'Třída, která nejvíce přispívá k blahobytu a štěstí společnosti, která vytváří všechno její bohatství, slovem třída dělnická, měla by míti blahobyt zajištěný. Leč plných 100 let bylo potřebí, aby společnost lidská si uvědomila svou povinnost k dělnictvu, aby plnila povinnost hospodáře k pilným včelám. '
Britský podnikatel. Spolu s Charlesem Francoisem Maria Fourierem (1772-1837) a Claudem Henri de Rouvroy Saint Simonem (1760-1825) je spolutvůrce utopického socialismu. Spolu s Williamem Kingem byl zakladatelem družstevního hnutí. Domníval se, že k nové společnosti lze dospět "shora", uvědomí-li si bohatí nemorálnost svého počínání a vytvoří lepší podmínky pro pracující. Od 1.ledna 1800 byl spolumajitel vzorově sociálně inspirovaného továrnho podniku - tkalcovny v New Lanarku jižně od Glasgowa ve Skotsku, kde usiloval o zlepšení podmínek pro dělníky a jejich rodiny. Pracovní dobu omezil na 10,5 hodin a zakázal práci dětí mladších 10 let. Inicioval vznik zákonů na ochranu pracujících. Zřídil vzorové sídliště a obchody s levným zbožím pro dělníky. Přikládal velký význam výchově. Při své továrně zřídil pro dělníky školu a stal se zakladatelem osvěty a vzdělávání dospělých.
Ve třicátých letech 18. století připravoval “nový mravný svět”, pokusil se o založení nové ideální pospolitosti v kolonii "New Harmony" v americké Indianě v letech 1825-29 a "Harmony Hall" v Anglii v letech 1839 - 45. Budoucí beztřídní společnost si představoval jako federaci samosprávných občin kde o 300 do 2000 lidí, a družstevních podniků, kde by každý pracoval podle svých možností a dostával produkty podle svých potřeb. Centrálně řízenou výměnu přebytků produkce komun měly zabezpečovat směnné bazary. Žádal odstranění všech bezpracných důchodů. Se svou vizí neuspěl. Ani poté nerezignoval, stal se mimo jiné předákem jedněch z největších odborů ve Velké Británii. Proslul též jako ateista.
Hlavní díla: Nový pohled na společnost (1816), Mír na zemi (1817), Výhody a nevýhody náboženství (1830), Katechismus nového morálního řádu (1838), "The revolution in the mind and practice of the human race; or, the coming change from irrationality to rationality" [Revoluce v myslích a praxi lidského rodu, aneb nastávající přechod od nerozumnosti k rozumnosti], Londýn 1849.
Připisuje se mu autorství bonmotu : Každá organizace má přidělen jistý počet pracovních míst, která jsou obsazována naprosto nevyhovujícími osobami.