Proč by byl Petr Sládeček vynikajícím ředitelem ČT, ale proč pro něho bude lepší, když konkurs nevyhraje
Jan Čulík
Musím přiznat po několikahodinovém sobotním rozhovoru s Petrem Sládečkem, že na mě udělal velký dojem. Je to skutečný profesionál s širokým rozhledem. Zdá se mi, že má Petr Sládeček do určité míry idealistický pocit povinnosti vůči českému společenství v rámci veřejné služby, ale tento jeho postoj nepůsobí násilně, agresivně ani mentorsky. Sládeček prostě nabízí českému prostředí, z něhož vyšel, po tříleté zahraniční zkušenosti, v zájmu dobré věci vysokou profesionalitu a široký rozhled takové úrovně, jaká se v ČR normálně dnes nevyskytuje. Taky myslím, že umí dobře jednat s lidmi.
Zdá se mi ale zároveň, že pokud tuto jeho nabídku české společenství prostřednictvím Rady ČT nepřijme, nijak ho to nevyvede z míry. Bude si dělat svoje, popřípadě přijme jednu ze zajímavých pracovních nabídek v televizním průmyslu, které má ze zahraničí. Osobně jsem přesvědčen, že by to bylo pro něho bylo zajímavější a více uspokojující než bojovat vyčerpávající donkichotské bitvy s omezenci, bránícími neměnný étos postkomunistického kolosu České televize. Zaujalo mě, že Sládeček nechce a nepotřebuje dělat v ČT kariéru: na funkci ředitele ČT mu z hlediska osobní kariéry nezáleží, neboť má profesionální možnosti v zahraničí. Aby nebylo mýlky: nic výše uvedeného Petr Sládeček takto otevřeně neřekl: vysuzuji to sám z celkového směru a obsahu našeho delšího rozhovoru.
U Petra Sládečka na mě především udělala dojem jeho profesionalita v oblasti televizního průmyslu i v oblasti manažerské praxe, kde má, jak se zdá, dosti podstatné teoretické i praktické znalosti. Od všech svých podřízených by zřejmě požadoval absolutní, neúplatnou profesionalitu. Má předvídavost a cit pro strategický rozvoj - je schopen, jak se to běžně děje v západních institucích, vypracovat plán strategického rozvoje ČT na několik let dopředu a definovat, co vlastně by měla Česká televize v rámci svého veřejnoprávního úkolu v české společnosti dělat. Takovýto projekt, jasně definující její práci, pokud vím Česká televize za žádného ředitele nikdy neměla.
Tím, že Sládeček dokáže předvídat a připravovat i struktury pro budoucnost, se ovšem v české společnosti, která žije čistě pro přítomnost a nepředvídá nic, vystaví obvinění ze "snílkovství". (Kolikrát jste četli nedávno v českých novinách, v jaké situaci bude ČR v letech 2006, 2008, 2010 a co se pro to dělá dnes?)
Sládeček má, zdá se mi, značné schopnosti empatie - je schopen pohlížet na problém i z hlediska svého protivníka, umí uznat jeho názor, jedná slušně a nechce nikomu působit osobní škodu. Kromě toho se s mnoha lidmi v nynější České televizi relativně dobře zná. Zdálo by se tedy, že by mohl plodně vyjednávat i se vzbouřenci.
Přesto se domnívám, že všechny tyto vlastnosti jsou v České televizi v ředitelské funkci asi neuplatnitelné: ani ta nejvyšší míra empatie mu nebude stačit, když mu budou vzbouřenci mlátit do stolu a tvrdit, že se všechno v ČT bude i nadále dělat tak, jak se to dělalo dosud, a k žádným, personálním ani jiným změnám prostě nedojde, a basta.
Inteligentní a schopný člověk jeho kalibru by se asi neměl snižovat k funkci ředitele České televize a domníváme se, že v dlouhodobější perspektivě bude pro Sládečka z osobního hlediska lepší, aby konkurs na ředitele ČT nevyhrál. Z osobních sympatií mu přejeme, aby raději odešel do zahraničí a věnoval se profesionální televizní práci.
