(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Políček i na druhou tvář?? Podle informací, které Britské listy dosud nemají potvrzeny i z dalších zdrojů, rozhodl včera soudce polského soudu o zastavení trestního stíhání obviněného Kamila Olejnika. - V České republice drželi Olejnika dva měsíce ve vazbě a trestním příkazem ho odsoudili na rok do vězení, kdežto v Polsku byl na základě téhož trestního spisu za dva dny zproštěn obvinění. Jistě by to mělo českým sdělovacím prostředkům být impulsem k velmi rozsáhlému zkoumání profesionality české justice. (TP, JČ)
Češi a Němci. Nejzajímavějším příspěvkem prvního dne pražské konference "Různé podoby legitimity při budování demokracie", kterou od čtvrtka do soboty pořádá francouzské středisko CEFRES v Praze v Emauzském klášteře, byla přednáška Evy Hahnové o mýtech, které vládnou v Čechách ohledně vztahu k Němcům. Zajímavě na konferenci také promluvila Muriel Blaivová z CEFRES. Argumentovala, že nejméně od roku 1945 se český národ definuje prostřednictvím svých "kulturních a demokratických tradic", ať už dělal cokoliv. O tom první článek dnešních Britských listů. - Příspěvek, který dnes v 11.10 na konferenci CEFRES v Emauzském klášteře v Praze přednese Jan Čulík, je zde.
Pražští tramvajáci mají přibližně dvojnásobný plat než čeští lékaři? Všiml jsem si včera v jedné pražské tramvaji náborového letáku, jímž Dopravní podnik hl. města Prahy hledá řidiče tramvají (žadatelé mají být od 21 let). Nabízený plat je více než 14 000 Kč měsíčně, což se zdá být podle tohoto příspěvku v podstatě dvojnásobek toho, co si v ČR vydělá po třech letech praxe lékař bez přesčasových hodin. (JČ)
Smog v Praze. Pobyt v Praze v tyto listopadové dny pod nízkou, těžkou olovnatou oblohou připomíná sklonek komunismu někdy tak v letech 1988. Prahu totiž zachvátil téměř úplně stejný smog, jaký tu býval koncem osmdesátých let a je tu skutečně nedýchatelno. Po náhlém příletu do Prahy z větrného přímořského Skotska je to opravdu šok. Pozoruhodné, že se zdá být situace zase skoro tak špatná jako koncem osmdesátých let, na mě to tak v každém případě působí. Není divu, když pražská radnice zakazuje demonstrace proti automobilům a ulice ve středu Prahy jsou zahlceny nesmyslnými kolonami automobilů.(JČ)
Velmi závažný dopis řediteli Městské policie v Praze Radimu Chybovi poslal Tomáš Pecina. Požaduje v něm, aby Chyba vysvětlil, proč se jeho Městská policie při nedávném zásahu proti squatu na Ladronce dopustila osmi jednotlivých trestných činů, které jsou v dopise přesně podle jednotlivých paragrafů vypočteny. Dopis je v BL na tomto místě. - Upozorňujeme, že se Britské listy nezabývají pronásledováním příslušníků mladé české generace ("narkomanů" a "anarchistů") či policejní brutalitou spáchanou na protiglobalizačních demonstrantech bezdůvodně. Stav českých sdělovacích prostředků, státní správy, policie a justice - to jsou naprosto klíčová témata, která určují, jak bude vypadat občanská společnost v České republice nadlouho dopředu. Jestliže bude zkonvencionalizovaná a poslušná většinová česká společnost brutálně trestat jen generační rozdíl mezi mladými lidmi a lidmi středního věku, způsobí jedině, že kvalifikovaná mladá generace bude z ČR - k její škodě - ve velkém množství emigrovat. Proč by měli mladí lidé totiž žít v nesmyslně bigotní a primitivní zemi s brutální policií a neefektivní státní správou, když mohou vydělávat až desetkrát více v civilizovanějších a příjemnějších zemích, kde žijí jejich přátelé? Jejich zahraniční kamarádi byli naprosto šokováni asijskou brutalitou, s níž zasáhly české úřady proti zcela mírným, nekonvenčním protestům. Potíž totiž je, že Praha na první pohled nevypadá jako hlavní město asijsky brutální, absolutisticky vládnoucí země, která nechápe principy plurality...
