu
a) ochrana osobnosti a soukromi
1) Informace, ktere vypovidaji o osobnosti a soukromi fyzicke osoby, jejim rasovem puvodu, narodnosti, politickych postojich a clenstvi v politickych stranach a hnutich, vztahu k nabozenstvi, o jeji trestne cinnosti, zdravi, sexualnim zivote a majetkovych pomerech, organ verejne spravy poskytne pouze tehdy, stanoví-li tak zvlastni zakon, nebo se souhlasem zijici dotcene osoby, pokud je mozne, aby tento projev vule ucinila. Jestlize nelze podminku souhlasu splnit, lze informace poskytnout jen za predpokladu, ze bude zachovana lidska dustojnost, osobni cest, dobra povest a chraneno dobre jmeno dotcene osoby.
2) Pisemnosti osobni povahy, podobizny, obrazove snimky a obrazove a zvukove zaznamy tykajici se fyzicke osoby nebo jejich projevu osobni povahy organ verejne spravy poskytne jen s jejim svolenim, pokud je mozne, aby tento projev vule ucinila. Jestlize nelze podminku souhlasu splnit, lze uvedene skutecnosti poskytnout jen za predpokladu, ze bude zachovana lidska dustojnost, osobni cest, dobra povest a chraneno dobre jmeno dotcene osoby.
B) Ochrana obchodniho tajemstvi
1) Pokud je pozadovana informace obchodnim tajemstvim (odkaz c. 3), organ verejne spravy ji neposkytne. Je vsak povinen zadateli poskytnout doprovodne informace.
2) Za obchodni tajemstvi se nepovazuje nakladani s verejnymi prostredky a s verejnym majetkem.
c) Ochrana majetku
Informace, nakladani s nimiz upravuje zakon o sprave dani a poplatku (odkaz c.4), poskytne verejny organ v zobecnene podobe bez uvadeni konkretnich udaju, zejmena jmennych.
(Odkazy - c. 3: paragraf 17 obchodniho zakona, c. 4: par. 24 zakona 337/1992 o sprave dani a poplatku)
3) Organ verejne spravy muze omezit poskytnuti informaci, pokud jejich podrobnost ci nedulezitost vyzaduje neprimereny zpusob poskytnuti, ktery by zavazne narusil cinnost organu verejne spravy, anebo se vzahuji vylucne k vnitrnim pokynum a personalnim predpisum organu verejne spravy.
4) Vsechna omezeni prava na informace provede organ verejne spravy tak, ze poskytne pozadovane informace po vylouceni tech informaci, u nichz to stanovi zakon. O odeprenych informacich poskytne ty informace, ktere nejsou chranene, zejmena o jejich existenci, puvodu, poctu, duvodu odepreni a dalsich dulezitych rysech (dale jen “doprovodne informace"). Pravo odeprit informaci trva pouze po dobu, po kterou trva duvod odepreni.
Zasada cislo 6 - Postup pri zadosti o informace
Pri zadosti o informace (dale jen “zadost") podle zasady cislo 4 odstavec 2) se postupuje nasledovne:
1) Podani zadosti
a) Zadost je podana dnem, kdy dosla organu verejne spravy, ktery pozadovanymi informacemi disponuje.
b) Zadost lze podat pisemne, ustne do protokolu, telefonicky, faxem, elektronickou postou nebo jinou technicky proveditelnou formou.
c) Zadost se posuzuje podle obsahu. Musi z ni byt patrno kdo ji cini, kterych informaci se tyka a co pozaduje (nahlednuti, kopie, vypis atd.), jakym zpusobem ma byt informace poskytnuta a pro jaky ucel bude vyuzita (obchodni, soukromy, pro potreby sdelovacich prostredku apod). Zvlastni pravni predpisy mohou stanovit dalsi nalezitosti zadosti.
d) V pripade pochybnosti, zda poskytnute informace nebudou vyuzity k jinemu druhu ucelu, si ogran verejne spravy muze od zadatele vyzadat pisemne prohlaseni.
