Rejstřík BL
ARCHIV ►

22.8.97 Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.


Přehled dnešního vydání:

(Počkejte, až se vám do počítače natáhnou celé BL, jinak níže uvedené hyperlinky dost dobře nefungují.)


Znovu CME a televize Nova, část první

Podnik CME ovládl 99 procent akcií TV NOVA

V nejnovější podnikatelské zprávě podniku CME S-3/A ze 14. srpna 1997 se praví, že CME koupila 11. srpna 1997 od Vladimíra Železného a některých partnerů skupiny CET 21 za 28,537,000 dolarů (splatných postupně do 15. února 2000) firmu Nova Consulting, která dosud vlastnila 5,8 podílu ČNTS Nova. Tím získala firma CME právo na zisk televize Nova z 99 procent jejího kapitálu, rozhodovací právo má u 97 procent podílu TV Nova. (Dvě procenta hlasovacího práva má Česká spořitelna.) Už jen jedno procento TV nova vlastní společnost CET 21. CME prý v budoucnu nabídne minoritní podíl akcií českému kapitálovému trhu.

(Mimochodem, Peter Kršák, který se snaží soudně zamezit už uskutečněnému přesunu 43,31 procent podílů CET 21 na Vladimíra Železného, je, jak se zdá, z této transakce zcela vyloučen. Vypadá to, že už není považován za vlastníka podílu ČNTS Nova, ač by měl mít 2 procenta akcií.)


Původní majetkové rozložení ČNTS NOVA bylo totiž toto:

CME: 66 procent

Česká spořitelna: 22 procent

CET 21: 12 procent (rozděleno rovnou měrou mezi šest podílníků, vlastníků skupiny CET 21, každý tedy vlastnil 2 procenta ČNTS Nova.)


Do CET 21 posléze vstoupila i Spořitelna i CME. Malý podíl jim prodal Fedor Gál. Nové majetkové rozložení podílů v CET 21:

Josef Alan 16, 67 procent

Peter Hunčík 16, 67 procent

Vlastimil Venclík 16, 67 procent

Peter Kršák 16, 67 procent

Vladimír Železný 16,67 procent

Fedor Gál 14,15 procent

CME 1, 25 procent

Česká spořitelna 1, 25 procent

Vzhledem k tomu, že CET 21 vlastnilo 12 procent podílu v ČNTS Nova, každý vlastník 16,67 procent CET 21 tím vlastnil 2 procenta ČNTS Nova. Protože Peter Kršák se nikomu svého podílu CET 21 (pokud víme) nevzdal (když se soudně stále snaží zamezit transferu podílů od CET 21 k Železnému, jak uvádějí oficiální zprávy CME), měl by vlastnit stále 2 procenta ČNTS Nova.

Ostatní členové CET 21 vlastnili celkem 80, 83 procent podílů CET 21, tedy, 9,7 procent podílů ČNTS Nova. Plus Kršákova dvě procenta dávalo celkem 11,7 procent. CME a Česká spořitelna vlastnili prostřednictvím CET 21 0,3 procenta podílů ČNTS Nova. Součet: dvanáct procent.

Loni se rozhodli Venclík, Alan, Hunčík a Gál složitou transakcí, prostřednictvím údajné "půjčky" ve výši 5,22 miliónů dolarů, prodat celkem 43,31 procent (z výše zmíněných 80,83 procent) svých podílů v CET 21 Železnému a tím zároveň odpovídajících 5,2 procent podílů v ČNTS Nova přes Železného podniku CME.

Tím zvýšil tehdy podnik CME své vlastnictví Novy na 93,2 procent (hlasovací právo 91,2 procent).

Skupině CET 21 zůstalo 6,8 procent podílů ČNTS Nova (včetně Kršáka, CME i Spořitelny) .

Železný a společníci vytvořili firmu Nova Consulting, do níž zřejmě dali své zbývající podíly, které prostřednictvím CET 21 vlastnili v ČNTS Nova.

Firmu Nova Consulting nyní prodali podniku CME.

Oficiální zpráva podniku CME konstatuje, že Nova Consulting vlastní 5,8 procent podílu ČNTS Nova a že CET 21 vlastní už jen jedno procento podílu ČNTS Nova.

Jak z toho vyšachovali Kršáka s jeho dvěma procenty ČNTS Nova, není jasné.

CO SE STALO S KRŠÁKOVÝMI DVĚMA PROCENTY VLASTNICTVÍ ČNTS NOVA?


Dědic firmy Estée Lauder čelí soudnímu stíhání kvůli televiznímu kontraktu

M.J. Zuckerman

USA Today, 7. července 1997

Na kosmetický milionáři Ronaldu Lauderovi je soudně vymáháno odškodné ve výší 750 miliónů dolarů. Podle obvinění užívala jeho evropská mediální společnost "nepřípustné úplatky ... konexe se zločineckými kruhy a zkorumpované metody" ve snaze získat kontrolu nad jediným ukrajinským celoplošným komerčním televizním okruhem.

Žalobu vznesl u Nejvyššího soudu státu New York podnik Perekhid Media Enterprises.

