Jaká (ne)byla úterní Klekánice
Exkluzivní recenze trezorového pořadu
"Merde!" vzkřikl generál Pierre Cambronne u Waterloo a vstoupil do dějin. Co pronesl po shlédnutí kazety s Klekánicí ředitel České televize, nevíme, známo však je, co ihned učinil: navzdory přesvědčení svých podřízených několik hodin před plánovaným časem vysílání Klekánici zakázal.
Díky laskavostí pracovníků ostravského studia ČT byly Britské listy mezi prvními, kdo dostali atraktivní prohibitum k recenzi. Jasné je jedno: televizním divákům upřená Klekánice nejenže není publicistický zmetek, jak se snaží sugerovat vedení televize, ale jedná se o jeden z nejlepších pořadů, které byly (v tomto případě spíš nebyly) v posledních letech na české televizní obrazovce k vidění.
Pětadvacet minut pořadu je nabito fakty o podivném hospodaření loterijního monopolu, o bohaté minulosti i komicky samolibém vystupování jejího šéfa, o neodolatelných nabídkách a obskurních protislužbách ve vztahu k novinářům, o korupci zasahující do nejvyšších pater státní byrokracie a zastupitelského sboru. V celé stopáži není jediné hluché místo, o korupčních praktikách Sazce hovoří otevřeně i osobnosti na vysokých a nejvyšších postech (Pavel Dostál, Ivan Pilip...), jiné naopak nedokážou dát reportéru Ovečkovi uspokojivou odpověď (ministr Eduard Zeman, lidovecký poslanec Ladislav Šustr).
Je tedy trezorová Klekánice zcela bez chyb? Nikoli, i když žádná z nich není ani zdaleka takového druhu, že by zakládala důvod ke zrušení pořadu:
- Ačkoli se upoutávka jasně zmiňuje o nátlakových akcích Sazky, včetně výhrůžek a "lukrativních míst", nabízených tvůrcům za neodvysílání pořadu, Klekánice samotná o tom cudně mlčí. Divák má právo na to, co mu reklama slíbila, a proto i když je stopáž pořadu nabita kvalitní publicistikou k prasknutí, měl by dostat aspoň základní fakta, co všechno Sazka tvůrcům slibovala a čím jim hrozila. Anebo - proč tomu nevěnovat třeba hned následující Klekánici? Zdá se, že materiálu mají tvůrci pořadu dostatek.
- Hrůznou úroveň má (bohudíky jen stručný) vstup o situaci britské obdoby Sazky, společnosti Camelot: "Camelot was set up purely to run the National Lottery. Its top people are involved in the supplying of machinery, in the running of the Lottery," opravdu, ale opravdu neznamená "Camelot byl založen výhradně proto, aby provozoval pouze Národní loterii. Do vedení a celé loterijní mašinérie jsou zapojeni vysoce postavení lidé - je to velká společnost, zaměstnávající stovky lidí," jak se diváka snaží přesvědčit podtitulky.
- Ne všechna v pořadu předpokládaná logická spojení jsou na první pohled jasná: zejména vystoupení ekonoma Roberta Blažka měla být lépe strukturována, aby divákovi dovolila vysvětlované vztahy přesně pochopit.
- Čtený projev ředitele Hušáka, hudebně podmalovaný fugou, je sice skvěle namluven, ale mají-li redaktoři, jak tvrdí, autentický zvukový záznam, měli aspoň několik sekund - na ukázku a na důkaz svého tvrzení - přehrát.
Co bude následovat? Záleží na tom, jak pohotová bude akciová společnost Sazka a jak přesně zacílen bude její lobbying. Zdá se však, že je příliš pozdě, a chce-li vedení televize zachránit aspoň u naivnějších pozorovatelů zbytek zdání integrity, musí Klekánici odvysílat celou a bez jakýchkoli dodatků. Jako divák bych se nebránil dodatečné debatě a např. konfrontaci Hušák-Dostál v přímém přenosu, avšak doplní-li televize místo toho jen pasívně stanovisko Sazky, bude to znamenat nebezpečný precedens: kdokoli pak bude moci odepřením informací dosáhnout toho, že mu Česká televize zařadí do vysílání neplacenou reklamu.
Dohru pak zcela jistě musí mít Chmelíčkovo rozhodnutí v Radě České televize - ledaže by ředitel sám vyhodnotil situaci a strašlivou blamáž, kterou své televizi způsobil, vyřešil sám okamžitou resignací. Titul "bývalý" by mu za to, co v kauze Sazky předvedl, velice slušel.