e) Pokud zadost nema predepsane nalezitosti, pomuze organ verejne spravy nedostatky odstranit, popripade zadatele do 10 dnu vyzve, aby je ve lhute 30 dnu odstranil; zaroven jej pouci, jaky vyznam muze mit neodstraneni nedostatku pro dalsi prubeh rizeni (zejmena poskytnuti jinych informaci, poskytnuti vetsiho ci mensiho mnozstvi informaci, nebo neposkytnuti informaci). Pokud zadatel v teto lhute nedostatky neodstrani, organ verejne spravy o zadosti rozhodne na zaklade jejiho nedostatecneho obsahu.
f) Na prani zadatele musi byt prijeti zadosti potvrzeno. Stejne tak musi byt zadateli na jeho zadost potvrzena predpokladana vyse poplatku za poskytnuti informace.
g) Pokud organ verejne spravy nedisponuje nekterymi pozadovanymi informacemi a nevyzada si je od jineho organu verejne spravy, je povinen varianta 1: žádost co nejdrive, nejpozdeji vsak do 10 dnu, postoupit prislusnemu organu verejne spravy a uvedomit o tom zadatele. Varianta 2: co nejdrive, nejpozdeji vsak do 10 dnu, sdelit zadateli, ktery organ verejne spravy je prislusny.
2) Jednani o rozhodnuti a protokol o rizeni
a) Organ verejne spravy proveri, zda a jak muze pozadovane informace poskytnout. Muze si je tez vyzadat od jineho organu verejne spravy, pokud je to primerene pro splneni ucelu tohoto zakona. Organy verejne spravy jsou povinny tomuto vyzadani vyhovet pri dodrzeni stanovenych lhut.
b) Vyzaduje-li to povaha zadosti, zejmena prispeje-li se tim k jejimu objasneni (napriklad k identifikaci pozadovanych informaci, k urceni rozsahu pozadovanych informaci), projedna se zalezitost se zadatelem v dalsim jednani, vcetne ustniho.
c) Pokud organ verejne spravy zjisti, ze bude muset za poskytnuti informace vymerit poplatek podstatne prekrajujici potvrzenou vysi poplatku, je povinen na to zadatele bez prodleni upozornit. Zadatel je opravnen po oznameni nove predpokladane vyse poplatku od zadosti castecne nebo zcela odstoupit.
d) Informace se poskytuji bez rizeni nebo na zaklade rizeni.
(1) Bez rizeni lze poskytnout informace na pockani. O tom pracovnik ogranu verejne spravy pouze ucini zaznam.
(2) Ostatni informace se poskytuji na zaklade rizeni. O rizeni se porizuje protokol, ktery obsahuje jmeno pracovnika zodpovedneho za nalezite vyrizeni zadosti, zaznam o ustnim podani zadosti, zaznam o dulezitych ukonech v rizeni, zejmena o ustnim jednani, o rozhodnuti a poskytnuti ci omezeni informaci, pripadne dalsi potrebne udaje. Z protokolu musi byt zejmena patrno, kdo, kde a kdy rizeni provadel, jak rizeni probihalo, jake navrhy byly podany, a pokud se rozhodovalo hlasovanim, tez jak kdo hlasoval.
(3) Protokol musi predevsim obsahovat zduvodneni kazdeho omezeni prava na informace, vcetne zduvodneni vylouceni jednotlivych informaci.
(4) Protokol podepisuje pracovnik (clen) organu verejne spravy provadejiciho rizeni, protokol o hlasovani vsichni pritomni clenove organu verejne spravy. Odepreni podpisu, duvody tohoto odepreni a namitky proti obsahu protokolu se v nem zaznamenavaji.
3) Vyrizeni zadosti
a) Pro zvoleni zpusobu poskytnuti informaci je rozhodujici zpusob urceny v zadosti anebo je veci vzajemne dohody. Informace lze poskytnout ustne, konzultaci vcetne moznosti poridit opis ci vypis, pisemne ci poskytnutim kopii predloh s pozadovanymi informacemi, na technickem nosici dat, osobne, postou, telefonicky, faxem, elektronickou postou a podobne.