Kontrakt s desetiletou platností, kterou tato firma měla a v jehož rámci měla dodávat západní komerční televizní pořady pro 52 miliónů Ukrajinců, byl zrušen, když se Lauderově společnosti podařilo získat vysílací licenci.

Lauderova firma se jmenuje Central European Media Enterprises. Založil ji v roce 1992 ve snaze proniknout jako první do vznikajících trhů v bývalých sovětských republikách. Partner podniku CME na Ukrajině se jmenuje Studio 1+1.

Soudní žaloba, která byla podána 30: dubna, konstatuje, že CME "věděla o pochybné pověsti a chování konsorcia Studio 1+1... rozhodla se se Studiem 1+1 spojit právě proto, že tyto jeho charakteristické vlastnosti mohly pomoci firmě CME získat na Ukrajině protekční postavení."

Žaloba sice neuvádí příliš mnoho konkrétních faktů, ale tvrdí, že úsilí firmy CME získat licenci řídit blízký poradce ukrajinskéhoi prezidenta Leonida Kuchmy, s nímž CME investovala v roce 1994 do malé ukrajinské televizní stanice, vysílající na zastaralém systému UHF.

Leonard Fertig, prezident CME, charakterizuje žalobu jako "propagandu". Považuje žalující stranu za "osoby, které se snaží nahradit si své finanční ztráty vydíráním podniku CME jako firmy a Ronalda Laudera jako jednotlivce."

Kontrakt podniku Perekhid byl zrušen, když poskytla ukrajinská vláda nově vytvořenou vysílací licenci firmě CME a Studiu 1+1.

I když bylo v kontraktu firmy Perekhid přislíbeno, že nebude postižen restrukturalizací systému televizního vysílání na Ukrajině, Perekhid nežaluje ukrajinskou vládu.

Desítky amerických firem, podnikajících na Ukrajině, včetně firmy Perekhid, si stěžovali americkému velvyslanectví na potíže, které zaznamenali při jednání s ukrajinskou vládou.

Minulý týden podruhé za poslední dva měsíce, se setkal vicepresident Gorde s Kuchmou a varoval ho, že je zapotřebí, aby Ukrajina zreformovala svou nepevnou regulační praxi.

Studio 1+1 obdrželo vysílací licenci 4. října 1996, deset dní předtím, než vypršela lhůta pro podání žádostí do konkursu o licence.

Činitelé Perekhidu konstatují, že stále pracovali na svém konkursním návrhu a než ho podali, bylo oznámeno, že licence byla udělena Studiu 1+1.

I kdyby však Perekhid podal žádost do konkursu o licence, je nepravděpodobné, že by uspěl. Když oznámila v srpnu Ukrajinská národní rada (ekvivalent americké Federal Communications Commission), že bude reorganizovat televizní vysílání, identifikovala jen tři firmy, které "mají důvod, že by mohly vysílat na tomto okruhu". Studio 1+1 bylo jednou z nich, Perekhid nikoliv.

Licence byla vydána přesto, že ukrajinský parlament nařídil moratorium na vydávání licencí. Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti posléze rozhodlo, že parlament nemá pravomoci nad Ukrajinskou národní radou, což je pobočka administrace prezidenta Kuchmy. Kuchma a parlament spolu politicky soupeří.

"Kdyby CME na ukrajinskou scénu nevstoupilo, nebyli bychom odstraněni," konstatuje David Stewart z Velké Británie, který spolu s Američanem v Kyjevě Andrewem Bainem řídí Perekhid.

Ale Fertig říká, "nemáme důvodu se domnívat, že jsme učinili cokoliv nesprávného v průběhu licenčního řízení".

Jen několik dní předtím, než byla licence udělena, CME koupila za 17 miliónů dolarů padesátiprocentní podíl ve firmě Studio 1+1 od finančníků Borise Fuchsmanna a Vadima Rabinoviche, každý z nichž si ponechal ve Studiu 1+1 pětadvacetiprocentní podíl.

Žaloba cituje tiskové zprávy, které spojují Rabinoviče se známou trestnou činností a konstatuje, že o Studiu 1+1 je známo, že často používá násilnické metody", i když se žaloba nezmiňuje o podrobnostech.

Fertig říká, že teprve poté, co CME zakoupila podíl ve firmě Studio 1+1, se dověděla, že byl Rabinovich za sovětské éry ve vězení a že je obviňován se styků s organizovaným zločinem.

Rabinovich se odmítl vyjádřit k žalobě i ke své minulosti. "Nechci o tom mluvit," řekl. "Jsou to dvě americké firmy ať si to vyřídí samy mezi sebou."

Podle podniku CME byl Rabinovich vězněn v sovětských pracovních táborech od února 1984 do července 1991 za to, že prodával státní stavební materiál na černém trhu. CME také konstatuje, že Rabinovich získal soudní příkaz, podle něhož byla žaloba, za niž byl odsouzen, anulována a jeho trestní rejstřík byl vymazán.

Rabinovich přiznal, že podniká asi rok s firmou Nordex, ženevským podnikem zabývajícím se prodejem zemního plynu, ropy a drahých kovů. Nordex vyšetřován kvůli obviněním, že má styky s mafií, of amerických, ruských a dalších úřadů. Při slyšení v americkém Kongresu konstatoval bývalý ředitel CIA John Deutch, že Nordex "má spojení na ruskou trestnou činnost".

