Česká republika:
Stát na periférii západní civilizace
Je zajímavé, že čím méně originální a čím ryzeji kompilační je určitý článek věnovaný České republice v zahraničním tisku, tím více domácí pozornosti se k němu upře. Povrzuje to i nejnovější číslo týdeníku The Economist (komentář Ivana Kytky v BL). Bohužel, tento postup se mezi tuzemskými novináři stal spíš pravidlem než výjimkou. Zahraniční tým zpracuje výběr z českého tisku, zkompiluje z něj souhrnný článek a ten zveřejní, a čeští žurnalisté pak s těmito daty, ověnčenými gloriolou zdánlivé renomovanosti a vybavenými ceněným puncem "západního názoru," pracují dál jako s nedotknutelnou a nezpochybnitelnou autoritou. Analýza z domácího pera -- jakkoli důkladná a zasvěcená -- nemá, přesně podle biblického rčení, že doma nikdo není prorokem, proti západní konkurenci šanci obstát.
Faktem je, že od událostí spojených s pádem komunistických režimů se země bývalého sovětského bloku z předních stránek západního tisku zcela vytratily. Co hůř, od doby, kdy se ukázalo, že nově vznikající trhy v této oblasti ještě zdaleka nepředstavují lukrativní investiční příležitost, rok od roku klesá i počet zahraničních korespondentů akreditovaných v této oblasti. Česká republika, pokud vůbec najde místo v povědomí západního čtenáře, je chápana jako nezajímavý, pitoreskní stát kdesi na evropské periférii. V průběhu osmi let porevolučního vývoje jsme ničím neoslnili a nejsme mediálně zajímaví ani etnickými konflikty jako Jugoslávie nebo Zakavkazsko, ani bídou a hladomorem jako Somálsko.
To neznamená, že by se ve světovém tisku nenašly zajímavé informace, týkající se České republiky. Musíme je ovšem hledat spíš než v monografiích v odborných, komparativních studiích. Podívejme se pro zajímavost na zvláštní vydání magazínu Fortune, věnované hodnocení světových měst z hlediska výhodnosti pro mezinárodní business. Do hodnocení bylo zařazeno několik desítek metropolí a autorský tým podrobně hodnotil, jak vhodné podmínky to které město poskytuje pro rozvoj podnikatelských aktivit. Vezměme pro srovnání tři města: Prahu a Varšavu zastupující postkomunistický region a jihokorejský Soul, o němž se můžeme právem domnívat, že, na rozdíl od míst se staletou industriální a podnikatelskou tradicí, měl výchozí podmínky do značné míry blízké našim. Hodnotí se opačně než na českých školách, tj. jednička je nejhorší, pětka nejlepší.
| KATEGORIE | HODNOTA
Praha | ZNÁMKA
Praha | HODNOTA
Varšava | ZNÁMKA
Varšava | HODNOTA
Soul | ZNÁMKA
Soul |
| Počet obyvatel (mil.) | 1,212 | - | 1,645 | - | 10,726 | - |
| Míra nezaměstnanosti (%) | 3,3 | 2 | 15,7 | 4 | 2,6 | 1 |
| Mzdy v průmyslu (Chicago = 100) | 12 | 5 | 65 | 4 | 37 | 4 |
| Mzdy v administrativě (USA = 100) | 30 | 5 | 40 | 5 | 40 | 5 |
| Nájemné: kanceláře (USD/m2/rok) | 470 | 2 | 600 | 2 | 400 | 2 |
| Nájemné: výroba (USD/m2/rok) | 75 | 4 | 120 | 2 | 140 | 2 |
| Firmy ve Fortune/Global Top 500 | 0 | 1 | 0 | 1 | 6 | 3 |
| Města s přímým leteckým spojením | 20 | 2 | 19 | 1 | 32 | 2 |
| Životní náklady (USA = 100) | 155,96 | 3 | 195,45 | 2 | 367,72 | 1 |
| Turistické zajímavosti | - | 4 | - | 1 | - | 2 |
| Potenciál růstu domácího trhu | - | 3 | - | 3 | - | 5 |