b) O zadosti organ verejne spravy rozhodne tak, ze:
(1) poskytne zadateli pozadovane informace v pozadovanem rozsahu a zpusobem, ktery vyplyva ze zadosti anebo z dohody,
(2) sdeli zadateli, ze informace nemuze poskytnout zpusobem, ktery vyplyva ze zadosti, a navrhne jine zpusoby poskytnuti informaci. Pokud zadatel nezvoli nektery z navrzenych zpusobu do 30 dnu od sdeleni, rozhodne o zpusobu poskytnuti organ verejne spravy,
(3) poskytne zadateli jen nektere pozadovane, pripadne doprovodne informace a zaroven mu sdeli, ze rozhodl omezit poskytnuti ostatnich pozadovanych, pripadne doprovodnych informaci, anebo zadateli sdeli, ze rozhodl odeprit informace,
(4) poskytne zadateli jen nektere pozadovane, pripadne doprovodne informace a zaroven mu sdeli, ze nemohl poskytnout ostatni pozadovane informace, protoze nebyly v zadosti i pres vyzvu dostatecne upresneny, anebo zadateli sdeli, ze z tohoto duvodu nemohl poskytnout zadne informace.
c) Soucasti rozhodnuti podle tohoto odstavce je take stanoveni vyse poplatku. Rozhodnuti obsahuje oduvodneni a pouceni o moznosti odvolani a musi se dorucit zadateli ve lhute stanovene pro vyrizeni zadosti.
d) Jestlize organ verejne spravy ve stanovene lhute neposkytl informace ci nevydal rozhodnuti, ma se za to, ze rozhodl informace odeprit.
e) Jestlize zadatel neobdrzel vyrizeni zadosti nebo odvolani v uvedene lhute ani neobdrzel pisemne oduvodneni prodlouzeni lhuty, ma se za to, ze na prislusnem stupni vycerpal sve zakonne moznosti.
4) Odvolani
Odvolani a dalsi opravne prostredky proti rozhodnuti se ridi prislusnymi ustanovenimi zakona cislo 71/1967 Sb. spravniho radu a ustanovenimi zakona cislo 99/1963 Sb. obcanskeho soudniho radu o spravnim soudnictvi, pokud tento zakon nestanovi jinak.
Zasada cislo 7 - Lhuty
1) Lhuta pro vyrizeni zadosti je 10 dni. Zacina bezet ode dne nasledujiciho po dni obdrzeni zadosti o poskytnuti informace, po dni odstraneni nedostatku podani anebo kdy zadatel zvolil jiny navrzeny zpusob poskytnuti informaci (zasada cislo 6, odstavec 3 b 2), po dni doruceni organu, kteremu byla zadost postoupena, anebo pote, kdy zadatel potvrdi, ze trva na poskytnuti jiz zverejnene informace.
2) Lhuta pro vyrizeni odvolani je 20 dni. zacina bezet ode dne nasledujiciho po dni obdrzeni odvolani.
3) Stanovene lhuty je mozno prodlouzit ze zavaznych duvodu, maximalne vsak o 10 dni. Zavaznymi duvody jsou:
a) vyhledani a sber pozadovanych zaznamu v jinych uradovnach, ktere jsou oddelene od uradovny vyrizujici zadost,
b) vyhledavani, sber a prislusne prozkoumani objemneho mnozstvi oddelenych a odlisnych zaznamu pozadovanych v jedne zadosti,
c) konsultace s jinym organem verejne spravy, ktery ma zavazny zajem na rozhodnuti o zadosti, nebo mezi dvema nebo vice slozkami organu verejne spravy, ktere maji zavazny zajem na predmetu zadosti. Zadatel musi byt o prodlouzeni lhuty i o jeho duvodech vzdy prokazatelne informovan a to vcas pred vyprsenim lhuty pro poskytnuti informace nebo pro vyrizeni odvolani.
Zasada cislo 8 - poplatky
1) Kopie informaci, ktere jsou verejnosti k dispozici poskytuji organy verejne spravy za cenu nepresahujici prime naklady na jejich porizeni.
2) Poplatky za poskytovani ostatnich pozadovanych informaci se ridi podle zakona cislo 368/1992 Sb. o spravnich poplatcich.