Představitelé firmy CME konstatovali, navzdory opakovaným žádostem, že nám nemohou zorganizovat interview s Lauderem.

Podnik CME, který je kótován na trhu NASDAQ, provozuje televizní stanice v České republice, na Slovensku, ve Slovinsku, v Rumunsku, v Maďarsku a na Ukrajině a má firmy v Polsku a v Maďarsku. Loni CME prodělala 30 miliónů dolarů.


Jak pokračuje podnik CME, majitel TV Nova, v šíření svého vlivu v postkomunistické Evropě?

Jan Čulík

Neúspěch v Maďarsku

Bermudská firma Central European Media Enterprises, která vlastní českou komerční stanici televize Nova, utrpěla v minulých týdnech podstatný neúspěch při prosazování svých plánů na další expanzi ve střední a východní Evropě.

Maďarská Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odmítla 30. června udělit podniku CME licence pro provozování dvou celoplošných komerčních televizních stanic. Licenčního konkursu se účastnil podnik CME prostřednictvím svého konsorcia Irisz TV.

Na rozdíl od české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která podniku CME udělila v roce 1993 licenci pro nyní vysoce výdělečnou televizi Nova zadarmo, a poškodila tak české daňové poplatníky, maďarská Rada požadovala za udělení licence poplatek minimálně ve výši 8 miliard forintů (40 miliard dolarů). Podnik CME nejprve nabídl za licence pro oba maďarské komerční televizní okruhy 8,5 miliard forintů, posléze částku zvedl na 12 miliard forintů pro okruh Kereskedelmi 1 a na 12,5 miliard forintů pro okruh Kereskedelmi 2.

Vysílací licence však byly uděleny jiným žadatelům, konsorciu MTM-SBS (jehož součástí je mj. podnik TeleMuenchen a americká firma Scandinavian Broadcasting System) a firmě Magyar RTL (kterou mj. vlastní Raiffeisen Unicbank a britská Pearson Group, vydavatel renomovaného hospodářského deníku Financial Times).

Jedním z důvodů neudělení maďarských televizních licencí podniku CME bylo znepokojení, že má tato bermudská firma velký vliv v okolních postkomunistických zemích. Podle nejmenovaného budapešťského pozorovatele sledovala maďarská Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zejména bedlivě, "co CME a TV Nova dělá v České republice".

Členové sedmičlenné maďarské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsou nominováni maďarskými politickými stranami, zastoupenými v parlamentě. Zástupci dvou stran, tvořících vládní koalici, socialistů a svobodných demokratů, mají každý v Radě pětadvacetiprocentní hlasovací právo, pět zástupců opozičních stran má každý v Radě desetiprocentní hlasovací právo. Rozhoduje se dvoutřetinovou většinou.

4. července 1997 zažalovalo konsorcium Irisz TV, vlastněné podnikem CME, maďarskou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a další instituce, že prý byly projekty jednotlivých účastníků konkursu posuzovány neobjektivně a že byly podmínky licenčního konkursu porušeny. Soudní proces v této věci se má konat 12. září 1997, avšak maďarští právní odborníci konstatují, že podnik CME může soudním řízením případně získat jen odškodné - rozhodnutí o udělení licencí prý nemůže být anulováno.

CME si zlepšuje pověst a stále silněji ovládá NOVU

Podnik CME si zjevně uvědomil, že si svým relativně agresívním přístupem ve střední Evropě za poslední zhruba rok vážněji poškodil pověst. Začal tedy intenzívně pracovat na budování pozitivního obrazu. Nejnovější podrobná čtvrtletní podnikatelská zpráva, datovaná 1. srpna 1997, jaké musí firma CME, kótovaná na americké burze, předkládat inspekčním úřadům amerického kapitálového trhu, které ji pak zveřejňují na Internetu, je vypracována neobyčejně pečlivě a korektně.

V nejnovější podnikatelské zprávě podniku CME ze 14. srpna 1997 se praví, že CME koupila 11. srpna 1997 od Vladimíra Železného a některých partnerů skupiny CET 21 za 28, 5 miliónů dolarů (splatných postupně do 15. února 2000) firmu Nova Consulting, která dosud vlastnila 5,8 podílu ČNTS Nova. Tím získala firma CME právo na zisk televize Nova z 99 procent jejího kapitálu, rozhodovací právo má u 97 procent podílu TV Nova. Už jen jedno procento TV nova vlastní společnost CET 21. CME prý v budoucnu nabídne minoritní podíl akcií českému kapitálovému trhu.

Podnik CME si zjevně uvědomil, že si svým relativně agresívním přístupem ve střední Evropě za poslední zhruba rok vážněji poškodil pověst. Začal tedy intenzívně pracovat na budování pozitivního obrazu. Nejnovější podrobná čtvrtletní podnikatelská zpráva, datovaná 1. srpna 1997, jaké musí firma CME, kótovaná na americké burze, předkládat inspekčním úřadům amerického kapitálového trhu, které ji pak zveřejňují na Internetu, je vypracována neobyčejně pečlivě a korektně.

