Irwin Allen Ginsberg (3. 6. 1926 - 5. 4. 1997)

Americký básník a diarista, nejmladší představitel poezie beat generation. Autor řady básní, z nichž proslula zejména poéma Kvílení. Narodil se v Patersonu (New Jersey).

Je znám jako intelektuál a povzbuzovač. Ginsberg také navštevoval Kolumbijskou univerzitu, z které byl vyhozený pro kriminalitu a experimentování s drogami a sexem. Jako jeden z mála členů se zabýval poezií. Nesnažil se představovat svoji práci, ale práci svých přátel. Mnoho času strávil snahou o publikovaní děl Kerouaca a Burroughse. Na 'Dopisech o yage' se podílel spolu s W.S. Burroughsem.

Sám se stal populární, když přednesl ohromné představení své nové básně Kvílení (Howl) v dnes již legendární Six Gallery v říjnu roku 1955. Od té doby byl u mladých posluchačů známý jako Šaman.

Jeho otec Louis Ginsberg byl středoškolský učitel a básník. Jejich styl psaní byl sice až moc odlišný, ale i přesto byl Louis pro Allena jistým hnacím motorem, stejně jako i jeho matka. Naomi Levy Ginsbergová, ruská emigrantka levicového smýšlení brzy po svatbě začla trpět duševními poruchami. Její věčné pocity pronásledování různými špióny ji dostaly do psychiatrických léčeben. Na její počest později napsal Allen báseň Kadiš, která se stala velkou výpovědí a vzpomínkou na ni.

Po dokončení střední školy v Patersonu odešel Allen na Kolumbijskou univerzitu, kde chtěl studovat práva, ale postupně se přeorientoval na studium anglistiky. Zde na univerzitě se i poprvé setkal s Kerouacem, Burroughsem a dalšími budoucími beatníky. Jednou byl na rok z univerzity vyloučen, když psal obscénní výroky na okna kolejního pokoje, ale roku 1948 získal bakalářský titul. Během studia se potýkal s problémy přijetí své vlastní homosexuality. Allen nazavoval kontakty jak s muži, tak i s ženami. Zamiloval se i do živelného Neala Cassadyho, který ho však odmítl, což ho dlouhodobě poznamenalo. O pár let později se seznámil s Peterem Orlovským, který se stal jeho celoživotním partnerem v oblastni intimní, ale i duchovní a umělecké.

7.října 1955 připravil Kenneth Rexroth v Six Gallery v San Francisku čtení "šesti andělů na jednom jevišti" (Ginsberg, Lamantia, McClure, Whalen, Snyder a Kerouac - ke čtení se nakonec neodhodlal, ale pomáhal vytvořit příjemnou atmosféru a povzbuzoval recitátory). Allen se zde představil se svou novou básní Kvílení a během tohoto jediného večera vystoupal k nebi a stal se hvězdou. O rok později byla tato báseň s dalšími vydána v nakladatelství City Lights Lawrence Ferlinghettiho, který byl následně obviněn z šíření "nemravné litertury". Později byl osvobozen.

Allen hodně cestoval po Americe - severní i jižní, po Evropě, ale i Asii. Několikrát navštívil naši republiku (tehdy ČSSR). Po vyhoštění z Kuby kvůli kritice vládních úřadů navštívil i Prahu, kde se sešel se svým přítelem Josefem Škvoreckým a na Prvního máje byl zvolem desítkami ticíc studentů králem majálesu. Nominaci mu přenechal právě Škvorecký, který se pro nemoc nemohl volby zúčastnit. Nezapomněl na to ani ve své tvorbě.

Stal se velkým vzorem pro mladé lidi v době nesvobody, což se však nelíbilo komunistickým představitelům. Allen Ginsberg byl neustále sledován tajnou policií, následně byl dokonce byl zbit na ulici a vyhoštěn z republiky za údajné zneužití pohostinnosti, kažení mládeže a hrubé narušení slušných způsobů chování, čímž měli strážci pořádku a morálky jeho homosexualitu. Důkazem byl Ginsbergův deník, obsahující sarkastické komentáře z pobytu a popisy erotických zážitků z Prahy, který básníkovi ukradli agenti StB. Československé noviny o něm tehdy napsaly, že "ženu má v posteli a chlapce pod postelí". Po sametové revoluci se k nám přesto několikrát vrátil.

Zemřel na následky rakoviny jater ve svém newyorském bytě v přítomnosti svých přátel. Psal básně a bojoval za lidská práva až do své smrti, která ho zastihla 5.dubna 1997.