Čeští počítačoví technici a práce ve světě
Jan Hurych
Ono totiz je k tomu potreba tri veci:
a) oborne vzdelani a zkusenosti
b) rozhodnout se tam odejit a udelat vse pro to, aby se to uskutecnilo, vcetne ziskani detailnich informaci
c) dobra znalost anglictiny, zvlaste te "mluvene"
Co se tyce toho prveho, vim, ze cesti odbornici si nezadaji se zapadnimi - koneckoncu ziji v Kanade 28 let a druhou polovinu toho casu jsem venoval pocitacum, kde jsem mel take moznost poznat mnohe Cechy v oboru. Takze nejaky strach by tu byt nemel - navic se Cesi take rychle uci, coz se da rici jen o malo narodech (nemam ted ovsem na mysli politiku).
To druhe nemohu posoudit, to je pro kazdeho vec individualni.
Zato o tom tretim mam svoje zkusenosti - kdyz jsem v roce 69 utikal do Anglie, byl jsem prekvapen, ze Anglicane nemeli prilis zajem o to, abych jim vysvetloval jejich GRAMATIKU a to navic CESKY - to bylo totiz jedine, co me gympl, technika a soukrome lekce naucily - krome slovanskeho dialektu ucitelu, ktery jsem pri tom nutne pochytil, navzdory poslouchani radia Luxembourg a BBC. Dalo mi velkou praci se tento "cesky" dialekt odnaucit a to jeste asi ne uplne.
Ne, nemam na mysli tu prirozenou tendenci ceskeho prizvuku, ktera je v nas, co jsme v cestine vyrustali uz nejak zakodovana, mam na mysli spatnou vyslovnost nasich ucitelu jako takovou. Neberte to jako kritiku - kolik z tech ucitelu treba mohlo mit anglicky gympl, ktery komuniste brzy zrusili, nebo nedej buh jet na mesicni stazi do Anglie ci Ameriky. Jak rikam, nevim, jak je to ted, ale kdyz jsme byli s manzelkou pred tremi lety na trampske slezine v jiznich Cechach, porad se nas tam mladi lide ptali, zda maji ve svych anglicky zpivanych pisnich "dobrou vyslovnost".
Tahle nejistota v lidech je a napravi ji prave jen caste cesty do anglicky mluvicich zemi (hlavne se neucte anglictinu ve Francii, proboha!), najimani ucitelu z techto zemi do ceskych skol a nove ucebni techniky. Vzdyt jine narody maji daleko horsi prizvuk a neboji se mluvit. Prizvuk vam vsude prominou, ale nemate-li praxi v mluveni, stejne se nedorozumite, nemluve uz o jinych vecech. A to je dalsi problem: v mem prvnim zamestnani v Kanade me poslali jako field-inzenyra neco opravit v mestecku zvanem Hawksberry. Az v taxiku jsem prisel na to, ze si nemohu na to jmeno vzpomenout, jen tu koncovku -berry jsem si vybavil a po vyjmenovani cele rady lesnich bobuli, jako blueberry, raspberry, blackberry aj. me nakonec pomohl sam ridic, ktery se nastesti vyznal v zemepise Kanady. A ted si predstavte, jake to asi je, kdyz jde o neco dulezitejsiho!
Predpokladam, ze by se nikdo nehlasil na praci do Turecka, kdyz neumi mluvit turecky. Anglictina neni tezky jazyk, ale MLUVIT jim umet musite. Ctena anglictina jde celkem kazdemu Cechovi dobre, psana, vcetne gramatiky, ktera je jednoducha, take, a "spelling" samotny jde dokonce Cechum lepe nez rodilym Kanadanum: my Cesi se to totiz ucime kazde slovo hned trikrat: jak to psat, jak to cist a co to vlastne znamena v cestine.
To je take asi ten hlavni rozdil mezi nami a jimi: kdyz oni to slovo slysi, automaticky vedi, co znamena, ale musi si vybavit, jak se speluje. My si vetsinou musime pracne vybavit, co to znamena (zvlaste kdyz to zname vyslovovat jinak! ) a pak z pameti vylovime, jak se vlastne pise. Oni maji problem mluvene slovo napsat, my zase ho pochopit.
A protoze se vic nez 90 procent casu budete v cizine dorozumivat mluvenim, melo by take byt asi 90 procent casu uceni anglictiny venovano "mluveni" a to samozrejme s nekym, kdo ma dobry prizvuk. Pokud tomu tak neni, lide se tam proste nebudou moci s vami dohovorit a naopak.
Jen zaverem: nemam v umyslu nikomu brat kuraz, prave naopak, ale vypravite-li se tam vyzbrojeni alespon zakladni znalosti mluvene anglictiny, usetrite si radku mesicu dohadu, co vlastne na vas vas sef chce a koneckoncu take vase nadeje dostat tam praci bude daleko vetsi,
Jan Hurych, Kincardine
http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html