Pro podnik CME je velmi důležité, aby neztratil důvěru amerických akcionářů. Firma totiž pořád ještě prodělává, vydává stále nové akcie: potřebuje od akcionářů peníze na další expanzi. Do 31. března 1997 vzrostly celkové ztráty firmy CME na 113 miliónů dolarů, roční příjem podniku CME je přibližně 135 miliónů dolarů. 7. srpna 1997 však poskytla na základě studia této čtvrtletní zprávy známá mezinárodní finančnická poradenská firma Standard and Poor podniku CME hodnocení jeho investiční důvěryhodnosti relativně dobrou kategorií mínus B, ještě lépe (známkou plus B) ohodnotila nově plánované vydání obligací CME v hodnotě 125 miliónů dolarůa usoudila, že komerční výhledy firmy CME jsou pozitivní.

CME nyní provozuje nyní televizní stanice v sedmi evropských zemích: v ČR, na Slovensku, ve Slovinsku, v Rumunsku, v Polsku, na Ukrajině a v Německu. Její stanice vysílají 90 miliónům diváků. Jedinou výdělečnou stanicí, je zatím však stále jen česká televize Nova, a to zřejmě proto, že dostala v ČR od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zcela výjimečně vynikající provozní podmínky. Podnik CME nicméně své akcionáře ujišťuje, že potenciál jejího podnikání v oblasti komerčního televizního vysílání je velký, i když zároveň varuje, že CME bude zřejmě ještě několik let prodělečná a nezaručuje, že se kdy jejím stanicím kromě televize Nova podaří produkovat zisk. V roce 1996 zaznamenala Nova TV čistý příjem ve výši 109,2 miliónů dolarů. Za první čtvrtletí roku 1997 získala Nova TV čistý příjem ve výši 20,6 miliónů dolarů.

Železný využívá internetu

Televize Nova šířila dosud v Čechách dosti intenzívně představu o škodlivosti internetu jako zhoubného, anarchického média, jímž se šíří údajně hlavně pornografie - trochu jako by měli šéfové stanice obavu že čeští diváci přestanou být mesmerizování vysíláním Novy a začnou si samostatně na internetu vyhledávat objektivní informace. Konec konců, i nám se podařilo objevit a usvědčil polopravdy a nepravdy Vladimíra Železného, pronášené pro domácí českou spotřebu, které protiřečily oficiálním údajům z podnikatelských zpráv firmy CME, právě prostřednictvím internetu.

Je tedy překvapivé, že podnik CME začal v úsilí zlepšit si svůj marketingový obraz v posledních týdnech využívat právě internetu. Od 24. července si mohli uživatelé internetu na síti najít oficiální zprávu podniku CME, která podrobně hlásala do světa pro reklamní účely, že firma CME a její "národní televizní stanice v ČR, v Polsku a na Slovensku" široce pomáhají obětem povodní v těchto zemích.

Zpravodajský servis Central Europe Online dělá od srpna letošního roku firmě CME, televizi Nova a Vladimíru Železnému na síti velkou reklamu. 18. srpna zveřejnil prostřednictvím technického systému Real Video (umožňujícího počítačům přijímat digitální videonahrávky) Železný na internetu první vydání své anglické celosvětové verze pořadu Volejte řediteli. Známým nenapodobitelným způsobem nikoliv nejdokonalejší angličtinou v něm Železný odpovídá na trochu povrchní dotazy uživatelů internetu z Kanady, ze Spojených států a z Německa - říká jim to, co se domnívá, že od něho chtějí slyšet. Intenzívní úsilí o vytvoření pozitivního obrazu podniku CME je v nahrávce více než zřejmé.

Pozoruhodný je oficiální životopis Vladimíra Železného, prezentovaný veřejnosti na internetové stránce servisu Central Europe Online. Železný je tam představován jako "bývalý politický disident", "bývalý oficiální mluvčí politické strany Občanské fórum českého prezidenta Václava Havla", "mediální podnikatel, publicista, spisovatel, režisér, dramatik". V životopise se také uvádí, že Železný "v šedesátých letech aktivně působil v nekomunistickém studentském hnutí". Text pokračuje: "Dr. Železný byl mezi třemi novináři, kteří začali časně ráno 21. srpna 1968 vysílat televizní zprávy zaměřené proti sovětské invazi do Československa. V období sovětské okupace spolupracoval se všemi ilegálními televizními studii. Po invazi strávil devět měsíců ve Velké Británii jako pracovník Associated Press. Po návratu do vlasti byl propuštěn z ČST a všem televizním stanicím bylo oficiálně zakázáno ho zaměstnat nebo s ním spolupracovat. Dalších 20 let pracoval pod různými pseudonymy."

Je to možná jen malé zkreslení ve srovnání s některými jinými zahraničními životopisy Vladimíra Železného. Tak v lednu 1996 napsal americký Emmy Magazine o Železném, že v roce 1968 "bojoval proti Rusům vysíláním svobodných informací, dokud nebyla televize okupována, pak byl za to odsouzen k smrti. Byl omilostněn, ale práce v televizi mu byla zakázána. Pracoval pod pseudonymem a většinu života strávil jako psanec".