Četba pro otrlé. S vlastní verzí událostí kolem zakázané reportáže o Sazce přišel ředitel ČT Dušan Chmelíček, když v reakci na
usnesení Rady ČT zveřejnil svůj dopis předsedovi Rady Miroslavu Marešovi z 30. října 2000. Poslední odstavec Chmelíčkova textu uvádíme v plném znění:
Na tom, že se zrodila "žurnalistická kauza" (byť na několik málo dnů), se nepochybně podepsala masivní sebereklama pořadu [Klekánice], domácí mediální zvyklosti i absence loajality některých pracovníků a spolupracovníků ČT, dávajících přednost vlastnímu zviditelnění před zájmem instituce, v níž pracují (jev v médiích vyspělé Evropy dosti nepředstavitelný). To považuji za poučení pro řízení České televize.
Jak produkční Klekánice Lenka Poláková, tak reportér Jiří Ovečka se proti obvinění z neloajality rezolutně ohradili. Na jejich stranu se přidal i M. Mareš, který Britským listům řekl, že on v žádném případě takové jednání za neloajální nepovažuje a domnívá se, že autoři pořadu pouze oprávněně hájili svou práci. "Loajalita k České televizi jako k instituci není totéž co loajalita k jejímu řediteli," řekl Mareš.
M. Mareš se zároveň distancoval od způsobu, jak deník Blesk intepretoval jeho kritický výrok o Janě Dědečkové. Uvedl, že v době rozhovoru s redaktory Blesku neměl o případu téměř žádné informace a Blesk jeho vyjádření, které se vztahovalo ne k samotnému rozsudku, ale k možným mediálním důsledkům aféry, použil neadekvátně a vytrhl je z kontextu.
Poznámka JČ: Soudě podle zvyklostí v jiných zemích, veřejnoprávní televize by byla na takový pořad, jaký vyrobilo ostravské studio ČT o Sazce, velmi hrdá a před jeho vysíláním by mu udělala velkou reklamu. Takové výjimečné pořady mívají například v seriózních britských novinách předem velké inzeráty, aby byla veřejnost upozorněna, kdy se zásadní pořad bude vysílat. Je tedy poněkud podivné, hovoří-li Dušan Chmelíček vlastně kriticky o "masivní sebereklamě" pořadu Klekánice. Jeho úvahy o absenci loajality některých televizních pracovníků jsou také podivné a svědčí o tom, že představy příslušníků interní kultury ČT o tom, co je loajalita, jaksi zastiňují požadavek profesionality. Loajálním jednáním vedení televize by bylo v tomto případě udělat před vysíláním pořadu Klekánice o Sazce v jiných sdělovacích prostředcích obrovskou reklamu. Ředitel ČT by měl být na tento pořad hrdý.
Britské listy nedostaly novinářskou akreditaci na víkendovou konferenci Televize: věc veřejná. Jak uvedla pracovnice tiskového oddělení České televize (jemuž tam přezdívají "P. R. & Promotion") Naďa Machková, televize si sama vybírá, která periodika na svou konferenci pozve, a těmto vybraným titulům byly zaslány pozvánky. O existenci seznamu "přátelských" periodických publikací víme delší dobu; šťastnější kolegové, kteří na seznamu jsou, dostávají z televize e-mailem mj. tiskové zprávy a pozvánky na tiskové konference. Příkaz nezařazovat Britské listy na tento seznam pochází pravděpodobně z doby, kdy předchozí ředitel Puchalský zakázal zaměstnancům ČT s BL jakkoli komunikovat. My ho respektujeme a považujeme ho za svého druhu uznání kvality naší publikační činnosti. (TP)
Poznámka JČ: Avšak Dušan Chmelíček na tuto televizní konferenci v Kongresovém centru v Praze i na páteční večerní setkání tamtéž jmenovitě pozval Jana Čulíka, šéfredaktora Britských listů: a ten se obou akcí zúčastní. Jan Čulík byl také před časem jmenovitě požádán vedením České televize o příspěvek o zpravodajství ČT pro sborník ČT: věc veřejná, který vyjde při příležitosti této konference v pátek 24. listopadu knižně i na internetu (příspěvek Jana Čulíka pro tento sborník budeme také zítra zvlášť publikovat v Britských listech). Nynější odepření akreditace pro Britské listy činiteli České televize, stejně jako to, že ČT zásadně Britským listům neposílá své tiskové zprávy, se zdá být nepochopitelnou nekompetentností, která snad pramení z nižších, asi nepříliš pluralitně smýšlejících či zrovna přemýšlivých zaměstnaneckých kruhů v České televizi. Škoda, že se ČT takto zbytečně, dětinsky kompromituje.