3) Navrhujeme novelisaci zakona cislo 368/1992 o spravnich poplatcich:
“Zakon 368/1992 se meni takto:
a) rozlisi se ukony, ktere jsou administrativne nenarocne (napr. porizeni kopie, predlozeni pristupneho dokumentu),
b) a ukony, ktere vyzaduji usili (napr. vyhledani, sber a prozkoumani mnozstvi oddelenych a odlisnych zaznamu, vylouceni nekterych informaci, u nichz je pravo na poskytnuti omezeno),
c) zpoplatnovat nelze ukony, kterymi organ verejne spravy rozhoduje o poskytnuti informaci (napr. reseni pravnych problemu, problemu postupu, ktere mohou nastat v prubehu zpracovani zadosti),
d) od poplatku jsou osvobozeny zadosti, pokud by se naklady na vybrani poplatku rovnaly nebo prevysily poplatek, a zadosti, vyzadujici jen malo usili, pokud neni informace zadana k obchodnimu vyuziti. Poplatky za zadosti nelze ukladat predbezne, vyjma pripadu, kdy zadatel drive nezaplatil takovy poplatek, anebo poplatek pravdepodobne presahne 500 korun,
e) poplatky za poskytnuti informace administrativne nenarocne se stanovi podle obvyklych nakladu na porizeni kopii,
f) poplatky za poskytnuti ostatnich informaci se stanovi jen do vyse nakladu primeho usili k jejich poskytnuti a meterialovych nakladu, vcetne poskytovani informaci prostrednictvim elektronickych medii (napr. poplatky za objem informaci predanych na technickem nosici dat, poslanych elektronickou postou atd.),
g) poplatky stanovene podle predchoziho odstavce organ verejne spravy (1) snizi o polovinu na zaklade verejneho zajmu, zejmena pro verejne sdelovaci prostredky, vzdelavaci a vedecke instituce a obecne prospesne spolecnosti, (2) zvysi na dvojnasobek, pokud je poskytuje pro obchodni ucely.
Zasada cislo 9 - Zaloba na prezkoumani zakonnosti rozhodnuti organu verejne spravy
Pri zalobe na prezkoumani zakonnosti rozhodnuti organu verejne spravy se postupuje podle zakona cislo 99/1963 Sb. obcansky soudni rad, casti V. o spravnim soudnictvi.
Zasada cislo 10 - Prestupky
Navrhujeme novy “Prestupek na useku prava na informace", a zaroven navrhujeme, aby tento prestupek byl projednatelny na navrh:
Zakon cislo 200/1990 Sb. o prestupcich se meni a doplnuje takto:
1. Vklada se novy paragraf 21b: Prestupek na useku prava na informace (1) Prestupku se dopusti ten, kdo porusi povinnost, stanovenou obecne zavaznym pravnim predpisem o pravu na informace a o povinnosti organu verejne spravy poskytovat informace. (2) Za prestupek podle odstavce 1 lze ulozit pokutu do 50 000 korun a zakaz cinnosti.
2. v paragrafu 68 se za text “prestupky podle par. 49 odst. 1. pism. a)" vklada novy text: “a podle par. 21b".
Zasada cislo 11 - Podavani vyrocnich zprav
Kazdy organ verejne spravy musi do 1.3. kazdeho roku odevzdat ministerstvu vnitra vyrocni zpravu za predchazejici kalendarni rok o sve cinnosti v oblasti poskytovani informaci obsahujici nasledujici udaje:
a) pocet podanych zadosti o informace,
b) pocet podanych odvolani proti rozhodnuti,
c) vysledky kazdeho rizeni a duvody omezeni ci odepreni informace ci nevyhoveni odvolani,
d) opis kazdeho rozsudku soudu,
e) vysledky individualniho pracovne-pravniho, prestupkoveho nebo trestne-pravniho rizeni,
f) dalsi informace vztahujici se k uplatnovani tohoto zakona
Zasada cislo 12 - Spolecna a zaverecna ustanoveni
1) Varianta 1: Na rizeni podle tohoto zakona se nevztahuje zakon cislo 71/1967 Sb. spravni rad, pokud tento zakon nestanovi jinak.
Varianta 2: Je vsak mozne pouzit s nekterymi vyhodami i opacne reseni, tedy vychazet z obecneho principu, ze na rizeni podle tohoto zakona se vztahuje zakon 71/1967 Sb. spravni rad, a vyjmenovat ve spolecnych ustanovenich neopak ta ustanoveni tohoto zakona, na ktera se nevztahuje.
2) Tento zakon nabyva ucinnosti devet mesicu po vyhlaseni.