Ve skutečnosti byl Vladimír Železný jako student pražské fakulty sociálních věd a žurnalistiky v roce 1967 předsedou fakultního výboru ČSM (který tehdy rebeloval proti celostátnímu vedení této organizace), posléze od Pražského jara i aktivistou krátkodobě existujících nekomunistických studentských struktur, v srpnu 1968 "pobíhal Železný, takový ušatý kluk, v televizi s nějakými krabicemi, snad pomáhal produkčním" (Kamila Moučková), pak, podle jednoho svědectví Železného, vyvedli osazenstvo televize ozbrojení ruští vojáci na dvůr a postavili je na určitou dobu ke zdi s rukama nad hlavou, než je propustil jejich velitel, nyní Železný tvrdí, že byl i na údajném seznamu lidí odsouzených k smrti. Jak podotkl jeden debatér na Neviditelném psu, v oficiálním životopisu není uvedeno, že Železný v ČST na obrazovce komentoval sovětské kosmické lety. Z Československé televize byl Železný vyhozen až roku 1973, stal se normálním redaktorem Technického magazínu a pod pseudonymem psal scénáře pod pro bratislavskou a ostravskou televizi. Disidentem nebyl, Chartu 77 nepodepsal.

Na otázky jednoho čtenáře internetového deníku Neviditelný pes, aby Vladimír Železný vysvětlil, v jakých studentských nekomunistických organizacích a v kterých ilegálních televizních studiích působil, ředitel TV Nova dosud neodpověděl. Ondřej Neff, redaktor Neviditelného psa, poslal Vladimíru Železnému dotaz, proč se ve svém oficiálním životopisu charakterizuje jako bývalý disident a zda ví, co to slovo znamená. Doufejme, že v příštím vydání internetové verze pořadu Volejte řediteli Vladimír Železný na tuto otázku odpoví.

Potíž s internetem je, že je to skutečně anarchické a otevřené médium. Lidi mohou okamžitě na marketingovou manipulaci svobodně reagovat a jejich reakce jsou na síti přístupné všem. Tak jeden uživatel k oficiálnímu životopisu Vladimíra Železného na stránkách agentury Central Europe Online napsal na Fóru Neviditelného psa:

'Mám za to, že tentokrát nevložil ředitel Novy želízko do správného ohně. Uživatelé internetu nejsou zpravidla velcí fandové Dallasu nebo svalnatého Schwarzeneggra. Tak se asi v sobotu při obědě dozvíme, že jsme "nepřející Čecháčkové, kteří závidí úspěch pracovitému kolektivu TV Nova" (brýle do ruky), a "tým televize Nova se má čím pochlubit" (brýle nasadit), oni se však "odradit nenechají, protože pracují pro spokojené diváky, kterých neustále přibývá" (brýle dolů a dlouhý, upřímný pohled do kamery).'

Jan Čulík


Sbírka pro postižené povodněmi

Vilem Rubes

Vazeny pane Culiku,

dnes jste me ve svych Britskych listech ponekud namichl.

Jde mi o tu nestastnou sbirku pro postizene povodnemi. Ja chapu, ze Vam TV Nova lezi v zaludku. Necht lezi, ale nezlobte se - s Vasimi informacemi o sbirce je to jako s tim povestnym radiem Jerevan.

Tak tedy, jako v tom vtipu: v zasade jsou Vase informace spravne. Ale nebyla to sbirka TV Nova, nybrz telefonni linka 0609 100 100, kterou zridil SPT Telecom a jez byla propagovana na TV Nova. Nenasbiralo se 22 ale 72 a pul milionu korun! A nepredaval to Zelezny, nybrz za jeho asistence zastupce SPT Telecom.

Cely smysl sbirky po telefonu byl tento: prostrednictvim komercni tzv. audiotextove linky vybrat RYCHLE CO NEJVICE PENEZ. To se podarilo. A SPT Telecom predal ony penize MNOHEM DRIVE NEZ JE SAM DOSTANE OD ZAKAZNIKU. Nebot budou normalne uctovany na telefonnich uctech - cili SPT Telecom ty penize dostane tak za tri mesice. Podil TV Nova byl - informacni a jaksi "kontrolni," nebot skrze toto medium se k lidem dostaly jak informace o sbirce, tak i informace o tom, kdy a kam penize putovaly.

Za celou akci stoji osobni rozhodnuti nekolika vlivnych manazeru v SPT Telecom, zejmena pana reditele pro vnejsi vztahy, Kamila Cermaka (tehoz, jemuz myjete pozadi v kauze Skoda...). Jemu zejmena patri podekovani!

To, ze Nova obsahle o veci informovala, je celkem logicke. Tisice lidi, kteri svym zavolanim na tuto linku dali 38 Kc za minutu, se ptali, jak bylo s penezi nalozeno.

A pan Zelezny si dal naramne zalezet, aby tato fakta a PRESNY PODIL SPT TELECOM A TV NOVA nekolikrat vyslovne komunikoval!