| Náklady na podnikání | - | 5 | - | 5 | - | 5 |
| Podnikatelské klima | - | 1 | - | 1 | - | 5 |
| Multikulturní prostředí | - | 2 | - | 1 | - | 2 |
| Telekomunikace | - | 1 | - | 1 | - | 5 |
| Politická rizika | - | 3 | - | 3 | - | 4 |
| Ekonomická stabilita | - | 2 | - | 2 | - | 3 |
| Vstupní bariéry | - | 2 | - | 2 | - | 1 |
| Obchodní infrastruktura | - | 3 | - | 3 | - | 4 |
| Zločinnost | - | 3 | - | 3 | - | 3 |
I když by se mohlo zdát, že studie zpracovávající tak rozsáhlou škálu podmínek a charakteristik nebude schopna dát odpověď na otázku, proč Soul kypí podnikatelským životem, zatímco Praha i Varšava stagnují, kritické znaky lze odhalit překvapivě snadno: telekomunikace a podnikatelské klima jsou těmi hodnocenými charakteristikami, kde Jižní Korea získala nejvyšší hodnocení, středoevropské metropole nejnižší.
Praha je zkrátka městem, kde na řadě míst nelze bez úplatku získat telefon, kde pošta pravidelně vykrádá a ztrácí zásilky, kde patří k bontonu, že zahraničního manažera okrádá každý taxikářem počínaje a právním zástupcem konče, kde jízda automobilem patří mezi zážitky, jež se citlivějším povahám nedoporučuje, a veřejné dopravní prostředky mají parametry známé z indických a pákistánských filmů, kde úplatek je obligátním stimulem i u tak banální záležitosti, jako je rychlá registrace firmy do obchodního rejstříku, a kde poklidné pracovní tempo policie a soudů spolehlivě znemožní, aby se poškozený domohl práva.
Spíš než lomit rukama nad závěry žurnalistů z Economistu bychom se měli věnovat studiím, jako je ta ve Fortune; ty stav nejen hodnotí, ale ukazují i cestu ven z bludného kruhu.
(Je fakt, že zájem západních sdělovacích prostředků a světa o ČR je skutečně mizivý. Jen velmi malý zájem mají také na západních univerzitách studenti o studium bohemistiky. Je to s podivem, neboť Praha je pro náhodného návštěvníka velmi příjemné a překrásné místo a působí na první pohled už dosti západně. Přece jen by snad s blížícím se vstupem ČR do NATO a do EU se mohlo vyskytovat větší množství západních studentů, se zájmem o českou kulturu, protože budou pro ně k dispozici výhodná pracovní místa. Veřejné dopravní prostředky jsou v Praze ve srovnání se situací ve Velké Británii či v USA relativně velmi dobré. (Ve Vídni ovšem mají všechny děti do 15 let jízdu veřejnými dopravními prostředky zadarmo.)
Z britských listů měl donedávna nejsolidnější informace o České republice deník Financial Times. Musím souhlasit s Kytkou, že týdeník Economist nebývá považován za nejnespolehlivější hospodářské periodikum. Potíž ovšem je, že země jako ČR jsou opravu mimo střed zájmu západních novinářů a analýzy situace v ČR mohou být skutečně dosti povrchní, i když jsou nezávislé a alespoň do určité míry přinášejí čerstvý vzduch. Vždycky mně ale vadilo, jak daleko profesionálnější jsou analýzy západních sdělovacích prostředků, týkající se západních problémů.
Myslím, že jedinou možností je využívat západních analýz západních problémů a hledat paralelní, obdobné problémy v České republice. Poměřovat je pak výsledky profesionálních západních analýz, věnovaných západním verzím problémů, relevantních i pro ČR. JČ)
