Britské listy


středa 1. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Kdo bude ředitelem ČT (Tomáš Pecina) Právo:
  • Ochrana svědků - konečně! (Jiří Němec)
  • Majetkové restituce nelze vázat na občanství (Jan Sammer) Medicína kontra léčitelství:
  • Krize vědecké medicíny léčitelům svědčí (J. Šavlík, J. Hnízdil) Ochrana osobních údajů:
  • Na Úřadu pro ochranu osobních údajů účel nesvětí prostředky (Hana Štěpánková) Reakce:
  • Uprchlíky nikdo nechce (Radoslav Res) Fejeton:
  • První český Trilobit (Jan Adam) Oznámení:
  • Prohlášení ke kontrolám cestujících na letišti (Pavel Tychtl, Luděk Novák)
  • Další majetek Železného v hodnotě přes 107 milionů korun zablokován (CME)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Ilustrační grafika: Š. Kotrba

    Kdo bude ředitelem České televize

    Pokus o střízlivý pohled na první kandidáty

    Tomáš Pecina

    Všem, kdo vkládají naděje do nastávajícího výběrového řízení, z něhož má vzejít stálý generální ředitel České televize, bych rád připomněl známé rčení, že velbloud je kůň, kterého navrhla komise. Nečekejme zázraky: i když Rada ČT bude ředitele bohudíky pouze vybírat, nikoli sestavovat z částí, šance, že místo ztepilého bělouše obdržíme cosi podobného zvířeti z ilustrace tohoto článku, hraničí s jistotou.

    Především je nutno si uvědomit, že výběr bude probíhat pod obrovským tlakem. To, co se děje nyní v souvislosti s odchodem Martina Mrnky, Marka Vítka a Jana Tobiáše, jsou nepatrné mediální vlnky čeřící poklid okurkové sezóny ve srovnání s bouří, která vypukne zhruba v polovině září. Pro revolucionáře z velína i pro televizní intelektuály, exhibující své mentální dovednosti jedině díky štědrosti rozpočtu ČT a žijící s televizí léta v příjemné symbióze, bude volba ředitele skutečně příslovečnou "poslední bitvou" - neuspějí-li, budou muset hledat pro své vlohy jiné uplatnění, a to bude u mnoha z nich více než obtížné. Budou "betlémy" při zasedáních Rady, budou kampaně v novinách, možná dojde i na vzkazy oblíbených režisérů z daleké Ameriky a na slzy v očích národem milovaných tragédů...

    Rovněž politické tlaky a přání poslanců ovládajících mediální komisi sehrají svou úlohu, i když nelze čekat, že by radní těmto doporučením zcela podlehli a svým hlasováním kopírovali přání poslaneckého klubu, který je do Rady dosadil - na to je situace příliš vážná a radní si to naštěstí uvědomují.

    Pomineme-li jako nepodařený žert kandidaturu Martina Mrnky, záměrem zúčastnit se výběrového řízení se netají čtyři uchazečí: sněmovnou jmenovaný prozatímní ředitel Jiří Balvín, neúspěšná Hodačova ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková, manažer společnosti CME a bývalý programový ředitel TV Nova Petr SládečekMichael Kralert, finanční ředitel České televize z Puchalského éry a kandidát na prozatímního ředitele navržený ČSSD.

    Jiří Balvín by byl v dané situaci sázkou na jistotu. Ačkoli není schopen televizi reprezentovat a jeho veřejná vystoupení - jako naposledy zcela zbytečná invektiva vůči Jolaně Voldánové - pravidelně vyvolávají reakci v rozpětí rozpaky-pobouření-skandál, Balvín se osvědčil jako rutinér, vědomý si v každém okamžiku hranic svých možností. Balvín není vizionář, nepracuje s dlouhodobými koncepcemi rozvoje a spíš a raději než subjektem bývá objektem rozhodování druhých, na druhé straně však nejedná zákeřně a nemění své názory ze dne na den. Je-li politickou objednávkou privatizace ČT, je Balvín tím pravým mužem, který do ní televizi bez větších kolizí a v souladu s přáním establishmentu přivede.

    Jana Bobošíková je Balvínovým pravým opakem téměř ve všech směrech. Ambiciózní, charismatická a efuzívní osobnost, schopná porozumět struktuře problémů, méně však již svolná ke každodenním kompromisům a systému implicitních služeb a protislužeb, jaké působení v manažerské pozici velké instituce vyžaduje. Z hlediska politické reprezentace: neřízená střela, z hlediska revoluční komuny Velín: černá smrt. Šance na úspěch ve funkci: relativně vysoká, šance na zvolení: nula.

    Michael Kralert může být chápan jako záloha pro případ, že by se opoziční smlouvě nepodařilo prosadit Jiřího Balvína. I on patří k méně výrazným mediálním osobnostem a ani u něj se nedá předpokládat, že by si dokázal vybudovat silnou pozici. Mohl by však být zvolen v případě, že střet mezi Balvínem a revolucionáři dosáhne intenzity, kdy Balvín bude nepřijatelný, a pak by mohl být ředitelem s prakticky identickými parametry, s výhodou čistého stolu, k němuž by mohl s exrebely usednout.

    Petr Sládeček by mohl být "zlatou střední cestou". Jeho bývalé spojení s TV Nova je vykoupeno tím, že se přiklonil k ideologicky přijatelnější CME, má výhodu mládí, vzdělání, obstojného vystupování, jistého osobního kouzla i koncepčního, přehledného stylu práce. Ze čtyř uváděných kandidátů má Sládeček největší šance, bude-li volba probíhat v relativním klidu, bohužel však není jisté, zda a jak by dokázal ve funkci obstát, uvážíme-li, že pracovní podmínky, které nového ředitele čekají, by svědčily spíš plastové figuríně používané při crash-testech než živému člověku - a jak jsme měli možnost poznat v zimě, jakmile velín pozná, že protivník je slabý, útočí bez milosti.

    Kumulativní pravděpodobnost, že uspěje některý ze čtyř předchozích kandidátů, je však pouze asi 50 % - stejně pravděpodobné je, že Radě zaimponuje některý z kandidátů, kteří záměr ucházet se o křeslo ředitele veřejnoprávní televize dosud nedeklarovali. Kdo by se mohl stát tímto tajným favoritem, budeme vědět zhruba za měsíc.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|