Tedy je to trochu jinak. Jak Vas znam, zase na tom najdete chlupy, ale co ja mohu soudit, ty penize se docela hodi. A prepocitavat to na US dolary a rikat, ze to je "jen" tolik a tolik - no to snad ani ne.

Mnohokrat jste jinym kazal vodu. A mnohokrat opravnene. Nepijte tedy sam vino!

S uprimnym pozdravem

Vilem Rubes


(Ja jsem videl Televizni noviny Novy myslim z 22.7., jak jsem o tom psal. Bylo to v ramci - nebo spise na konec - zpravodajstvi o povodnich, ktere jak jsem psal, bylo neodpovedne manipulujici, aby to co pusobilo co nejdramaticteji a co nejvic na city. Z toho kratkeho sotu bylo tam videt jen - nemam to ovsem nahrane, dival jsem se na tom v hotelu - jak kamera sleduje pri prichodu na predavani penez Cervenemu krizi Vladimira Zelezneho, a jemu pak v zaberu velmi dekoval predstavitel Cerveneho krize.Mozna, ze je to jen subjektivni dojem, ale lidi se na zpravodajstvi divaji povrchne, a takto to pusobilo. Nasbiranych penez bylo tehdy asi podstatne mene, nez az nasledujici sobotu 26.7., ale to jsou jen spekulace. Bylo to poznamka zalozena na sledovani Televiznich noviny Novy tak, jak pusobi na radoveho divaka, nikoliv jejich profesionalni analyza pomoci videoprehravace. JČ)


Povodňová humanitární akce

Michal Krsek

Dobry den,

nevim jestli jste informovan o humanitarni akci, kterou vyhlasila TV N@va ve spolupraci s Telecomem. Jednalo se o telefonni cislo (0609 100 100), na ktere se za poplatek 38 kc/min volalo na pomoc zaplavenym oblastem. Resp. vytezek z cele akce sel na konto CCK. Muj osobni dojem z teto akce byl velice rozporuplny. Na jedne strane jsem videl jednoduchost celeho reseni pro lidi, kteri maji podobne uvazovani jako vetsina Americanu (tim myslim 'hlavne nemyslet') a zajit do banky jim dela problem, ovsem na strane druhe je problematicnost celeho cinu vice nez zrejma.

Totiz nikdo nedokaze rict, kolik z celkovych cca 70 mil korun, ktere se vybraly, bylo provolano z telefonu firem jejich zamestnanci. Myslim, ze podobny cin je neco podobneho jako kradez. A maji mit lide, kteri to potrebuji, strach z toho, ze budou brat de facto ukradene penize ? Cely problem se jeste neobjevil, protoze firmam jeste neprislo vyuctovani, ale podle meho, pokud to neprekroci tisice korun, podnikatele asi zustanou potichu. Nicmene je to cele pochybne.

V sobotni zelezne pulhodince hovoril reditel o tom, ze tento zpusob vyirani penez zvolili, protoze je rychly. IMHO je to blabol. Zaroven totiz priznal, ze Telecom bude ty penize posilat az tohle pondeli, coz se mi zrovna jako rychla pomoc nezda. Cela akce byla zcela jiste mirena tim spravnym smerem, nicmene ne vzdy ucel sveti prostredky :-(

S pozdravem

Michal


Pan Rubes pak psal:

Ja jsem si dal zalezet, abych se podival na prislusny dil zname show Volejte rediteli, a musim Vas ujistit, ze jsem byl mile prekvapen, jak korektne TAM, v TOMTO poradu pan Zelezny o sbirce mluvil. A jak vyslovne zminoval zasluhy SPT Telecom.


Co se tyce moznosti, ze nekteri darci volali ze zamestnani, to se jiste neda vyloucit. To se nikdy neda vyloucit. Ale rikat, jestli jich bylo min ci vic, bych se neodvazil. Co je vsak jiste, slo o normalni komercni audiotextovou linku, zacinajici prefixem 0609, a pokud je mi znamo, ve vetsine firem jsou z ustreden tyto linky zablokovany (kvuli horoskopum, veselym ftipum, prasecinkam atd.).

V nasi agenture jsou takto zablokovany vsechny "anonymni," verejne pristupne telefony (lobby, recepce, chodby, meeting roomy...), zatimco na osobnich linkach na nasich pracovnich stolech si je muzete vytacet o sto sest. Ale na konci mesice dostanete podrobny vypis a oznacujete soukrome hovory. A volani na 0609 je po certech tezke oznacit za sluzebni hovor...

Jistou vyjimkou jsou statni ci rozpoctove organizace. Ty maji - opet vetsinou a opet pokud je mi znamo - zablokovany vsechny odchozi hovory pocinajici cislem 0, tedy i mezimesta a mobily. Chcete-li jim utratit vice penez, musite na nektery specialni hlidany telefon, kde se vedou podrobne zaznamy.

Takze bych to neprecenoval.

Ostatne nase agentura by asi opravdu nikomu nekazala levity, kdyby volal na tuto linku. Ale nepredpokladam to, protoze jsme udelali klasickou sbirku v hotovosti.