Je ideologický antikomunismus jedenáct let po revoluci v důsledku společenské devastace, způsobené husákovskou normalizací, ke škodě racionálního politického vývoje v ČR stále určujícím rysem české společnosti? Touto otázkou se v příspěvku, připraveném pro konferenci "Různé podoby legitimity
při budování demokracie", kterou pořádá francouzský institut CEFRES (Klášter Emauzy, Vyšehradská 49, Praha 2, tel.24 92 14 00) ve spolupráci s Polským institutem a Maďarským kulturním střediskem od čtvrtka 23. do sobotu 25. listopadu 2000, zabývá Jan Čulík (přednese ho v Emauzích v pátek dopoledne v 11.10). V angličtině text vychází v aktuálním čísle týdeníku Central Europe Review na tomto místě. V češtině ho najdete zde.
Chudí čeští lékaři, rychle do Británie! Připomíná Václav Pinkava:
Ad http://www.britskelisty.cz/0011/20001121k.html - o zdravotnictví:- Z doslechu (satelitní vysílání BBC Radio 4 ), v parafrázi:- "V současné době v Británii se sotva každému druhému zájemci podaří dosáhnout audience u rodinného lékaře do 48 hodin." Británie totiž nemá dostatek lékařů:- http://www.bbc.co.uk/watchdog/reports/health/hcmissing.shtml.Tak se těšte, milí nedoplacení (!) a u nás nadbyteční (??) čeští lékaři, až ČR vstoupí do Evropské unie. Pak nebudete muset žádat o pracovní povolení - jen abyste si z těch mizerných platů ušetřili aspoň na ten autobus do Londýna. Nejlépe začnete šetřit po halířích už teď. VP
Poznámka JČ: Jak jsme psali v BL na tomto místě (http://www.britskelisty.cz/0007/20000713d.html), čeští lékaři mohou pracovat za daleko vyšší plat než v ČR v Británii už nyní. ("Plat se službami se pohybuje v rozmezí 22 000-28 000 liber ročně netto. Horní věková hranice asi neexistuje. Jsou tady lékaři z Egypta, kterým je okolo 40 let, mně osobně je 29 let.")
Sonda do našich životů. Poznamenává Antonín Nový:
Nevěřím svým uším a zraku - Česká televize pouští na svém druhém kanálu skvělý, těžký a báječný americký film, je to dosti krutá sonda do našich životů a jak se kdysi na Kafkách říkalo, nastavuje nám zrcadlo. Ukrutně dobrý film, asi o tom, jak je to je, když se společnost spustí jen prostě do toho žrádla a šoustání a prachy, prachy prostě všude, všude. A když si nějaký běžný somrák trochu povyskočí, od toho je tady báječná policie, která těmto výstřelkům prostě ustřihne tipec. Jako v Praze, za Měnového fondu. Stydím se, strašně se stydím za svojí policii, za toho dánského chlapíčka vězněného na Pankráci, i za toho Poláka, stydím se, že musím žít v tomto blbém státě, kde bezpráví je snad ještě horší než za bolševika. To ten Zeman opravdu nemá tolik vůle a benevolence, že by nemohl nařídit propuštění toho dánského kluka? Vždyť to přece všichni víme, že se vlastně nic nestalo, škrábnutí na uchu policajtovi, to přece souvisí s běžným provozem, kde je aspoň trošku soudnosti. Je to už jenom nausea, z toho českého provozu. Je to vskutku horší než za bolševika, nemravnější - protože se tváří, jako že je lépe.
Americká pětiměsíční stáž pro novináře s otevřenou myslí. Upozorňuje Vít Novotný:
The Alfred Friendly Press Fellowships
2000 L Street, NW
Suite 200
Washington, D.C. 20036-4997 USA
Tel: 202.416.1691
Fax: 202.416.1695
E-mail: afpf@aol.com
The Fellowship Program offers ten fellowships annually to various print
journalists from developing and transitional countries around the world with
an emerging free press. The program has three primary objectives:
1) Provide the Fellow with experience in reporting, writing, and
editing that will enhance future professional performance;
2) Enable the Fellow to gain a practical understanding of the function
and significance of the free press in American society; and
3) Foster continuing ties between free press institutions and
journalists in the United States and their counterparts in other countries.
Application deadline: February 1 to be considered for the program beginning
in June of that year. Fellows spend five months working at a United States
print media organisation and they attend three journalism seminars.
Nová Louč. Milan Šmíd vydal opět novou Louč, zde: http://tucnak.fsv.cuni.cz/~smid/louc.html. Popisuje tam mj., jak česká vláda zpotvořila vládní novelou vysílacího zákona direktivu Evropské unie "Televize bez hranic", když se rozhodla vnutit českým televizním stanicím seznam "závažných událostí", o nichž podle zákona "budou muset informovat". "Zase jednou se mi zjevil obraz onoho postkoloniálního soudce v africké zemi, který se domníval, že k převzetí britského práva stačí, když si oblékne talár a nasadí paruku - wig," konstatuje Milan Šmíd.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
