5. 10. 2005
Sin City -- skvělá forma s podprůměrným obsahemPokud se mám jako filmový fanoušek zapojit do diskuse na téma Sin City, měl bych začít tím, co je podle mého názoru možné od něj očekávat a co nikoliv. Sin City tedy je: |
1. velkolepou a vášnivou oslavou světa obrázkových příběhů zvaných komiks 2. impozantní stylově vybroušenou podívanou 3. dílem, které vzniklo se zjevným tvůrčím nadšením a na kterém se podílela řada špičkových herců 4. vysokorozpočtovou produkcí, na které jsou investice zkrátka vidět 5. snímkem s mimořádně silným erotickým nábojem -- přestože se ve filmu žádný sexuální akt neobjeví, nevzpomínám si popravdě řečeno, kdy jsem naposledy viděl tak eroticky podbarvený film 6. vzhledem k výše uvedenému představuje Sin City atraktivní diváckou podívanou 7. dobře obchodně vykalkulovanou investicí, kdy Rodriguez dopředu počítal s úspěchem vzhledem ke kultovní komiksové předloze 8. snímkem s výborně propracovanou reklamní kampaní, kdy tvůrci již dlouho dopředu své dílo prezentovali jako něco, co tu prostě ještě nebylo, jako film s mimořádně velkými uměleckými ambicemi a velmi chytře jej uvedli na prestižním filmovém festivalu v Cannes jako filmovou událost roku. A co Sin City není? 1. v pravém smyslu slova filmem, 2. špičkovým uměleckým činem zařaditelným do oblasti "vysoké kultury" 3. experimentálním snímkem, protože filmová technika, kterou vznikal, byla v nedávné době již použita a film sám je jen věrnou kopií své předlohy 4. nezajímavým a snadno zapomenutelným filmem, o čemž svědčí i šest příspěvků uvedených v Britských listech během jediného týdne 5. vysloveně špatným dílem, protože svému divákovi dokáže nabídnout působivou atmosféru s výtvarně propracovaným stylem. Pro mě osobně bylo promítání Sin City patrně největším filmovým zklamáním letošního roku, které je bezpochyby způsobeno přehnaným očekáváním vzhledem k pověsti, která filmu předcházela. Základním problémem není ani tak kritizované zobrazení násilí, jako spíš to, na čem si tvůrci nesmírně zakládali. Sin City je skutečně jen věrným převedením komiksu na filmové plátno, tedy rozpohybovaným obrázkovým seriálem. Půvab komiksu stojí ale do značné míry na fantazii čtenářů, kteří si představují a domýšlejí děj mezi jednotlivými políčky. O tu je filmová verze pochopitelně ochuzena. Film oproti předloze nepřináší nic nového a chybí mu to nejzákladnější, co dělá film filmem -- kvalitní filmový scénář. Komiks a film jsou naprosto odlišná média a vyžadují odlišný přístup. Představme si vysoce kvalitní literární text, který by se režisér pokusil beze zbytku zápletku po zápletce, stránku po stránce a slovo za slovem převést na plátno. Výsledkem by téměř jistě byl nepřehledný paskvil. Filmoví tvůrci musí s literární předlohou tvůrčím způsobem pracovat, některé motivy a postavy redukovat, protože do filmu se zkrátka celý román nevejde. V případě filmového zpracování komiksu nemusí být výsledek tristní, protože obě média pracují s obrazovým sdělením. Přesto bylo v případě Sin City pro úspěch filmu žádoucí příběh přepracovat a prohloubit tak, aby se v něm osudy tří (anti)hrdinů mohly protnout a divák se o nich mohl dovědět víc. Sin City v podstatě rezignuje na filmové výrazové prostředky a důsledně se drží těch komiksových. Osobně bych tomuto snímku nedal víc než 60% hodnocení, ale vzhledem k výše zmíněnému zajímavému výtvarnému pojetí ho mohu filmovému fanouškovi doporučit ke zhlédnutí. |