Tolik k cele veci. Nerad bych hodnotil, do jake miry si na tom TV Nova delala reklamu. Jak ja to vidim, lide se podezirave ptali, co se s temi penezi stalo (Zelezny poustel ve svem poradu hlasovy zaznam telefonatu, kde jedna divacka tvrdila, ze Ostravou jde fama, ze si vybrane penize fifty fifty podelili Nova a Telecom). Mlcet se jiste nedalo. A ted se urcite najde mnoho lidi, kteri z pochopitelne nelasky k Nove i Telecomu jim vyctou cokoliv...

S uprimnym pozdravem

Vilem Rubes


CME a její národní televizní stanice pomáhají obětem povodní v České republice, na Slovensku a v Polsku

Zdroj: Central European Media Enterprises, Ltd.

HAMILTON, Bermudské ostrovy. 24. července 1997

CME a její národní televizní stanice v České republice, v Polsku a na Slovensku pomáhají mnoha způsoby obětem povodní, postiženým silnými dešti a záplavami. V České republice koupila Nova TV, kterou tam vlastní podnik CME, potraviny a další základní potřeby pro Čechy, postižené povodněmi, a to pro celou postiženou oblast.

Nova TV také poskytla ve vysílání pomoc k získání dodatečných finačních prostředků pro lidi v zatopených oblastech. Nova TV také dodala celou řadu nákladních vozidel, naložených nouzovým materiálem pro potřebné lidi a elektrický generátor pro ubytovací zařízení, které bylo ustaveno jako dočasný domov pro oběti povodní. Stanice se také účastnila fotbalového utkání, v němž hrály známé osobnosti TV Nova, a tím se vybralo velké množství peněz na pomoc zatopenému českému městu Litovel, kde se měl fotbalový zápas původně uskutečnit.

Na Slovensku, tamější národní televizní stanice Markiza, vlastněná podnikem CME, ve spolupráci s FUN Radio a s deníkem Nový čas zorganizovala fond jménem Pomocný fond, z kterého se bude poskytovat nouzová pomoc pro oběti povodní po celém Slovensku. Kromě peněz, které se vybraly mezi zaměstnanci televize Markiza, reagovaly na apel Markízy o pomoc i slovenské pobočky podniků Coca Cola a Procter and Gample a na popud Markízy věnovaly velké finanční prostředky na pomoc obětem zaplavených oblastí.

V Polsku poskytli zaměstnanci TVN, národní stanice firmy CME, jejíž provoz zahájí CME a polští partneři v říjnu, velkomyslnou měrou finanční prostředky pro fond na pomoc Polákům, poškozeným povodněmi v jejich zemi.

CME, která je největší televizní společnosti ve středovýchodní Evropě, také věnovala 375 000 amerických dolarů na pomoc obětem ve třech středoevropských zemích.

Kromě provozování stanic v České republice, v Polsku a na Slovensku, CME má také investice v Německu, v Rumunsku, ve Slovinsku a na Ukrajině, a celkem vysílá pro více než 90 miliónů diváků. Televizní stanice podniku CME v České republice, v Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku ovládají největší procento divácké televizní obce v těchto zemích.

Pokračování bloku o nejnovějším vývoji kolem podniku CME a televize Nova bude v pondělních Britských listech. JČ


Oznámení:

Už e-mail na : TAMTO funguje

V několika posledních vydáních Britských listů jsem uváděl především v souvislosti s článkem Andrew Stroehleina "Média dnešních dnů: Češi rovni Západu?" e-mail na brněnský časopis TAMTO. Ruzbeh Oweyssi napsal:

Posledni 2 tydny delal CESNET tady v Brne velkou reorganizaci Site, byl odpojen cely jeden vyznamny uzel, za nimz se nachazel i server DAVID

(kde ma mailbox i TAMTO). Jako naschval...


Sto dolarů na hodinu a čeští počítačoví technici

(V Britských listech z 7.8. na tomto místě jsem zveřejnil informaci o tom, že by mohli čeští počítačoví technici vydělávat sto dolarů na hodinu. Ozvalo se několik dalších čtenářů, nyní k tomu píše Jiří Janeček, od něhož původní informace pocházela:

Hello,

toto nebyla nabidka na praci ale MAXIMALNI potencial pro programatora na volne noze (moznost)

--

znam lidi kteri maji kontrakty za $80 (David na ActiveX kontrakt pro Boeing) az $100 na hodinu --

Itnternet/Network experts - low level programming

JAVA programmers v e-commerce

--------

Anderson Consulting plati alespon MINIMUM $100 na hodinu - i v Praze

----------------------------------

Vse se da delat prostrednictvim telecommuting - dokonce i nekteri celni pracovnici, kteri delaji pro Microsoft, jsou na internetu mimo Redmond

---------------

ale musi se zmenit management a workflow model -- ktery v nekterych pripadech odstranuje stredni management (nejsou treba)

a to je asi nejvetsi problem tohoto telecommute/Internet modelu

Jiri Janecek, Computer Studio

----------------------

P.S. momentalne delame jeden e-commerce/Internet projekt na dalku - jde velmi dobre

- USA/CR

ale za desetinu nakladu a nic noveho zatim nemam

P.S. moje poznamka byla spise vseobecna -

na telekomunikacni infrastrukturu v CR

na podcenovani moznosti Interentu

na nizkou znalost anglictiny u ceskych odborniku

ktera jim omezuje se prosadit na globalnim trhu


Čeští počítačoví technici a práce ve světě

Jan Hurych

Ono totiz je k tomu potreba tri veci:

a) oborne vzdelani a zkusenosti

b) rozhodnout se tam odejit a udelat vse pro to, aby se to uskutecnilo, vcetne ziskani detailnich informaci

c) dobra znalost anglictiny, zvlaste te "mluvene"

Co se tyce toho prveho, vim, ze cesti odbornici si nezadaji se zapadnimi - koneckoncu ziji v Kanade 28 let a druhou polovinu toho casu jsem venoval pocitacum, kde jsem mel take moznost poznat mnohe Cechy v oboru. Takze nejaky strach by tu byt nemel - navic se Cesi take rychle uci, coz se da rici jen o malo narodech (nemam ted ovsem na mysli politiku).

To druhe nemohu posoudit, to je pro kazdeho vec individualni.

Zato o tom tretim mam svoje zkusenosti - kdyz jsem v roce 69 utikal do Anglie, byl jsem prekvapen, ze Anglicane nemeli prilis zajem o to, abych jim vysvetloval jejich GRAMATIKU a to navic CESKY - to bylo totiz jedine, co me gympl, technika a soukrome lekce naucily - krome slovanskeho dialektu ucitelu, ktery jsem pri tom nutne pochytil, navzdory poslouchani radia Luxembourg a BBC. Dalo mi velkou praci se tento "cesky" dialekt odnaucit a to jeste asi ne uplne.

Ne, nemam na mysli tu prirozenou tendenci ceskeho prizvuku, ktera je v nas, co jsme v cestine vyrustali uz nejak zakodovana, mam na mysli spatnou vyslovnost nasich ucitelu jako takovou. Neberte to jako kritiku - kolik z tech ucitelu treba mohlo mit anglicky gympl, ktery komuniste brzy zrusili, nebo nedej buh jet na mesicni stazi do Anglie ci Ameriky. Jak rikam, nevim, jak je to ted, ale kdyz jsme byli s manzelkou pred tremi lety na trampske slezine v jiznich Cechach, porad se nas tam mladi lide ptali, zda maji ve svych anglicky zpivanych pisnich "dobrou vyslovnost".

Tahle nejistota v lidech je a napravi ji prave jen caste cesty do anglicky mluvicich zemi (hlavne se neucte anglictinu ve Francii, proboha!), najimani ucitelu z techto zemi do ceskych skol a nove ucebni techniky. Vzdyt jine narody maji daleko horsi prizvuk a neboji se mluvit. Prizvuk vam vsude prominou, ale nemate-li praxi v mluveni, stejne se nedorozumite, nemluve uz o jinych vecech. A to je dalsi problem: v mem prvnim zamestnani v Kanade me poslali jako field-inzenyra neco opravit v mestecku zvanem Hawksberry. Az v taxiku jsem prisel na to, ze si nemohu na to jmeno vzpomenout, jen tu koncovku -berry jsem si vybavil a po vyjmenovani cele rady lesnich bobuli, jako blueberry, raspberry, blackberry aj. me nakonec pomohl sam ridic, ktery se nastesti vyznal v zemepise Kanady. A ted si predstavte, jake to asi je, kdyz jde o neco dulezitejsiho!

Predpokladam, ze by se nikdo nehlasil na praci do Turecka, kdyz neumi mluvit turecky. Anglictina neni tezky jazyk, ale MLUVIT jim umet musite. Ctena anglictina jde celkem kazdemu Cechovi dobre, psana, vcetne gramatiky, ktera je jednoducha, take, a "spelling" samotny jde dokonce Cechum lepe nez rodilym Kanadanum: my Cesi se to totiz ucime kazde slovo hned trikrat: jak to psat, jak to cist a co to vlastne znamena v cestine.

To je take asi ten hlavni rozdil mezi nami a jimi: kdyz oni to slovo slysi, automaticky vedi, co znamena, ale musi si vybavit, jak se speluje. My si vetsinou musime pracne vybavit, co to znamena (zvlaste kdyz to zname vyslovovat jinak! ) a pak z pameti vylovime, jak se vlastne pise. Oni maji problem mluvene slovo napsat, my zase ho pochopit.

A protoze se vic nez 90 procent casu budete v cizine dorozumivat mluvenim, melo by take byt asi 90 procent casu uceni anglictiny venovano "mluveni" a to samozrejme s nekym, kdo ma dobry prizvuk. Pokud tomu tak neni, lide se tam proste nebudou moci s vami dohovorit a naopak.

Jen zaverem: nemam v umyslu nikomu brat kuraz, prave naopak, ale vypravite-li se tam vyzbrojeni alespon zakladni znalosti mluvene anglictiny, usetrite si radku mesicu dohadu, co vlastne na vas vas sef chce a koneckoncu take vase nadeje dostat tam praci bude daleko vetsi,

Jan Hurych, Kincardine

http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html